Jiné právo

ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE PRÁVO JE „SOUBOREM PLATNÝCH PRÁVNÍCH NOREM“. SKUTEČNÉ PRÁVO JE JINÝ SVĚT: JE TO INTELEKTUÁLNÍ VÝZVA, KONTEXT, ZÁBAVA, UMĚNÍ, POSLÁNÍ, ŽIVOT… TENTO BLOG PŘINÁŠÍ NOVINKY A NÁHODNÉ POSTŘEHY ZE SVĚTA JINÉHO PRÁVA.

Když právní stav není nikomu ku prospěchu: příběh muže, který téměř padesát let marně tvrdil, že není otcem své právní dcery

13. 8. 2018, 16:52 | JINÉ PRÁVO | Martina Grochová

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;František Novotný tvrdí již 48 let, že není otcem ženy, kterou za jeho dceru označil soud. Na základě krevní zkoušky, která jeho otcovství nevyloučila, a prokázané skutečnosti, že v rozhodné době měl s matkounbsp;dítěte intimní vztah, bylo v roce 1970 určeno jeho otcovství. Pan Novotný však takový výsledek nikdy nepřijal. Se svou právní dcerou se proto nikdy nestýkal, neměl s ní žádný vztah a ona ho proto za svého otce nepovažovala. Když se začaly používat testy DNA, oba se shodli na tom, že je na čase vše vyjasnit a uvést právní situaci do souladu s realitou. Jakkoliv však disponovali výsledkem testu, který jasně prokazoval, že mezi nimi žádný biologický vztah neexistuje, ve své snaze neuspěli. České soudy i nejvyšší státní zástupce měli totiž jasno: v jejich věci přeci již existovalo soudní rozhodnutí, kterým bylo otcovství pana Novotného určeno, a šlo tedy o věc pravomocně rozsouzenou. Před dvěma měsíci vydal Evropský soud pro lidská práva a href=http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-183373rozsudek/a, v němž shledal, že Česká republika porušila právo pana Novotnéhonbsp;na respektování soukromého života./divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/aNikoho, kdo zná judikaturu štrasburského soudu v rodinně právní oblasti, nemohl výsledek překvapit. Rozsudek ve věci a href=http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-77327Paulík proti Slovensku/a, v níž se ESLP zabýval totožnou otázkou ve vztahu k totožné právní úpravě, kterou shodně do svých právních řádů přejaly po rozpadu Československa obě republiky, patří mezi ty známější. Koneckonců i v judikatuře Ústavního soudu bylo rozhodnutí v této věci nejednou citováno, a tak se lze jen stěží tvářit, že České republice nebyl názor štrasburského soudu na naši právní úpravu znám. Stejně jako ve věci Paulík byla zpráva ze Štrasburku ve věci Novotný proti České republice jasná: Nemožnost iniciovat řízení, které by umožnilo uvést právní stav do souladu s biologickou realitou, je v rozporu s přáním všech zúčastněných a ve výsledku není nikomu ku prospěchu. Přidanou hodnotou rozsudku ve věci pana Novotného je pak podrobný rozbor dosavadní judikatury štrasburského soudu k problematice popírá otcovství.br /br /Přestože rozhodnutí ve věci Paulík bylo vydáno již před 12 lety, Česká republika na jeho závěry nikterak nereagovala. V době, kdy byl přijat donedávna platný zákon o rodině, neexistovaly testy DNA ani krevní testy. Jediným možným postupem, jak odhadnout biologického otce dítěte, bylo zjistit, s kým matka v rozhodné době (tedy v době, kdy mohlo být dítě počato) souložila. Později bylo možné s jistou mírou pravděpodobnosti vyloučit otcovství na základě krevních testů, kterými jsou testovány skupinové systémy červených krvinek, případně HLA skupinové systémy bílých krvinek. Právě proto, že krevní testy mohly otcovství pouze vyloučit, nikoliv však potvrdit, nebylo ani na jejich základě možné o otcovství rozhodnout s jistotou, ale pouze na základě pravděpodobnosti. Tak tomu bylo i v případě pana Novotného. V době, kdy k rozhodnutí v jeho věci došlo, byl takový postup jistě rozumný. Oproti pouhému zjišťování, s kým měla matka dítěte v rozhodné době intimní poměr, krevní testy přece jen umožňovaly určit otcovství s vyšší mírou pravděpodobnosti.br /br /div style=text-align: justify;Oproti testům DNA, které se používají dnes a které jsou schopny prokázat otcovství s pravděpodobností vyšší než 99,9 %, byla však chybovost krevních testů podstatně vyšší. Přestože testy DNA jsou dostupné již řadu let, český zákonodárce na tuto skutečnost nikterak nereagoval, a to ani novelizací zákona o rodině ani v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Česká právní úprava otcovství je stále založena na tradičních právních domněnkách, které vycházejí z pravděpodobnosti, a to i přes pokročilý rozvoj genetiky, který umožnil spolehlivé určení otcovství. Také možnost revidovat rozhodnutí ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto ještě podle výsledků krevních testů, český zákonodárce neumožnil, a to ani po vydání rozhodnutí ve věci Paulík.br /br / Teprve a href=http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7amp;T=98713. 12. 2016/a byl předložen návrh zákona, jímž byl novelizován (mimo jiné) zákon o zvláštních řízeních soudních, v němž se nově objevilo ustanovení § 425a, které stanoví, že žalobu na obnovu řízení o určení nebo popření otcovství lze podat i po 3 letech od právní moci napadeného rozhodnutí, jestliže otcovství bylo určeno soudem přede dnem 31. prosince 1995 a jsou tu nové důkazy, které souvisí s novými vědeckými metodami, které v původním řízení nebylo možné použít. Podle a href=http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7amp;ct=987amp;ct1=0důvodové zprávy/a em„/em[p]emokud by v českém právním řádu neexistovala možnost nápravy v případech, kdy k určení otcovství došlo v době, kdy věda neznala testy DNA, a otcovství bylo určeno pravomocným rozhodnutím soudu o určení otcovství na základě třetí domněnky, mohla by se Česká republika vystavit dalším soudním řízením. Evropský soud pro lidská práva je toho názoru, že při neexistenci řízení, které by stěžovateli umožnilo uvést do souladu právní situaci s biologickou realitou, není zachována spravedlivá rovnováha mezi dotčenými zájmy, včetně zájmů stěžovatele chráněných článkem 8 Úmluvy.“/em Odkazuje přitom právě na rozhodnutí ve věci Paulík proti Slovensku. Jakkoliv v důvodové zprávě k předloženému zákonu není o podané stížnosti ve věci pana Novotného ani zmínky, jistě není náhodou, že začlenění ustanovení umožňujícího obnovu řízení v případech soudně určeného otcovství v době, kdy ještě neexistovaly testy DNA, bylo navrženo ministerstvem spravedlnosti, jehož součástí je též Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování státu před Evropským soudem pro lidská práva, teprve poté, kdy byla stížnost ve věci Novotný komunikována.br /br /Nad tím, proč Česká republika vyčkávala se změnou právní úpravy až do doby, kdy proti ní byla podána stížnost ke štrasburskému soudu, zůstává rozum stát. Při čtení rozsudku ve věci pana Novotného se člověk nezřídka uzardí. Snad v žádném odstavci nechybí odkazy na totožnou věc Paulík proti Slovenskou. Štrasburský soud ve svém rozhodnutí poukázal na nález, v němž Ústavní soud vysvětluje, proč je vázán judikaturou ESLP, a na jiný, v němž cituje rozhodnutí ve věci Paulík. V bodě 48 rozsudku pak shrnul, že Ústavní soud v této věci tedy nerespektoval nejen judikaturu ESLP, ale nakonec ani svou vlastní. O jeho znalosti případu Paulík přitom nemohlo být pochyb. Kulantně tak České republice naznačil, že pro její postup ve vztahu k právní úpravě popírání otcovství opravdu neshledává žádnou omluvu. Jistě, k chybám může docházet na všech úrovních soudní soustavy. Například nad pochybením při počítání lhůty, za které byla Česká republika nedávno pokárána,nbsp;se snad lze i pousmát. I soudce je jen člověk a člověknbsp;přece není neomylný. Co však vedlo Českou republiku – od zákonodárce, který nereagoval na jasnou judikaturu štrasburského soudu, až po a href=https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-4266-12_1Ústavní soud/a, který se věcí pana Novotného odmítl zabývat – k postupu, který nemohl ve Štrasburku skončit jinak než prohrou, je záhadou.br /br /Co tedy plyne z rozsudku ve věci pana Novotného? Česká republika pochybila hned ze dvou důvodů. V první řadě postupovala podle právního pravidla, jež vedlo k právnímu stavu, který nejenže nereflektoval realitu – biologickou ani sociální, nadto ani nebyl nikomu ku prospěchu. Zase a znovu se tak ukazuje, že rigidní rodinně právní pravidla, která neumožňují reflektovat situaci a potřeby konkrétní rodiny a jednotlivců, mohou snadno vést k porušení článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech. Pochybení je však v této věci o to závažnější, že Česká republika flagrantně ignorovala judikaturu ESLP, se kterou přitom paradoxně ve svých rozhodnutích opakovaně pracoval českýnbsp;Ústavní soud a o jejíž aplikaci na český zákon o rodině nemohlo být pochyb, neboť vycházela z totožného předpisu, byť platného v jiném státě.br /br / br /br / /div/div/div



Leto s rodinným právom a Martinou Grochovou

13. 8. 2018, 14:25 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div style=text-align: justify;Rada by som na emJiném právu/em privítala nášho posledného letného hosťa, Martinu Grochovú. Martina sa na našom blogu predstavila už pred niekoľkými týždňami a href=http://jinepravo.blogspot.com/2018/06/martina-grochova.html target=_blankpríspevkom/a o tom, ako sa v ČR diskutuje o ne/rozšírení inštitútu manželstva na všetkých bez rozdielu sexuálnej orientácie. Anbsp;anbsp;skoro si myslím, že má v rukáve i kontroverznejšie témy…/divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Martina Grochová už piatym rokom pôsobí v justícii: po troch rokoch asistovania na NS sa presunula na ÚS, kde pracovala najprv s Kateřinou Šimáčkovou a momentálne je členkou tímu Ludvíka Davida.nbsp;Zároveň nedávno odovzdala nanbsp;brnenskej právnickej fakulte doktorát o emnových formách rodičovství/em a v rámci svojho akademického pôsobenia sa venuje okrem rodinného práva tiež ľudským právam a práci so študentami vysokých i strednýchnbsp;škôl vo forme moot courtov. /divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Než sa ale privalí vlna septembrových povinností, budeme sa tešiť na príspevky o manželstve, otcovstve, materstve, a tak vôbec :-)/div



Pracovní nabídka - asistent/asistentka soudce Nejvyššího správního soudu

8. 8. 2018, 09:29 | JINÉ PRÁVO | Robert Zbíral

span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif; line-height: 115%;Milan Podhrázký, soudce přeložený od 1. 9. 2018 k Nejvyššímu správnímu soudu, hledá vhodné kandidáty/kandidátky na pozici asistenta/asistentky./spanbr /span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif; font-size: 14pt; line-height: 115%;/spanbr /span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;a name=’more’/a/spandiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;span style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Práce asistenta soudce spočívá především ve zpracovávání podkladů pro rozhodovací činnost a je vhodná i pro začínající právníky. o:p/o:p/span/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;/spanbr //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;span style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Kromě obvyklých předpokladů pro výkon této profese – tedy vysokoškolského magisterského vzdělání v oboru právo získaného v České republice, bezúhonnosti, nadprůměrné schopnosti právní argumentace, slušné znalosti alespoň jednoho světového jazyka a znalosti práce v právních informačních systémech – se dále požadují schopnost a vůle knbsp;dalšímu vzdělávání a odbornému růstu, osobnostní předpoklady pro kvalitní týmovou spolupráci, dobré stylizační dovednosti a schopnost pracovat samostatně.o:p/o:p/span/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;/spanbr //divdiv class=MsoNormal style=background: white; line-height: 130%; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;span style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, založený jmenováním, který se řídí § 14 zákona br /č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a dále zákoníkem práce. Platové ohodnocení se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.o:p/o:p/span/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; text-align: justify;span style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;br /span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Pokud Vás tato nabídka oslovila, chcete získat jedinečné profesní zkušenosti a stát se platným členem nově vznikajícího pracovního týmu, dokážete přijímat konstruktivní kritiku a láká Vás možnost podílet se na hledání řešení často komplikovaných právních otázek (nejen) vnbsp;oblasti správního práva, pak zasílejte bstrukturovaný životopis a motivační dopis do 29. 8. 2018/b na adresu: /span/spanspan style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;span style=mso-spacerun: yes;nbsp;/spanb style=mso-bidi-font-weight: normal;mpodhrazky@ksoud.pha.justice.cz/bo:p/o:p/span/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;/spanbr //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; text-align: justify;span style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Osloveni budou pouze uchazeči, kteří na základě vyhodnocení zaslaných podkladů budou naplňovat stanovené požadavky.span style=mso-spacerun: yes;nbsp; /spano:p/o:p/span/span/divspan style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;/spanbr /



Evropa jako světový standard pro bezpečnost (osobních) dat

31. 7. 2018, 19:28 | JINÉ PRÁVO | Dominik Vitek

Diskuze o potřebě nového rámce pro kybernetickou bezpečnost a ochranu dat (včetně osobních údajů) probíhaly vnbsp;rámci Evropy poslední dekádu poměrně kontinuálně. Výraznější hlasy se však začaly ozývat až okolo roku 2010 a vyústily vnbsp;lednu 2012 zveřejněním prvního návrhu GDPR (pozn. i style=text-align: justify;General Data Protection Regulation/ispan style=text-align: justify; – obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Ten se od finální verze schválené vnbsp;dubnu 2016 vnbsp;mnohém lišil. Jedno však bylo jasné – EU čeká revoluce na poli ochrany osobních údajů. A nejen těch./spanbr /a name=’more’/abr /div class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Mnozí, kteří odmítali přijetí nových pravidel, vycházeli zejména znbsp;toho, že přísnější rámec ochrany (osobních) údajů či komplikovanější požadavky na kybernetickou bezpečnost mohou zpomalit či dokonce zcela ukončit jakýkoliv další technologický vývoj vnbsp;Evropě a odsunout tak EU na druhou kolej technologického a digitálního světa./divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;h4bPrávní úprava digitálního prostředí v EU/b/h4/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Ačkoliv je GDPR závazné teprve dva měsíce, jeho podobu známe už více než dva roky, během kterých organizace měly (relativně) dostatek času se na nová pravidla ochrany osobních údajů připravit.nbsp; Další soubor nových pravidel – tentokrát na poli kybernetické bezpečnosti – přinesla tzv. iNIS Directive/i (iDirective on security of network and information systems/i – span class=MsoHyperlinka href=https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32016L1148amp;from=ENsměrnice 2016/1148/a/span o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii). Ta je knbsp;dnešnímu dni span class=MsoHyperlinka href=https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/NIM/?uri=uriserv:OJ.L_.2016.194.01.0001.01.ENGimplementována ve většině členských států/a/spana href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftn1 name=_ftnref1 title=span class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[1]/span/span/span/a a rovněž představuje jeden znbsp;nosných pilířů pro právní regulaci kybernetického prostředí napříč EU.nbsp;br /o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Bezpečnost digitálního světa pro EU jedno ze současných stěžejních témat, samotné zabezpečení dat, infrastruktury a systémů, avšak není jediným předpokladem funkčnosti digitálního prostředí vnbsp;rámci EU. Kromě bezpečnostních opatření je stejně významným prvkem celého právního rámce a zajištění volného trhu podmínka volného pohybu (osobních) dat vnbsp;rámci EU. Členské státy, díky jednotné právní úpravě, nabízejí rovnocennou ochranu pro data uchovávaná a/nebo přenášená přes jejich území, a právě díky tomu nelze vnbsp;rámci EU stanovit jakákoliv dílčí omezení (s výjimkou např. vnitřní bezpečnosti). Vnbsp;této souvislosti se však nejedná pouze o volný přenos osobních údajůa href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftn2 name=_ftnref2 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[2]/span/span!–[endif]–/span/a, ale stejně tak o zajištění bvolného pohybu všech neosobních dat/b. Aby EU zajistila zcela volný jednotný digitální trh napříč všemi členskými státy, chystá nyní span class=MsoHyperlinka href=https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposal-regulation-european-parliament-and-council-framework-free-flow-non-personal-datanařízení o volném pohybu neosobních údajů/a/span, od kterého si evropský zákonodárce slibuje span style=background: white;maximalizaci efektivity, úspory znbsp;rozsahu anbsp;nabídky nových služeb na digitálním trhu EU a vnbsp;oblasti vývoje umělé inteligence. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;span style=background: white;br //span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;span style=background: white;Celý právní rámec pro ochranu (osobních) údajů a kybernetické bezpečnosti by pak měl být vnbsp;průběhu roku 2018 doplněn novým /spanspan class=MsoHyperlinkispan style=background: white;a href=https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/proposal-eprivacy-regulationePrivacy Regulation span style=font-style: normal;– nařízením o ochraně osobních údajů vnbsp;elektronických komunikacích/span/a/span/i/spanspan style=background: white; (o kterém však vnbsp;tuto chvíli probíhají poměrně bujará vyjednávání a o jeho finální podobě lze tak vnbsp;tuto chvíli maximálně spekulovat). Ke schválení finálního znění ePrivacy Regulation snbsp;největší pravděpodobností dojde vnbsp;průběhu rakouského předsednictví Rady EU (/spanspan class=MsoHyperlinkspan style=background: white;a href=http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2018/623574/EPRS_BRI(2018)623574_EN.pdfRakousko označilo přijetí ePrivacy Regulation za hlavní prioritu vnbsp;oblasti digitální ekonomiky/a/span/spanspan style=background: white;), přičemž Rakousko je známé svým protekcionistickým přístupem vnbsp;oblasti ochrany soukromía href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftn3 name=_ftnref3 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=color: black; font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10pt; line-height: 107%;[3]/span/span!–[endif]–/span/a; finální znění tak může ještě zvýšit požadavky kladené na online zpracování osobních údajů.o:p/o:p/span/divh4 style=line-height: 115%; text-align: justify;bDopady právní regulace/b/h4div style=line-height: 115%; text-align: justify;O čem tedy takto robustní právní režim volného pohybu údajů / nakládání snbsp;údaji / zabezpečení svědčí?/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Přísná pravidla pro nakládání s (osobními) údaji, mohou být pro IT developery a softwarové společnosti vnbsp;mnohém svazující a zároveň pro ně mohou představovat překážky – jak se ostatně ozývají některé hlasy, a to zejména span class=MsoHyperlinka href=https://www.roboticsbusinessreview.com/ai/will-european-privacy-rules-hinder-ai-development/znbsp;oblasti vývoje umělé inteligence/a/span. Pro tyto účely GDPR zdůrazňuje především využití pseudonymizace a anonymizace údajů, které mohou usnadnit nakládání snbsp;údaji pro další technologický rozvoj.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Znbsp;globálního hlediska se však zdá, že EU stanovila přijetím GDPR a ostatních souvisejících předpisů digitálního trhu bnový světový standard/b bochrany soukromí jednotlivce/b, jak potvrzuje – jeden příklad za všechny – nový span class=MsoHyperlinka href=https://www.cnet.com/news/californias-new-data-privacy-law-the-toughest-in-the-us/zákon o ochraně osobních údajů státunbsp;Kalifornie/a/span. o:p/o:p/divdiv align=center class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: center;br //divdiv align=center class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: center;„ispan style=background: white;People should be in control of their information online and companies should be held to high standards in explaining what data they have and how they use it, especially when they sell data./span/ispan style=background: white;“o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Obdobně byla přijata nová pravidla ochrany soukromí a osobních údajů vnbsp;Jihoafrické republice a připravují se vnbsp;Thajsku či Singapuru. Zdá se tak, že evropské principy ochrany osobních údajů jsou (a budou) postupně přebírána a implementována ostatními státy světa, které mají zájem (i) umožnit svým společnostem bezproblémový obchod snbsp;evropskými hráči, (ii) zajistit svým občanům odpovídající úroveň ochrany osobních údajů.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Tato vlna nových předpisů samozřejmě nepřišla svévolně. Evropské předpisy (zejména tedy GDPR) ztěžují přenosy osobních údajů do zemí, které nenabízejí odpovídající úroveň ochrany soukromí osob a podmiňují takové přenosy dalšími právními konstrukty – ať se jedná o tzv. iadequacy decisions/i, uzavření standardních smluvních doložek či závazných podnikových pravidel.a href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftn4 name=_ftnref4 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[4]/span/span!–[endif]–/span/a Ostatně není potřeba dívat se ani mimo EU – span class=MsoHyperlinka href=https://www.epravo.cz/top/clanky/predavani-osobnich-udaju-do-velke-britanie-v-kontextu-brexitu-102426.htmlstejným problémům může do budoucna čelit i Velká Británie/a/span, pokud nevyřeší tuto otázku vnbsp;rámci vyjednávání podmínek BREXITu.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Neméně významným hybatelem globálního vývoje jsou nadnárodní korporace, které, pokud chtějí působit vnbsp;EU či alespoň mířit na evropský trh, musejí rovněž splnit pravidla vyžadovaná GDPR. Pro tyto společnosti tak znamená přizpůsobení se GDPR nejen nastavení konzistentních pravidel (a snbsp;tím související úspory), ale rovněž vidinu toho, že pokud jednou nastaví vnitřní systémy a předpisy vnbsp;souladu snbsp;GDPR, vyhoví tak (do budoucna) celosvětovým standardům. Tomu nasvědčují nejen již probíhající zákonodárné iniciativy, ale rovněž přísliby jednotlivých regulátorů. Např. úřad pro ochranu osobních údajů vnbsp;Hong Kongu, jehož stávající legislativa na ochranu osobních údajů vychází ze směrnice 95/46/EC, již oznámil, že chystá novelu stávající legislativy tak, aby vyhovovala požadavkům GDPR; jako mezikrok zatím span class=MsoHyperlinka href=https://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=474ead31-53c4-43a6-bc35-723d8eaec073https://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=474ead31-53c4-43a6-bc35-723d8eaec073hongkongský regulátor vydal vodítka pro splnění požadavků GDPR/a/span potvrzující celosvětový význam GDPR.o:p/o:p/divh4 style=line-height: 115%; text-align: justify;bEvropa jako safe harbor pro ukládání dat/b/h4div class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Jak se (zatím) zdá, původní obavy o to, že se EU stane vnbsp;digitálním světě druhotným hráčem, jsou liché.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Nejen díky robustní a komplexní právní regulaci kybernetického prostředí (stanovující shodná pravidla pro soukromý i veřejný sektor), ale rovněž díky celosvětovému dopadu těchto předpisů se Evropa pomalu stává útočištěm technologických společností a datových center – zejména span class=MsoHyperlinka href=https://data-economy.com/gdpr-leads-new-data-centre-builds-germany-france/Německo či Francie se tak pomalu stávají centrem nadnárodních korporací/a/span. Mnohé společnosti navíc vnímají splnění požadavků GDPR a možnosti nabídnout uložení osobních údajů na území EU jakonbsp; významný PR krok vůči svým zákazníkům, který jim může přinést nové příležitosti.a href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftn5 name=_ftnref5 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[5]/span/span!–[endif]–/span/ao:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Základní principy EU ohledně ochrany soukromí jsou navíc dlouhodobě za celosvětový standard považované – jak je patrné i znbsp;výše zmíněných právních předpisů (např. Hong Kong, USA, Jihoafrická republika), ale rovněž množstvím mezinárodních dohod, které tyto principy rovněž převzaly za vlastní – včetně Úmluvy Rady Evropy č. 108 (Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů), ale i samotných iadequacy decisions/i vydaných Evropskou Komisí, které potvrzují úroveň ochrany soukromí poskytovaném vnbsp;daném státě a tedy i naplnění základních principů ochrany osobních údajů.o:p/o:p/divh4 style=line-height: 115%; text-align: justify;bZávěrem/b/h4div class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Ačkoliv GDPR (o kterém jsem již pojednával v nedávném článku span class=MsoHyperlinka href=http://jinepravo.blogspot.com/2018/06/gdpr-quo-vadis-eu.htmlGDPR – Quo Vadis EU?/a/span) i ostatní předpisy znbsp;kybernetického balíčku předpisů EU mají své nedostatky, tak základní principy a standardy, které přinášejí, mohou celosvětově posílit ochranu jednotlivce nejen proti silným státům, ale stejně tak proti (často i silnějším) nadnárodním korporacím. A jak dokazuje i nedávná span class=MsoHyperlinka href=https://en.wikipedia.org/wiki/Facebook%E2%80%93Cambridge_Analytica_data_scandalkauza Facebooku a Cambdrige Analytica/a/span, přesně toto by měl být směr, jak vnbsp;globalizovaném světě zajistit kontrolu nad vlastním soukromím každému jednotlivci.o:p/o:p/divbr /div!–[if !supportFootnotes]–br clear=all /hr align=left size=1 width=33% /!–[endif]– br /div id=ftn1div class=MsoNormal style=line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; text-align: justify;a href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftnref1 name=_ftn1 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[1]nbsp;/span/span!–[endif]–/span/aČeská republika byla dokonce vnbsp;oblasti kybernetické bezpečnosti průkopníkem, když mezi prvními státy na světě již vnbsp;roce 2014 přijala komplexní předpis stanovující pravidla kybernetické bezpečnosti (především pro veřejnou správu, ale rovněž pro některé komerční subjekty, jejichž kybernetická infrastruktura měla vnbsp;očích zákonodárce zásadní vliv na fungování státu). io:p/o:p/i/div/divdiv id=ftn2div class=MsoFootnoteText style=margin-bottom: 6.0pt; text-align: justify;a href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftnref2 name=_ftn2 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[2]/span/span!–[endif]–/span/a Volný pohyb osobních údajů je stěžejním principem GDPR a základních pravidel pro ochranu osobních údajů vnbsp;rámci Evropy – ze stejného principu vycházela rovněž předcházející směrnice 95/46/ES, a rovněž také např. Úmluva Rady Evropy č. 108 (Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů).o:p/o:p/div/divdiv id=ftn3div class=MsoFootnoteText style=margin-bottom: 6.0pt; text-align: justify;a href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftnref3 name=_ftn3 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[3]/span/span!–[endif]–/span/a Rakousko např. jako jediný členský stát span class=MsoHyperlinka href=http://www.votewatch.eu/en/term8-regulation-of-the-european-parliament-and-of-the-council-on-the-protection-of-natural-persons-with-r.htmlhlasovalo proti přijetí GDPR/a/span, jelikož se znbsp;pohledu jeho reprezentantů jednalo o příliš benevolentní předpis, nijak neposouvající úroveň ochrany oproti předcházející směrnici 95/46/ES.o:p/o:p/div/divdiv id=ftn4div class=MsoFootnoteTexta href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftnref4 name=_ftn4 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[4]/span/span!–[endif]–/span/a Srov. Kapitola Vnbsp;GDPR.o:p/o:pbr /br //div/divdiv id=ftn5div class=MsoFootnoteTexta href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftnref5 name=_ftn5 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[5]/span/span!–[endif]–/span/a Stejně zajímavě mohou působit nová span class=MsoHyperlinka href=https://www.businesstimes.com.sg/technology/alibaba-in-talks-with-bt-group-for-cloud-partnership-in-europe-pushpartnerství, která za účelem působení vnbsp;EU vznikají/a/span (jen namátkou nově oznámená kooperace mezi: BT Global Services a Amazon, Microsoft a Cisco Systems Inc, španělskou Telefonica SA a Amazonem či mezi německým Deutsche Telekom a čínskými Huawei Technologies).o:p/o:p/div/div/div



Eurozatykač v dobe nepohody

25. 7. 2018, 12:31 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div style=text-align: justify;Európsky súdny dvor dnes vyhlásil dva kľúčové rozsudky, ktoré by spoločne so starším prípadom vo veci emAranyosi/em (a href=http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-404/15 target=_blankC-404/15/a) mohli byť zaradené do rubriky s názvom emEurozatykač v dobe nepohody/em. Prvý rozsudok je odpoveďou na predbežnú otázku írskej sudkyne, ktorá váha vydaťnbsp;obžalovaného do jeho rodnéhonbsp;Poľska [a href=http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-216/18 target=_blankC-216/18nbsp;PPU (emL.nbsp;M./em)/a]; druhý rozsudoknbsp;reaguje na otázku nemeckého súdu, ktorý v podobnom kontexte pochybuje onbsp;kvalitenbsp;maďarských väzníc [a href=http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-220/18 target=_blankC-220/18nbsp;PPU (emMaďarské väznice/em)/a]em./em /divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Onbsp;politickej citlivosti oboch vecí nemožno pochybovať: predseda Súdneho dvora vnbsp;rámci svojej prednáškovej činnosti bez servítok konštatoval, že prípad emL.nbsp;M./em jenbsp;jednoznačne najpolitickejšou kauzou, ktorú Súdny dvor za posledných 20 rokov riešil. Koniec koncov, nestáva sa každý deň, aby Súdny dvor posudzoval, či je situácia v poľskej justícii už tak alarmujúca, že by poľské súdy prestávali byť rovnocennými partnermi ostatných európskych súdov.br /br /a name=’more’/aAk Vám stačí emexecutive summary/em k poobedňajšej kávičke, vedzte, že situácia v Poľsku je podľa Súdneho dvora skutočne vážna - odôvodnenie sa nevyhýba ani ťažkým váham typu čl. 2 a čl. 7 ZEÚ, explicitne odkazuje na kontroverzný návrh Komisie vo vzťahu ku kríze právneho štátu v Poľsku a zdôrazňuje relevanciu tohto dokumentu pre každého národného sudcu, ktorý si bude lámať hlavu nad tým, či obžalovaných do Poľska vydávať alebo nie. /divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Zároveň však Súdny dvor (v duchu precedentu vo veci ema href=http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-404/15 target=_blankAranyosi/a/em)em /emupozorňuje, že systémové nedostatky v danom členskom štáte sú len prvým z dvoch krokov, ktoré musia byť zohľadnené. Tým druhým je reálne riziko, že konkrétny človek bude týmto nedostatkom vystavený a že to povedie knbsp;vážnej hrozbenbsp;porušenia jeho základných práv. Inými slovami, aj keď poľským súdom prestávame dôverovať, je dôležité vyvinúť maximálne úsilienbsp;a zistiť konkrétne podmienky, ktoré sa budú týkať konkrétneho človekanbsp;v konkrétnej veci (a dokonca v konkrétnej väznici).nbsp;nbsp;A ak nič nenasvedčuje tomu, že mu tam hrozí kruté a neľudské zachádzanie činbsp;flagrantné porušenia spravodlivého procesu, tak pre výnimky z režimu Eurozatykača nie je dôvod. Koniec koncov, stále by sme radi verili, že vzájomná dôvera medzi členskými štátmi je pravidlom, anbsp;nedôvera len ojedinelou výnimkou… /divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;P.S.: Silno odporúčam a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=203431amp;pageIndex=0amp;doclang=ENamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=752545 target=_blankstanovisko generálneho advokáta Tancheva/a vo veci emL.nbsp;M./em. Asi nie je náhodou, že takúto citlivú vec dostal do rúk člen Súdneho dvora, ktorý je v Luxe síce služobne najmladší, ale zároveň je to uznávaný ústavnoprávnynbsp;odborník z nového členského štátu (Bulharsko) a vnbsp;neposlednom radenbsp;tiežnbsp;bývalý dlhoročný člen Benátskej komisie…/div



Výběrové řízení na asistenta soudce Nejvyššího soudu

8. 7. 2018, 21:20 | JINÉ PRÁVO | Jan Petrov

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=onbJUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M./b, předseda senátu Nejvyššího soudu, hledá kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.br /a name=’more’/abr /divbPožadavky:/bbr /- magisterské vysokoškolské vzdělání v oboru právo;br /- bezúhonnost;br /- nadprůměrné schopnosti právní argumentace;br /- schopnost a vůle k dalšímu vzdělávání a odbornému růstu;br /- výborná znalost německého či anglického jazyka vítána.br /br /bNáplň práce:/bbr /Hlavní náplní práce asistenta soudce je zpracování podkladových materiálů pro rozhodovací činnost senátu, jehož specializovanou agendou jsou spory o náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb., jakož i věci týkající se aplikace evropského procesního práva.br /br /Pozice je vhodná pro absolventy i začínající právníky. Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, založený jmenováním, který se řídí § 16 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů.br /br /bPlatové podmínky:/bbr /Platové ohodnocení se řídí nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. br /br /bTermín nástupu:/bbr /Předpokládaný termín nástupu je b3. 9. 2018/b.br /br /Zájemci zasílejte bstrukturovaný životopis a motivační dopis do 16. 8. 2018/b na adresu: basistent@nsoud.cz/bbr /br /bOchrana soukromí:/bbr /Zasláním materiálů s Vašimi osobními údaji dáváte Nejvyššímu soudu souhlas ke zpracování a uchování Vašich osobních údajů podle § 12 a § 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Vaše osobní údaje uvedené v motivačním dopise a životopise zpracováváme v nezbytném rozsahu pro účely výběrového řízení. Jejich zpracování je nezbytné pro jednání o uzavření pracovní smlouvy na Vaši žádost. Pokud nebudete ve výběrovém řízení vybráni nebo nepřijmete nabízenou pracovní pozici, budou Vámi poskytnuté dokumenty vymazány a skartovány. br /br /Další informace o správci osobních údajů, pověřenci pro ochranu osobních údajů a Vašich právech ve vztahu k ochraně osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES naleznete na webových stránkách Nejvyššího soudu v sekci Pro veřejnost a média - Ochrana osobních údajů (GDPR)./div/div



Výběrové řízení na asistenta soudce u Krajského soudu v Plzni

8. 7. 2018, 15:47 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Hledá se asistent/ka soudce pro úsek správního soudnictví. Vhodné i pro čerstvé absolventy. Hlásit se lze do 15. 8. 2018./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /br /div style=text-align: justify;Náplní práce asistenta soudce je zejména činění úkonů k přípravě věcí k rozhodnutí a zpracovávání konceptů rozhodnutí. Správní soudnictví nabízí odborný rozvoj v nestereotypní agendě v úzkém kontaktu s judikaturou Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu i Soudního dvora Evropské unie. Výkon funkce vyžaduje soustavné zvyšování si odbornosti, které je zajišťováno nejen samostudiem při vlastním výkonu práce, ale také školeními organizovanými Justiční akademií./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Pracovní poměr bude uzavřen na dobu určitou, v případě osvědčení je možné změnit na dobu neurčitou./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Předpokládaný termín nástupu je 1. září 2018. Po dohodě je možný nástup dřívější nebo pozdější./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;http://infodeska.justice.cz/vyveseni.aspx?vyveseniid=5743740/divdivbr //div



Martina Grochová: Návrh na uzákonění rovnoprávného manželství – má rodinné právo realitu reflektovat či usměrňovat?

23. 6. 2018, 12:38 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Vláda včera a href=https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-22–cervna-2018-166920/projednala a podpořila/a poslanecký návrh novely občanského zákoníku. Příběh zrovnoprávnění stejnopohlavních párů na poli rodinného práva se začal psát již v roce 1992, kdy a href=http://gay.iniciativa.cz/www/index.php?page=clanekamp;id=1494Sdružení organizací homosexuálních občanů/a začalo připravovat první návrh právní úpravy soužití stejnopohlavních párů. První vlaštovkou úspěchu v této oblasti bylo přijetí zákona o registrovaném partnerství v roce 2006. Od roku 2013 potom začalo do veřejného prostoru postupně pronikat heslo „Různé rodiny, stejná práva“ jako součást kampaně a href=http://www.stejnarodina.cz/Stejná rodina/a, za níž stojí spolek a href=http://proud.cz/PROUD/a a jejímž cílem bylo prosazení uzákonění možnosti homosexuálů osvojovat děti svých partnerů stejného pohlaví. Tato kampaň vyústila v předložení v pořadí čtvrtého a href=http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7amp;ct=957amp;ct1=0návrhu novely zákona o registrovaném partnerství/a umožňující osvojení dítěte registrovaným partnerem (tzv. přiosvojení), na jejímž zpracování se PROUD podílel. Návrh však nebyl v Poslanecké sněmovně nikdy projednán./span/spanbr /a name=’more’/aspan style=font-family: inherit;/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Po tomto neúspěchu se objevilo heslo nové: „Jedna láska, jedno manželství“, a to v rámci navazující kampaně a href=https://www.jsmefer.cz/Jsme fér/a pod záštitou Koalice za manželství. Lobby za rovná práva homosexuálních párů upustila od prosazování uzákonění přiosvojení dítěte a smyslem nové kampaně se stalo prosazení myšlenky rovnoprávného manželství pro heterosexuální i homosexuální páry a odstranění dvojkolejného režimu institucionalizace soužití, v jehož rámci je manželství vyhrazeno párům různého pohlaví, zatímco páry stejnopohlavní jsou odkázaný na registrované partnerství, tedy na institut, který oproti manželství nabízí jen omezený rozsah práv. Vyústěním kampaně bylo předložení a href=http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8amp;t=201návrhu novely občanského zákoníku/a skupinou poslanců dne 12. 6. 2018. Jen o dva dny později, dne 14. 6. 2018, byl předložen a href=http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8amp;t=211návrh na změnu Listiny základních práv a svobod/a. Skupina poslanců v něm navrhuje doplnění článku 32 o výslovné zakotvení, že manželství je svazkem muže a ženy./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small; /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Důvodová zpráva k předloženému návrhu novely občanského zákoníku čítá 23 stran a odkazuje na celou řadu relevantních zdrojů – ať už výzkumů, průzkumů, právních, psychologických a sociologických prací nebo zahraničních rozhodnutí. Přestože jde návrh pečlivě zpracovaný v nadstandardní kvalitě, je podle mého názoru nestrategický. Mám za to, že tomu tak je ze dvou důvodů. Jakkoliv je důvodová zpráva podrobná, argumentační linka se povětšinou se míjí s námitkami, které vznáší odpůrci uvolňování rodinně právní úpravy. Uzákonění rovnoprávného manželství pak navíc znamená liberalizaci hned na čtyřech úrovních. Každý z těchto důsledků je přitom sám o sobě předmětem kontroverze z jiných důvodů, a v určité míře se proto liší též množina těch, kdo s tím kterým důsledkem nesouhlasí. V první řadě manželství pro všechny samozřejmě přináší rovná práva pro homosexuální i heterosexuální páry, které se rozhodnou institucionalizovat své soužití. Umožňuje ale též přiosvojení dítěte stejnopohlavním partnerem rodiče a společné osvojování dítěte stejnopohlavními partnery. V neposlední řadě pak také rozšiřuje pojem manželství též na páry stejného pohlaví. Ač by se mohlo zdát, že zásadním je pro odpůrce právě odlišný rozsah práv, které jsou v rámci manželství a registrovaného partnerství párům přiznávány, a samotný název, které institucionalizovaný svazek nese, je druhotný, je tomu právě naopak./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small; /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Podle předkladatelů návrhu novely občanského zákoníku je nedůvodné rozlišování mezi homosexuálními a heterosexuálními páry. Nerovnost spočívá nejen v rozdílném rozsahu práv (zejména pokud jde o majetkové poměry, společné příjmení, pracovní volno na svatbu či sociální podporu), ale též v odlišnosti samotného názvu svazku, do kterého partneři vstupují a odlišném postupu, který obřad doprovází. Uzákonění rovnoprávného manželství by mělo symbolický význam a podpořilo by odstraňování stereotypů. Předkladatelé odkazují na účel manželství definovaný v ustanovení § 655 NOZ, jímž je založení rodiny, řádná výchova dětí, vzájemná podpora a pomoc. Mají přitom za to, že rozlišování mezi svazky osoby stejného a různého pohlaví je nedůvodné též proto, že “[l]esbické a gay páry mohou takto definovaný účel naplnit stejně jako heterosexuální páry.“ /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small; /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Právě výše uvedené tvrzení je však pomyslným bodnutím do vosího hnízda, což ilustruje argumentace obsažená v důvodové zprávě k návrhu novelizace Listiny, která je s takovým pojetím účelu manželství v přímém kontrastu. Podle této důvodové zprávy má totiž pouze manželství muže a ženy potenciál naplnit všechny hlavní funkce rodiny, zejména „přivést na svět další generaci a vychovat ji v nenahraditelné a vzájemně nezastupitelné mateřské a otcovské lásce i vzoru, a to v prostředí, poskytující alespoň nějaké záruky stability a dlouhodobosti.“ Zdůrazněn je též význam samotného pojmu manželství, který si podle předkladatelů druhého z návrhů zaslouží ochranu s ohledem a mimořádnou tradici, kterou manželství jako svazek muže a ženy má, a bezpříkladnou kontinuitu./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Ačkoliv manželský svazek je primárně o vzájemných právech a povinnostech dvou osob, které do něj vstupují, samotná důvodová zpráva akcentuje jako stěžejní důvod pro předložení návrhu nejlepší zájem dítěte. Uvádí, že „zejména tyto rozdíly negativně ovlivňují postavení dětí, které lesbické a gay páry vychovávají.“ Poukazuje přitom na to, že výzkumu prokazují, že rodiny tvořené gay a lesbickými páry mohou být stejně vhodným výchovným prostředím jako rodiny heterosexuální. Důvodová zpráva přitom dokonce uvádí, že zakotvení rovnoprávného manželství „je zcela nepochybně nezbytné ve vztahu k dětem,“ aby tak došlo k jejich zrovnoprávnění. Ve skutečnosti však zrovnoprávnění dětí žijících v homoparentálních rodinách lze dosáhnout též pouhým uzákoněním osvojování dítěte partnerem stejného pohlaví. Jsem přitom přesvědčena, že dosavadní názorovou neshodu na to, zda zakotvení přiosvojení stejnopohlavním partnerem vyžaduje nejlepší zájem dítěte, by bylo možné překonat snáze, než spor o účel manželství./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Přestože dosud žádný z návrhů na uzákonění přiosovojení dítěte registrovaným partnerem rodiče neprošel, považuji tuto rovinu za nejméně kontroverzní. V průběhu jejich projednávání totiž panovala alespoň shoda na tom, že je třeba zajistit naplnění zájmů dítěte, tedy zejména zajistit, aby partner mohl efektivně zastávat roli druhého rodiče (např. vyzvedávat dítě ze školy, doprovázet jej k lékaři atd.) a v případě úmrtí právního rodiče o dítě nadále osobně pečovat. Spor byl však o tom, zda k dosažení tohoto účelu postačuje stávající právní úprava, nebo je třeba zajistit vyšší standard ochrany zájmů dítěte v podobě právního vztahu, kde vzájemná práva a povinnosti jsou jasně nastavena, nikoliv ponechána na libovůli členů (sociální) rodiny./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small; /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br /Zdá se, že ani odpůrci těchto předložených návrhů ve své podstatě nerozporují, že co nejvyšší ochrana právní vztahu mezi dětmi již žijícími v homoparentálních rodinách by byla v jejich zájmu. Obávají se však, že uzákonění přiosvojování dětí registrovanými partnery by znamenalo legitimizaci takových rodin, vyslání signálu, že tyto rodiny jsou zákonem uznané, a tedy „normální, běžné,“ a tím by vzrostl jejich počet. To ovšem považují za nežádoucí. Jediným argumentem však zdaleka není jen přetrvávající přesvědčení některých, že výchova v homoparentální rodině je pro dítě škodlivá./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small; /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br /Mnohem závažnějším argumentem je přesvědčení o nezbytné ochraně tradičního modelu rodiny. Rodiny založené na manželství a pokrevním příbuzenství, kde muž i žena mají svou jasně danou roli. Jde o přesvědčení, že je žádoucí zachování společnosti, kde žena je pečovatelka a muž je živitel, kde existují dvě jasně definovaná a zcela opačná pohlaví. Tato přesvědčení se pak v debatách o přiosvojení zhmotňují ve výrocích, jejichž příkladem může být následující a href=http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/039schuz/s039246.htm#r4věta vyřčená v minulosti poslancem Vlastimilem Tlustým/a při projednávání návrhu na uzákonění možnosti přiosvojování dětí registrovaným partnerem rodiče: „A to je přesně ten důvod, proč nebudu podporovat jeho vznik, protože se nechci dožít toho, jak dva pánové vysvětlují svému synovi, který z nich je maminka“ nebo obdobný a href=http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=stenoamp;O=5amp;IS=3340amp;T=203#st203výrok senátora Milana Bureše/a vyslovený při projednávaní zákona o registrovaném partnerství: „Nechtěl bych mít v budoucnu příležitost vyprávět své vnučce pohádku o tom, jak jeden hodný princ si vezme druhého a jak spolu vychovají kupu dětí.“ Jde o přesvědčení, že muž a žena, mají v každé rodině totožnou, tu jedinou správnou a nezastupitelnou roli. A nakonec vlastně i samotné názor o škodlivosti výchovy dítěte stejnopohlavním párem dnes již obvykle nepramení z představy o tom, že by homosexualita byla „nakažlivá“ či naučená. Jde především o strach, že absence mužského a ženského vzoru představuje riziko dalšího rozmělňování pojmu rodina a nabourávání genderových konstruktů, jejichž zachování považují odpůrci za nezbytné pro správné fungování společnosti./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Proto též i v otázkách, v nichž se oba návrhy tematicky potkávají, se nakonec argumentačně míjí. Oba návrhy sice například poukazují na demografické proměny, z téhož však dovozují opačné závěry. Podle předkladatelů návrhu novely občanského zákoníků tato čísla svědčí o tom, že by se právní úprava svědčí o tom, že by se právní úprava přístupu k rodičovství měla liberalizovat, protože neexistuje jediný správný model zdravého rodinného fungování. Naopak předkladatelé návrhu změny Listiny mají za to, že tatáž čísla svědčí o tom, že ochrana tradičního modelu manželství je nezbytná právě s ohledem na nepříznivý demografický vývoj. Podle důvodové zprávy prožívá-li rodina krizi a proces eroze, „není úlohou státu na její podporu rezignovat, nýbrž naopak ji více a intenzivněji podporovat.“ /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Jádro sporu, jehož ilustrací jsou oba předložené návrhy, lze tedy interpretovat jako neshodu na tom, zda má rodinné právo realitu usměrňovat nebo ji reflektovat. Má právo prosazovat ideální model rodiny? Má chránit tradiční na manželství a pokrevním příbuzenství rodinu? Nebo má reflektovat společenské změny, které se neoddiskutovatelně dějí a které jsou doloženy demografickými statistikami? Máme na současný stav pohlížet jako na krizi rodiny, kterou se má právo pokoušet zmírňovat nebo jako na demokratizaci rodiny, kterou má právo zohledňovat? Domnívám se, že zatím lze hledat cestu určitého kompromisu – můžeme trochu usměrňovat, trochu chránit tradiční koncept rodiny a zároveň také trochu reflektovat společenskou situaci. Alespoň tam, kde je to nejvíc potřebné, tam kde to vyžaduje zájem těch nezranitelnějších – dětí. Takovým kompromisem podle mne může být právě prosazení přiosvojování dětí registrovaným partnerem. Návrh na uzákonění rovnoprávného manželství je v naší společnosti dosud vnímáno spíše jako krajní bod škály, jejíž protilehlé konce představují dva naznačené přístupy k rodinnému právu jako souboru pravidel realitu usměrňujícím nebo realitu reflektujícím./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Šanci na schválení však může mít pouze takový návrh, který reaguje na aktuální diskurz, který reaguje na protiargumenty, které zazněly ze strany odpůrců obdobných návrhů v předcházejících debatách a který je přesvědčivý nikoliv pro ty, kdo jej podporují, ale též pro ty, kdo o něm pochybují, respektive jej nepovažují za nezbytný. Má-li být předložený legislativní návrh úspěšný, je třeba postupovat strategicky. Nikoliv proto, aby předkladatelé ošálili ty, kteří budou pro návrh hlasovat příslibem, že žádné další uvolňování rodinně právní úpravy nebude požadováno – jako porušení takového příslibu si předložení návrhu na uzákonění přiosvojení dítěte registrovaným partnerem vykládali jeho odpůrci – ale proto, že prosazovat lze jen takové změny, u nichž lze v aktuální společenské a politické situaci dosáhnout shody. Obávám se, že předložený návrh novely občanského zákoníku – jakkoliv se s jeho zdůvodněním osobně plně ztotožňuji – tato kritéria nesplňuje. /span/span/div



GDPR – Quo vadis, EU?

22. 6. 2018, 06:16 | JINÉ PRÁVO | Dominik Vitek

div style=margin-bottom: 6.0pt;div style=text-align: justify;G-D-P-R. Čtyři písmena, která vyvolala povyk hodný vyhlášení války EU. Ale proč tolik emocí? Děje se opravdu něco tak převratného, jak se nás některá média a často i někteří odborníci napříč celým trhem snaží přesvědčit?/div/divdivdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; text-align: justify;o:p/o:p/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;/divdiv style=height: 0px;a href=https://1.bp.blogspot.com/-jBa_ugygQEU/Wyx3jv8z0zI/AAAAAAAAVl4/kosYDbUZtNsK_J5SOXIRWRnqX1Ljng3pQCLcBGAs/s1600/regulation-3246979_1_180506-130912_miz.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;img alt=Foto: TheDigitalArtist | Zdroj: Fotobanka Pixabay border=0 data-original-height=600 data-original-width=1280 height=186 src=https://1.bp.blogspot.com/-jBa_ugygQEU/Wyx3jv8z0zI/AAAAAAAAVl4/kosYDbUZtNsK_J5SOXIRWRnqX1Ljng3pQCLcBGAs/s400/regulation-3246979_1_180506-130912_miz.jpg title=Foto: TheDigitalArtist | Zdroj: Fotobanka Pixabay width=400 //a/divspan style=text-align: justify;Především bychom se měli zamyslet nad tím, proč bylo GDPR (z angl. /spani style=text-align: justify;General Data Protection Regulation) /ispan style=text-align: justify;vnbsp;roce 2016 vůbec přijato. Podle zdůvodnění evropského zákonodárce byl jeden z (hlavních)nbsp;důvodů přijetí nového předpisu především globalizace, rychlý rozvoj technologií a související významný nárůst rozsahu shromažďování a sdílení osobních údajů, jakož i technologický vývoj, který umožnil soukromým společnostem a orgánům veřejné moci využívat osobní údaje ve stále větším rozsahu. Ambicí tohoto předpisu je tak nejen narovnat současný stav zpracování osobních údajů, ale vytvořit právní rámec pro rozvoj digitální ekonomiky do budoucna, který fyzickým osobám poskytne kontrolu nad jejich údaji a v konečném důsledku podpoří důvěru založenou na vymahatelnosti práva v oblasti digitální ekonomiky (a to včetně základů umělé inteligence – viz např. právo nebýt předmětem pouze automatizovaného rozhodování). GDPR je v současné době jednou z nejkomplexnějších právních úprav ochrany soukromí na světě a je pravděpodobné, že ovlivní tuto oblast práva v řadě zemí mimo EU, jak již ostatně můžeme sledovat např. na asijském trhu./spanbr /span style=text-align: justify;/spanbr /a name=’more’/aspan style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;GDPR přitom pouze navazuje na původní cíle směrnice 95/46/ES, která sloužila především knbsp;harmonizaci úpravy pro účely fungování vnitřního trhu a zajištění volného pohybu údajů mezi členskými státy EU. Vnbsp;zásadě tak nejvýznamnější posun celé koncepce ochrany osobních údajů lze dle mého názoru považovat to, že původní /spani style=text-align: justify;směrnice/ispan style=text-align: justify; (tj. pouze harmonizační nástroj) byla nahrazena přímo aplikovatelným, nástrojem – /spani style=text-align: justify;nařízením/ispan style=text-align: justify;, které ponechává jen velmi omezený prostor pro odchylnou úpravu ze strany členských států./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;Evropský zákonodárce dal vnbsp;zásadě najevo, že již nestačí roztříštěná, nekonzistentní a mnohdy dokonce kontradiktorní úprava, která vznikla napříč jednotlivými členskými státy. Vznikly tak značné odchylky vnbsp;právních úpravách, které navíc byly ještě podpořeny/spanb style=text-align: justify; /bspan style=text-align: justify;vlastní výkladovou praxí dozorových úřadů, resp. soudů. Úvodní recitály GDPR přitom výslovně zdůrazňují, že ačkoliv cíle a zásady směrnice 95/46/ES nadále platí, nezabránily tyto jednotné zásady vzniku roztříštěnosti v provádění ochrany údajů v celé EU, která vedla k právní nejistotě a rozšířenému pocitu veřejnosti, že v souvislosti s ochranou údajů fyzických osob existují značná rizika, zejména pokud jde o činnosti prováděné online./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;Při pohledu na výše uvedená východiska, základní principy ochrany osobních údajů (čl. 5 GDPR) a vůbec celou koncepci GDPR, je zjevné, že vnbsp;souvislosti snbsp;tímto evropským nařízením nelze hovořit o revoluci vnbsp;ochraně osobních údajů. Právě naopak, nejedná se o žádný nenadálý zlom, nýbrž postupný evoluční vývoj. GDPR přebírá dosud existující principy, právní tituly, koncepty přenosů dat vnbsp;EU i mimo ni, shrnuje je do komplexního a všeobecně platného kodexu a doplňuje je o několik nových povinností (např. vést záznamy o činnostech zpracování, jmenování pověřence na ochranu osobních údajů, provedení posouzení vlivu na ochranu osobních údajů). Tyto povinnosti však nikdy nedopadají, jak se občas na trhu snbsp;oblibou tvrdí, plošně na každého. Naopak nové povinnosti dopadají jen na omezený okruh činností a subjektů. Znbsp;pohledu subjektů údajů (nebo jak je příhodně označuje slovenština -nbsp; /spani style=text-align: justify;dotknutých osob/ispan style=text-align: justify;) potom GDPR přidává pár nových práv (jako např. právo na přenositelnost osobních údajů)./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;Abychom se vrátili knbsp;původní otázce – proč tedy tolik povyku? Zcela zásadní novinkou, kterou GDPR přináší, jsou pokuty, které dosahují výše až 20 milionů EUR či 4 % celosvětového ročního obratu podniku (či celé skupiny). Pokud podniku bude uložena taková pokuta (což vnbsp;případě gigantických internetových hráčů není úplně vyloučené), může to být samozřejmě velký zásah do jeho ekonomiky (na druhou stranu nikdy by pokuta neměla být likvidační, knbsp;tomu nemá být správní sankciování určené) a samozřejmě rovněž do jeho reputace vnbsp;očích veřejnosti./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;Jaká je tedy cesta, kterou se EU chystá vydat? Defamace evropských (resp. vnbsp;EU působících) podniků, jejich veřejná dehonestace a ukládání astronomických pokut? Nedomnívám se, že GDPR něco takového umožňuje. Materiální úprava celého nařízení, včetně ukládání pokut, stojí na principu prevence, risk-based přístupu a nápravných opatření. Sankce jsou samozřejmě cestou, ale až tou poslední. /spani style=text-align: justify;Nemo turpitudinem suam allegare potest/ispan style=text-align: justify;, nikdo nemůže mít prospěch ze své vlastní nepoctivosti. To by měl být hlavní důvod, proč GDPR přináší možnost uložit až takto vysoké sankce. Vnbsp;globalizovaném světě, nadnárodních korporátních /spani style=text-align: justify;big data/ispan style=text-align: justify; gigantů je zkrátka vhodné mít mechanismus, který umožní jejich postih a účinnou regulaci./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;A pokud společnosti (včetně těchto gigantů), jejichž hlavní činnost je na zpracování dat závislá, horečně naříkají nad nespravedlností a přísností GDPR, posílenou ohromnými pokutami, otevřeně tím přiznávají, že nedodržovaly ani dosavadní legislativu vycházející ze směrnice 95/46/ES. Cílem GDPR není zpřísnění pravidel, ale pouze narovnání dosavadního nevyváženého postavení způsobeného nadnárodními hráči snbsp;obrovskou tržní silou. A ostatní podniky? Samozřejmě každá právní norma se dá vykládat adekvátně, restriktivně i extenzivně. Pokud se vydáme výkladem směřujícím knbsp;zákazu vyvěšování podepsaných obrázků na nástěnkách mateřských škol, zjevně jsme nepochopili smysl ochrany osobních údajů – mimochodem základního lidského práva každého znbsp;nás./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;GDPR rozhodně není bezchybným předpisem. Některé povinnosti jsou vnbsp;kontextu /spani style=text-align: justify;offline/ispan style=text-align: justify; společností zcela nepřiměřené a směšné (a tyto je pak nezbytné mírnit výkladem ve světle shora uvedených východisek). Avšak rovněž vnbsp;těchto ohledech měl sehrát svou nedílnou úlohu stát či samotná EU. To se bohužel nestalo a namísto užitečných rad či uklidnění, jsme se dočkali jen několika hysterických výkřiků některých politiků. Pokud se podaří prosadit racionální výklad jednotlivých povinností, čeká nás nejen adekvátní ochrana našich dat napříč Evropou, ale rovněž zmírnění stávající společenské frustrace, kterou „další nařízení EU“ vnbsp;mnohých (důsledkem nevhodných výkladů) často vyvolává.nbsp;/spanbr /div class=MsoNormal style=line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; text-align: justify;o:p/o:p/div/div



Lidskoprávní letní školy

12. 6. 2018, 18:17 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Pro ty, jimž jako program na letní měsíce nestačí pouze týdenní pobyt s plastovým lehátkem u Jadranu, CLPD každý rok připravuje seznam nejzajímavějších letních škol zaměřených na lidská práva, mezinárodní právo, práva menšin a další blízká témata. Deadliny pro přihlášky právě probíhají./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /b style=text-align: justify;a href=http://www.centrumlidskaprava.cz/vyzkum/letni-skoly/lidskopravni-letni-skolySeznam zde./a/bbr /div style=text-align: justify;br //div



Jan Lhotský: Aktivace zločinu agrese - za napadení cizího státu od července do Haagu?

6. 6. 2018, 16:59 | JINÉ PRÁVO | Jan Lhotský

Termín „zločin agrese“ vnbsp;mezinárodním právu při jisté míře zjednodušení označuje individuální trestní odpovědnost osoby (například hlava státu) za nařízení ozbrojeného útoku proti cizímu státu. O jeho zahrnutí do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu vnbsp;Haagu se jednalo dlouhé roky a vnbsp;prosinci 2017 padlo poslední rozhodnutí, na jehož základě bude zločin agrese zahrnut do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu 17. července 2018, tedy dvacet let po podepsání jeho zakládající smlouvy – Římského statutu. Vedle genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů tak bude agrese čtvrtým zločinem, kterým se Mezinárodní trestní soud bude moci zabývat. Jaká je jeho právní úprava a pro jaké případy můžeme jeho využití vnbsp;budoucnu reálně očekávat?br /table cellpadding=0 cellspacing=0 class=tr-caption-container style=float: left; margin-right: 1em; text-align: left;tbodytrtd style=text-align: center;a href=https://1.bp.blogspot.com/-r4VGZ7ZZji0/WxfwdFK8rcI/AAAAAAAAAx8/rtkzTtz_bUgLTLyOL4BO2yWPykAIRbXTQCLcBGAs/s1600/DSC_0101_acr.jpg imageanchor=1 style=clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;img border=0 data-original-height=1063 data-original-width=1600 height=212 src=https://1.bp.blogspot.com/-r4VGZ7ZZji0/WxfwdFK8rcI/AAAAAAAAAx8/rtkzTtz_bUgLTLyOL4BO2yWPykAIRbXTQCLcBGAs/s320/DSC_0101_acr.jpg width=320 //a/td/trtrtd class=tr-caption style=text-align: center;span style=font-size: 12.8px;Socha před OSN v New Yorku/span/td/tr/tbody/tablediv class=MsoNormalbZ Norimberku do Říma a dále donbsp;Kampaly/b/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalZločin agrese, tehdy ještě nazýván zločinem proti míru, byl úspěšně souzen mezinárodními trestními tribunály po 2. světové válce vnbsp;Norimberku a v Tokiu. Následovalo dlouhých padesát let, během kterých žádný mezinárodní trestní tribunál neměl jurisdikci vůči zločinu agrese, a jelikož autoři Římského statutu se vnbsp;roce 1998 na definici zločinu agrese neshodli, do smlouvy jej sice společně snbsp;ostatními třemi zločiny uvedli (čl. 5 odst. 1 ŘS), ale rovněž upřesnili, že soud bude moci vykonávat jurisdikci vůči němu až poté, co se smluvní strany dohodnou na definici a podmínkách výkonu jurisdikce vůči zločinu agrese. Při vzniku Mezinárodního trestního soudu tedy byla otázka zločinu agrese ponechána na později.br /br /o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalVnbsp;roce 2010 byla svolána konference vnbsp;ugandské Kampale, na které měly smluvní strany tento nedostatek překonat. To se nakonec podařilo, je však třeba říci, že přijatá definice a podmínky pro výkon jurisdikce jsou dosti komplikované. Delegáti se shodli, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu bude rozšířena poté, co přijetí změny Římského statutu (kampalského dodatku) ratifikuje třicet států, a jako druhou podmínku stanovili, že smluvní strany Římského statutu budou muset po sedmi letech aktivaci jurisdikce ještě potvrdit.o:p/o:pbr /br /a name=’more’/a/divdiv class=MsoNormalbNa které státy lze kampalský dodatek aplikovat?/bo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalAktivační konference proběhla vnbsp;New Yorku vnbsp;prosinci 2017. Kampalský dodatek jasně uvádí, že vnbsp;případě útoku ze strany státu, který není smluvní stranou Římského statutu, nebude mít soud vůči takovému případu jurisdikci. Méně zřejmé však již bylo, zda bude mít soud jurisdikci vůči zločinu agrese vyplývajícímu z útoku státu, který je stranou Římského statutu, avšak nikoliv kampalského dodatku.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalVnbsp;New Yorku se delegáti rozdělili na dva tábory podle toho, jak dříve přijatému kampalskému dodatku rozumí. Klíčová právní otázka tedy zněla, jestli bude soud moci vykonávat jurisdikci nad zločinem agrese vůči občanům smluvních stran Římského statutu, které kampalský dodatek neratifikovaly, pokud bude napaden stát, jenž dodatek ratifikoval. To má významné praktické důsledky. Jedna skupina států argumentovala, že smluvní strany Římského statutu akceptovaly jurisdikci soudu vůči zločinu agrese již ratifikací Římského statutu a kampalský dodatek tento zločin nyní specifikuje. Proto má mít soud jurisdikci i vůči občanům zemí, které jsou smluvní stranou Římského statutu a nikoliv kampalského dodatku, pokud napadnou stát, který se knbsp;dodatku připojil (důraz na čl. 5 odst. 1 ve spojitosti snbsp;čl. 12 odst. 1 ŘS, argumentace např. a href=https://www.ejiltalk.org/the-scope-of-icc-jurisdiction-over-the-crime-of-aggression-a-different-perspective/Stefan Barriga/a). Tato varianta by poskytovala širší ochranu, konkrétně vůči případnému napadení ze strany 123 států, které jsou vnbsp;současné době stranou Římského statutu.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalNaproti tomu druhá skupina států, vedená Francií a Velkou Británií, argumentovala, že soud nebude moci využít jurisdikci vůči občanům států, které jsou smluvní stranou Římského statutu, avšak ke kampalskému dodatku nepřistoupily, ani pokud knbsp;útoku dojde na území smluvní strany dodatku (důraz na čl. 121, odst. 5 věta druhá ŘS, argumentace např. a href=https://www.ejiltalk.org/the-icc-assembly-of-states-parties-prepares-to-activate-the-iccs-jurisdiction-over-the-crime-of-aggression-but-who-will-be-covered-by-that-jurisdiction/Dapo Akande/a). Tato varianta by poskytovala užší ochranu, aktuálně vůči případnému napadení ze strany 35 států, které jsou vnbsp;současné době stranou Římského statutu i kampalského dodatku. Aby nedošlo knbsp;zablokování snah o dovršení dlouholeté práce, byla nakonec zvolena druhá varianta, přičemž jako počátek jurisdikce soudu vůči novému zločinu byl určen 17. červenec 2018.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalJe nutné dodat, že soud je vnbsp;interpretaci relevantních ustanovení nezávislý, a snbsp;konečnou platností bude tedy záležet na něm, knbsp;jaké variantě se přikloní. Vzhledem knbsp;tomu, že delegáti vnbsp;kompromisním textu aktivační rezoluce výslovně uvedli druhou variantu, která poskytuje užší ochranu, předpokládá se, že Mezinárodní trestní soud bude tuto interpretaci respektovat.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalbDefinice zločinu agrese/bo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalCo se týče samotné definice, článek 8 bis odst. 1 uvádí, že „i[…] zločin agrese znamená plánování, přípravu, zahájení nebo provedení bútočného činu/b, který svou bpovahou, závažností a rozsahem/b zakládá bzjevné porušení Charty Organizace spojených národů/b, osobou bv postavení/b, které jí umožňuje efektivně vykonávat kontrolu nad státem nebo řídit jeho politické nebo vojenské akce/i“ [zdůraznění přidáno]. Když začneme od konce, je namístě vyzdvihnout, že relevantní osoba musí být vnbsp;určitém postavení (tzv. ileadership clause/i) a bude se tedy typicky jednat o představitele států a vlád. Dále je třeba si všimnout, že pro kvalifikaci zločinu agrese by útočný čin (iact of aggression/i) musel svojí povahou, závažností a rozsahem založit zjevné porušení Charty OSN. Znbsp;dalšího textu je patrné, že musí být splněny alespoň dva znbsp;těchto tří uvedených předpokladů.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalPodmínka, která činí jurisdikci soudu vůči zločinu agrese relativně úzkou, je nutnost zjevného porušení (imanifest violation/i) Charty OSN. Co to znamená? Definice obsažená vnbsp;kampalském dodatku to nijak nespecifikuje. Touto otázkou jsem se zabýval vnbsp;článku před několika lety (a href=http://www.rozkotova.com/ebooks/cyil2015/files/assets/basic-html/page-91.htmlManifest Violation of the UN Charter/a) a dospěl jsem knbsp;závěru, že tím bude mimo jurisdikci soudu veškerá „šedá zóna“, tedy sporné případy ozbrojených intervencí, ve kterých je možné předložit racionální právní argumenty ve prospěch legality dané intervence, a to včetně tzv. humanitárních intervencí. Kromě toho si rovněž lze představit případ, který do této šedé zóny nepatří, avšak jeho povaha, závažnost a rozsah (resp. jejich kombinace) nebude odpovídat zjevnému porušení Charty OSN. Je tedy třeba říci, že určité útočné činy mohou být podle mezinárodního práva ilegální, avšak nebudou dosahovat onoho zjevného porušení Charty OSN.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalMezinárodní trestní soud tedy bude mít jurisdikci pouze vůči útočným činům, jejichž porušení zákazu použití síly (čl. 2 odst. 4 Charty OSN) není sporné, slovy kampalského dodatku je tedy zjevné. Ve výše uvedeném článku jsem hodnotil několik útočných činů znbsp;minulosti za účelem zjištění, zda by naplnily novou definici agrese, kdyby proběhly po její aktivaci. Události jako Jugoslávie 1999, Afghánistán 2001 nebo Libye 2011 by se pravděpodobně nacházely pod prahem zjevného porušení, naproti tomu události typu Kuvajt 1990, Irák 2003 a Ukrajina (Krym) 2014 by se pravděpodobně nacházely nad ním. To uvádím pouze pro ilustraci, jelikož dané případy snbsp;ohledem na časovou jurisdikci nebude Mezinárodní trestní soud nikdy řešit. Je však zřejmé, že vzhledem k vágnímu termínu „zjevné porušení“ budou mít soudci Mezinárodního trestního soudu významný prostor pro interpretaci a hodnocení sporných případů.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalVnbsp;rámcinbsp;definice je rovněž potřeba uvést čl. 8 bis odst. 2, který specifikuje, co je považováno za „útočný čin“. Odstavec zmiňuje rezoluci Valného shromáždění OSN 3314 (XXIX) z roku 1974, která definovala útočný čin čili akt agrese (nikoliv tedy zločin agrese). Výčet možných forem útoků byl demonstrativní. Nová definice výčet převzala (vpád nebo útok ozbrojených sil, bombardování atd.), není však zřejmé, zda je vnbsp;současné definici výčet stále demonstrativní, nebo taxativní. I na to existují různé právní názory snbsp;podstatnými důsledky v praxi. Je totiž třeba zdůraznit, že výčet v daném ustanovení neobsahuje kybernetické útoky, jež mohou mít vnbsp;současné době nedozírné následky.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalbPodmínky výkonu jurisdikce/bo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalKonkrétní případ může být před Mezinárodním trestním soudem (obecně podle Římského statutu) zahájen třemi způsoby: oznámením státu, žalobkyní znbsp;vlastní iniciativy, a Radou bezpečnosti OSN. Kromě toho, že čl. 8 bis obsahuje definici zločinu, nová úprava určuje také specifické podmínky jurisdikce nad zločinem agrese. Článek 15 bis definuje postup pro zahájení oznámením státu nebo žalobkyní.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalPokud žalobkyně shledá, že existuje opodstatněný důvod zahájit vyšetřování zločinu agrese, nejprve prověří, zda Rada bezpečnosti OSN určila, že byl dotčeným státem spáchán útočný čin. Pokud Rada bezpečnosti takové určení provede, může žalobkyně zahájit vyšetřování zločinu agrese. Toto ustanovení je určitým kompromisem, jelikož řada států tvrdila, že vnbsp;souladu s Chartou OSN by měla mít vnbsp;určení útočného činu Rada bezpečnosti určitou roli. Je však namístě uvést, že se jedná o jistý politický aspekt v soudním řízení, jelikož Rada bezpečnosti je orgánem politickým.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalNa druhou stranu je povzbuzující, že potvrzení útočného činu Radou bezpečnosti není jedinou možností, jak lze případ řešit. Pokud totiž takové určení Radou bezpečnosti není provedeno do 6 měsíců po datu oznámení, žalobkyně může zahájit vyšetřování zločinu agrese za podmínky, že přípravný úsek soudu (iPre-Trial Division/i) zahájení vyšetřování zločinu agrese povolí. Přípravný úsek sestává znbsp;šesti soudců, a nikoliv ze tří, jako přípravný senát, který povoluje zahájení vyšetřování vnbsp;případě původních tří zločinů. Jedná se tedy o cestu, jak zahájit vyšetřování i vnbsp;případě absence podpory Rady bezpečnosti.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalJedním dechem je však třeba dodat, že stát, na který se jurisdikce soudu nad zločinem agrese vztahuje, se může znbsp;této jurisdikce opt-outovat, a to podáním relevantního prohlášení tajemníkovi soudu. Knbsp;tomuto samozřejmě musí dojít před případným útokem. Možnost opt-outu tedy novou definici určitým způsobem oslabuje. Na druhou stranu je možné, že díky této úpravě se více států nebude zdráhat ke kampalskému dodatku přistoupit.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalČlánek 15 ter poté definuje podmínky pro výkon jurisdikce nad zločinem agrese vnbsp;případě zahájení oznámením Radou bezpečnosti. Vnbsp;takové situaci už žalobkyně nemusí zjišťovat názor Rady, jelikož ten byl vyjádřen na samém počátku. V této souvislosti je však důležité zmínit podstatný rozdíl mezi zahájením smluvní stranou či žalobkyní, a zahájením Radou bezpečnosti OSN. Pokud dá oznámení knbsp;vyšetřování Rada bezpečnosti, neomezuje se jurisdikce soudu na smluvní strany a je možné vyšetřovat i zločin agrese spáchaný občanem nesmluvní strany Římského statutu. To je varianta, kterou si lze vnbsp;budoucnu reálně představit.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalbJe sklenice poloprázdná, nebo poloplná?/b/divdiv class=MsoNormalČeská republika přistoupila ke kampalskému dodatku o zločinu agrese vnbsp;roce 2015 a vnbsp;současné době (červen 2018) má dodatek 35 smluvních stran. Je přijatá definice zločinu agrese silná? Nikoliv. Definice pokrývá pouze jednání, které jednoznačně porušuje zákaz použití síly vůči jiným státům, sporné případy šedé zóny tedy zůstávají pod sjednaným vysokým prahem. To samo o sobě není nutně špatně. Mezinárodní trestní soud má řešit pouze ty nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva a rovněž znbsp;praktického hlediska umožňuje přísná definice více státům, aby se připojily.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalNěkolik dalších faktorů novou úpravu oslabuje, např. možnost opt-outu, závěr aktivační konference, podle něhož bude mít soud jurisdikci pouze vůči občanům států, které se ke kampalskému dodatku připojily, a rovněž otázka, zda je výčet útočných činů vnbsp;definici úplný, což ovlivňuje možnost zahrnutí kybernetického útoku mezi útočné činy. Mnohé bude nutné vyjasnit až v rámci rozhodovací praxe Mezinárodního trestního soudu.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalDefinice zločinu agrese měla být lépe a jasněji napsána, aby předešla řadě protichůdných (a právně možných) interpretací. Jedná se však o výsledek velmi složitého vyjednávání států snbsp;mnoha protichůdnými zájmy. Přitom jak vnbsp;roce 2010 vnbsp;Kampale, tak vnbsp;prosinci 2017 vnbsp;New Yorku byla konečná rezoluce přijata až poslední jednací den, a to po půlnoci. Je otázkou, jestli byl reálnou alternativou lepší text, anebo žádný text. Podle mého názoru je namístě být ohledně přijaté definice mírným optimistou a mít radost znbsp;toho, že dne 17. července 2018, vnbsp;den dvacátého výročí přijetí Římského statutu, učiníme další dlouho očekávaný krok správným směrem.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalbr /br //divdiv class=MsoNormaliAutor působil jako Visiting Professional unbsp;soudního senátu Mezinárodního trestního soudu vnbsp;Haagu (říjen 2017–duben 2018)./io:p/o:p/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormaluZdroje/uo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalAkande, Dapo. a href=https://www.ejiltalk.org/the-icc-assembly-of-states-parties-prepares-to-activate-the-iccs-jurisdiction-over-the-crime-of-aggression-but-who-will-be-covered-by-that-jurisdiction/The ICC Assembly of States Parties Prepares to Activate the ICC’s Jurisdiction over the Crime of Aggression: But Who Will be Covered by that Jurisdiction?/aEJIL: Talk! 26 June 2017.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalAkande, Dapo. a href=https://www.ejiltalk.org/the-international-criminal-court-gets-jurisdiction-over-the-crime-of-aggression/The International Criminal Court Gets Jurisdiction Over the Crime of Aggression/a. EJIL: Talk! 15 December 2017.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalBarriga, Stefan. a href=https://www.ejiltalk.org/the-scope-of-icc-jurisdiction-over-the-crime-of-aggression-a-different-perspective/The scope of ICC jurisdiction over the crime of aggression: a different perspective./aEJIL: Talk! 29 September 2017.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalHorňáčková, Kristina. Mezinárodní trestní soud může stíhat jednotlivce odpovědné za zločin agrese. Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci, 2017, roč.nbsp;10, č.nbsp;1, s.nbsp;3-5.nbsp;o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalKreß, Claus. On the Activation of ICC Jurisdiction over the Crime of Aggression. Journal of International Criminal Justice, Volume 16, Issue 1, 1 March 2018, Pages 1–17.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalLhotský, Jan. Manifest Violation of the UN Charter.nbsp;Czech Yearbook of Public amp; Private International Law, roč.nbsp;6, č.nbsp;1, 2015, s.nbsp;77-90.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalUrbanová, Kristýna. The Kampala Agreement on Crime of Aggression and Responsibility for Cyber-attacks. Czech Yearbook of Public amp; Private International Law, roč.nbsp;6, č.nbsp;1, 2015, s.nbsp;103-114.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalResolution ICC-ASP/16/Res.5: Activation of the jurisdiction of the Court over the crime of aggression (2017)o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalResolution RC/Res.6: The Crime of Aggression (2010)o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalRome Statute of the International Criminal Court (1998)o:p/o:pbr /br /div class=MsoNormaluFotografie/u/divdiv class=MsoNormalSocha před OSN v New Yorku, autor: Jan Lhotskýo:p/o:p/div/divbr /



Jan Vučka: Soudní protokoly porušují zásadu kontradiktornosti řízení

3. 6. 2018, 22:20 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

Feministky to mají jednoduché, protože mají slovo „sexistický“. Jak však jednoslovně popsat narušování rovnosti obžaloby a obhajoby před soudem?br /a name=’more’/abr /Podívejme se na následující protokol:br /br /div class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://1.bp.blogspot.com/-QCfAIC5tB7I/WxRM5U7A6rI/AAAAAAAAAKI/T7Iz4Gr8UUUm3Q8o7NzNy4tE1JmznqFbgCLcBGAs/s1600/protokol.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=901 data-original-width=1600 height=180 src=https://1.bp.blogspot.com/-QCfAIC5tB7I/WxRM5U7A6rI/AAAAAAAAAKI/T7Iz4Gr8UUUm3Q8o7NzNy4tE1JmznqFbgCLcBGAs/s320/protokol.jpg width=320 //a/divbr /br /Státní zástupce je hned po předsedkyni senátu, pak teprve přijdou na řadu na přísedící a protokolující úřednice. Obžalovaný a obhájce následují až později.br /bZástupce jedné strany (obžaloby) tedy patří také k soudu, a dokonce je ještě významnější osobou než přísedící./b Druhá strana (tzv. sprostý obviněný), patří až kamsi na konec, kde je její zasloužené místo! Vždyť je to přece sprostý obviněný …br /Přijde vám to v pořádku?br /Dlužno dodat, že vzory soudních protokolů podléhají kreativitě místních soudních úředníků, takže shora uvedená ukázka nezobrazuje jediné možné uspořádání osob v protokolu. Lze se též setkat s jediným sloupečkem, a to jak se státním zástupcem nad členy senátu, tak pod členy senátu – zásadně však před protokolujícím úředníkem, takže stále platí zásada, že „pan prokurátor je přece náš a patří k soudu“.br /Obžalovaný někdy následuje bezprostředně za protokolujícím úředníkem, jindy je oddělen výraznou mezerou (pár prázdných řádek), aby se dalo najevo, že nemá rovné postavení se zástupci obžaloby. U jistého soudu jsem se sešel i s oddělením sprostého obviněného pomocí tlusté čáry, aby se zvlášť zdůraznilo, že přece nemůže být srovnáván s panem prokurátorem!br /Asi není třeba ptát se na oficiální stanovisko ministerstva spravedlnosti, protože si je lze snadno domyslet: soudci jsou natolik nezávislí, že na jejich rozhodování absolutně nemůže mít sebemenší vliv, ani když je budeme od počátku nenápadně vychovávat, že strany si nejsou rovny a sprostý obviněný nemá před soudem stejné postavení s panem prokurátorem.br /Tento názor samozřejmě rozporovat nebudeme. Je jasné, že jmenování soudcem je natolik mystickou transformací, že automaticky způsobí imunitu vůči podprahové reklamě, hypnóze i předsudkům, způsobí, že soudci budou činit racionální ekonomická rozhodnutí, porozumí statistickým testům a nebudou činit chyby ve formální logice (pročež lze zrušit odvolací řízení) atd. atd.br /Nicméně, přesto – pro ten zcela nepravděpodobný případ, že to nějakou roli hraje – bychom snad mohli v oficiálních soudních dokumentech přijmout fakt, že strana obžaloby nesmí být soudem nijak privilegovaná proti straně obhajoby. Jde konečně o jeden ze základních rysů moderního trestního procesu.br /Někdo by si dokonce mohl myslet, že výchova k nerovnosti stran před soudem má pozorovatelný vliv na jednání soudů. Proč jinak by se tak často stávalo, že při poradě senátu si státní zástupce smí nechat na svém stole věci, ale obhájce je soudem vyzván, aby si vše sbalil a vzal s sebou na chodbu? Pak si člověk říká, zdali má cenu obtěžovat se s nějakou argumentací, podáními či závěrečnou řečí, když soud stejně bez obalu předem rozhlásí „panu prokurátor je náš a jemu věříme, zato obhájce je pochybná osoba a nebudeme mu nic věřit ani náhodou“.br /A kdo si troufne s vážnou tváří tvrdit, bže když soud takto nápadně favorizuje jednu stranu během líčení a ani se to nenamáhá tajit, tak že na samotné rozhodnutí to sebemenší vliv mít nebude/b a při rozhodování se soud najednou, nějak tajemně, stane naprosto nestranným?br /Máme rok 2018, tak snad už je na čase posunout se od středověko-socialistického procesu k modernímu procesu důstojnému 21. století. Státní zástupce není součástí soudu, je to jen jedna ze stran, a protokol tomu musí odpovídat. Konání soudu samozřejmě též.



Co je výtržnictví? Přerušení divadelního představení ano, ale přerušení demonstrace ne?

29. 5. 2018, 17:45 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;Kauza Slušných lidí je hodnocena ze všech stran; vícero právníků se vyjádřilo, že dle jejich názoru je takové jednání trestné (a href=https://brno.idnes.cz/eliska-wagnerova-trestni-oznameni-slusni-lide-divadlo-protest-pvr-/brno-zpravy.aspx?c=A180528_161703_brno-zpravy_krut target=_blank1/a, a href=https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/slusni-lide-brno-divadelni-festival-divadlo-radikalove-policie_1805291515_haf target=_blank2/a). Opravdu ale došlo k výtržnictví (sestřih videa z akce např. a href=https://www.reflex.cz/clanek/video/87433/slusni-lide-protestovali-v-brne-proti-hre-ve-ktere-jezis-znasilnuje-muslimku-vtrhli-na-jeviste.html target=_blankzde/a)? Trestní zákoník zní relativně jednoduše: Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že … ruší … průběh … shromáždění. Takže asi ano. Je to ale tak jednoduché, jak to vypadá?br /a name=’more’/abr /I z četby komentáře k trestnímu zákoníku to může vypadat jednoduše: Pod shromáždění lze zahrnout obecenstvo … v divadle (komentář k tomuto ustanovení od Jany Zezulové, Wolters Kluwer). Přesto se domnívám, že takové jednání nelze tak jednoduše subsumovat pod danou skutkovou podstatu. br /br /Začněme tím, že rušení průběhu představení by muselo představovat hrubou neslušnost nebo výtržnost. Pojďme zpět ke komentáři: Výtržností jsou pak jednání násilné povahy, která narušují závažným způsobem veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám občanského soužití. Jednalo se o výtržnost? Pokud se nemýlím, tak k jednání násilné povahy nedošlo. Pokud by jednání bylo zřejmě výhružné, tak by se asi o výtržnost jednat mohlo. Na rozdíl od jiných akcí Slušných lidí (např. vůči Matěji Hollanovi či kavárně Tři Ocásci), však nejspíše k zřetelnému vyhrožování nedošlo. Považovat mlčenlivý postoj namakaných osob za násilí, by mohlo být na místě pouze ve velmi specifickém kontextu; nezdá se mi však, že by tomu tak bylo zde.br /br /Jednalo se tedy o hrubou neslušnost? A opět komentář: Hrubou neslušností se tu rozumí jednání, které porušuje závažným způsobem zásady občanské morálky. Porušuje krátké zastavení představení a poté odejití, jakmile k tomu byli vyzváni policií, závažné porušení zásad občanské morálky? Opět se domnívám, že nikoli. Součástí občanské morálky je, že mohu protestovat poklidně, a pokud jsem k tomu vyzván policií, tak svého protestu zanechám. Domnívám se proto, že se nejedná ani o hrubou neslušnost, byť by dle jazykového výkladu bylo možné dojít k takovému výkladu. Naopak při dodržení doslovného výkladu by mohli být trestáni i křesťané, kteří se ke konci představení nahlas modlili - vždyť i oni rušili průběh shromáždění! Myslím tedy, že tento protest nenaplňoval definici ani hrubé neslušnosti ani výtržnosti, byť by to doslovný výklad mohl naznačovat.br /br /Pořád jsem vás nepřesvědčil? Porovnejme tedy jednání v Brně s jinými akcemi, na kterých protestující narušili na významnou dobu jiný typ shromáždění. Vytvářet řetězy, které blokují demonstrace (zejména neonacistů), se stalo běžnou praxí posledních let a výrazem občanské angažovanosti. Nejen Brno si vzpomene na akci Brno Blokuje. V čem se liší tyto dvě akce? Organizovaná skupina osob v obou případech omezí na určitou dobu výkon práva, garantovaného Listinou, přičemž tato akce může pokračovat po zásahu policie. V případě demonstrací navíc účastníci v některých případech dobrovolně neodešli - byli policií odneseni, tedy nereagovali na výzvu policistů. Jediný rozdíl mezi těmito akcemi tedy vnímám v tom, že na demonstracích řetězy blokují neonacisty, kdežto zde představení blokovali neonacisté (či od nich nepříliš vzdálené skupiny).br /br /Je srovnatelné blokování demonstrace a blokování divadelního představení? Myslím, že ano. Obě jednání vyjadřují, že s danou akcí nesouhlasí, a do určité míry ji (dočasně) nenásilně blokují. Buďto se aktéři posadí do cesty demonstrantům nebo se postaví na okraj pódia; oba způsoby neslouží ničemu jinému, než krátkodobému zamezení realizace daného práva a vyjádření nesouhlasu. Pokud nekriminalizujeme blokování demonstrací, tak bychom neměli kriminalizovat ani blokování divadelního představení. Krátkodobé omezení svobody uměleckého projevu totiž nevnímám jako nadřazené krátkodobému omezení shromažďovacího práva. I z důvodu tohoto srovnání mi přijde vhodné využití antikonfliktního týmu než běžné hlídky - byť 20 minut od nahlášení do zásahu je opravdu příliš dlouhá.br /br /Na rozdíl od Elišky Wagnerové se nedomnívám, že toto je příležitost pro prokázání, že demokracie se musí umět bránit; naopak by měla ukázat, že toleruje protesty z různých názorových skupin, jakkoli s nimi můžeme nesouhlasit./divdiv style=text-align: justify;br /iPozn.: Pokud jsou fakta jinak, než jak je zde prezentuji, tak budu rád za upřesnění (prosím se zdroji) - právě konkretizování jednání může vést k preferování jedné či druhé varianty řešení. Jako ochranu před zbytečnými poznámkami uvádím, že se snad shodneme na tom, že Slušní lidé moc slušní nejsou; já se to minimálně domnívám./i/div



O jaké zaměstnance usiluje české vězeňství?

21. 5. 2018, 19:56 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;V dnešní době nezaměstnanosti se pracovníci shánějí těžce; natož pak v neoblíbených a relativně nepříjemných prostředích, jako jsou věznice. Vězeňská služba proto spustila další kolo náborové kampaně, které doprovodila tříminutovým spotem. Ten je dostupný na úvodní webové stránce Vězeňské služby, popř. a href=https://www.youtube.com/watch?v=IvSkdaKGRzIzde/a. Co nám říká o vězeňské službě?/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;/divdiv style=text-align: justify;/divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /div class=separator style=clear: both; text-align: center;iframe allowfullscreen= class=YOUTUBE-iframe-video data-thumbnail-src=https://i.ytimg.com/vi/IvSkdaKGRzI/0.jpg frameborder=0 height=266 src=https://www.youtube.com/embed/IvSkdaKGRzI?feature=player_embedded width=320/iframe/divdiv style=text-align: justify;Hlavní náplní videa je střelba, sebeobrana a uniformy. Noví zaměstnanci střílí přesně do hlavy a do srdce figurín. Když je jedinkrát ve videu zmíněný určitý teoretický rámec (výuka penologie, psychologie a práva), tak ihned následuje video, jak mluvčí střílí z brokovnice. Z vnitřních prostor věznice vidíme zakukleného příslušníka eskorty, příslušníka, jak jde se psem, a naposledy příslušnici, která kontroluje cely. Jediná možná známka vězně ve videu jsou poutané ruce (byť i ty mohou patřit někomu jinému…).br /br /Účely práce, úvodní setkání s hodnotami práce, očekávání a základní nastavení jsou podstatné při formování nových zaměstnanců. Pokud v klipu není ani jednou zmíněno, že podstatnou náplní dobrého výkonu vězeňského pracovníka je komunikace s vězni, jestliže možnost pozitivní práce s vězni není vnímána jako něco, co je třeba zmínit v náborovém klipu, a pokud podle klipu hledáme lidi, kteří mají rádi zejména zbraně, uniformy a sebeobranu, tak na některé činnosti ve vězeňství nejspíše můžeme zapomenout, popř. budou ztíženy. br /br /V zahraničí se začíná prosazovat názor, že i pro udržení bezpečnosti jsou zásadní dobré a korektní vztahy mezi vězni a pracovníky vězeňské služby, nikoli zbraně a psi. Natož pak pro jakoukoli práci s vězni; dobrá vůle, komunikace a zájem o vězně jsou v takových případech základními předpoklady. Žádná z těchto kvalit, resp. náplní práce, není ve videu nikterak zmiňovaná. O tom, do jaké míry jsou naplňované v praxi, příliš nevíme. Toto video ale jistě nepřispívá k náboru zaměstnanců, jejichž cílem bude učinit české věznice humánnějšími. A militarizaci českého vězeňství spíše posiluje, než aby již tak vysokou míru militarizace snižovalo. Ach jo. br /br /iFaktická poznámka: Náborová situace v některých věznicích je opravdu mizerná; možná je toto jediný způsob, jak nabrat nové pracovníky (i když si tím nejsem jistý). Minimálně bychom ale měli být připraveni na to, jaké ovoce může taková rétorika, která je běžná i ve Vězeňské službě, nést. /i/div



Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (2. část)

21. 5. 2018, 16:50 | JINÉ PRÁVO | Jan Lhotský

Vnbsp;první části tohoto příspěvku bylo pojednáváno o tom, jaké orgány vnbsp;současnosti monitorují nebo vyšetřují situaci vnbsp;Sýrii, a rovněž jaké jsou vnbsp;nynější možnosti vnitrostátního stíhání pachatelů zločinů (s)páchaných vnbsp;Sýrii. Vzhledem knbsp;tomu, že vnbsp;případě válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy se jedná o zločiny podle mezinárodního práva, vnbsp;této části příspěvku bude věnována pozornost roli mezinárodní trestní justice.br /table cellpadding=0 cellspacing=0 class=tr-caption-container style=float: left; margin-right: 1em; text-align: left;tbodytrtd style=text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-E3ik_vv_mq0/WwLd5yUqXEI/AAAAAAAAAxE/nvx4X7GLEDM0aWNPOnvMvOFlvb5kh_4hACEwYBhgL/s1600/ICC.JPG imageanchor=1 style=clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;img border=0 data-original-height=1063 data-original-width=1600 height=212 src=https://4.bp.blogspot.com/-E3ik_vv_mq0/WwLd5yUqXEI/AAAAAAAAAxE/nvx4X7GLEDM0aWNPOnvMvOFlvb5kh_4hACEwYBhgL/s320/ICC.JPG width=320 //a/td/trtrtd class=tr-caption style=text-align: center;Mezinárodní trestní soud v Haagu/td/tr/tbody/tableKnbsp;umožnění vyšetřování uvedených zločinů mezinárodním soudem by bylo třeba rezoluce Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN.[1] Měla by Rada bezpečnosti vytvořit samostatný trestní tribunál pro Sýrii? Anebo by měla vyšetřování situace v Sýrii svěřit Mezinárodnímu trestnímu soudu?br /br /div class=MsoNormalb style=text-align: center;Možnost vytvoření ad hoc trestního tribunálu/b/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalTak jako byly v devadesátých letech 20. století vytvořeny mezinárodní trestní tribunály pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu, mohl by být v případě politické vůle Radou bezpečnosti ustaven Mezinárodní trestní tribunál pro Sýrii. Druhou alternativou by bylo postoupit situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS)./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalVytvoření nového ad hoc tribunálu by mělo několik výhod. Zaprvé, všechny státy, které jsou členy OSN, by měly právní povinnost s takovým soudem spolupracovat. Zadruhé, takový tribunál by se mohl věnovat vyšetřování pouze jedné situace, přičemž MTS se musí zaměřovat na řadu různých vyšetřování v kulturně velmi odlišných oblastech. Specializovaný tribunál by tak mohl pravděpodobně lépe zaměřit svoji pozornost na syrský konflikt a jeho specifika.br /br //divdiv class=MsoNormal/diva name=’more’/aZatřetí, věcná jurisdikce soudu by mohla zohlednit zločiny, které jsou pro konflikt v Sýrii skutečně relevantní. V případě bližšího pohledu na výčet válečných zločinů v Římském statutu MTS je totiž patrné, že řada zločinů typických pro Sýrii může spadat mimo věcnou jurisdikci MTS. Římský statut totiž pokrývá více válečných zločinů v rámci tzv. mezinárodního ozbrojeného konfliktu (iinternational armed conflict/i, IAC) nežli v rámci konfliktu jiného charakteru (má se na mysli „vnitřní konflikt“ neboli občanská válka, inon-international armed conflict/i, NIAC). A právě řada ozbrojených konfliktů v Sýrii by byla právně kvalifikována jako vnitřní konflikt, a z tohoto důvodu by některé zločiny do věcné jurisdikce MTS nespadaly. Jedná se například o disproporcionální útoky na civilisty nebo úmyslné hladovění civilistů včetně odepírání dodávek humanitární pomoci.[2] Nicméně je třeba říci, že i tak Římský statut MTS obsahuje 19 bodů válečných zločinů aplikovatelných i v rámci vnitřního konfliktu.br /div class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalZačtvrté, jelikož představitelé ISIS jsou zodpovědní za zločiny spáchané jak na území Sýrie, tak severního Iráku, bylo by vhodné, aby byl statut případného ad hoc soudu napsán takovým způsobem, aby se soud mohl zabývat rovněž zločiny ISIS v severním Iráku. A zapáté, bylo by třeba definovat (jako čl. 27 Římského statutu) odnětí obyčejových imunit pro státní představitele./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalNa druhou stranu je namístě upozornit na to, že v případě vytváření nového ad hoc tribunálu by mohly v Radě bezpečnosti vzniknout snahy omezit jurisdikci takového soudu podle politických potřeb, a to například vyjmutím představitelů syrské vlády anebo zaměřením soudu pouze na příslušníky ISIS. Je tedy nutné zdůraznit, že jakákoliv diskuze o jurisdikci případného soudu musí respektovat zásadu nestrannosti./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalbMožnost postoupení situace Mezinárodnímu trestnímu soudu/b/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalVýše diskutovaná možnost vytvoření nového ad hoc tribunálu se zdá mít řadu výhod. Z jakých důvodů by tedy mohlo být lepším řešením postoupení situace v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu?/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalPro tuto variantu existují především dva silné praktické argumenty. Zaprvé, zapojení MTS by bylo rychlejší. Jakmile Rada bezpečnosti situaci v Sýrii MTS postoupí, může soud začít prakticky ihned vyšetřovat. Více než 15 let od vstupu Římského statutu v platnost má soud zavedené procedury a rovněž určitou rozhodovací praxi. Naproti tomu vytváření nového ad hoc tribunálu by v praxi znamenalo zdržení v řádu několika let. Zadruhé, po zkušenostech s náklady ad hoc tribunálů z devadesátých let minulého století je namístě zdůraznit,[3] že zapojení současného MTS, který se věnuje různým vyšetřováním a může tak využívat synergických efektů, by bylo levnější./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalJe však nutné říci, že za účelem kvalitního vyšetřování zločinů v Sýrii by bylo zapotřebí, aby rezoluce Rady bezpečnosti postupující situaci v Sýrii MTS obsahovala některé důležité náležitosti. Především by měla na rozdíl od dřívějších rezolucí (Dárfúr a Libye) rozhodnout, že OSN ponese náklady vyšetřování situace v Sýrii. Rezoluce by také měla pro účely vyšetřování explicitně odejmout obyčejové imunity, aby bylo zřejmé, že lze soudit i státní představitele. Žádoucí by rovněž bylo stanovení právní povinnosti pro všechny státy se soudem v případě vyšetřování zločinů v Sýrii plně spolupracovat. V neposlední řadě by bylo vhodné definovat jurisdikci tak, aby MTS mohl soudit i představitele ISIS zodpovědné za zločiny spáchané v severním Iráku./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalRealizace kterékoliv ze dvou výše uvedených variant by oproti současné situaci představovala významný pokrok. Domnívám se však, že s ohledem na praktické argumenty jako je rychlost, náklady, a rovněž možnost řadu záležitostí vyřešit správnou formulací rezoluce, je preferovaným řešením postoupení situace v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalbNezapomenout na tranziční spravedlnost/b/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalV naději, že konflikt v Sýrii skončí spíše dříve nežli později, považuji na nutné zdůraznit, že dosažení tzv. tranziční spravedlnosti (itransitional justice/i) v postkonfliktním prostředí nespočívá pouze v realizaci trestních řízení, jakkoliv jsou důležitá. Mezi pilíře tranziční spravedlnosti patří kromě trestních řízení také hledání pravdy, odškodnění obětí či snaha o usmíření ve společnosti. Cílem těchto nástrojů je ideálně dosáhnout toho, aby minulost nebyla zneužívána pro obnovení konfliktu v budoucnosti./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalCo se týče trestní spravedlnosti, nejvíce zodpovědní představitelé by měli být postaveni před Mezinárodní trestní soud. V budoucnu však bude zapotřebí, aby byla v postkonfliktní situaci posílena také domácí trestní justice. Za účelem souzení středně závažných zločinů by měly být vytvořeny vnitrostátní „hybridní“ soudy posílené o mezinárodní odborníky. Inspiraci pro takové řešení lze najít v Kosovu, v Bosně a Hercegovině, nebo v současně vytvářeném trestním soudu snbsp;národními i mezinárodními prvky ve Středoafrické republice./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalPřestože primárním obsahem tohoto příspěvku je snaha o dosažení trestní spravedlnosti, je třeba klást potřebný důraz i na ostatní pilíře tranziční spravedlnosti. Především hledání pravdy a usmíření ve společnosti by mělo být v budoucnu podpořeno vytvořením Komise pravdy a usmíření (iTruth and Reconciliation Commission/i), jako například v Jihoafrické republice v devadesátých letech 20. století./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalZa účelem zmírnění současného hlubokého deficitu trestní spravedlnosti v Sýrii lze tedy doporučit zapojení Mezinárodního trestního soudu, a v postkonfliktní situaci jednak posílení odbornosti vnitrostátní justice, a jednak činnost Komise pravdy a usmíření. Ukončení konfliktu v kombinaci s implementací výše uvedených tří nástrojů by mělo skutečný potenciál přinést naději pro klidnější budoucnost, která v Sýrii již řadu let tolik schází.br /br //divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormaliPrvní část tohoto příspěvku byla na Jiném Právu zveřejněna 13. května 2018. Celý článek byl uveden v Bulletinu a href=http://www.centrumlidskaprava.cz/Centra pro lidská práva a demokratizaci/a v březnu 2018./i/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormaluPoznámky/u/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormal[1] Tento článek se zaměřuje na právní aspekty, nikoliv na aktuální politickou situaci v Radě bezpečnosti OSN.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal[2] Definice disproporcionálních útoků na civilisty je vnbsp;Římském statutu obsažena vnbsp;čl. 8, odst. 2, písm. b, římská číslice iv. Úmyslné hladovění civilistů je definováno vnbsp;čl. 8, odst. 2, písm. b, římská číslice xxv.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal[3] Například ve dvouletém období 2010-2011 činily a href=http://www.icty.org/en/about/tribunal/the-cost-of-justicenáklady Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii/a 286 mil. USD./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormaluZdroje/u/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalBartels, Rogier. 2013. Dealing with the Principle of Proportionality in Armed Conflict in Retrospect: The Application of the Principle in International Criminal Trials, ILR č. 46 (2), 271–315.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalHayner, Priscilla B. 2011. Unspeakable Truths: Transitional Justice and the Challenge of Truth Commissions (Routledge).o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalJones, Annika. 2013. Seeking International Criminal Justice in Syria, ILS č. 89, 802–816.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalReconciliation after Violent Conflict: A Handbook. 2003 (International Institute for Democracy and Electoral Assistance).o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalRome Statute of the International Criminal Court./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormaluFotografie/u/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalMezinárodní trestní soud, autor: Jan Lhotský/div



Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (1. část)

13. 5. 2018, 13:40 | JINÉ PRÁVO | Jan Lhotský

div style=text-align: left;/divArabské jaro. Tento optimisticky znějící termín zahrnuje řadu politických změn v severní Africe a na Blízkém východě včetně Sýrie. Protesty proti syrské vládě začaly v březnu 2011. Byly však násilně potlačeny, až celá situace přerostla v občanskou válku. Během následujících více než sedmi let jsme svědky rozsáhlých zločinů, které jsou bezpochyby v rozporu s mezinárodním právem. Proč nebyly zodpovědné osoby dosud postaveny před spravedlnost? A co je možné učinit, aby se tak v budoucnu stalo?br /br /div style=text-align: left;/divdiv class=MsoNormaltable cellpadding=0 cellspacing=0 class=tr-caption-container style=float: left; margin-right: 1em; text-align: left;tbodytrtd style=text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-r6k27zoL6a4/WvgmophrNfI/AAAAAAAAAwk/mgN7dxMcwBcgsVAxgcSo5w_PxCcPmrMWQCLcBGAs/s1600/HRC.jpg imageanchor=1 style=clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;img border=0 data-original-height=975 data-original-width=1600 height=194 src=https://4.bp.blogspot.com/-r6k27zoL6a4/WvgmophrNfI/AAAAAAAAAwk/mgN7dxMcwBcgsVAxgcSo5w_PxCcPmrMWQCLcBGAs/s320/HRC.jpg width=320 //a/td/trtrtd class=tr-caption style=text-align: center;Rada OSN pro lidská práva jedná o Sýrii/td/tr/tbody/tableVe standardní situaci je za trestní spravedlnost zodpovědný stát, na jehož území ke zločinům dochází. V případě Sýrie však na vnitrostátní policii a justici spoléhat nelze, jednak z důvodu probíhajícího ozbrojeného konfliktu a různých skupin kontrolujících různá území, a jednak z důvodu důvěryhodných informací o účasti státních představitelů na páchání zločinů, a tedy neobjektivitě případných vyšetřovacích a soudních orgánů./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalCo se týče možnosti svěřit jurisdikci vůči zločinům páchaným v Sýrii mezinárodní instituci, v roce 2014 se Francie pokusila v Radě bezpečnosti OSN prosadit rezoluci, jež by postoupila situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu. Rezoluce však byla z politických důvodů vetována ze strany Ruska a Číny.[1]br /br /V první části tohoto článku se budu zabývat současnými mezinárodními orgány, které situaci v Sýrii monitorují, poté shrnu možnosti trestání zodpovědných osob, které jsou k dispozici již za současné situace. Ve druhé části příspěvku se vyjádřím k možnosti vytvoření ad hoc trestního tribunálu i případnému postoupení situace v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu.br /br /a name=’more’/a/divdiv class=MsoNormalbOrgány OSN monitorující a vyšetřující situaci v Sýrii a Iráku/b/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalJiž od roku 2011 v Ženevě funguje tzv. Vyšetřovací komise pro Sýrii (iCommission of Inquiry on Syria/i), která situaci porušování lidských práv a páchání zločinů v Sýrii monitoruje.[2] Komise již vydala přes 20 zpráv, z nichž některé obsahují závěry a doporučení. Tyto však nejsou podporovány Radou bezpečnosti OSN. Danou situaci patrně nejlépe ilustruje skutečnost, že renomovaná členka Komise Carla del Ponte v srpnu 2017 oznámila, že vzhledem k frustraci z toho, že práce Komise není politicky podporována, rozhodla se z Komise odstoupit./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalDalším orgánem, který v Sýrii monitoruje používání chemických zbraní, je Organizace pro zákaz chemických zbraní (iOrganization for the Prohibition of Chemical Weapons/i, OPCW). V roce 2015 Rada bezpečnosti vytvořila tzv. Společný vyšetřovací mechanismus (iJoint Investigative Mechanism/i, JIM) OSN a OPCW, který měl mandát identifikovat původce chemických útoků.[3] Podle závěrů mechanismu byly za některé útoky zodpovědné syrské vládní jednotky a za některé radikální teroristická organizace Islámský stát (ISIS)./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalJelikož rozhodování Rady bezpečnosti je s ohledem na Sýrii zablokované, Valnému shromáždění OSN na konci roku 2016 došla trpělivost a schválilo rezoluci, která vytvořila tzv. Mezinárodní, nestranný a nezávislý mechanismus pro Sýrii (iInternational, Impartial and Independent Mechanism on Syria/i).[4] Tento Mechanismus má úzce spolupracovat s Vyšetřovací komisí pro Sýrii a je nadán mandátem jednak shromažďovat a analyzovat důkazy, a dále připravovat dokumenty za účelem usnadnění trestního stíhání na národní nebo mezinárodní úrovni. Daný Mechanismus, který bude sídlit v Ženevě, tedy nebude soudem. V případě potřeby ale má být schopný poskytnout důkazy vnitrostátní justici nebo mezinárodnímu soudu, pokud by v budoucnu pachatele zločinů v Sýrii soudil./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalVzhledem k tomu, že ISIS ovládal části území v Sýrii i v Iráku, je namístě zmínit rezoluci Rady bezpečnosti ze září 2017, která vytvořila tzv. Vyšetřovací tým (iInvestigative Team/i) týkající se zločinů ISIS v Iráku.[5] Tento tým má podporovat vnitrostátní činnost iráckých orgánů za účelem trestního stíhání představitelů ISIS. Nebude se tedy jednat o novou instituci, nýbrž mezinárodní podporu domácích snah, které budou zaměřeny výhradně na zločiny spáchané ze strany ISIS na iráckém území. Avšak vzhledem k tomu, že ISIS ovládal území v Iráku i v Sýrii, za zločiny spáchané v obou těchto zemích mohou být zodpovědní titíž představitelé ISIS./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalbKteré zločiny podle mezinárodního práva jsou relevantní?/b/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalKdyž se podíváme blíže na události v Sýrii i závěry výše uvedených orgánů, není příliš pochyb o tom, že v Sýrii byly (nebo jsou) páchány válečné zločiny, zločiny proti lidskosti i genocida./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalCo se týká válečných zločinů, jsou dokumentovány četné události naplňující definici tohoto zločinu, včetně úmyslných nebo nerozlišujících útoků na civilisty, použití nekonvenčních zbraní a úmyslné hladovění civilistů či bránění přístupu humanitární pomoci. Řada ozbrojených skupin se zdá být odpovědná za válečné zločiny./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalJelikož řada zločinů byla páchána v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku proti civilnímu obyvatelstvu, dané události mohou být vyšetřovány také jako zločiny proti lidskosti. Podle závěrů Vyšetřovací komise pro Sýrii lze předpokládat, že jak syrské vládní jednotky, tak ISIS jsou odpovědní za páchání této kategorie zločinů./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalV souvislosti s genocidou je třeba uvést zločiny ISIS na severu Iráku spáchané proti etnické a náboženské menšině Jezídů v srpnu 2014, pro které se užívá pojem „masakr v Sindžáru“ (iSinjar Massacre/i). V červnu 2016 uvedla Vyšetřovací komise pro Sýrii, že ISIS spáchal zločin genocidy (a rovněž zločiny proti lidskosti a válečné zločiny) proti Jezídům, přičemž Komise dodala, že genocida proti Jezídům pokračuje./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalbSoučasné možnosti stíhání pachatelů/b/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalVzhledem k tomu, že v současné době nelze předpokládat, že by bylo možné zločiny spravedlivě vyšetřovat vnitrostátně v Sýrii, a žádný mezinárodní soud nemá vůči zločinům páchaným na území Sýrie jurisdikci, je namístě se zamyslet nad tím, jaké jsou za současné situace možnosti potenciální pachatele soudit vnitrostátně v jiných zemích./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalPrvní variantou je souzení tzv. zahraničních bojovníků (iforeign fighters/i) poté, co se vrátí domů. Konflikt v Sýrii přilákal řadu bojovníků z evropských i jiných zemí, kteří se přijeli dobrovolně zapojit. A protože mají občanství dané země, po návratu mohou být trestně stíháni. Vůči těmto pachatelům má stát jurisdikci na základě principu aktivní personality – pachatelem je jeho občan. V praxi ale není jednoduché tyto bojovníky usvědčit, a to především z důvodu složitosti získání důkazů z jiné země, ve které navíc probíhá ozbrojený konflikt. Navíc tito pachatelé většinou nepatří k těm, kteří jsou nejvíce zodpovědní za zločiny podle mezinárodního práva./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalDalší možností je souzení pachatelů, jejichž oběti jsou občany jiného státu (např. popravy amerických občanů příslušníky ISIS). Daný stát pak má jurisdikci na základě principu pasivní personality – obětí je jeho občan. V uvedených případech je ovšem především složité dané pachatele fyzicky dopadnout./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalV případech, kdy je určitá osoba zodpovědná za spáchání zločinu podle mezinárodního práva a vnitrostátní právo určitého státu takovou možnost připouští, lze založit příslušnost státu na principu tzv. univerzální jurisdikce (iuniversal jurisdiction/i). Jinými slovy, pachatele válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo genocidy je možné zatknout a stíhat v jiném státě, pokud tento stát proces na základě univerzální jurisdikce umožňuje. V praxi řada zemí odpovídající úpravu má, a proto patří v současné situaci možnost takového procesu k těm reálnějším variantám, jak by bylo možné dosáhnout spravedlnosti vůči jednotlivcům zodpovědným za ty nejzávažnější zločiny./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalPřestože toto právně možné je, jedním dechem je ovšem třeba dodat, že úspěšné uskutečnění takového trestního řízení má řadu praktických překážek. Je třeba odpovědné osoby dopadnout či dosáhnout jejich vydání na území relevantního státu. Překážkou mohou být rovněž existující imunity státních představitelů na základě obyčejového mezinárodního práva. A rovněž je nutné získat dostatek důkazů, což může být obtížné. Na druhou stranu právě v této věci by mohl efektivně pomoci již jmenovaný Mechanismus pro Sýrii, který použitelné důkazy shromažďuje./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalKdyž však shrneme výše jmenované současné způsoby, jak lze docílit trestní spravedlnosti, je zřejmé (a v praxi jasně patrné), je se jedná o možnosti nedostatečné. Je tedy třeba dospět k závěru, že nejvíce zodpovědní pachatelé by měli být souzeni na mezinárodní úrovni.br /br //divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormaliMožnost zapojení mezinárodního soudu bude tématem druhé části příspěvku. Celý článek byl uveden v Bulletinu a href=http://www.centrumlidskaprava.cz/Centra pro lidská práva a demokratizaci/a v březnu 2018./i/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormaluPoznámky/u/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormal[1] Návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSNnbsp;a href=http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=S/2014/348S/2014/348/a, 22. 5. 2014.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal[2] Rezoluce Rady OSN pro lidská práva S-17/1, 23. 8. 2011.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal[3] Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2235 (2015), 7. 8. 2015.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal[4] Rezoluce Valného shromáždění OSN 71/248, 21. 12. 2016.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal[5] Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2379 (2017), 21. 9. 2017./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormaluZdroje/u/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormala href=http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/IICISyria/Pages/IndependentInternationalCommission.aspxIndependent International Commission of Inquiry on theSyrian Arab Republic/a, OHCHR.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalJIM report S/2016/738, 24. 8. 2016.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalJIM report S/2017/904, 26. 10. 2017, odst. 36 a 46.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalVan Schaack, Beth. 2016. Mapping War Crimes in Syria, ILS č. 92, 282–339.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalHRC report 19/69, 22. 2. 2012, odst. 126.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalHRC report 32/CRP.2, 15. 6. 2016, s. 1–2.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalWaltman, Gerald. 2016. Prosecuting ISIS, MLJ č. 85 (3), 817–855./divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormaluFotografie/u/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalRada OSN pro lidská práva jedná o Sýrii, autor: US Mission Geneva, zdroj: Flickr, CC BY-ND 2.0.o:p/o:p/divbr /



Jan Vučka: Odlišný přístup obhájce a znalce k důkazům (nový judikát ÚS)

10. 5. 2018, 23:56 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

div style=text-align: justify;Kritice zacházení se znaleckými posudky jsme se zde věnovali již dříve (a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2011/09/znalecky-posudek-dobry-sluha-ale-zly.htmlzde/a a a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2011/09/znalecky-posudek-dobry-sluha-ale-zly_30.htmlzde/a). Obecně lze konstatovat, že od českých soudů dodnes úplně nevymizelo chápání znaleckého posudku jako nezpochybnitelného důkazu na úrovni božího soudu. Nové rozhodnutí Ústavního soudu bohužel tento stav utvrdilo./diva name=’more’/adiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jeden zasloužilý kolega mi před lety vyprávěl příběh, který si dovolím zjednodušeně přetlumočit:/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Advokát strany: „… a iABC/i činí ixyz/i, jak dokládá námi přeložený znalecký posudek.“/divdiv style=text-align: justify;Advokát protistrany: „Slavný soude, to nesouhlasí, protože znalec má ve výpočtu zjevnou numerickou chybu, snadno ověřitelnou na kalkulačce.“/divdiv style=text-align: justify;Soud: „Pana advokáte, je to znalecký posudek, takže je to správně!“/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Tehdy jsem to pokládal za advokátní latinu a říkal jsem si, že nic takového se přece nemohlo stát. A kdyby se to náhodou někdy stalo, tak určitě se to nemůže přihodit dnes! Máme rok 2018 a nejnovější, dosud nepublikovaný judikát Ústavního soudu na téma „nezpochybnitelnost znalce pouhým advokátem“ tuto neblahou praxi jen potvrdil. Kdyby šlo o ojedinělý exces u okresního soudu, který by byl napraven vyšší instancí, dalo by se nad tím mávnout rukou. Nyní však tento právní názor úspěšně probublal všemi instancemi až k Ústavnímu soudu./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Protože jde (bohužel) o dobrou ilustraci typického českého justičního nešvaru, popišme si případ od prvopočátku: proti obviněnému byla podána obžaloba, přičemž jediným údajně usvědčujícím důkazem bylo odborné vyjádření policejní laboratoře, že podle profilu DNA nalezené na místě činu byl ztotožněn právě obviněný. Tento holý text nebyl doprovázen žádnými přílohami, které by takové tvrzení podporovaly. Prostě holý odstaveček; klasické odborné vyjádření z oboru kriminalistika/genetika od krajského OKTE./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Obhajoba v hlavním líčení prohlásila, že chce závěr odborného vyjádření nezávisle přezkoumat a že za tím účelem žádá o předložení veškerých podkladů, o které se závěr odborného vyjádření opíral. Ač je to trochu složitější, představme si to jako nějaký papír, co vyjede z přístroje. Teoretik by řekl, že odborné vyjádření bylo důkazem odvozeným, a obhajoba chtěla vidět původní důkaz (papír). Bez prostudování papíru z přístroje lze závěru odborného vyjádření věřit či nevěřit, ale dokazování by mělo mít v trestním řízení přednost před vírou. [1]/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Okresní soud Praha-západ odmítl doplnit dokazování o provedení důkazu „papírem z přístroje“. V odsuzujícím rozsudku k tomu uvedl: „iPachatelství obžalovaného stíhanou trestnou činností pak soud dovodil z této stopy, neboť na ní byl zajištěn shora uvedený vzorek slin, obsahující DNA vhodný ke zkoumání, které bylo provedeno Policií České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, odbor kriminalistické techniky a expertiz, zapsaný jako znalecký ústav oboru kriminalistika, pro znalecké posudky vyžadované orgány činnými v trestním řízení, pro znalecké posudky vyžadované v řízení o přestupcích orgány Policie České republiky a pro znalecké posudky vyžadované ve správním řízení správními orgány působícími v Policii České republiky, odvětví mechanoskopie, trasologie, elektrotechnika, defektoskopie, metalografie a technická diagnostika, balistika, zkoumání ručního písma, technické zkoumání dokladů a písemností, daktyloskopie, chemie, fyzikální chemie, biologie, genetika, zkoumání videozáznamů, zkoumání fotografií a fotografické techniky, analýza dat a zkoumání nosičů dat. /i[…]ib Stěží si lze představit jinou autoritu pro zkoumání nalezené stopy než uvedený ústav/b/i […]“./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Princip kontradiktornosti řízení tady dostal na frak. Obhajoba přece vždy musí mít možnost zpochybnit důkazy předkládané policií./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;U Krajského soudu v Praze se opakovalo to samé odmítnutí, jen s tou změnou, že soud již teoreticky připustil možnost zpochybnit autoritu středočeského OKTE, ovšem: „iPokud odvolatel namítá, že tím byla porušena zásada rovnosti stran v jeho neprospěch, byl-li zamítnut soudem I. stupně i soudem odvolacím návrh, aby byly předloženy protokoly o odborném zkoumání zajištěné biologické stopy, pak lze jen uvést, že obhajoba jistě měla možnost zvolit svého nezávislého odborníka – znalce, který by znalecký posudek zpracoval, a to na základě protokolů, které by mu Odborem kriminalistické techniky a expertiz Krajského ředitelství policie Středočeského kraje nepochybně předloženy byly. Pokud tak obhajoba neučinila a soud I. stupně a následně ani odvolací soud o tomto důkazu neměl žádné pochybnosti, pak neměl jakýkoli důvod vyžadovat jiný znalecký posudek či jiné odborné vyjádření. Nepostupovala-li obhajoba tímto způsobem, tedy nepředložila svůj nezávislý posudek na základě důkazů, které by nepochybně k své žádosti obdržela, pak skutečně není důvod, aby soud I. či II. stupně tímto způsobem nahrazoval činnost obhajoby a z úřední povinnosti vyžadoval nový znalecký posudek, má-li za to, že odborné vyjádření, které ve spise založeno je, je zcela správné a zákonné./i“/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Ponechejme stranou, že jde o čítankovou ukázku překvapivé argumentace odvolacího soudu (až z textu rozhodnutí o odvolání se strana dozví, že se podle soudu měla pro důkaz obrátit na jiné místo). Hlavním problémem je však představa soudu, že odborné vyjádření má jakési speciální postavení mezi důkazy a že by je bylo možné zpochybnit (v rozporu mj. se všemi běžnými učebnicemi) jen jiným odborným vyjádřením nebo znaleckým posudkem./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Co když se zjistí, že „papír z přístroje“ neexistuje? Nebo že došlo k administrativnímu omylu a stojí na něm jiné jméno? To by obhájce platně namítat nesměl a soud by to pak ignoroval??? Nebo konečně proč by si obhájce nemohl načíst důkazy sám a až pak je konzultovat se znalcem obhajoby? Nebo dokonce proč by obhájce nemohl něčemu rozumět sám a být schopen potom argumentovat proti znalci obžaloby a třeba ho před soudem rozcupovat? Kde je to zakázané? Představa krajského soudu, že obhajoba má studovat odborné důkazy jen prostřednictvím znalce, je prostě zvláštní./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Věc se překulila do řízení o dovolání a obhajoba namítala porušení principů spravedlivého procesu, protože přes opakované žádosti obhajoby jí soud nepředložil údajný jediný usvědčující důkaz./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nejvyšší státní zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání uvedlo: „iNavíc považuji požadavek dovolatele na „zpřístupnění úplných podkladů“ analýzy DNA za předčasný, když analýza DNA je jednoznačně úkonem, který je schopna provést pouze osoba odborně znalá. Samotné podklady žádný důkazní význam mít nemohou, nejsou-li takovým odborníkem zpracovány. Stejně jako například nemohou mít důkazní význam samotné pachové konzervy bez provedení pachové zkoušky. Proto měl dovolatel právo na to, aby byly podklady pro provedenou analýzu DNA předloženy konkrétnímu odborníkovi ochotnému zpracovat ohledně zajištěné DNA odborné vyjádření nebo znalecký posudek. Takovou osobu dovolatel neuvedl. Proto souhlasím s již zmíněnou argumentací odvolacího soudu, že zatím nebyl důvod předkládat mu podklady pro analýzu DNA./i“/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Toto vyjádření je pozoruhodné použitím slova „předčasný“ a obratu „zatím nebyl důvod“. Na světě je už pravomocný odsuzující rozsudek, ale podle NSZ je ukázání údajného jediného usvědčujícího důkazu obhajobě „předčasné“. Právní názor Nejvyššího státního zastupitelství by se dal trefně shrnout: „bŽádné důkazy vám neukážeme, stejně byste jim nerozuměli!/b“/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Opět lze konstatovat, že zdali obhajoba něčemu rozumí nebo nerozumí a nastuduje si něco sama nebo za pomoci znalce, je věc obhajoby a ani státnímu zastupitelství, ani soudu do toho nic není. Obhajoba prostě musí vidět důkazy, a basta. Zdali bude potom obhajoba u soudu argumentovat inteligentně a věcně nebo mimózně, je součást autonomie obhajoby jako strany řízení. Nad takovouto banalitou snad není potřeba rozmýšlet!/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nejvyšší soud se rozhodl, že toto řešit nemusí: „iNejvyšší soud je nucen konstatovat, že uváděné námitky nelze pod řadit dovolacímu důvodu tak, jak jej dovolatel uplatil (tedy podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. .) /i[dovolatel ve skutečnosti výslovně odkázal na porušení principů spravedlivého procesu jako samostatný dovolací důvod podle judikatury ÚS]i, ani žádnému jinému v zákon ě uvedenému dovolacímu důvodu./i“/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Když nebyl přístup obhajoby ke klíčovému důkazu vyřešen u Nejvyššího soudu, nezbylo než podat ústavní stížnost a znovu namítat, že obhajobě soud nepředložil podklady, o které se (údajně) opíral závěr odborného vyjádření. Usnesení Ústavního soudu ze dne 10. dubna 2018 sp. zn. II. ÚS 2642/16 odmítlo ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou a k problému uvedlo toto:/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;„i16. /i[...] iObhajoba ostatně měla možnost zvolit si svého nezávislého znalce, kterému by byly na jeho žádost zajisté všechny požadované podklady příslušným odborem kriminalistické techniky a expertíz předloženy./i“/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Tato argumentace má dvě zásadní vady.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;buZaprvé/u/b, těžko souhlasit s tím, že důkazy se mají ukazovat někde bokem, místo před soudem. Řízení se vede před soudem a když obhajoba trvá na odhalení usvědčujících důkazů před soudem, tak je nepřípustné říci obhajobě, že si je má shánět nějak privátně. To by příště mohl soud obhajobě říci, ať si nějak sama shání protokoly o výpovědích svědků, že soud se o to starat nebude!/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;buZadruhé/u/b, což je kardinální problém, bona věta z usnesení není formulovaná „NA ŽÁDOST OBHÁJCE by mu byl jediný usvědčující důkaz předložen“/b. Kdepak – bNA ŽÁDOST ZNALCE by mu byl jediný usvědčující důkaz předložen! /b/divdiv style=text-align: justify;bbr //b/divdiv style=text-align: justify;Ústavní soud tak vlastně jen kultivovanější formou přejal myšlenkový rámec, ve kterém se pohyboval už prvostupňový soud: iNějakej obhájce, co je mu, proboha, do důkazů? S obhájcem se bavit nebudeme a nic mu ukazovat nebudeme! Jo, takhle pan znalec, to by bylo něco jiného …nbsp;/i/divdiv style=text-align: justify;Pokud se touto logikou řídí justiční orgány od okresu až po Ústavní soud a Nejvyšší státní zastupitelství, pak je něco tragicky špatně. Obávám se, že český trestní proces se do 21. století teprve musí dostat a bude to bolet a trvat (patrně až po nějaké prohře u ESLP)./divdiv style=text-align: justify;A té historce od kolegy už samozřejmě věřím …/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;iDěkuji klientovi za laskavý souhlas s anonymní publikací citací./i/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;[1] Dodejme, že nepřezkoumatelnost podobného odborného vyjádření byla již předmětem rozhodnutí NS ve věci sp. zn. 8 Tdo 337/2013./div



Povinné očkování před ESLP: zatím nanečisto

10. 5. 2018, 16:18 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div style=text-align: justify;span style=font-family: inherit; emstrongTým studentů z Právnické fakulty Masarykovy univerzity se minulý týden účastnil finále soutěže a href=https://ehrmcc.elsa.org/ target=_blankEuropean Human Rights Moot Court Competition/a, které se konalo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O přípravě na toto finále (včetně výletu do Oxfordu) si můžete přečíst a href=http://pravo21.online/studium/brnensti-studenti-cekaji-na-vysledky-z-prestizni-souteze-pred-evropskym-soudem-pro-lidska-prava-v-ramci-pripravy-vyjeli-do-oxfordu target=_blankzde/a, v tomto příspěvku Vám přinášíme bezprostřednínbsp;dojmy studentů po skončení soutěže./strong/em/span/divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;„Co od této soutěže očekáváte?“ Tak zněla první otázka, kterou nám vnbsp;září položily naše budoucí koučky. Vnbsp;tu chvíli každého znbsp;nás napadaly asi různé motivace – prohloubit znalosti lidských práv, naučit se přesvědčivě argumentovat, zlepšit své vyjadřovací schopnosti, zlepšit angličtinu, získat zkušenosti snbsp;koncipováním právního podání, poznat nové lidi, vykročit ze své komfortní zóny, udělat něco nad rámec běžné výuky nebo zkrátka jen zkusit něco nového a zajímavého, případně podívat se do Štrasburku, hlavního města lidských práv. Nyní už můžeme snbsp;klidem říct, že účast na European Human Rights Moot Court Competition nám dala vnbsp;podstatě vše znbsp;výše uvedených. /span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;/spannbsp;/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;Cesta za úspěchem ve finále však nebyla jednoduchá. Ve chvíli, kdy nám koučky sdělily složení týmu, nás všechny pravděpodobně zasáhly smíšené pocity – na jednu stranu neuvěřitelná radost a chuť postavit se výzvě, na druhou stranu nervozita, že vlastně nevíme, co nás čeká a zda to vůbec zvládneme. A tak začal úvodní úkol, zpracování písemných podání knbsp;zadanému příkladu, který se letos týkal povinného očkování ve světle práva na vyznání. /spanbr /a name=’more’/aspan style=font-family: inherit;/spanbr /span style=font-family: inherit;Dvakrát dvacet stran textu vnbsp;angličtině, hodiny a hodiny práce, konzultací, přepisování, čtení judikatury, komentářů a jiných materiálů, abychom vnbsp;prosinci vítězoslavně odeslali naše finální verze. První krok na naší cestě zvládli, další vnbsp;podobě trénování ústních přednesů nás teprve čekal. Vnbsp;této fázi jsme se vnbsp;rámci přípravy dostali na tzv. „pre-mooty“ - nejprve do rakouského Grazu, a href=http://pravo21.online/studium/brnensti-studenti-cekaji-na-vysledky-z-prestizni-souteze-pred-evropskym-soudem-pro-lidska-prava-v-ramci-pripravy-vyjeli-do-oxfordu target=_blankpoté do Oxfordu/a. Na obou akcích jsme si vyzkoušeli „pleadování“ snbsp;jinými týmy a otestovali jsme si naše řečnické schopnosti, včetně zvládání stresu, což nám nakonec velmi pomohlo při finále. Po jistých organizačních patáliích jsme se po téměř dvouměsíčním zpoždění dozvěděli, že jsme přes písemné kolo prošli a postoupili mezi nejlepších dvacet týmu znbsp;více než původních sto přihlášených znbsp;celé Evropy! A pak už zbývalo jen jediné: doladit veškeré nedostatky a snbsp;odhodláním vyrazit do Štrasburku bránit práva stěžovatelů nebo na druhé straně obhajovat počínání státu…/spanbr /span style=font-family: inherit;/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;“emThe state of Argoland has always cherished the core values of a democratic society/em.” Jen těžko odhadovat, kolikrát jsme tuto větu z našich přednesů za poslední půlrok slyšeli, jisté však je, že na ni asi nikdy nezapomeneme. Finále ve Štrasburku byl to neobyčejně silný a intenzivní zážitek. Zažili jsme nadšení, odhodlání, nervozitu, zklamání i únavu, ale všechny tyto pocity se zdají nevýznamné, když se člověk zpětně podívá, jakou práci jsme za ten půlrok udělali a s jakým výsledkem jsme nakonec přijeli. Dali jsme do toho vše, co nám okolnosti dovolily, a stydět se za to určitě nemusíme, i když na nejlepší čtyřku to nakonec nestačilo. Během náročného týdne jsme ve Štrasburku navštívili sídlo Rady Evropy i Soud a potkali mnoho skvělých lidí, kteří nás vždy mile přivítali a rovněž nás povzbudili v našem budoucím snažení. Mezi ně patří např. Vít Alexander Schorm (vládní zmocněnec pro zastupování ČR před ESLP), Emil Ruffer (velvyslanec a stálý představitel ČR při Radě Evropy), Eva Hubálková (vedoucí české sekce vnbsp;kanceláři ESLP, která nám sdělila věci známé i méně známé o Soudu a jeho činnosti, jako i o Štrasburgu), Maroš Matiaško (právník kanceláře ESLP, který nás provedl po známých i méně známých zákoutích Soudu) a mnoho dalších, které jsme během pobytu měli šanci potkat, popovídat si o jejich práci i možnostech, které jako studenti práv vnbsp;evropských institucích máme. Nezapomenutelnou atmosférou na nás zapůsobilo i samotné město, kde jsme pověstné i style=mso-bidi-font-style: normal;savoir vivre /imohli vždy dokonale prožít./span/span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;/span/span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;Soutěž jako taková byla velmi náročná a jen těžko ji lze hodnotit s tak krátkým odstupem. Jistě si ale odnášíme mnoho skvělých zkušeností, které v budoucím právním působení určitě využijeme. Navíc si s sebou přivážíme mnoho nezapomenutelných zážitků, nově nabytých znalostí a schopností, ale i přátelství nebo cenných kontaktů na poli lidskoprávních institucí. Za to vše náleží patřičný dík zejména našim koučkám, které se nám celý rok věnovali, a rovněž i externím konzultantům, kteří nám svými znalostmi pomohli knbsp;dosaženému úspěchu./span/span/span/span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;/span/span/span/span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;Zdali bychom účast vnbsp;EHRMCC doporučili i ostatním studentům? Rozhodně! Je však třeba si uvědomit, že jakkoliv máme nyní ze soutěže skvělý pocit, jakkoliv jsme si finálový týden ve Francii užili a jakkoliv nám na všech fotografiích ze soutěže září úsměvy, za vším výše vyjmenovaným stojí spousta dřiny, mnoho času stráveného nad monitory našich počítačů a nespočet debat, které jsme vnbsp;průběhu soutěže vedli ať už snbsp;kouči, nebo mezi sebou. Při samotném finále, kdy jsme narazili mimo jiné i na pozdějšího vítěze soutěže znbsp;madridské univerzity, jsme si zase všichni uvědomili, že i přes stovky hodin volného času, které jsme soutěži věnovali, se najde mnoho dalších studentů, kteří soutěži věnovali ještě o kousek víc. Soutěž nás tedy neobohatila jen po odborné či praktické stránce. Pomohla nám rovněž objevit naše limity, zvládnout kritické situace a naučit se pracovat pod permanentním tlakem./span/span/span/span/span/span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;/span/span/span/span/span/span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;I tak se všichni nakonec jednoznačně shodneme, že posledních sedmi měsíců rozhodně litovat nemůžeme. Už jen skutečnost, že se ze spolužáků stali týmoví kolegové a znbsp;týmových kolegů nakonec blízcí přátelé, za to stála./span/span/span/span/span/span/span/span/spanbr /br /div class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://1.bp.blogspot.com/-155ISgnLAGU/WvRalPHGnfI/AAAAAAAAGiM/Hc-x2ByENSgPSHtkP7OGDHVnEQl3S441wCLcBGAs/s1600/EHRMCC%2B2018.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=1600 data-original-width=1600 height=640 src=https://1.bp.blogspot.com/-155ISgnLAGU/WvRalPHGnfI/AAAAAAAAGiM/Hc-x2ByENSgPSHtkP7OGDHVnEQl3S441wCLcBGAs/s640/EHRMCC%2B2018.jpg width=640 //a/divspan style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;o:p/o:p/span/span/span/span/span/span/span/span/spanbr /div style=text-align: right;span style=font-family: inherit; span style=font-family: inherit;emMarek Pivoda, student 4. ročníku PrF MU/em/span/span/divdiv style=text-align: right;emMarie Poppeová, studentka 3. ročníku PrF MU/em/divdiv style=text-align: right;emDaniel Staruch, student 3. ročníku PrF MU/em/divdiv style=text-align: right;emFilip Vlček, student 4. ročníku PrF MU/embr /em/embr /em+ koučky: emKamila Abbasi, Martina Grochová a Zuzana Vikarská,/em/embr /emKatedra ústavního práva a politologie PrF MU/em/div/div



Host Jiného práva na květen - Jan Lhotský

10. 5. 2018, 13:44 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Po delší době na JP vítáme nového hosta, a to Honzu Lhotského. Na JP jsem už odkazoval např. na Honzův a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2017/06/rozhovor-se-soudcem-mezinarodniho.htmlrozhovor/anbsp;se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem nebo a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2017/03/rozhovor-s-prof-jirim-malenovskym.htmlrozhovor/a s Prof. Malenovským, soudcem Soudního dvora EU. Honza má PhD z mezinárodního práva veřejného, působil v advokacii a pracoval v právním oddělení Evropské služby pro vnější činnost v Bruselu, která je zodpovědná za vnější vztahy EU. Působil rovněž jako Visiting Professional u Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Je vedoucím a href=http://www.centrumlidskaprava.cz/Centra pro lidská práva a demokratizaci/a a v rámci mezinárodního práva se specializuje především na lidská práva a mezinárodní trestní právo./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Honza napíše asi něco k Sýrii, a pak k dalším mezinárodněprávním tématům./div



Krajský soud v Plzni - tři místa asistentů soudce pro úsek správního soudnictví

10. 5. 2018, 13:34 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Výběrové řízení se vyhlašuje jako průběžné. Do výběrového řízení je možné se hlásit do 15. 6. 2018.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;Výběrové řízení se týká obsazení tří míst asistentů/tek soudců pro úsek správního soudnictví. Vhodné i pro čerstvé absolventy právnických fakult. Do výběrového řízení se mohou přihlásit i Ti, kteří ukončí studium nejpozději k 30. 6. 2018./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Náplní práce asistenta soudce je zejména činění úkonů k přípravě věcí k rozhodnutí a zpracovávání konceptů rozhodnutí. Správní soudnictví nabízí odborný rozvoj v nestereotypní agendě v úzkém kontaktu s judikaturou Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu i Soudního dvora Evropské unie. Výkon funkce vyžaduje soustavné zvyšování si odbornosti, které je zajišťováno nejen samostudiem při vlastním výkonu práce, ale také školeními organizovanými Justiční akademií./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Pracovní poměr bude uzavřen na dobu určitou, v případě osvědčení je možné změnit na/divdiv style=text-align: justify;dobu neurčitou. Předpokládaný termín nástupu je 15. června 2018. Po dohodě je možný nástup dřívější nebo pozdější./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Výběrové řízení proběhne v jeden den, a to ve dvou kolech. V prvním kole bude účastníkům výběrového řízení zadáno popsat, jaké procesní úkony je nezbytné v modelovém případě učinit k tomu, aby věc byla připravena k rozhodnutí (k dispozici bude počítač s připojením k síti internetu a přístup do právních informačních systémů), dále podle vzoru rozhodnutí zpracovat vlastní koncept jednoduchého rozhodnutí./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Ve druhém kole bude s účastníky výběrového řízení proveden ústní pohovor týkající se výsledků prvního kola výběrového řízení a jejich motivace k výkonu funkce asistenta soudce./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Výběrové řízení se vyhlašuje jako průběžné. Do výběrového řízení je možné se hlásit do 15. 6. 2018. Dojde-li reprezentativní počet přihlášek do 15. 5., bude z této skupiny přihlášených vybrán 1 uchazeč. Další pak ze skupiny přihlášek do 30. 5. a poslední ze skupiny přihlášek do 15. 6. 2018. V těchto lhůtách je nutné přihlášku doručit se všemi požadovanými podklady Krajskému soudu v Plzni, personálnímu oddělení, Veleslavínova 40, 306 17 Plzeň./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Předpoklady pro výkon funkce asistenta soudce:/divdiv style=text-align: justify;ulliukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice/lilistátní občanství České republiky/liliplná svéprávnost/lilitrestní bezúhonnost/liliznalost práce na PC./li/ul/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;K přihlášce k účasti k výběrovému řízení uchazeč připojí:/divdiv style=text-align: justify;ullimotivační dopis/lilistrukturovaný životopis/lilikopii dokladu o dosaženém vysokoškolském vzdělání (originál bude vyžadován v případě přijetí do prac. poměru), popř. písemné prohlášení o tom, že studium bude ukončeno nejpozději do 30. 6. 2018/lilivýpis z rejstříku trestů ne starší než dva měsíce/liliprohlášení podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (vyjádřit souhlas se shromažďováním a zpracováváním osobních údajů, a to v rozsahu nezbytném pro průběh tohoto výběrového řízení a vyjádření souhlasu s tím, že po skončení výběrového řízení budou listiny obsahující osobní údaje vydány pouze na písemnou žádost uchazeče)./li/ul/divdiv style=text-align: justify;Termíny výběrových řízení budou sděleny dodatečně. Předseda soudu si vyhrazuje právo výběrové řízení zcela nebo částečně zrušit. Doplňující informace podá vedoucí pers. úseku Mgr. Lubomír Volter, tel. čís. 377 868 256, e-mail: lvolter@ksoud.plz.justice.cz./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Asistent soudce je zařazen do 12. platové třídy. Platové poměry se řídí nařízením vlády č. 341/2017 Sb./div