ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE PRÁVO JE „SOUBOREM PLATNÝCH PRÁVNÍCH NOREM“. SKUTEČNÉ PRÁVO JE JINÝ SVĚT: JE TO INTELEKTUÁLNÍ VÝZVA, KONTEXT, ZÁBAVA, UMĚNÍ, POSLÁNÍ, ŽIVOT… TENTO BLOG PŘINÁŠÍ NOVINKY A NÁHODNÉ POSTŘEHY ZE SVĚTA JINÉHO PRÁVA.

Martin Abel: Danajský dar klimatické žalobě

2. 3. 2023, 11:13 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

pspan style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap;Danajský dar. Tím se ukázal být a href=https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2022/06/ROZSUDEK.pdf target=_blankčervnový rozsudek/a Městského soudu v Praze pro klimatické žalobce, kteří a href=https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2021/04/Klimatická-žaloba.pdf target=_blanknavrhovali/a určit, že žalovaná ministerstva nepřijala na ochranu jejich práv dostatečná opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Městský soud se totiž od žalobního petitu odchýlil a rozhodl místo toho o nezákonnosti zásahu do práv žalobců spočívajícího „v nestanovení konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990.”nbsp;/spanspan style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 16px; white-space: pre-wrap;Komentoval jsem to /spana href=https://jinepravo.blogspot.com/2022/06/klima.html style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 16px; white-space: pre-wrap; target=_blanktady/aspan style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 16px; white-space: pre-wrap; a /spana href=https://jinepravo.blogspot.com/2022/09/martin-abel-salus-populi-suprema-lex.html style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 16px; white-space: pre-wrap; target=_blanktady/aspan style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 16px; white-space: pre-wrap;. /spanspan style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap;Nejvyššímu správnímu soudu pak nezbylo než /spana href=https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2023/02/rozhodnuti_9-as-116-2022-166.pdf style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap; target=_blankvyhovět/aspan style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap; kasačním stížnostem žalovaných ministerstev, poněvadž právní řád České republiky neobsahuje jasný právní příkaz, z nějž by povinnost snížit emise přesně o 55 % do roku 2030 plynula (NSS: bod 134). Tomu odpovídá fakt, že zatímco trojskému koni 55 % se věnuje naprostá většina argumentace NSS (body 91-161), ke /spana href=https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2022/08/9As_116_2022_Doplneni-duvodu-kasacni-stiznosti-KZ.pdf style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap; target=_blankkasační stížnosti/aspan style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap; žalobců - zdůrazňující původní žalobní návrh a žalobní důvody - se 9. senát dostává jen okrajově (NSS: bod 162)./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Ve skutečnosti není daleko od pravdy ten, kdo tvrdí, že únorový rozsudek NSS se klimatickou žalobou vůbec nezabýval. V původní správní žalobě se nezákonnému zásahu bránili spolek Klimatická žaloba ČR, obec Svatý Jan pod Skalou, dva lesníci, dva rolníci a muž trpící environmentální úzkostí, a to z důvodu ohrožení práva na příznivé životní prostředí, práva na život a na ochranu zdraví, vlastnického práva, práva na samosprávu a několika dalších práv. Městský soud žalobcům loni v červnu vyhověl už jen z titulu jejich práva na příznivé životní prostředí, a proto přezkum zásahu do ostatních práv pochopitelně považoval za nadbytečný (MS: bod 330). I Nejvyšší správní soud se proto věnoval jen právu na příznivé životní prostředí podle čl. 35 Listiny./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;br //pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Bližší analýzu rozsudku NSS chci nejdříve uvést malou metaforou:/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Představte si, že se skupinou kamarádů přelétáte saharskou poušť horkovzdušným balónem. Zatímco se opíjíte malebnými výhledy, jednoho z vás, povoláním fyzika, začíná přepadat nervozita. Brzy se ukáže proč. Balon je zjevně přetížený a postupně klesá. Na celou cestu není dost plynu. Po chvíli počítání ale fyzik panikařící skupinu uklidní: „Kamarádi, čím více zavazadel vyhodíme během dalších 24 hodin přes palubu, tím vyšší naše šance na přežití.” Šťastni že přes palubu nebudou muset samotní cestující, navzájem se dohodnou, že podle svých možností maximum věcí vyhází. Všichni, včetně bratrů Karla, Vítka a Josefa, slíbí, že na společném cíli budou pracovat „Já se zbavím 70 % váhy svých věcí,” prohlásí Honza a začne se svým kufrem prohrabovat.” „Já se zbavím 60 % váhy svých věcí,” ujišťuje ostatní Anička a postupně se loučí se svou elektronikou. „My toho máme hodně, ale do hodiny vyhodíme nejtěžších 55 % z našich věcí,” promluví za tři bratry Karel. Jeho bratři Vítek a Josef přikyvují, ale zatímco ostatní pracují na odlehčení, Vítek se opře o kraj balonu, začne loupat pomeranč a kdykoli se někdo podívá jeho směrem, demonstrativně slupku pomeranče odhodí. Uběhla už skoro hodina, balon stále klesá a tři bratři svůj závazek ještě nesplnili. Karel a Josef už víc udělat nemohou. Když si ale Vítkovu pasivitu uvědomí, poprosí ho, aby okamžitě vyhodil alespoň svou sbírku knih. Vítek se ohradí, že on nic takového neslíbil, že k odlehčení 55 % se zavázala celá jejich rodina a on se přišel kochat výhledy, ne zbavovat svých věcí. To už na něj naléhají i ostatní, že i on se vyslovil, že pomůže maximalizovat šance na přežití. Fyzik upozorňuje, že jeho knihy mohou být tím, o co pomyslný pohár přeteče. Vítek si ale stojí za svým: zavázal se pracovat na společném cíli - v bezpečí přeletět poušť - ale ne nějakým určitým dílem. Pokud úsilí skupiny selže, nemůžou chybu přičítat jemu, ale jen všem společně. Vítek se spokojeně zakousne do pomeranče, zatímco slunce mizí za obzorem./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Pokud by si v balonu mezi sebou zvolili rozhodce, jak by měl rozhodnout? Vítek měl totiž pravdu. Ačkoli se do společné snahy zapojil, nikdy neslíbil zbavit se určité části svých věcí. Společně s bratry jen přikývl na jejich společný cíl 55 %. Na druhou stranu, připojil se k dohodě, že všichni podle svých možností maximum věcí vyhází. Je možné, že pro Vítka mělo „maximum” méně intenzivní význam než pro zbytek skupiny. Jenže obsah ujednání se vždy vykládá - a rozhodce to ví - podle obecného významu. V opačném případě by se skupina nikdy dohodnout nemohla./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Analogie s klimatickým závazkem České republiky je téměř dokonalá. I ČR letí v padajícím balonu, kterým je destabilizované klima. Společně s ostatními státy se zavázala usilovat o přelet pouště, resp. o udržení nárůstu průměrné globální teploty pod určitou hranicí. Uznala, že je potřeba postupovat „podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků” (čl. 4 odst. 1 Pařížské dohody). Přestože sama neoznámila, kolik emisí přesně hodí přes palubu, je součástí EU, která slíbila zbavit se 55 % zátěže do roku 2030. Unie, stejně jako tři bratři, ale na cestě ke splnění cíle 55 % a href=https://climateactiontracker.org/countries/eu target=_blanknení/a./spana href=https://climateactiontracker.org/countries/eu/ style=text-decoration: none;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; /span/aspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Ani Unie si tento závazek nerozpočítala mezi všechny její členy. Česko má ale nejvyšší emise v přepočtu na obyvatele a zároveň jedny z nejnižších ambicí, které podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků vysoce přesahují to, co si může dovolit. Stejně jako Vítek i vláda ČR tvrdí, že pokud snaha EU selže, nejde to prokazatelně připočítat právě ČR, když ani ostatní členské státy ještě nehodily přes palubu všechny emise, které mají.nbsp;/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Analogie klopýtá jen proto, že Vítek se zavázal pouze svým spolucestujícím. /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;bVláda ČR je však při svém počítání vázána i ústavou/b/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;. Ta občanům zaručuje některá základní práva. Její klimatická politika tak musí být ambiciózní nezávisle na paktech, které uzavřela s ostatními státy. I tyto pakty však mají svůj význam jako měřítko, podle kterého lze objektivněji posuzovat požadavky, které mohou nositelé základních práv na vládu spravedlivě mít. Pojďme se na mezinárodní závazky podívat nejdříve samostatně./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/ph3 style=text-align: left;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 700; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Závazky státu z mezinárodního klimatického práva/span/h3p dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;b id=docs-internal-guid-124d37c7-7fff-e266-c61d-561d904389e6 style=-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;br //b/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Předpokládejme, že městský soud skutečně pochybil, když vykládal společný unijní příspěvek (tzv. EU NDC) k mezinárodní snaze snižovat emise skleníkových plynů jako současně i individuální závazek každého členského státu EU. Jak nalezl NSS, EU využila režimu čl. 4 odst. 16 Pařížské dohody a oznámila cíl /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;kolektivní/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, cíl redukovat emise o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Jak si tento cíl členské státy mezi sebe rozdělí, je věcí politické dohody a správním soudům nepřísluší cokoli předjímat (NSS: bod 116). Z Pařížské dohody samotné České republice jednoduše neplyne závazek snížení emisí o 55 % (NSS: bod 130)./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;b style=-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;br //b/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Ještě jednou ale připomeňme, že /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;bpetit žaloby nezněl na splnění povinnosti snížit emise na určitou úroveň, nýbrž na přijetí nezbytných a přiměřených opatření, které směřují k udržení uhlíkového rozpočtu ČR/b/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;. To je rozdíl a otevírá to, myslím, pro obnovené řízení před městským soudem značný prostor. Dikce je to bližší čl. 4 odst. 2 písm. a) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992, jejíž je ČR rovněž smluvní stranou. Zde se státy zavázalynbsp;/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;b style=-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;br //b/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: center;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;„přijmout národní přístup a odpovídající opatření ke zmírnění změny klimatu s tím, že omezí své antropogenní emise skleníkových plynů a že bude chránit a rozšiřovat své propady a rezervoáry skleníkových plynů.”/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;b style=-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;br //b/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Pařížská dohoda pak doplnila obecný závazek států OSN základním cílem v čl. 2 odst. 1 písm. a), kterým jenbsp;/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;b style=-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;br //b/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: center;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;„udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu.”/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=white-space: normal;/spanbr class=Apple-interchange-newline style=white-space: normal; //span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Kombinací těchto smluv lze dovodit, že/span/pol style=margin-bottom: 0px; margin-top: 0px; padding-inline-start: 48px;li aria-level=1 dir=ltr style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; list-style-type: decimal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre;p dir=ltr role=presentation style=line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Každý stát se zavázal přijmout opatření směřující k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C./span/p/li/olp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Žalobci zároveň doložili důkazy o vědeckém konsensu na tom, že…/span/pol start=2 style=margin-bottom: 0px; margin-top: 0px; padding-inline-start: 48px;li aria-level=1 dir=ltr style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; list-style-type: decimal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre;p dir=ltr role=presentation style=line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Pro udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C je potřeba dodržet globální uhlíkový rozpočet./span/p/li/olp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Požadavek na udržení uhlíkového rozpočtu je důsledkem skutečnosti, že úspěšná mitigace změny klimatu (jestli je něco takového vůbec možné) závisí nejen na našich cílech, ale i na cestě, po které k nim dojdeme. Jak jsem tady a href=https://jinepravo.blogspot.com/2022/06/klima.html target=_blankpsal/a dříve, “emisní redukční cíle - ať už o 55 % do roku 2030 nebo klimatická neutralita do roku 2050 - jsou sice důležité, ale nikoli všespásné. Z grafu na straně 26 žaloby, shrnujícího aktuální vědecké poznatky, které [městský] soud ve verdiktu kvitoval, jasně plyne, že po několika letech WAM scénáře (/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;iwithout additional measures/i/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, bez dodatečných opatření) přestanou mít další poklesy emisí z hlediska cílů Pařížské dohody smysl.”/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;V tom případě ale z 1 a 2 plyne, že…/span/pol start=3 style=margin-bottom: 0px; margin-top: 0px; padding-inline-start: 48px;li aria-level=1 dir=ltr style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; list-style-type: decimal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre;p dir=ltr role=presentation style=line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Státy jsou solidárně zavázány přijmout opatření směřující k dodržení globální uhlíkového rozpočtu./span/p/li/olp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Pokud by NSS hledal „jasný právní příkaz” státům dodržet globální uhlíkový rozpočet, hledal by marně. Je to výsledek formální logiky, podle které platnost tvrzení 1 a 2 implikuje platnost tvrzení 3. /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;bStáty jsou zavázány přijmout opatření směřující k dodržení globální uhlíkového rozpočtu, protože to je předpokladem pro udržení maximálního nárůstu teploty./b/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; Princip solidárnosti pak plyne přímo z Pařížské dohody (čl. 2 odst. 2)./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Městský soud vyjádřil pochybnosti o tom, že je možné závazně určit národní uhlíkový rozpočet, když závěr o něm velmi závisí na výpočtové metodě. Jak ale žalobci argumentovali v kasační stížnosti, svým žalobním návrhem neusilovali o stanovení konkrétního redukčního cíle na základě konkrétního uhlíkového rozpočtu, nýbrž o určení, že současná vládní opatření jsou v jakémkoli scénáři respektujícím princip solidarity hrubě nedostatečná, nemohou vést ke splnění závazku v tvrzení (3) a znamenají nezákonný zásah do jejich základních práv. To je závěr, který lze o českých mitigačních opatřeních učinit, i když z Pařížské dohody závazek o snížení emisí na konkrétní úroveň (o 55 % nebo jinak) neplyne. A přestože se takto Nejvyšší správní soud nevyslovil, neřekl ani opak. Opak by znamenal, že obecný závazek znamená žádný závazek; že se žalobci nemohou spolehnout na soudní ochranu ani tehdy, pokud by vláda mitigaci změny klimatu bojkotovala úplně. Jak jsem se snažil ukázat v metafoře horkovzdušeného balonu, byl by to závěr krajně nespravedlivý v jakémkoli kontextu, který zahrnuje kolektivní úsilí při hrozícím riziku./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/ph3 style=text-align: left;span style=font-family: Times New Roman;span style=white-space: pre-wrap;bVelmi slabá analýza lidských práv/b/span/span/h3p dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 700; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Když NSS jasný právní příkaz v unijním a mezinárodním klimatickém právu nenašel, zaměřil se na ústavní úroveň, a to zejména na právo na příznivé životní prostředí v čl. 35 Listiny základních práv a svobod. Při posuzování zákonnosti zásahu z pohledu práva na příznivé životní prostředí vycházel NSS z čl. 41 odst. 1 Listiny, který vyjmenovává práva, jichž se lze dovolat jen v mezích zákonů, které je provádějí (čl. 41 odst. 1 Listiny). To znamená, že ačkoli má každý právo třeba na uspokojivé pracovní podmínky, jen zákon stanoví, co uspokojivé pracovní podmínky přesně jsou (čl. 41 odst. 1 ve spojení s čl. 28 Listiny). Definice tohoto standardu pak v zásadě spadá do politické dohody, kterou lze ovlivňovat pouze v rámci demokratického procesu normotvorby, a nelze se jí dovolat skrz soudní interpretaci práva. I hospodářská, sociální a kulturní práva jsou nicméně pod ochranou čl. 4 odst. 4 Listiny a při zacházení s nimi musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu, resp. musí být šetřeno jejich „jádro”, jak se tomuto konceptu někdy říká./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;/pdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb2PV62l7UyjCc1iVmuyIIfuPntzQS1WcJolnh1OA6HQhyti-1Gax6ZZpSlvnF9I8N_DgQFu-nXHOPMyp8mCLWVCMlC_rWgNnjWwkyo2g3Lx6fcfiEkpOXP9YHqfD27_JWmTFWnH9PHwJTZb8YNtouD03JDp8IIhS1bsyc3uca85R5qdh9qQ/s828/IMG_9171.JPG imageanchor=1 style=clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;img border=0 data-original-height=793 data-original-width=828 height=306 src=https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb2PV62l7UyjCc1iVmuyIIfuPntzQS1WcJolnh1OA6HQhyti-1Gax6ZZpSlvnF9I8N_DgQFu-nXHOPMyp8mCLWVCMlC_rWgNnjWwkyo2g3Lx6fcfiEkpOXP9YHqfD27_JWmTFWnH9PHwJTZb8YNtouD03JDp8IIhS1bsyc3uca85R5qdh9qQ/s320/IMG_9171.JPG width=320 //a/divspan style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Mezi práva v režimu čl. 41 odst. 1 spadá i právo na příznivé životní prostředí v čl. 35 Listiny. Podle Nejvyšší správního soudu však žalobci neoznačili zákonnou úpravu, kterou má být konkrétně naplněno právo na příznivé životní prostředí v oblasti ochrany klimatu. Stát totiž dosud nepřijal klimatický zákon tak jako v jiných zemích a konkrétní cíl (55 % nebo jiný) prý nevyplývá ani z jiných součástí právního řádu. To, že z toho NSS nevyvozuje ústavněprávní důsledky, je jeden z nejznepokojivějších momentů rozsudku. Ústavněprávní normy jako čl. 35 totiž předpokládají pozitivní ochrannou politiku státu (rozebíral jsem tady: Madej, M. Meze základních práv v České republice, s. 104). S normami, které nemohou fungovat samostatně (jako může třeba norma o právu odepřít výpověď čl. 37 odst. 1) ústavodárce typicky spojuje nutné provedení zákonem, tzv. „příkaz legální ochrany” a právo na příznivé životní prostředí má navzdory své stručné formulaci obdobný charakter. /spanspan style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 700; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Pokud tedy zákonodárce nechrání právo na příznivé životní prostředí v oblasti ochrany klimatu zákonem, je to chyba na straně státu a nemůže to jít k tíži subjektů práv. /spanspan style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Z hlediska NSS by to mělo znamenat kontumační prohru žalovaných správních orgánů, které argumentují, že právo ve skupině čl. 41 odst. 1 dostatečně chrání, aniž by přitom dosud vůbec iniciovaly přijetí zákona, kterým se to má dít. Rozumím argumentu, že tyto správní orgány nemají zákonodárnou pravomoc, a tudíž je nelze vinit z toho, že zde takový zákon není. Ale ačkoli tímto směrem žaloba nebyla postavena (zásah do práv byl spatřován v tzv. obecné exekutivní nečinnosti), absence zákona je převisem, za kterým by se vláda takto mohla už navždy schovávat./spanp/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Neúspěšný při hledání zákonné úpravy zaměřil se NSS přímo na jádro práva na příznivé životní prostředí, za které Ústavní soud dříve označil „realizaci základních životních potřeb člověka” (Pl. ÚS 44/18, NSS: bod 144). Jádro práva na příznivé životní prostředí však podle NSS nemůže být narušeno nedostatečnými mitigačními opatřeními, protože „na základě budoucích hrozeb lze v současné době jen stěží konstatovat zásah do samého jádra daného práva” (NSS: bod 145)./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;b id=docs-internal-guid-6140b333-7fff-b1f6-7864-3b7721358116 style=-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;br //b/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Městský soud zastával opačný názor. V osvícené pasáži, kterou NSS sám cituje, řekl: „osoby mají právo brát se o jakost svého životního prostředí a nemusí čekat, než budou klimatické podmínky natolik nepříznivé, že nebudou umožňovat uskutečnění základních životních potřeb” (MS: bod 211). To je v souladu s principem předběžné opatrnosti (§ 13 zákona o ochraně životního prostředí), v souladu s nímž „nelze čekat s kontrolou plnění Pařížské dohody až do roku 2030 a připustit těžko odstranitelné poškození klimatu způsobené případnou nečinností žalovaných ve dřívějších letech. Jedná se o předpoklad účinné soudní kontroly v oblasti ochrany životního prostředí” (MS: bod 260). Účinnou soudní kontrolu garantuje i Aarhuská úmluva, kterou je ČR vázána (čl. 9 odst. 2). Není zřejmé, jak je s těmito požadavky postoj NSS slučitelný. Musí žalobci s apelem na kontrolu ústavnosti klimatických politik počkat do momentu, kdy jim životní prostředí nebude uspokojovat jejich základní životní potřeby - patrně vodu, jídlo, spánek apod.? Člověku se při tom pomyšlení zjevuje obraz žab v hrnci./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;br //pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;S předběžnou opatrností pak souvisí i doktrína pozitivních závazků, jejíž alfou a omegou je právě ochrana proti lhostejnosti státu tváří v tvář budoucím (současným?) hrozbám. Z judikatury ESLP zmiňme např. /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Opuz v Turkey/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, kde soud dovodil porušení čl. 2 Úmluvy tam, kde úřady včas nezareagovaly na případ domácího násilí a na z toho vyplývající hrozbu pro život a zdraví stěžovatelky a její matky. Na judikaturu k pozitivním závazkům států přímo v kontextu ochrany životního prostředí upozornil už text žaloby. V judikatuře ESLP se zkoumá, jestli je riziko zásahu do environmentálních práv „skutečné a vážně”, jestli stát jedná „s náležitou péčí” apod. (str. 12 žaloby). Pokud tyto souvislosti soudci a soudkyně 9. senátu NSS opomenuli zohlednit, není divu, že si neuvědomili, že právě o ně městský soud svou úvahu opřel (NSS: bod 147). Argumentace NSS se v těchto místech začíná točit v kruhu, aby se nakonec jen vrátil k danajskému daru městského soudu a shrnul, že snížení emisí o 55 % nelze přímo čl. 35 dovodit. Pokud by se soud této hodnoty až obsesivně nedržel, mohl by si položit předmětnější otázku, která se zdá být jádrem sporu: „Je absence nezbytných a účinných opatření pro mitigaci změny klimatu v České republice slučitelná s čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod?”/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;b id=docs-internal-guid-db2dd0b2-7fff-4ec9-ca9a-0a529a10a3b3 style=-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;br //b/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Bohužel, lidskoprávní argumentace v této části rozsudku je hluboko pod vysokým standardem, se kterým byl soud v uplynulých letech po právu spojován. Soud sice správně poukazuje na antropocentrismus lidských práv, z nejasného důvodu však kreslí ostrou linku mezi lidskými právy a změnou klimatu jako „kolektivním globálním problémem.” Dopady stále extrémnějších veder na lidské zdraví nebo vysychání zdrojů pitné vody jsou přitom jen některé projevy fenoménu, který má lidskoprávní i společenskou rovinu (doporučuju a href=http://www.srenvironment.org/ target=_blankpublikace/a Zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva a životní prostředí/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;). Když NSS zjišťuje, že ESLP o prvních klimatických žalobách teprve v těchto měsících rozhoduje, rozhodne se vycházet „pouze z dosavadního mlčení ESLP” (NSS: body 152-3). To je ovšem nekonvenční postup, který známe spíše z evropského práva, nad nímž drží výkladový monopol Soudní dvůr Evropské Unie. Není mi znám jiný případ, kde by vrcholný soud odmítl vyložit Úmluvu proto, že o obdobném případě ESLP ještě nerozhodoval. Když v bodě 154 soud přece jen cituje dva judikáty ESLP, vykládá si rozsudek /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Budayeva a další proti Rusku/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; tak, že smluvní strany mají široký prostor pro uvážení, zda zvolí spíše mitigační nebo adaptační opatření. Volba konkrétních prostředků, která státům podle doktríny /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;margin of appreciation/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; náleží, se ale vztahuje k technickým způsobům předcházení přírodní katastrofě, jakou byl v tomto případě bahenní sesuv půdy, a šlo tedy o volbu prostředků mitigace, ne mezi mitigací na jedné straně a adaptací na straně druhé. Navíc, jak řekl ESLP, toto platí především u „přírodních jevů, které jsou mimo lidskou kontrolu, méně už u nebezpečných aktivit antropogenní povahy” (/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Budayeva/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, bod 135)./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;b style=-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;br //b/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;A nakonec, víc než kde jinde je v této části rozsudku patrný i /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;icherry-picking/i/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, kterého se soud dopouští. Výběr rozsudků /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Cordella/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; a /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Budayeva/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, aniž by je soud vykládal v kontextu celé judikatury ESLP k pozitivním závazkům státu v kontextu ochrany práva na příznivé životní prostředí (str. 12 žaloby), je pochybný. Z mezinárodního práva si NSS z nějakého důvodu vybral Úmluvu o právech dítěte (NSS: bod 155), které se tato litigace nikdy netýkala, poněvadž žalobci jsou zletilí. Jinde, v bodě 129, se soud odvolává na obecnou kategorii „odborné literatury”, když cituje jeden článek z mnoha, které se tématu kdy věnovaly, navíc s minimálním impakt faktorem. To samo o sobě nejsou velké prohřešky, dohromady však argumentační přesvědčivosti rozsudku nesvědčí./span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;b style=-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;br //b/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;span style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Rozsudek NSS, navzdory slabým místům, netrpí nepřezkoumatelností, pro kterou kasační soud rozsudky krajů jindy zrušuje. Důvod pro zrušení rozhodnutí pražského soudu je dostatečně jasný a zde již několikrát řečený. A z hlediska žalobců je vrácení řízení zpět před městský soud nakonec tím, o co svou kasační stížností usilovali. Jenomže městský soud bude vázán právním názorem NSS (§ 110 odst. 4 s. ř. s.) a ten bude znovu rozhodovat o právní otázce, která byla předmětem kasační stížnosti žalobců: představují mitigační opatření žalovaných - ať už počítají s jakýmkoli redukčním cílem - nezákonný zásah neslučitelný se základními právy žalobců, /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;pokud nejsou způsobilá (v souladu s vědeckým poznáním) dosáhnout klimatické neutrality, a to při dodržení uhlíkového rozpočtu/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;? A ačkoli se NSS touto otázkou nezabýval, tak o ní ani nemlčel, když konstatoval, že posouzení otázky, jestli je ten či onen cíl dostačující, nepřísluší soudu, ale Konferenci smluvních stran Pařížské dohody (NSS: bod 162). Městský soud by si přitom tuto pasáž mohl vyložit jako schvalování jeho neochoty provést žalobci navržené vědecké důkazy, potažmo je odbýt jako zakládající se toliko na „názoru autorů posudku.” (MS: bod 242). Ano, všichni jsme si vědomi epistemologické nejistoty, která provází práci s klimatologickými fakty nejen na vědci nevybaveném správním soudě, ale i ve vědecké komunitě samotné. Ale to je důvod pro co nejopatrnější práci s co největším množstvím zdrojů, nikoli pro rezignaci na zodpovězení skutkové otázky s tím, že nedokážeme-li ji zodpovědět /spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;přesně/spanspan style=background-color: transparent; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, jedná se o otázku politickou. Konference smluvních stran přitom posuzuje legalitu postupu států pro jiné účely než české správní soudy, pod jejichž ochranou jsou základní lidská práva (čl. 4 Ústavy). Žádný zákon, žádné ustanovení o předběžných otázkách, nedovoluje soudu tuto odpovědnost derelinkvovat ve prospěch třetí osoby, nehledě na ústavní konformitu takové hypotetické právní normy. Můžeme očekávat, že pokud městský soud přistoupí na lhostejnost k lidskoprávním dopadům nedostatečné mitigace změny klimatu, obrátí se žalobci na Ústavní soud.nbsp;/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;br //p

Martin Abel: Salus populi suprema lex esto

13. 9. 2022, 10:03 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

pspan style=font-family: arial;Ve věci tzv. klimatické žaloby Městský soud v Praze („MS Praha”) v červnu letošního roku rozhodl, že Ministerstvo životního prostředí („MŽP”), Ministerstvo zemědělství („MZe”), Ministerstvo průmyslu a obchodu („MPO”) a Ministerstvo dopravy („MD”) nezákonně zasáhl/spanspan lang=CS style=font-family: arial;a/spanspan style=font-family: arial;nbsp;do práv spolku a href=https://www.klimazaloba.cz target=_blankKlimatická žaloba ČR/a a dalších žalobců tím, že neprovedl/spanspan lang=CS style=font-family: arial;a/spanspan style=font-family: arial;nbsp;dostatečná opatření k mitigaci změny klimatu. Rozsudek jsem komentoval i /spana href=https://jinepravo.blogspot.com/2022/06/klima.html style=font-family: arial; target=_blanktady/aspan style=font-family: arial;./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;Všechna ministerstva už proti rozsudku v mezidobí podal/spanspan lang=CS style=font-family: arial;a/spanspan style=font-family: arial;nbsp;kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu („NSS”)/spanspan lang=CS style=font-family: arial;, a to včetně MŽP (k údivu některých jeho úředníků)/spanspan style=font-family: arial;. Kasační stížnost podal také spolek Klimatická žaloba ČR. Níže chci vyzdvihnout některé věci, které se donbsp;/spanspan lang=CS style=font-family: arial;komunikace se soudemnbsp;/spanspan style=font-family: arial;dostaly jen okrajově./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;br //span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;Žalovaní v řízeních před MS Praha a NSS opakovaně tvrdili, že/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;a)nbsp;/spanb style=font-family: arial;v oblasti ochrany klimatu nevystupují v postavení správního orgánu, který by rozhodoval o právech a povinnostech osob/bspan style=font-family: arial; (viz vyjádření Vlády, MŽP a MPO v řízeních před MS Praha a NSS), a že i kdyby vystupovali, tak/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;b)nbsp;bsoustavná exekutivní nečinnost není konkrétním zásahem, který by byl způsobilým předmětem správní žaloby, tak jako jeden konkrétní právní akt /b(viz vyjádření MŽP a MD v řízeních před MS Praha a NSS), a že i kdyby byla, taknbsp;/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;c)bnbsp;tvrzený zásah není „přímou újmou na právech žalobců”/b (viz vyjádření MŽP, MPO a MD v řízeních před MS Praha a NSS).nbsp;/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;Všechna podání byla a href=https://www.klimazaloba.cz/dokumenty/ target=_blankzveřejněna na webu/a./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;br //span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;MŽP v kasační stížnosti takovou žalobu označuje za „acio popularis”. (1) nbsp;Ta je v českém právním řádu nepřípustná a souvisí s ústavní rolí soudů, na které se každý může obrátit kvůli ochraně svých práv. „Pokud existuje společenská vůle změnit celkovou klimatickou politiku státu,” uvedlo MŽP před MS Praha, „je nutné této změny dosáhnout skrze nástroje zastupitelské demokracie formou změny právních předpisů, nikoli prostřednictvím správního soudu formou zásahové žaloby. Správní soudy nejsou příslušné přezkoumávat politická rozhodnutí vlády ani legislativní činnost státu.”/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;br //span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;span lang=EN-USVšechna tři tvrzení už žalobci i MS Praha ve svém rozsudkunbsp;/spanspan lang=CSdůkladně anbsp;/spanspan lang=EN-USopakovaně vyvrátili s pomocí odkazů nanbsp;/spanspan lang=CSzákon, komentáře i judikaturu/spanspan lang=EN-USnbsp;a já je zde nebudu rekapitulovat. Jen dodám, že aby šlo onbsp;iactio popularis/i, musela by klimatická žaloba mířit na ochranu práv někoho jiného než žalobců. Žalobci ale tvrdili a s pomocí důkazů i doložili, jak neřešení změny klimatu negativně dopadá nanbsp;ijejich/inbsp;právní sféru. Skutečnost, že se zásah týká velkého počtu dalších lidí, podle výrokové logiky i soudní judikatury nevylučuje přímou dotčenost jednotlivých žalobců. (2)/span/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;span lang=EN-USbr //span/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;span lang=EN-USNavrhuji ustoupit na tomto místě o krok dozadu a pohlédnout na argumentaci žalovaných širokoúhlým objektivem politické morálky. Institut zásahové žaloby je skutečně defaultně nastaven pro přezkum „konkrétních zásahů proti konkrétním lidem”, jak tvrdí ministerstva, typickými příklady jsouce zabavení majetku dlužníka nebo zásah policie proti demonstrantům. Úkolem správních soudů v právním státě je chránit subjekty práv před svévolí moci požadavkem na zákonnost opatření, potažmo chránit subjekty práv před nepřiměřenými zásahy do jejich základních práv zákony odrážejícími zájem politické většiny. Z toho neplyne - a teď pozor - bz toho neplyne, že skutečný zájem (dobro) žalobců ve správním soudnictví musí nutně kolidovat se skutečným zájmem (dobrem) politické většiny./b/span/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;span lang=EN-USbr //span/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;Napadené opatření může škodit žalobcům, poněvadž jednoduše škodí všem. Protože škodí všem, škodí i žalobcům. Naopak hledání střetu individuálního a veřejného zájmu v každém sporu a jejich následné poměřování je ve skutečnosti poměrně moderní heuristika, která redukuje hodnoty, jako jsou mír, bezpečí, solidarita nebo ekologická stabilita na pouhé veřejné zájmy, které může v různé míře označit za své aktuální politická většina. Pokud například ekologickou stabilitu vládní většina nepociťuje jako svůj skutečný zájem a nejedná podle toho, musí jít podle této heuristiky o zájem soukromý. Subjekty pak mohou své soukromé zájmy chránit před soudem, dokáží-li, že na ně ekologický kolaps dopadá dostatečně individualizovaně./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;br //span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;span lang=EN-US/span/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;Argumentovat, že žalobci nejsou individuálně dotčení, protože jsou možná ohrožovány a ničeny vzácné celospolečenské statky, ale ne jen jejich statky, je slovy amerického právníka Adriana Vermeuleho „perverzní.” „Je docela perverzní upřít žalobci aktivní legitimaci proto, že se snaží hájit obecné dobro všech občanů; je to přesně ten typ nároku, který by měl mít [u soudů] přednost, a ne být odmítán.” (3) Tady jde ke cti správních soudů, že případy týkající se nouzového stavu nebo právě klimatickou žalobu řešily poměrně rychle./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;br //span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;Argumentace žalovaných je bohužel jedním ze symptomů morálního reduktivismu v českém právu a politice. Rétorika zájmů – individuálních, kolektivních, veřejných – historicky vychází z utilitarismu. Ten usiloval v osvícenském duchu o čistě racionální uchopení společenských věd. Jeho princip užitku říká, že „dobré“ je to, co maximalizuje potěší a minimalizuje bolest. Co je pro člověka dobré, to je v jeho zájmu. „Společnost je fiktivní těleso, jehož konstitujícími součástmi jsou jednotlivci. Co je tedy zájmem společnosti? Agregát zájmů všech jednotlivců, kteří ji tvoří,“ mínil Bentham. (4) Odpověď na otázku, zda existuje nějaké právo, závisí na tom, jestli je uznání takového práva v souladu s politickými cíli společenství vedoucími k vyššímu agregátnímu užitku. Ronald Dworkin a další liberálové ve 20. století namítali, že brát práva vážně jako principy morálky znamená činit jejich uznání nezávislým na užitku, jaký to má pro všechny členy společnosti. Ale přestože se Dworkinův model principů nakonec uchytil, v jedné věci se neodchýlil od utilitarismu a Hobbesovy politické filozofie, která mu předcházela: politický stav je výsledek neustálých střetů a protínání instancí vůle. Práva jsou nároky, které si vůle jednotlivce dělá kvůli zájmu na vlastním přežití a (dnes bychom řekli) kvalitě života, ať jsou to požadavky na svobodu projevu, soukromí nebo třeba podnikání, zatímco veřejné zájmy jsou agregáty těchto individuálních nároků, zejména v situacích, za kterých tyto nároky nemohou být chráněny nebo rozvíjeny jinak než skrze státní moc. (5) Rozdíl v naší politické teorii je pouze v tom, že právům udělujeme normativní prioritu./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;br //span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;A tak není divu, že ochrana práv pojící se s ochranou něčeho sdíleného, jako je klima, vyvolává mezi právníky zmatení. Z našeho slovníku se úplně vytratil pojem společného dobra. Společné (někdy obecné) dobro je specifické tím, že jej nelze rozdělit mezi jednotlivce, není jen souhrnem všech zájmů jednotlivců, ale jedním (neoddělitelným) celkem, ze kterého nelze nikoho vyloučit. (6) V ekonomii je mu nejblíže pojem „veřejný statek”, ale na rozdíl od něj je společné dobro neměnné v místě a neměnné v čase. V českém právu se tu a tam vyskytne pojem „obecný zájem”, který je pak kladen do protikladu k zájmu veřejnému, nikdo si však s touto dichotomií nikdy příliš nelámal hlavu, protože je od počátku založena na lichém předpokladu, že může existovat něco jako nejnižší společný jmenovatel všech vůlí ve státě ve smyslu Rousseauvské obecné vůle (iVolonté générale/i). Ne, něco jako společné dobro v našem diskurzu jednoduše chybí, právo coby podíl každého člověka na společném dobru jakbysmet. Zůstávají jen egocentrická subjektivní práva a veřejné zájmy, kdy v lepším případě to první tvoří to druhé, v horším případě stojí obě kategorie ve věčném střetu. A než se ozvou kritici liberální politické teorie, připomeňme, že liberalismus takový nebyl vždycky. Ostatně i John Locke, oslavovaný to otec liberalismu a zastánce myšlenky, že stát by měl především chránit přirozená práva na život, zdraví a majetek, chápal garanci přirozených práv jako nejlepší cestu ke společnému dobru (ipublic good/i), podle něj nejvyššímu zákonu ve státě - „iSalus populi suprema lex/i.” (7)nbsp;/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;br //span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;Takový je význam slov vytesaných na štítu budovy, kam ministři nosí své tisky k prohlasování. Rozum, ne vůle, společné dobro, ne „společenská vůle”, mají vést státní orgány ke změně jeho klimatické politiky. Proto není žaloba na nezákonný zásah spočívající v nepřijetí konkrétních a účinných opatření na ochranu práv žalobců o nic političtější než žaloba proti opatření, kterým by se například bez náhrady zrušila státní pomoc v hmotné nouzi. Není to věc skupinových zájmů, není to věc názoru, je to žádost o soudní ochranu před jednáním, které umožňuje ničení některých z nejcennějších darů, které společně sdílíme a které je úkolem státu chránit (čl. 7 Ústavy). Je na Nejvyššímu správním soudu, aby nyní s ohledem na závazky státu přehodnotil dostatečnost cílů a opatření, které mají žalovaní na stole. Pokud se ale právníci moderního liberálně-demokratického státu hodlají vyhýbat soudnímu přezkumu přiměřenosti opatření schováváním se za aktivní legitimaci žalobců, možná by se měli zamyslet nad tím, jaký dojem na občany to vytváří…/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;br //span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;iMartin Abel/i/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;ibr //i/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;/span/pdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;span style=font-family: arial;a href=https://martinfryc.eu/wp-content/uploads/2015/10/577066_179531155509516_973053900_n-449×309.jpg imageanchor=1 style=clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;img border=0 data-original-height=309 data-original-width=449 height=221 src=https://martinfryc.eu/wp-content/uploads/2015/10/577066_179531155509516_973053900_n-449×309.jpg title=Štít PSP ČR s nápisem Salus Populi Suprema Lex Esto width=321 //a/span/divp/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span lang=EN-USspan style=font-family: arial;(1) V replice před MS Praha to právníci MŽP netvrdili a možná reagují na odstavec 197 rozsudku MS Praha, kterýnbsp;iactio popularisnbsp;/izmiňuje. Až se známý termín z římského práva naučí správně psát, mohou se právnici naučit i jeho obsah, který správně shrnuje 14. senát jako „žalobu na ochranu práv třetích osob (actio popularis).”/span/span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span lang=EN-USspan style=font-family: arial;(2)nbsp;/span/spanspan style=font-family: arial;iStoicescu proti Rumunsku/i (č. 9718/03, rozsudek ze dne 26. 7. 2011, odst. 59); viz také rozsudek iDi Sarno proti Itálii/i, č. 30765/08, ze dne 10. 1. 2012), rozsudek Nejvyšší soudu Nizozemska ve věci iUrgenda/i (odst. 5.3.1 rozsudku), rozsudek Správního soudu v Berlíně ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 10 K 412/18, bod 73./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;(3)nbsp;Adrian Vermeule,i Common Good Constitutionalism/i (Polity Press, 2022) 176./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;(4)nbsp;Jeremy Bentham, iA Fragment on Government and An Introduction to the Principles of Morals and Legislation/i, ed. Wildrif Harrison (Oxford, 1960) 126./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;(5)nbsp;Theodore M. Benditt, iThe Public Interest/i, Philosophy amp; Public Affairs, 1973, roč. 2, č. 3./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;(6)nbsp;Jiří Baroš, ‘Krize liberální demokracie a pojem společného dobra’, iStudia theologica/i, 2018, roč. 20, č. 2./span/pp class=Body style=border: none; margin: 0cm;span style=font-family: arial;(7) John Locke, iSecond Treatise of Government/i, 1689, § 159./span/p

Martin Abel: Nad včerejším úspěchem klimatické žaloby

16. 6. 2022, 19:19 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

p/pdiv style=text-align: left;div style=text-align: justify;span style=font-family: inherit; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Městský soud v Praze vyhlásil ve středu 15. června 2022 průlomový rozsudek. V senátu složeném ze soudců Jana Kratochvíla, Štěpána Výborného a předsedkyně Karly Cháberové vyhověl našemu spolku a několika dalším žalobcům a rozhodl o nezákonnosti zásahu do našich práv nečinností státu v otázce mitigace klimatické změny. Navázal tak na obdobná recentní rozhodnutí v Německu (/spanspan style=font-family: inherit; font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Neubauer et al. proti Vládě Německa)/spanspan style=font-family: inherit; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, Nizozemsku (/spanspan style=font-family: inherit; font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Urgenda Foundation proti Vládě Nizozemska/spanspan style=font-family: inherit; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;) nebo Irsku (/spanspan style=font-family: inherit; font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Friends of the Irish Environment proti Vládě Irska a ostatním/spanspan style=font-family: inherit; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;). Část žaloby soud zamítl a část odmítl. Cílem tohoto blog postu je krátce seznámit zdejší právnickou komunitu s tímto pro některé překvapivým rozhodnutím v rozsahu, který odpovídá krátkém časovému rámci, v jakém byl blog post napsán. Nutno předeslat, že budu vycházet z ústně vyhlášeného výroku a jeho stručného odůvodnění (účastníci řízení požádali o ústní jednání ve věci). Písemné vyhotovení rozsudku k dispozici dosud není a jeho podrobnou analýzu ponechám jiným./span/divspan style=font-family: inherit;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;spana name=’more’/a/span/span/span/divspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;spanspan style=font-family: inherit;!–more–/span/span/spanp/pspan id=docs-internal-guid-eff2bdf1-7fff-9529-51df-de3a47c375ddp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;a href=https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2021/04/Klimatická-žaloba.pdf target=_blankKlimatická žaloba/a /spanspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;je žalobou proti nezákonnému zásahu (§ 82 s.ř.s.) a podali jsme ji loni v dubnu. Podání žaloby předcházelo zaslání a href=https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2020/12/Prezalobni_vyzva.pdf target=_blankpředžalobní výzvy/a/spana href=https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2020/12/Prezalobni_vyzva.pdf style=text-decoration-line: none;span style=color: black; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; /span/aspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;(z jiných než čistě právních důvodů). Kromě spolku Klimatická žaloba ČR, z. s., který namítal porušení práva na příznivé životní prostředí, do řízení vstoupili další typoví žalobci s ohledem na některá práva, kterých se nebezpečná změna klimatu dotýká: obec Svatý Jan pod Skalou (právo na samosprávu), dva lesníci (vlastnické právo), dva rolníci (vlastnické právo, právo na podnikání) a dále muž trpící environmentální úzkostí (právo na ochranu zdraví). Všichni namítali zásah do práva na příznivé životní prostředí, všechny fyzické osoby navíc namítaly zásahy do práva na život, právo na ochranu zdraví a právo na ochranu soukromého a rodinného života, vše plynoucí z Listiny základních práv a svobod. Z vyhlášeného rozsudku je zřejmé, že do některých z těchto práv bylo nezákonně zasaženo, ale bohužel už ne to, která to jsou. Jinými slovy, pětibodový test existence nezákonného zásahu (2 Aps 1/2005-65) tedy musel být splněn alespoň v části řízení, ačkoli žalovaní tvrdili opak./span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Žalované Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy mají z kompetenčního zákona na starosti klíčové agendy týkající se změny klimatu. Žalovaná Vláda pak řídí, sjednocuje a kontroluje činnost ministerstev. Žaloba na posledně zmiňovanou ale byla zcela odmítnuta./span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Městský soud v Praze rozhodl o žalobě žalobců o ochraně před nezákonným zásahem žalovaných takto:/span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/spanspan style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span class=Apple-tab-span style=white-space: pre;/span/spanspan style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;nbsp;/span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;1. Žaloba proti Vládě České republiky se odmítá ./span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;2. Ve věci žaloby proti Vládě České republiky žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení./span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Důvod si čtenář asi domyslí; soud vládě přisvědčil, že v projednávané věci není správním orgánem, a tudíž nemůže mít pasivní legitimaci. A to i přesto, že žalobci se s touto námitkou vypořádávali s odkazem na judikaturu NSS (9 As 64/2010-47 ) a na odbornou literaturu. Ve stručném odůvodnění k tomu z úst předsedkyně 14. senátu Karly Cháberové nic nezaznělo, a tak nezbývá než se těšit na písemné vyhotovení. Není mi totiž jasné, jaké právní prostředky ochrany by žalobcům zbyly, pokud by žalované ústřední správní úřady vedené členy vlády zasahovaly do práv žalobců na základě usnesení Vlády, která jsou pro ně žalované závazná a kdy by tedy nemohly jednat jinak.nbsp;/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Níže se budu věnovat pouze výrokům směřujícím proti čtyřem ministerstvům. Jsou to nejviditelnější části rozhodnutí. Ještě předtím, než tak udělám, chci upozornit na „temnou hmotu” rozsudku (věci, které zaujmou jen ty, kteří je tam hledají). Zaprvé, v žalobě byla shrnuta relevantní klimatická věda (část II. žaloby) podpořená odbornými posudky z University of Manchester (spoluvytvořil prof. Kevin Anderson, jeden z autorů zpráv IPCC) a think-tanku Climate Analytics. Soud jejich autoritu (na rozdíl od Ministerstva zemědělství) nijak nerozporoval a skutkový stav měl za prokázaný.nbsp;/span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;br //span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Zadruhé, alespoň u některých žalobců musela být splněna podmínka dotčenosti, přičemž z odůvodnění podle mě plyne, že tomu tak muselo být u samotného spolku. To není v české judikatuře nic převratného, ale upevnění doktríny, podle níž mohou spolku namítat zásahy do jejich práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny) i opatřeními s celostátní působností, právní jistotě jen prospěje.nbsp;/span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;br //span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Zatřetí, během řízení bylo tématu příčinné souvislosti věnováno minimum pozornosti. Možná mě odborníci na správní právo opraví, ale téma příčinné souvislosti mezi nezákonným zásahem a zkrácením na právech subjektu (§ 82 s.ř.s.) není v české doktríně příliš rozpracováno. Mnozí jsou přitom připraveni uznat, že český stát svou pasivitou v dekarbonizaci ekonomiky porušuje své mezinárodní závazky, odmítají však, že by tím mohl jakkoli ovlivnit právní sféru žalobců. Jsou připraveni uznat, že vypuštěním 50 megatun emisí oxidu uhličitého navíc má 5 % podíl na zahlcení atmosféry 1000 megatunami oxidu uhličitého navíc globálně. Chybí nám však výpočtová metoda, jak určit, že právě těchto 5 % doplnilo kritickou masu, která spustila negativní procesy, které pak právní sféru žalobců mohou ovlivnit. A hlavně, řekne kauzální skeptik, újma na právech žalobců (např. schnoucí les) může mít desítky dalších příčin, které změna klimatu jen doplňuje. Zásahová žaloba podle této argumentace nemá šanci na úspěch./span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;br //span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Podrobnou analýzu tohoto argumentu citující zahraniční rozsudky, jako je /spanspan style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;a href=http://climatecasechart.com/non-us-case/lliuya-v-rwe-ag/ target=_blankLuciano Lliuya proti RWE AG/a/spanspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, ponechám jiným, a pouze v souladu s cílem, který jsem si vytyčil, upozorním na postoj 14. senátu. Ten totiž v zásadě převzal argumenty žalobců koncentrované na straně 24 žaloby. Vědomi si urgentní potřeby řešit dopady klimatické krize na pozadí nepřekonatelné epistemologické nejistoty, žalobci implicitně navrhli fikci ekvivalence odpovědnosti za příspěvek a odpovědnosti za újmu:nbsp;/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;„Z hlediska právní odpovědnosti tak jednotlivé státy nejsou společnými a nerozdílnými škůdci /span/spanspan style=font-family: inherit; white-space: pre-wrap;způsobujícími dohromady jednu újmu (v takovém případě by totiž za neúčasti jednoho ze škůdců /spanspan style=font-family: inherit; white-space: pre-wrap;k újmě nedošlo). Naopak, jednotlivé země přispívají svým vlastním identifikovatelným podílem ke /spanspan style=font-family: inherit; white-space: pre-wrap;změně klimatu, což znamená, že každý ze států je odpovědný za konkrétní příspěvek ke změně /spanspan style=font-family: inherit; white-space: pre-wrap;klimatu, který způsobil. Jde tedy o dílčí proporcionální odpovědnost každého státu za újmu, kterou skutečně způsobuje. Z toho lze dovodit rovněž dílčí proporcionální povinnost státu přijímat mitigační opatření a zabránit nebezpečné změně klimatu.”/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Stejně tak soud připustil, že „ke změně klimatu by došlo i v případě činnosti žalovaných při mitigaci a adaptaci na změnu klimatu,” ale zároveň ve stručném odůvodnění shrnul, že „kdyby žalovaní plnili své závazky, klimatická změna by byla mírnější a odvrácení nebezpečné změny by bylo pravděpodobnější. Nekonání je proto dílčí příčinou stávajících nepříznivých dopadů klimatické změny.” Je to podle mě velmi citlivý způsob, jak přistupovat k situacím s prvkem epistemologické nejistoty, a třeba v /spanspan style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;common law /spanspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;je na něm založená celá doktrína /spanspan style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Fairchild /spanspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;(z /spanspan style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Fairchild v Glenhaven Funeral Services Ltd/spanspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;). V českém právu má svou roli v doktríně ztráty šance (viz nález III. ÚS 3067/13).nbsp;/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Městský soud v Praze se v tomto kontextu řídil obecnou právní zásadou uznávanou i zahraničními soudy, podle které se nelze odpovědnosti za vznikající újmu zprostit s odkazem na to, že ani jiné osoby (v tomto případě jiné státy) nedělají dost:/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;„Individuální odpovědnost smluvních států Pařížské dohody nelze odmítnout s odkazem na výši emisních příspěvků jiných států. Takový přístup by znemožnil účinnou právní ochranu v případě, že předmětný stát není z globálního hlediska významným emitentem GHG. Každý ze států má povinnost přispět svým dílem k řešení této globální krize.”/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Teď už k mitigaci a adaptaci. Petit žaloby tvořily čtyři deklaratorní (I-IV) a čtyři konstitutivní výroky (V.A-V.D). Správní soud se přesné formulace petitu držet nemusí a Městský soud v Praze této možnosti zjevně využil. Pokusil jsem se výrokovou část rozdělit na pasáže, kde se návrhu vyhovuje (zelená barva), kde se mu nevyhovuje (červená barva) a kde to bez podrobného odůvodnění nesvedu říct (šedá barva). Čtenář uzná, že soud k petitu přistupoval velmi kriticky:/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=border: none; display: inline-block; height: 395px; overflow: hidden; width: 602px;span style=font-family: inherit;img height=395 src=https://lh6.googleusercontent.com/s503nozWcVO1KUYkQS99nqFZ8PUs7114CtJnceXAMafRjLRnHCwXcc6mhHOLDwvB2I4gEeUjJBYgM4oHt7SnFt-Kk5UiPqBegkYt1Bp2erUjDjWxNJWdHrGHEwSr1fhKcdXLF7cSbR2ib5Jx8g style=margin-left: 0px; margin-top: 0px; width=602 //span/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;V části směřující proti neprovedení dostatečných adaptačních opatření ze strany Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí soud žalobu zamítl. Z ústního odůvodnění plyne, že 14. senát sice dovodil povinnost žalovaných z Pařížské dohody přijímat adaptační opatření, poukázal však na absenci dosažení určitého výsledku v určitý čas. Přestože z předchozího řízení vyplynulo, že důkazní břemeno tíží žalované, kteří musí prokázat, že témata, jako jsou zadržování vody v krajině, příjemnější městské prostředí nebo změna druhové skladby lesů dostatečně řeší, podle soudu břemeno unesli:/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;„Soud vycházel z toho, že v roce 2021 byl přijat Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, v němž žalovaní reagovali na nedostatky dřívějšího plánu. I když nedošlo k odstranění některých následků klimatické změny, např. kůrovcová kalamita, sucho, povodně, žalovaní zvyšují své adaptační úsilí. Uvádí v život jednotlivá adaptační opatření, byť tak činí s rozdílnou mírou úspěšnosti. Z podkladů poskytnutých žalovanými je zřejmé, že nepostupují /spanspan style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;ryze formálně/spanspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, ale následky klimatické změny se snaží /spanspan style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;skutečně řešit/spanspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, a proto soud činnost žalovaných v této oblasti vyhodnotil jako dostatečnou.” (moje kurzíva)/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Bez podrobného odůvodnění nevíme, jak si mají účastníci řízení vyložit “ryze formální postup” a naopak “skutečné řešení” následků klimatické změny. Pokud je skutečným řešením “uvádění v život opatření”, odůvodnění se přímo nedotýká námitky žalobců, že pro plnění povinnosti nestačí jen např. přijmout vyhlášku, ale zejména průběžně vyhodnocovat, jestli má vyhláška zamýšlený dopad (viz a href=https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2021/10/14A_101_2021_Replika-žalobců-anonymizováno.pdf target=_blankrepliku žalobců/a na str. 13)./spana href=https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2021/10/14A_101_2021_Replika-%C5%BEalobc%C5%AF-anonymizov%C3%A1no.pdf style=text-decoration-line: none;span style=color: black; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; /span/aspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; Adaptační výrok ale tímto opustím, protože více bude možné dovodit (a prostor pro kasační stížnost zhodnotit) teprve s písemným odůvodněním./span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Co se týče mitigace, musel jsem ve skutečnosti svou malou paletu obohatit ještě o žlutou barvu, která značí pasáže, ve kterých soudní verdikt sice vanul směrem, kterým žalobci požadovali, ale nevanul tak silně, jak si představovali:/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=border: none; display: inline-block; height: 461px; overflow: hidden; width: 602px;span style=font-family: inherit;img height=461 src=https://lh6.googleusercontent.com/-TGsIZ2i2I9K7QnleNp59uy0LC89GfpTQfVqy01OUOVENQ11zQisPBkWmYLW1M9LUBT7Nwn6GdjN8FPtkCJacn-qB9nnuyNpoGwGQerWXRbUSYFrxLBf2Df-D3oMZtdiO5b69b1tlfNGMTRpQw style=margin-left: 0px; margin-top: 0px; width=602 //span/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Takto totiž zní výroková část rozhodnutí Městského soudu v Praze:/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;1. Zásah MŽP, MPO, MZe a MD spočívající v nestanovení konkrétních mitigačních /span/spanspan style=font-family: inherit; white-space: pre-wrap;opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve /spanspan style=font-family: inherit; white-space: pre-wrap;srovnání s úrovní v roce 1990 je nezákonný./span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;2. Žalovaným MŽP, MPO, MZe a MD se zakazuje pokračovat v porušování práv /span/spanspan style=font-family: inherit; white-space: pre-wrap;žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení /spanspan style=font-family: inherit; white-space: pre-wrap;emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990./span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Pokud si čtenář povšiml, že se Ministerstvo zemědělství záhadně objevilo mezi žalovanými s povinností mitigovat změnu klimatu (v petitu se po něm žádala jen důslednější adaptace), je velmi bystrý. Soud totiž podle mě skutečně rozhodl /spanspan style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;ultra petitum/spanspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, patrně omylem, který ještě bude muset být napraven (Ministerstvo zemědělství v ten moment “vypadne” z lavice částečně neúspěšných žalovaných). Asi každý si ale musel povšimnout, že vyžlucené části ve výrocích úplně chybí. Chybí zmínka o nezbytných a přiměřených opatřeních. Místo toho mají opatření být „konkrétní”, což je velká sleva oproti petitu. Soud se neopřel ani o pojem „uhlíkového rozpočtu” (maximálního možného množství emisí vypustitelného v určitém období v souladu s cíli Pařížské dohody), ani o alternativní pojem „klimatická neutralita” (moment v čase, kdy se antropogenní emise rovnají v určité emisně účetní jednotce množství emisí, které bylo zachyceno např. vegetací nebo technologií CCS), který žalobci navrhli teprve v závěrečném návrhu, a to v návaznosti na připomínky ze strany žalovaných i členů senátu (první z pojmů totiž český právní řád nezná). Pro úplnost, takto zněl upravený petit navržený žalobci v den rozsudku:nbsp;/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;„Žalobci přijmou nezbytná a přiměřená opatření směřující ke snížení emisí skleníkových plynů v ČR v souladu se závazky plynoucími z čl. 2 odst. 1 písm. a), čl. 2 odst. 2, čl. 3 a čl. 4 odst. 3 Pařížské dohody a z čl. 6, čl. 10, čl. 11, čl. 26 a čl. 35 Listiny základních práv a svobod vedoucí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a vypuštění max. 800 Mt CO2 od ledna 2021 do dosažení klimatické neutrality.”/span/span/pspandiv style=text-align: justify;br //div/spanp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Obsah povinnosti je podle soudu jiný, a to povinnost „snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990”. Pro žalobce je pozitivní, že aspoň zde jde o povinnost dosažení určitého výsledku, ne konání (srov. předchozí řádky k adaptaci). Tím ale silné stránky výroku končí. Pokud čtenář číslo 55 % už někdy slyšel, je to možná proto, že bylo ve veřejném prostoru často zmiňováno: jde o tzv. národní stanovený příspěvek, který EU podobně jako ostatní signatáři Pařížské dohody nahlásila sekretariátu Pařížské dohody, a to v roce 2020. Tento příspěvek je podle soudu závazný nejen pro EU ve vztahu ke kumulativním emisím členských zemí EU, ale také pro ČR, jejímž jménem EU příspěvek ohlásila („Žalovaní jsou povinni omezovat emise GHG tak, aby do roku 2030 docílili jejich 55 % snížení ve srovnání s hodnotami v roce 1990.”). Tady je vlastně nutno dodat, že i to je bezprecedentní verdikt, pod který by se mnoho „měkčích” čtenářů Pařížské dohody nepřihlásilo. Přesto mají výroky dva závažné nedostatky, alespoň ze strany žalobců. Zaprvé, emisní redukční cíle - ať už o 55 % do roku 2030 nebo klimatická neutralita do roku 2050 - jsou sice důležité, ale nikoli všespásné. Z grafu na straně 26 žaloby, shrnujícího aktuální vědecké poznatky, které soud ve verdiktu kvitoval, jasně plyne, že po několika letech WAM scénáře (/spanspan style=font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;without additional measures/spanspan style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, bez dodatečných opatření) přestanou mít další poklesy emisí z hlediska cílů Pařížské dohody smysl. Cíl Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty co nejvíce pod 2 stupni Celsia a tento cíl nemůže být dosažen, pokud budeme např. až do roku 2038 spalovat uhlí, jako by dnes nebylo zodpovědné za významnou část emisí. Proto ten apel na uhlíkový rozpočet. Pokud může stát vypustit jen omezené množství emisí, než se spustí nekontrolovatelné klimatické procesy, je z hlediska cílů Pařížské dohody docela nepodstatné, že se po dosažení této mety začne chovat „papežštěji než papež”. Detailněji už zde do tématu klimatických opatření zasahovat nemíním, ale bylo potřeba zde tento kontext uvést, má-li vyplynout, proč je soudem nařízená povinnost z hlediska žalobců velmi problematická. Podobně závažný je ovšem i druhý nedostatek. Ve verdiktu totiž chybí časový rámec pro splnění povinností žalovaných. Aniž bych snižoval náročnost úkolu, který před žalovanými stojí, nad vykonatelností rozsudku visí jeden velký otazník. Aby bylo jasno, visel by i v případě, že by soud býval přijal návrh žalobců dát žalovaným na nápravu 6 měsíců. Stránky Jurisprudence by mohla zase na čas zaplnit diskuze o správní exekuci na státní orgány. Těžko říct, jestli má smysl diskuzi o donucení státu přestat v tvrzené „obecné exekutivní nečinnosti” (str. 18 žaloby) vůbec otevírat, když soud pokračování takového přístupu zakázal, ale vlastně žalovaným nedal šanci své jednání napravit. Do doby nabytí právní moci rozsudku to uskutečnit zjevně nelze. Má to být bez zbytečného odkladu? Jak by mohlo, když otázka toho, co je a co není „zbytečný odklad”, bylo vlastně samou podstatou sporu mezi žalobci a žalovanými?/span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;br //span/span/pp dir=ltr style=line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;span style=font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;span style=font-family: inherit;Pokud jste dočetli až sem, musí vás klimatická litigace zajímat a zasloužíte si rozbor ještě důkladnější. Školitel mé disertace už ale žárlí a mým cílem nemohl být v tomto formátu popsat tuto problematiku v její komplexnosti. Ostatně bych to nedokázal lépe než skvělá Laura Otýpková a skvělý Pavel Černý z Frank Bold Advokáti, kteří mají text žaloby a dalších podání na svědomí. Stranou (v šedé barvě) zůstal zákon o životním prostředí nebo některé články Pařížské dohody, jejichž výklad by si zasloužil více prostoru. Zcela jsem pak vypustil taky otázku dělby moci, která (nepochybuji) mnohým čtenářům bzučí jako iritující moucha někde u temene hlavy. Své jsem k otázce dělby moci řekl, za pozornosti početné veřejnosti v soudní síni, 14. senátu přímo na Slezské.nbsp;/span/span/p/span

Kateřina Šimáčková: Roční placená soudcovská stáž na ESLP

2. 6. 2022, 09:36 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

pspan style=background-color: white; color: #111111;span style=font-family: inherit;Právnická práce vnbsp;týmu Evropského soudu pro lidská práva je velmi inspirativní a motivující – poznáváte právní problémy své vlastní země, ale též různé způsoby přemýšlení o právu. Již druhý rok však ani jedna osoba znbsp;české justice neprojevila zájem přihlásit se na roční placenou stáž u Evropského soudu pro lidská práva, kterou vypisuje The European Judicial Training Network, což mi připadá jako škoda – škoda pro toho konkrétního jednotlivce, kterému tato možnost utekla, pro Evropský soud pro lidská práva, ale též pro českou justici jako celek nebo pro konkrétní soud či senát, vnbsp;němž bude stážista po svém návratu pracovat.span/span/span/span/pa name=’more’/ap/pp style=background-color: white; box-sizing: border-box; color: #222222; margin-bottom: 26px; margin-top: 0px; overflow-wrap: break-word;span style=font-family: inherit;Takováto stáž může být i dobrým lékem proti vyhoření a motivací knbsp;lepším výkonům vnbsp;dalších letech. Mohou být soudy, které si nemohou dovolit na rok přijít ani o jednoho svého člena, ale jsou-li možné stáže na nejvyšších či odvolacích soudech, proč nevyužít takovouto skvělou mezinárodní příležitost. Této příležitosti pak mohou využít nejen soudci a soudkyně, ale i státní zástupci či státní zástupkyně./span/pp style=background-color: white; box-sizing: border-box; color: #222222; margin-bottom: 26px; margin-top: 0px; overflow-wrap: break-word;span style=font-family: inherit;Myslím, že jeden znbsp;důvodů, proč o toto místo není právě u nás na rozdíl od jiných zemí žádný zájem, spočívá vnbsp;tom, že lidé vnbsp;naší justici o této možnosti nevědí.nbsp; nbsp;Přitom už minimálně dva čeští soudci mají tuto zkušenost a myslím, že si ji docela chválí (Petr Fabian o prospěšnosti a podmínkách stáže dokonce vedl workshop vnbsp;Justiční akademii). Sama mohu potvrdit, že práce vnbsp;českém týmu je obohacující a celý soud je velmi odborně i lidsky otevřený pro podporu nových příchozích./span/pp style=background-color: white; box-sizing: border-box; color: #222222; margin-bottom: 26px; margin-top: 0px; overflow-wrap: break-word;span style=font-family: inherit;Letos vnbsp;září opět nikdo na uvedené volné placené místo znbsp;české justice nenastoupí. Zkusme se však připravit na stáž, která by začínala vnbsp;příštím roce 2023 od září. Přihlášky se podávají vnbsp;listopadu 2022. Vnbsp;průběhu stáže plyne příslušné osobě normálně plat a vedle toho dostává denně 120 eur jako příspěvek na pobyt vnbsp;zahraničí od Evropské unie. Podmínky přijetí jsou následující: 5 až 10 let právní praxe, aktuální vykonávání funkce soudce nebo státního zástupce, schopnost vnbsp;angličtině či francouzštině připravovat analýzy, písemnosti a jednodušší rozhodnutí (není nutno hned umět napsat rozsudek ani mít znalost angličtiny na úrovni britské justice, ale schopnost vyjadřovat se písemně anglicky vnbsp;pojmech, jež používá ESLP). Velkým přínosem též je, že je stážujícím umožněno někdy asistovat i na deliberacích příslušné komory, tedy poslouchat špičkové právnické debaty mezi soudci ESLP nad konkrétními případy.nbsp;a href=https://www.ejtn.eu/Exchange-Programme/Activities/Long-term-training-periods/ style=background-color: transparent; box-sizing: border-box; color: #068fcd; text-decoration-line: none;Všechny podrobnosti najdete zde./anbsp;(spolu snbsp;obdobnými programy pro Soudní dvůr EU a Eurojust)./span/pp style=background-color: white; box-sizing: border-box; color: #222222; margin-bottom: 26px; margin-top: 0px; overflow-wrap: break-word;span style=font-family: inherit;Ti, jichž se to týká, nenechte prosím sobě ani nám společně ležet takové příležitosti ladem. Už teď se na Vás těšíme!/span/pp style=background-color: white; box-sizing: border-box; color: #222222; margin-bottom: 26px; margin-top: 0px; overflow-wrap: break-word;span style=font-family: inherit;Kateřina Šimáčková/span/p

Právnické podcasty?

26. 5. 2022, 15:15 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

p style=text-align: justify;Existují nějaké dobré právnické podcasty v češtině? S ohledem na pokračující rozmach tohoto média by snad nějaké měly existovat. V anketě a href=https://www.podcastroku.cz/Podcast roku/a asi žádný neuspěje, ale právnické podcasty ani v podstatě neexistují nebo jsem je nenašel; snad Politici mezi paragrafy, TrestOnline nebo Čekání na prezidenta?/pspana name=’more’/a/spanp style=text-align: justify;Kdysi jsem poslouchal například podcast The Thomas Jefferson Hour, kde se řešila otázka co by na to dnes řekl Thomas Jefferson nebo ústavní We The People, velmi profi The Cyberlaw Podcast nebo mezinárodněprávní Lawfare a i politický neocon podcast Conversations with Bill Kristol. Mezitím se v posledních letech rozšířila nabídka i v češtině. V roce 2019 vylétla na čelo hitparád Vinohradská12, postupně se začaly přidávat další a další podcasty, začaly trendovat podcasty velmi málo strukturované, jakoby to byla debata u piva, postupně i velmi úzce zaměřené, např. v poslední době o investování. Ale co právníci? U podcastu je zásadní schopnost moderátora, ten dokáže strhnout posluchače na jakékoliv téma.. Jsou takoví právníci-moderátoři u nás?/pp style=text-align: justify;V roce 2020 se zjevil výborný dokumentární miniseriál a href=https://matematikazlocinu.cz/Matematika zločinu/a. Vyšla i kniha. Tématem byla trestní spravedlnost, konkrétní případ, znalci…/pp style=text-align: justify;Aktuálně jsou k dispozici např. tyto:/pp style=text-align: justify;a href=https://www.trestonline.cz/podcast/TrestOnline /a- podcast časopisu www.trestonline.cz./pp style=text-align: justify;a href=https://www.info.cz/podcasty/paragrafyPolitici mezi paragrafy/a - vydává Info.CZ. Hosty byli např. Pavel Rychetský, Alena Schillerová, Marek Benda, atd./pp style=text-align: justify;a href=https://www.mujrozhlas.cz/cekani-na-prezidentaČekání na prezidenta/a - vydává Český rozhlas s přesahem do ústavního práva (Jan Kysela)./pp style=text-align: justify;Existují nějaké další české podcasty o právu?/pp style=text-align: justify;br //pp style=text-align: justify;br //pp style=text-align: justify;br //pdiv style=text-align: justify;/div

Vyloučení ruských a běloruských sportovců z mezinárodních soutěží: nezbytná reakce na válku, nebo diskriminace a kolektivní vina?

17. 5. 2022, 20:36 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

p style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala reakce v mnoha oblastech společenského života, sport nevyjímaje. Mezinárodní sportovní organizace v zásadě vymazaly Rusko a jeho strategického partnera Bělorusko ze světové sportovní mapy. Zbavily je práva na organizaci mezinárodních sportovních soutěží a pozastavily členství jejich sportovních organizací, týmů a klubů. Většina z nich zároveň neumožňuje ruským a běloruským sportovcům startovat v jejich soutěžích, a to ani jako neutrálním. Tím se sportovní organizace primárně snaží chránit integritu sportu a bezpečnost sportovců. Zároveň doufají, že přispějí k míru tím, že přimějí Rusko ukončit válečný konflikt, aby se mohlo vrátit na mezinárodní sportovní scénu. Je to nezbytná reakce na válku, nebo nepřípustná diskriminace na základě státní příslušnosti a kolektivní vina?/span/pdivspan style=font-family: inherit;spana name=’more’/a/spanbr //span/divdivp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;Válka je hrozná a je třeba využít všechny přiměřené prostředky knbsp;tomu, aby brzy skončila. Proto jsem rád, že se sportovní organizace neschovávají za proklamovanou politickou neutralitu (a href=https://www.olympijskytym.cz/olympijska-charta style=color: #954f72; target=_blankOlympijská charta, základní princip č. 5, s. 10/a), ale snaží se využít jim dostupné prostředky, aby přispěly knbsp;obnovení míru. Jejich aktivity vnbsp;tomto ohledu přehledně shrnují napříkladnbsp;a href=https://link.springer.com/content/pdf/10.1007/s40318-022-00211-8.pdf rel= style=color: #954f72; target=_blankJohan Lindholm/anbsp;nebonbsp;a href=https://www.asser.nl/SportsLaw/Blog/post/reactions-of-international-sport-organisations-to-the-russian-invasion-of-ukraine-an-overview-by-daniela-heerdt-and-guido-battaglia style=color: #954f72;Daniela Heerdt a Guido Battaglia/a. Mezinárodní sportovní organizace zakládají svá rozhodnutí nanbsp;a href=https://www.idnes.cz/sport/ostatni/sanskarska-federace-navrat-rusko-arbitraz-stanovy.A220411_193623_sporty_ten#paywall-locked style=color: #954f72; target=_blankporušení svých stanov a dalších vnitřních předpisů, zejména etických pravidel. Někdy jim však právní základ pro taková rozhodnutí chybí/a. Jejich rozhodnutí může zároveň přezkoumat Rozhodčí soud pro sport, který dle posledních informací řešínbsp;a href=https://www.tas-cas.org/fileadmin/user_upload/CAS_Media_Release_05.04.22_Russian_appeals.pdf style=color: #954f72;10 případů/anbsp;suspendace ruských týmů, klubů a sportovců. Tento příspěvek se však nezaměřuje primárně na procesní stránku věci. Jeho cílem je otevřít odbornou diskusinbsp;o podstatě rozhodnutí mezinárodních sportovních organizací, zejména vůči individuálním sportovcům.nbsp;o:p/o:p/spanspan style=text-align: left;Jak zajistit soužití ruských a běloruských sportovců se zbytkem (sportovního) světa?nbsp;/span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;o:pspan style=font-family: inherit;nbsp;/span/o:p/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;Ruská federace a Běloruská republika porušují mezinárodní právo i své další závazky takovým způsobem, že by neměly mít možnost využívat mezinárodní sportovní scénu knbsp;další propagaci jejich nacionalismu. Proto souhlasím snbsp;tím, že se vnbsp;Rusku nemají konat mezinárodní sportovní akce a ruské a běloruské národní týmy a kluby se nemají účastnit mezinárodních sportovních soutěží. Je však přiměřené neumožňovat účast individuálních sportovců znbsp;Ruska nebo Běloruska v mezinárodních soutěžích, a to ani jako neutrálních? Někteří ruští a běloruští sportovci aktivně podporují své politické představitele a jejich válečné aktivity. Na druhou stranu mnoho ruských a běloruských sportovců za válku nemůže a nepodporuje ji. Přesto však mnoho mezinárodních sportovních organizací následujenbsp;a href=https://olympics.com/ioc/news/ioc-eb-recommends-no-participation-of-russian-and-belarusian-athletes-and-officials style=color: #954f72; target=_blankdoporučení Mezinárodního olympijského výboru/anbsp;(MOV) a neumožňuje start nikomu snbsp;ruským a běloruským pasem. Zároveň se knbsp;nim přidávají i mnozí soukromí organizátoři sportovních soutěží, jako londýnskýnbsp;a href=https://www.bbc.com/sport/tennis/61161016 style=color: #954f72; target=_blankAll England Lawn Tennis Club organizující Wimbledon/a. Je vhodné a nezbytné, že sportovci nesou odpovědnost za jednání jejich států?o:p/o:p/span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;o:pspan style=font-family: inherit;nbsp;/span/o:p/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;bMír, integrita sportu a bezpečnost sportovců versus zákaz diskriminace a kolektivní viny/b/span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;br //span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;Vnbsp;rámci řešení tohoto dilematu se střetává několik obecných právních principů a práv a zájmů mezinárodních sportovních organizací i individuálních sportovců. Mezinárodní sportovní organizace argumentují integritou jejich soutěží a bezpečností ruských a běloruských sportovců, kterou by vnbsp;aktuální geopolitické situaci nebyly schopné garantovat. MOV se nejčastěji odvolává na mír snbsp;odkazem na základní princip olympismu č. 2 (a href=https://www.olympijskytym.cz/olympijska-charta style=color: #954f72; target=_blankOlympijská charta, s. 10/a). Podle něho je cílem olympismu „zapojit sport do služby harmonického rozvoje lidstvanbsp;s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti.“ Mír jako hlavní legitimní cíl akcí MOV uvedl i jeho předseda Thomas Bach vnbsp;dopise nazvanémnbsp;a href=https://olympics.com/ioc/news/-give-peace-a-chance style=color: #954f72; target=_blank„Dejme míru šanci“/a, který 11. března 2022 adresoval všem národním olympijským výborům: „Naší hlavní zásadou je mír. Tímto posláním nás pověřil náš zakladatel Pierre de Coubertin.“ Na jedné straně tedy stojí mír, integrita sportu a bezpečnost sportovců./span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;o:pspan style=font-family: inherit;nbsp;/span/o:p/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;Na druhé straně stojí další základní principy práva i olympismu, konkrétně zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti a související zákaz kolektivní viny. Olympijská charta stanoví, že provozování sportu je lidským právem a každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport a požívat práv dle Olympijské charty „bez jakékoli diskriminace“ (a href=https://www.olympijskytym.cz/olympijska-charta style=color: #954f72; target=_blankOlympijská charta, základní principy olympismu č. 4 a 6, s. 10/a).nbsp;/spanspan style=font-family: inherit;Inbsp;/spana href=https://olympics.com/ioc/news/-give-peace-a-chance style=color: #954f72; font-family: inherit; target=_blankThomas Bach napsal, že invaze na Ukrajinu nezměnila hodnoty olympijského hnutí, včetně „nediskriminace ve sportu znbsp;jakéhokoliv důvodu.“/aspan style=font-family: inherit;nbsp;Snbsp;tím souvisí i zákaz kolektivní viny, podle kterého by sportovci neměli být trestáni pouze na základě určitého kolektivního znaku, vnbsp;tomto případě státní příslušnosti. Přesto většina mezinárodních sportovních organizací svými zákazy pro ruské a běloruské sportovce navazuje na vyloučení sportovců znbsp;Jihoafrické republiky kvůli apartheidu nebo těch z bývalé Jugoslávie kvůli válce na Balkánu. Neumožňují tak start ruských a běloruských sportovců kvůli válečné agresi jejich států, a to ani jako neutrálních bez přímé vazby na stát. Je takový přístup odůvodněný mírem, integritou sportu a bezpečností sportovců? Nebo jde o diskriminaci a kolektivní vinu?nbsp;/span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;o:pspan style=font-family: inherit;nbsp;/span/o:p/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;Domnívám se, že aktuální situace vyžaduje zákaz startu Ruska a Běloruska jako státůnbsp;a propagace jejich státních symbolů. Proto je podle mě vnbsp;pořádku, že nestartují ruskénbsp;a běloruské národní reprezentace, neužívají se jejich názvy, nezobrazují vlajky a nehrají hymny. Hraniční, ale stále ještě odůvodněný, je podle mého názoru i zákaz startu ruských klubůnbsp;a týmů, které jsou teritoriálně, finančně nebo jinak spojeny snbsp;Ruskem a Běloruskem. Příkladem jdenbsp;a href=https://www.uefa.com/insideuefa/mediaservices/mediareleases/news/0275-150c9887cacb-882c686f407f-1000–uefa-decisions-for-upcoming-competitions-relating-to-the-ongoin/ style=color: #954f72; target=_blankUnie evropských fotbalových asociací, která dočasně suspendovala ze svých soutěží všechny ruské a běloruské národní týmy i kluby/a. Jejich hráči hrají pouze domácí soutěže, případně využili smluvních klauzulí a hledají si angažmá jinde, což je nezbytná daň za příslušnost knbsp;ruskému nebo běloruskému klubu. Vnbsp;rámci individuálních sportůnbsp;a href=https://www.cyclingnews.com/news/uci-bans-russian-and-belarusian-teams-from-competition-until-further-notice/ style=color: #954f72; target=_blankMezinárodní cyklistická unie suspendovala všechny ruské a běloruské týmy/a, které uvolnili jezdce pro závodění vnbsp;jiných týmech (existuje však, byť výjimečně, i opačný přístup:nbsp;a href=https://www.insidethegames.biz/articles/1122760/russia-mixed-ruling-ettu-teams style=color: #954f72; target=_blankOdvolací komise Evropské unie stolního tenisu rozhodla, že vyřazení ruských klubů bylo nelegální, jelikož na kluby by se nemělo pohlížet jako na zástupce jejich zemí/a). Ještě přísnější jsou některé národní sportovní svazy.nbsp;a href=https://www.idnes.cz/hokej/reprezentace/svedsko-finsko-kontinentalni-liga-zakaz-startu.A220503_094911_reprezentace_itit style=color: #954f72; target=_blankFinští a švédští hokejisté, kteří hrají vnbsp;Rusku, nedostanou pozvánku do národního týmu/a.nbsp;o:p/o:p/span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;o:pspan style=font-family: inherit;nbsp;/span/o:p/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;bVyloučit, nebo nevyloučit neutrální sportovce z Ruska a Běloruska?nbsp;/b/span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;br //span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;Je přiměřené zároveň neumožnit účast ani neutrálním individuálním sportovcům jenom proto, že mají ruský nebo běloruský pas? Mezinárodní sportovní organizace argumentují, že sport není víc než lidské životy, a proto je takové reakce na válku nezbytná. Vnímají ruské nebo běloruské sportovce jako reklamu svých zemí, i když nebudou nosit národní dres. Vyloučení všech ruských a běloruských sportovců podporuje ekonomické a další sankce tím, že znemožňuje Rusku a Bělorusku využívat sportovní úspěchy knbsp;sebepropagaci. Odměny ruských a běloruských sportovců zároveň částečně proudí do jejich zemí, které znbsp;nich financují válku.nbsp;nbsp;Mezinárodní sportovní organizace argumentují i tím, že někteří ruští nebo běloruští sportovci podporují válku, napříkladnbsp;a href=https://www.youtube.com/watch?v=I05EO0Wn0Ac style=color: #954f72; target=_blankzobrazením písmene Z/anbsp;nebonbsp;a href=https://www.insidethegames.biz/articles/1120716/putin-holds-rally-at-luzhniki-stadium style=color: #954f72; target=_blankúčastí na státních akcích podporujících tamní režim/a. Zároveň i ti ruští nebo běloruští sportovci, kteří mlčí, mohou snbsp;válkou sympatizovat, jen se chtějí vyhnout kontroverzím. Vyloučením všech ruských nebo běloruských sportovců zároveň mezinárodní sportovní organizace vyjadřují podporu Ukrajině, jejíž sportovci bojují na frontě. Častým argumentem je i ochrana bezpečnosti ruskýchnbsp;a běloruských sportovců, kteří by byli při účasti na mezinárodních akcích vystaveni záštinbsp;a možnému ohrožení života nebo zdraví.nbsp;o:p/o:p/span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;o:pspan style=font-family: inherit;nbsp;/span/o:p/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;Znbsp;mého pohledu však na křehké misce vah převažují argumenty pro to, aby mezinárodní sportovní organizace umožnily start ruských a běloruských sportovců jako neutrálních. Hlavní roli pro mě hraje rovné zacházení bez ohledu na státní příslušnost, které je nejenom základním principem olympismu, ale především obecnou právní zásadou uznanou právem Evropské unie, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a dalšími mezinárodními i národními právními řády. Související kolektivní vina je zakázána vnbsp;mezinárodních i jiných ozbrojených konfliktech podle společného článku 3 Ženevských úmluv a Dodatkového protokolu č. II. Mezinárodní sportovní organizace nejsou stranou ozbrojeného konfliktu, ale vylučováním ruskýchnbsp;a běloruských sportovců kolektivní vinu uplatňují a jednají obdobně. I obecné trestání by mělo být založeno na individuální odpovědnosti, nikoliv kolektivní vině./span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;br //span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;Individuální ruští nebo běloruští sportovci však nemohou za to, co se děje na Ukrajině. Někteří slavní ruští sportovci se navíc otevřeně staví proti válce, například hokejistanbsp;a href=https://www.instagram.com/p/CaafjY-vnsc/?utm_source=ig_embedamp;utm_campaign=loading style=color: #954f72; target=_blankNikita Zadorov/anbsp;nebo moderní pětibojařnbsp;a olympijský vítěznbsp;a href=https://www.idnes.cz/sport/ostatni/alexandr-lesun-pribeh-rusko-ukrajina-valka-moderni-petiboj.A220429_125742_sporty_mt2 style=color: #954f72; target=_blankAlexandr Lesun/a. Další ruští nebo běloruští sportovci mlčí, možná i proto, že se obávají vězení a nechtějí ohrozit zdraví a život jich samotných nebo jejich rodin. Zároveň se dá říct, že vyloučení ruští nebo běloruští sportovci jsou další oběti války. Jejich hromadné vyloučení také zvyšuje nebezpečí xenofobie vůči státním příslušníkům Ruska a Běloruska. Zároveň tím trpí i úroveň sportu, a tedy i jeho integrita, kterou se mezinárodní sportovní organizace snaží vyloučením ruských a běloruských sportovců chránit. Ti se navíc díky případné účasti na mezinárodních akcích mohou dostat knbsp;relevantním informacím o válce, nejen těm, co jim předkládá domácí propaganda.nbsp;o:p/o:p/span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;o:pspan style=font-family: inherit;nbsp;/span/o:p/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;Přikláním se tedy knbsp;tomu, že individuální ruští nebo běloruští sportovci by měli mít právo účastnit se při splnění ostatních podmínek mezinárodních sportovních soutěží jako neutrální. Neměli by reprezentovat Rusko nebo Bělorusko a nosit jejich označení nebo národní dresy. Mohli by se však účastnit mezinárodních sportovních soutěží jako neutrální sportovci, pokud neprojeví aktivní podporu válečné agresi. Nevyžadoval bych po nich jako podmínku účasti, aby podepsali prohlášení nebo jinak veřejně deklarovali nesouhlas snbsp;válečnými akty. Za takové jednání by jim vnbsp;Rusku hrozilo minimálně dlouhé vězení. Neumožnil bych však start těm, kteří aktivně projeví podporu válce. Tím by pravděpodobně porušili nejen normy trestního práva, ale i sportovní pravidla, zejména Etické kodexy mezinárodních sportovních organizací, které by je tak mohly vyloučit. Pokud však aktivní podporu válce neprojeví, nechal bych je závodit. Domnívám se, že takový krok by nepodpořil válku, ale naopak by umožnil soužití osob, které ji nepodporují, se zbytkem světa./spanspan face=Calibri, sans-serifo:p/o:p/span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;br //span/pp class=MsoNormal style=margin: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: inherit;iDěkuji Zuzaně Vanýskové a Vojtěchu Bartošovi za komentáře k původnímu textu./i/span/p/divdivbr //div

K nálezu (menšiny) Ústavního soudu o mužích a ženách

10. 4. 2022, 00:15 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

„Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže,“ konstatoval Ústavní soud („ÚS“) ve svém plenárním nálezu (a href=#Pl. ÚS 2/20/a) ze dne 31. března 2022. „Existenci mužů a žen bere na vědomí i ústavní pořádek. […] Je-li tedy ústavně akceptováno, a dokonce ústavním pořádkem předvídáno, že se lidé dělí na muže a ženy a že toto dělení má a má mít určité právní či praktické dopady […], pak se jeví logické, že stát zároveň informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává.“ Těmito výroky ÚS zamítl argumentaci nebinární osoby, která ve své ústavní stížnosti proti rozsudku NSS současně iniciovala ústavní přezkum tří zákonných ustanovení.divbr /spana name=’more’/a/spanO nálezu jsme před pár dny informovaly na a href=#Verfassungsblogu/a. Označily jsme ho za vyhýbavý, necitlivý, nereflektující judikaturu a politický. Upozornily jsme taky na ironickou okolnost, že toto kontroverzní rozhodnutí bylo vyhlášeno 31. března, v Mezinárodní den viditelnosti transgender osob. br /br /I přes (cíleně) kontroverzní název příspěvku se nám zatím (alespoň v online světě) nepovedlo vyvolat konstruktivní diskusi o meritu věci. Zdá se totiž, že téma změny pohlaví polarizuje společnost natolik, že místo konstruktivní diskuse dochází jen k „opevnění dvou táborů v zákopech“, jak mi dnes napsal právě někdo z protějšího tábora. Přinášíme tedy náš text po drobných úpravách i do českého prostředí** a nabízíme ho jako výzvu k další diskusi o problému, o kterém naše společnost potřebuje přemýšlet (ačkoli před ním Ústavní soud prozatím zavírá oči): že kategorickým dělením lidských bytostí na muže a ženy opomíjíme malou, ale nikoli bezvýznamnou skupinu lidí, kteří to prostě mají jinak. br /br /bO co šlo a jak je možné, že vyhrála menšina? br //bbr /T. H. je nebinární osoba, která se v 70. letech 20. století narodila v Praze jako muž. Neidentifikuje se však ani jako muž, ani jako žena. Kdyby si mohl/a vybrat, raději by byl/a oslovována jako žena – a proto tak ve zbytku tohoto příspěvku taky činíme. ÚS ji však naopak zcela ostentativně oslovuje v mužském rodě, čemuž se budeme věnovat později. Důležité pro komentovaný nález je, že T. H. nepodstoupila chirurgickou sterilizaci, kterou český právní řád ukládá jakožto podmínku právní změny pohlaví. Podstoupila pouze několik estetických úprav a hormonální léčbu. Hlavním účelem ústavní stížnosti T. H. bylo iniciovat ústavní přezkum nucené sterilizace ve smyslu § 29 občanského zákoníku, který stanoví, že změny pohlaví musí být dosaženo chirurgickým zákrokem „při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.“ Ačkoli se většina soudkyň/soudců ÚS shodla, že je tento požadavek zjevně protiústavní, výše uvedené ustanovení přesto v rámci ústavního přezkumu obstálo, a zůstává tak součástí českého právního řádu. br /br /Počty jsou jasné: k prohlášení určitého ustanovení za protiústavní potřebuje ÚS kvalifikovanou většinu devíti soudkyň/soudců. V daném případě navrhovala původní soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková*, aby bylo toto kontroverzní ustanovení zrušeno pro rozpor s ústavně zaručeným právem na tělesnou integritu, a taktéž pro porušení čl. 3 Evropské úmluvy o lidských právech. Její návrh získal podporu sedmi dalších soudců. Protože však k potřebné většině chyběl jeden hlas, ocitlo se těchto osm soudkyň/soudců v disentu, zatímco menšina šesti soudkyň/soudců vypracovala návrh zamítavého nálezu, který považujeme za vyhýbavý, necitlivý, nereflektující judikaturu a politický.br /br /b1. Vyhýbavý (a obcházející pravou podstatu problému) br //bbr /S ústavní stížností T. H. byl spojen návrh na zrušení tří norem: (a) ustanovení § 29 občanského zákoníku, které ukládá sterilizaci jako podmínku změny pohlaví; (b) ustanovení § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, které upřesňuje podrobnosti operace nutné pro změnu pohlaví; a (c) ustanovení § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel, který upravuje způsob přidělování rodných čísel, která nesou informace o věku a pohlaví každé osoby. Pro T. H., stejně jako pro většinu soudkyň/soudců ÚS, se tento případ týkal především požadavku nucené sterilizace. Relevantní menšina však konstatovala, že vzhledem k tomu, že si T. H. nepřeje podstoupit zákrok, nemohla být první dvě napadená ustanovení aplikována a přezkumu by mělo být podrobeno pouze třetí ustanovení týkající se rodných čísel. br /br /Je pravda, že procesní strategie T. H. rodné číslo skutečně využívala: T. H. se obrátila na správní orgány s žádostí o změnu rodného čísla na „neutrální“ nebo „ženskou“ podobu, aby tento jedinečný identifikátor neprezentoval T. H. jako osobu mužského pohlaví. V reakci na tuto žádost správní orgány ověřovaly, zda T. H. podstoupila sterilizaci podle občanského zákoníku, a protože tomu tak nebylo, žádost zamítly. T. H. napadla toto rozhodnutí u správního soudu, přičemž se opírala o judikaturu ESLP a tvrdila, že nucenou sterilizaci nelze uložit jako podmínku pro změnu pohlaví. br /br /Přesto se ÚS zabýval pouze ustanovením definujícím způsob přidělování rodných čísel. Podle ÚS totiž „navrhovatel podmínku pro změnu rodného čísla […] před podáním návrhu na zahájení řízení o změně rodného čísla nesplnil bez ohledu na § 29 odst. 1 občanského zákoníku.“ Pokud se T. H. identifikuje jako nebinární osoba, pak napadené ustanovení o změně pohlaví zůstává pro tento případ irelevantní, uvádí ÚS, „neboť ‘změnou pohlaví’ se v českém právním řádu rozumí změna z pohlaví mužského na pohlaví ženské nebo z pohlaví ženského na pohlaví mužské“ (bod 28). br /br /ÚS zdůraznil, že správní řízení týkající se rodného čísla „neslouží a ani nemůže sloužit k tomu, aby se teprve v jeho rámci žadatelé rozhodovali, zda budou, resp. jsou mužem, ženou, nebo někým třetím či dalším“ (bod 29). ÚS se tedy ve své argumentaci zcela vyhnul přezkumu nucené sterilizace, což vedlo k zamítnutí tvrzení T. H., aniž by se soud vůbec zabýval jádrem problému.br /br /b2. Necitlivý (a bezdůvodně zraňující) br //bbr /Po věcné stránce je argumentace ÚS vystavěna takto: pokud si T. H. nepřeje podstoupit operaci, ustanovení o operaci nemohlo být vůbec projednáno a přezkoumáno. Zbývalo tedy přezkoumat ustanovení o rodných číslech. Rodná čísla rozdělují populaci na muže a ženy. Na rozdělování lidí na muže a ženy není nic protiústavního. ÚS nezpochybňuje, že se člověk může sám identifikovat jinak než podle svého biologického pohlaví. Účelem rodného čísla je nicméně zaznamenat biologické pohlaví, nikoliv informaci o „pohlavní identitě“ (kterou ÚS vskutku uvádí v uvozovkách). Informace o tom, „s jakým pohlavím se jednotlivec vnitřně identifikuje,“ je podle názoru ÚS „v zásadě bezvýznamná“ a navíc v rámci řízení dle ÚS nebylo předloženo žádné logické vysvětlení toho, „k čemu by mělo sloužit dělení lidi na ty, kteří se identifikují jako muž, a na ty, kteří se identifikují jako žena.“ Zdá se, že ÚS nepochybuje o tom, že „takové kategorie nemají původ v právní ani společenské realitě“ (bod 50). Zatímco informace o biologickém pohlaví osoby je pro stát „užitečná“, informace o jeho či její pohlavní identitě „nemá objektivní, smysluplné využití, zůstává mimo státní dosah či evidenci, neboť pro tuto evidenci chybí rozumný důvod“ (bod 52). br /br /Argumentace ÚS následně vrcholí konstatováním, že právo na sebeurčení obsahuje právo každého „identifikovat a vnímat svou osobu, jakkoli si přeje,“ ale toto právo „nelze zaměňovat s právem na to, aby realita byla jiná, než je, tedy s právem na jakousi fikci“ (bod 55). Není o čem - stát ví všechno nejlépe, právo odráží objektivní společenskou realitu a každý, kdo je jiný, může být jiný pouze doma, ve skrytosti, ale ne na ulici, a už vůbec ne v interakci se státem. br /br /Pro ty, kteří se nikdy necítili být jiní, může zdůvodnění ÚS znít přijatelně. Říká se tomu implicitní předsudek nebo prostě privilegium. Ti méně privilegovaní však mohou tato prohlášení vnímat jako urážející a necitlivá. T. H. o sobě ve svých podáních mluvila v ženském rodě. To respektoval soud prvního stupně i soudkyně Šimáčková ve svém odlišném stanovisku. Přesto NSS i ÚS vytrvale označují T. H. v mužském rodě. ÚS v úvodu svého rozhodnutí konstatuje, že v českém jazyce chybí genderově neutrální výrazy a že generické maskulinum je „z hlediska biologického rodu neutrální“ (bod 2). Přehlédl snad ÚS, že hlavní bod stížnosti se netýkal biologického pohlaví, ale právě nemožnosti uznat sociální pohlaví (gender) bez ohledu na biologické pohlaví? Samotný ÚS navíc již v předešlých řízeních v letech 2016 a 2020 hovořil o T. H. v ženském rodě. Volba mužského tvaru je tudíž nejen projevem nedůslednosti, ale také neúcty. Užití stěžovatelkou preferovaného rodového tvaru by nepředjímalo podstatu jejího nároku (zda jí má být pohlaví uznáno), jak poznamenala disentující soudkyně Šimáčková.br / br /ÚS pak nabízí další necitlivý argument: paralelu mezi pohlavím/genderem a věkem ve vztahu k rodnému číslu. ÚS uvedl, že „stejně jako se člověk, který je (úředně) mužem, nemůže domáhat toho, aby rodné číslo tuto informaci neneslo, jen z toho důvodu, že mu je nepříjemná, nemůže se domáhat ani toho, aby rodné číslo neneslo údaj o datu narození (či dokonce aby v něm evidované datum narození bylo jiné), s odůvodněním, že neodpovídá jeho vlastní představě o svém stáří“. Tato paralela ukazuje naprosté nepochopení toho, co znamená být trans a/nebo nebinární osobou. Podceňuje možnost utrpení a diskriminace v důsledku toho, že je člověk nucen odhalit své právní pohlaví. Argumenty ÚS jsou hluboce neuctivé a potenciálně zraňující vůči trans a nebinárním osobám.br / br /b3. Nereflektující judikaturu ESLP br //bbr /Vztah mezi identifikačními čísly (podobnými českým rodným číslům) a změnou pohlaví byl již Evropským soudem pro lidská práva řešen ve věci skutkově podobné projednávané věci (Hämäläinen proti Finsku). ESLP se sice zabýval sporem o podobu identifikačního čísla, zároveň ale věcně řešil otázku změny právního pohlaví (§ 64 a násl.). Považujeme za nepřijatelné, aby soudy posuzovaly argumenty T. H. a zároveň se nevypořádaly s existující judikaturou ESLP, o kterou T. H. své argumenty opírá. Citované případy nejsou identické, vykazují však řadu podobností a úkolem soudů je vysvětlit, v čem je projednávaný případ podobný a v čem zase odlišný a co to znamená pro přenositelnost či nepřenositelnost závěrů z judikatury, která je pro Českou republiku závazná. br /br /NSS i ÚS však v případě T. H. judikaturu ESLP nebraly příliš vážně. NSS neshledal potřebu řídit se rozsudkem A. P., Garçon a Nicot proti Francii, přičemž jej označil za překvapivý a uvedl, že ESLP v dané věci nepřiměřeně zúžil prostor členských států pro uvážení. NSS se proto rozhodl upřednostnit odlišné stanovisko v této věci před rozsudkem samotným. V reakci na to disentující soudkyně Šimáčková vysvětlila, že rozsudek navazuje na ustálenou judikaturu, sahající až k případu Goodwin proti Spojenému království, a zdůraznila, že tento právní názor byl potvrzen i v pozdějších případech, například S. V. proti Itálii, X proti Makedonii nebo X a Y proti Rumunsku. Vysvětlila, že ESLP – vědom si neexistujícího evropského konsensu ohledně změny pohlaví – založil svou argumentaci na mezinárodním trendu směřujícím k odstranění podmínky nucené sterilizace, jakož i na argumentu, že uznání pohlaví ovlivňuje nejintimnější sféry života jednotlivce. br /br /ÚS konstatoval, že „má o přenositelnosti některých Evropským soudem pro lidská práva vyslovených závěrů stran pohlaví do prostředí českého právního řádu značné pochybnosti“, aniž by to blíže vysvětlil. Druhé disentní stanovisko (podepsané šesti soudci) na tento argument reagovalo poukazem na to, že napadené ustanovení občanského zákoníku „neodpovídá judikatuře ESLP“ a že pokud má příslušná menšina značné pochybnosti o přenositelnosti této judikatury, tak “my [disentující soudci] o této přenositelnosti pochybnosti nemáme a považujeme judikaturu ESLP ve vztahu k výkladu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod za závaznou“. Obě disentní stanoviska tedy tvrdila, že nebyl dán žádný důvod pro to, aby se ÚS judikaturou ESLP neřídil. br /br /b4. Politický (protože jakýkoli výsledek by byl politický) br //bbr /V posledním odstavci ÚS zopakoval svůj závěr, že základní otázky týkající se člověka jako biologického druhu, jeho života a vztahů mezi ním a ostatními by měl řešit zákonodárce. „Judicializace těchto otázek může vést k politizaci Ústavního soudu a tím i k oslabení jeho postavení jako nestranného a nezávislého soudního orgánu chránícího ústavní pořádek,“ uvádí ÚS na samém konci (bod 63). Tento závěr je znepokojivý a potenciálně nebezpečný ze dvou hlavních důvodů. br /br /Zaprvé, projednávaná otázka se týká menšiny. Zatímco o základních hodnotových otázkách by měl rozhodovat především lidem legitimovaný zákonodárný sbor, otázky týkající se menšin vyžadují zvláštní soudní pozornost. Projednávaná otázka se týká malého počtu jednotlivců a pro většinové obyvatelstvo a politickou reprezentaci zůstává zcela marginální. Proto je legislativní řešení velmi obtížné a nepravděpodobné. Úkolem soudů je pak účinně chránit základní práva menšin, jak na to poukázalo šest disentujících soudců. Zkušenosti z několika zemí ukazují, že změnu v těchto případech přinášejí právě ústavní soudy. Konkrétně požadavek sterilizace byl odstraněn soudními rozhodnutími ve všech třech sousedních státech, které sterilizaci nevyžadují – v Německu, Rakousku a Polsku, jak upozornila disentující soudkyně Šimáčková. Postavení ÚS jako nestranného a nezávislého soudního orgánu není ohroženo rozhodováním o lidských právech, jak tvrdí nález; jeho postavení je spíše ohroženo, když popírá svou roli strážce základních práv. Neschopnost ÚS plnit svou roli může mít vážné důsledky pro budoucnost práv LGBTQ+ osob. br /br / Za druhé, politické souvislosti činí toto rozhodnutí ještě znepokojivějším. Politická reprezentace zvolená v parlamentních volbách na podzim 2021 zastává konzervativní postoj k právům LGBTQ+ osob. Prezident dokonce veřejně označil transgenderové osoby za odporné. Pokračovat v ponechávání volné ruky zákonodárci, zejména vzhledem k politickému odporu vůči právům LGBTQ+ osob v regionu, je nebezpečné. Česká populace je tradičně liberální vůči právům LGBTQ+ lidí. To však neznamená, že by masy většinové populace byly ochotny hájit práva LGBTQ+ lidí, a to ani na ulici, ani ve volbách. A – jak poznamenalo šest disentujících soudců – pokud je nebude chránit ÚS, nebude je chránit nikdo. br /br /Tato problematika tak zůstává hluboce politická bez ohledu na její věcný výsledek. Jinými slovy, ÚS by si „ušpinil ruce“ politickou otázkou bez ohledu na to, zda by žádosti T. H. vyhověl, či nikoli. Odmítnutí diskuse o ústavnosti napadených ustanovení nečiní rozhodnutí méně politickým. Naopak, tím, že se soudkyně/soudci postavili na jednu ze stran sporu, vysílají důležitý signál politickým aktérům, kteří budou brzy rozhodovat o složení tzv. čtvrtého ústavního soudu, neboť (obnovitelný!) mandát většiny soudkyň/soudců se blíží ke konci. Komentovaný případ prostě neměl žádné apolitické řešení. br /br /bZávěr: čtyři zdroje nadějebr //bbr /Čtyři atributy komentovaného nálezu jsou pro nás zdrojem zármutku, ze čtyř jiných však čerpáme naději. Zaprvé, jakožto menšinové rozhodnutí není tento nález nadán žádnou precedenční závazností. Zadruhé, T. H. stále může napadnout konečné rozhodnutí (které příslušný senát ÚS ještě bude muset vydat) ve Štrasburku, přičemž se může opřít o ustálenou judikaturu ESLP. Zatřetí, ÚS bude brzy obsazen novou generací soudkyň/soudců, které jmenuje nový prezident (či nová prezidentka?) republiky. A začtvrté, třeba zákonodárce dostojí mezinárodním závazkům a právní řád změní; návrh zákona byl vypracován již v roce 2018, ale s volbami v roce 2021 spadl pod stůl a bude třeba jej znovu předložit. br /br /Je zřejmé, že ve všech těchto aspektech se věci mohou vyvrbit nepříznivě – naděje však umírá poslední a judikatura ESLP zůstává jasná! br /br /blockquote style=border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px;blockquote style=border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px; text-align: right;iSarah Ouředníčková a Zuzana Vikarská /i/blockquote/blockquotebr /i* Obě autorky v minulosti pracovaly v týmu soudkyně Šimáčkové. Ani jedna z autorek se však nepodílela na přípravě komentovaného rozhodnutí; tato analýza je psána z vnějšího pohledu.nbsp;/idivibr //i/divdivi** Za pomoc s překladem děkujeme Elišce Dvořákové a Jakubovi Novákovi./i/div/div

Jiří Novák: Resuscitatio blogus aneb jak si na Tinderu vybrat patnáctku

8. 4. 2022, 15:03 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

pspan style=text-align: justify;Letí to. Rok se s rokem sešel, párvln pandemie přešlo, a ač se to nezdá, už je zase čas na nový blogpost.Nevkusně šokující (či šokovaně nevkusný) nadpis dává tušit, že to bude topravé./span/ppspan/span/pa name=’more’/ap/pp class=MsoNormalspan style=text-align: justify;S železnou pravidelností se dokanceláří Pražského hradu a myslí idealistických právníků vkrádá otázka, jakouosobu vybrat na pozice 15 ústavních soudců. Je jistě jen náhodou, že i známýpsychiatr Chocholoušek vnímal problémy na svém oddělení snbsp;periodicitoudeseti let. Nevím, zda na Hradě mají něco jako juristický a href=https://cs.wikipedia.org/wiki/Tinder target=_blankTinder/a, mezi jehož povrchními profily plnými selfíček vnbsp;upnutýchtalárech snbsp;vyšpulenými komentáři, lacinými životními bonmoty a provařeným,morální integritu předstírajícím heslem No OMS (iNo One Mandate Stand/i) vybírajísvou ideální patnáctku. Bojím se ale, že je to méně zábavné./spannbsp;/pp class=MsoNormalspan style=text-align: justify;Čas mnoha výběrů se opět blíží.Po další dekádě soukromých úvah, veřejných projevů a objektivních mediálníchzpráv (/spana href=https://www.ceska-justice.cz/blog/objednava-se-zena-na-ustavni-soud/?fbclid=IwAR12WGb09LZ0O9BoYKusEmJf9Zee6HuLVU4sOHHxYTgfworuDdmubNfZAns style=text-align: justify; target=_blankzde např. Petr Dimun, který neřeší drby/aspan style=text-align: justify;)je možná namístě sdílet mezi čtenáři tohoto blogu vzájemnou chaotickou změťotázek a úvah, na které by měl výběrčí soudců myslet.nbsp;/span/pp class=MsoNormal style=text-align: justify;Prvotní problém představuje již otázka, podle které budeme kandidáty filtrovat, neboť se zdá, že jejíformulace v sobě už nese mnohé z odpovědi. Je to druhově stejný problém jako při hledání na seznamkách. Kdo je tu nejkrásnější? Nejvtipnější? Nejbohatší? Kdo je tunejstarší, kdo je tu nejstarší? Kritéria výběru ústavních soudců by však asiměla být vždy trochu jiná (možná s výjimkou poslední – známé a href=https://citato.cz/citat/5325-jara-cimrman target=_blankotázky Johanna Strausse/a).Na co se ale budeme ptát? Co by měl mít „sexy“ kandidát na ústavního soudce na juristickémTinderovém profilu, aby si srdce Hradu, senátu i širší veřejnosti poskočilo?/pp class=MsoNormal style=text-align: justify;Tuto mou úvahu vyvolaly zejménareakce na volání po tom, aby na Ústavní soud bylo dosazeno více žen (myšlenoovšem na pozici soudkyň). Kromě již zparodovaného protiargumentu „prostě to takvyšlo“ se zřejmě jako nejčastější reakce objevuje atraktivně znějící argument,že ústavními soudci se mají stát jen ti nejlepší - bez ohledu na pohlaví, víru,rasu, očkování a mediální schopnosti – a prostě žádná „nejlepší“ žena nenívidět. Je to velmi lákavá představa. Každých deset let prezident republiky vybere15 největších generačních talentů, které pak senát ideálně aklamací odsouhlasía lid je doprovodí slavnostním vlakem znbsp;Prahy na Joštovu (přes funkčníbrněnské vlakové nádraží - tady se už ale nechávám unést). Byl by to sen žít vzemi, kde jsou ústavními strážci jen ti nejlepší. Jenomže člověka muženapadnout otázka - nejlepší v čem? Uplatňuji-li meritokratický argument, mělbych mít nějakou možnost poměřování./pp class=MsoNormal style=text-align: justify;Jako první asi člověka napadne,že by vybíraná osoba měla být nejlepší vnbsp;té práci. span style=mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-font-size: 12.0pt;Soudce ÚS slibuje: span style=background: white; color: black;iSlibuji na svou čest a svědomí, žebudu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit seústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle anestranně./i Článek 87 Ústavy mu pak vymezuje pravomoci, skrze něž svůjslib může naplňovat/span. Cílem by tedy asi mělo být nalezení těch patnácti, kteříbudou tuto práci dělat nejlépe./span Tak to bychom měli, to nebylo tak těžké!Teď už jen stačí vyřešit marginální otázky, co to znamená a jak to poznáme./pp class=MsoNormal style=text-align: justify;Funkce ústavního soudce je dostispecifická a nenapadá mě moc pozic, které by se dali chápat jako dobrápřípravka. Snad s výjimkou asistentů na ÚS, což je vnbsp;mých očích jistěprincip hodný podpory (ostatně dost soudců bylo předtím asistenty – EliškaWagnerová, Josef Fiala, Jan Filip, Vladimír Sládeček, Kateřina Šimáčková,Vojtěch Šimíček). Schopnost být dobrým „obecným soudcem“ (ať už to znamenácokoliv) naráží na (deklarovaný) odlišný referenční rámec rozhodování a jinéprincipy vedení řízení. Co ví takový soudce o legislativě, má-li ji hodnotit?Schopnost zvládnout rozhádanou jednačku je asi dobrá, ale pokud mě paměťneklame, měl Ústavní soud poslední jednání ve věci ústavních stížností (jehohlavní agendy) na jaře 2014. Sám si netroufám zabrušovat do vod konstitucionálnězaměřených advokátů – můj dojem je toliko ten, že jejich specializace bývá úzká(tu zdravotnické právo, onde práva cizinců, zde zase trestní obhájce).Ombudsman je samozřejmě skvělá příprava, protože respekt knbsp;lidským právůmje jeho doména. Ačkoliv bychom ombudsmany vnbsp;talárech na Joštově jistěvšichni rádi viděli, problém je jejich nízký počet. Odsuneme-li praktický prvekčinnosti ústavního soudce, můžeme se aspoň zaměřit na hledání teoretickýchtalentů. To jsou ale všechno akademici nebo mediální komentátoři, a tedy jde o dostmalý rybníček vhodných kandidátů. Uplatňování meritokratického principu (vevztahu knbsp;obsahu práce) se tedy nezdá být ideální cestou./pp class=MsoNormal style=text-align: justify;Jako nepřímého důkazů sedovolávám i historie. Byl v ní dominantně uplatňován meritokratickýprincip? Obávám se, že nikoliv. Protože si zároveň nemyslím, že by minulí čisoučasní soudci neměli na svých židlích sedět, padá tím pro mě spíšeopodstatněnost tohoto principu. Vezmu to jen stručně a ilustračně (omlouvám seza nezdvořilá opomenutí)./pp class=MsoNormal style=text-align: justify;I přes vysoké renomé tzv. Havlovasoudu se mi nezdá, že by většina kandidátů byla před nástupem na svou pozici velmizkušenými ústavními teoretiky a/nebo praktiky vnbsp;oblasti lidských právnbsp;(obojí částečně vylučovalpředchozí režim). Jako výjimky mě napadajíprofesoři Klokočka (teoretické zázemí) a Čermák (ten dokonce i režimem omezené praktické).Přesto se většina tehdejších soudců (a zejména soud jako celek!) po poskytnutédůvěře vyprofilovala jako spolehliví ochránci ústavnosti (včetně tří ochránkyň).Podobně na tom byl i Klausův Ústavní soud (s dokonce pěti ochránkyněmi). V němsi dovolím mezi „zkušenáře“ zařadit dr. Muchu a dr. Wagnerovou, které všakještě jmenoval Havel. Specifickou skupinou jsou samozřejmě soudci opakujícímandát, kteří prostě potřebné zkušenosti mají znbsp;podstaty věci. Posuzuji-lisoučasný Ústavní soud, lze za ústavně „předpřipravené“ považovat doc. Šimíčkanebo prof. Sládečka (byť spíše vnbsp;tzv. státním právu) a zahrnout lze i exdr. Šimáčkovou (záměrně nebudu hodnotit mého spiso/chlebodárce prof. Filipa –učiňte tak dle gusta vnbsp;komentářích). Za renomé ostatních soudců byly ioficiálně vydávány spíše jiné oblasti, odvětví a schopnosti. Drtivá většina třígenerací soudců tak aspoň ve svých oficiálních životopisech nemá žádnouvýznamnou předchozí profesní náklonnost knbsp;ochraně lidských práv, jež tvořídominantní agendu Ústavního soudu. Přesto byli vybráni, veřejností přijati asoudí třicet let (tu více, tu méně) dobře./pp class=MsoNormal style=text-align: justify;Proč tedy byli vybráni? Vnbsp;čembyli oni osobně „nejlepší“? A jde vůbec o jejich osobní profil? Zvláštnímnaplněním meritokratického principu může být „kolektivní meritokracie“ – soudci sestávají „nejlepšími“ až dohromady (o špatných vztazích na „druhém“ Ústavnímsoudu se mluví poměrně otevřeně) a úkolem prezidenta a senátu je poskládat nejlepší puzzle. Ostatně tak byl vlastně výběr některých častovnbsp;minulosti prezentován – někteří byli/jsou předními odborníkyvnbsp;trestním právu, někteří vnbsp;občanském, jiní vnbsp;procesním apod. Itato logika podle mě předpokládá, že menšina odborníků dokáže přinést na plénumsvůj úzký (neústavněprávní) náhled, jehož validita napomůže knbsp;nalezenínejlepšího řešení. Podobně se hovoří o nutnosti upéct po vzoru pejska a kočičkyna soudu dort znbsp;různých právnických profesí. Není to pak ale tentýž argument,pro který volají různé skupiny po kandidatuře žen, tělesně postižených, nebotřeba Romů?/pp class=MsoNormal style=text-align: justify;Mou úvahu o meritokracii uzavírámtím, že bychom nutně neměli hledat specialistu na tu práci či na ústavní teorii(takových kandidátů je málo a historie ukazuje, že je nepotřebujeme). Jakévlastnosti či schopnosti (poučeni minulostí) tedy hledáme? A poznáme podlejejich spojení ty „nejlepší“? Dovolím si jich pár (možná i trochuprovokativních) nadhodit knbsp;zamyšlení:/pp class=MsoNormal style=text-align: justify;/pullispan style=text-indent: -18pt;Elitnost (toto slovopoužívám vnbsp;duchu nenalezené „citace“ J. Přibáně, že elitou je ten, kdodobro elitně vykonává, nikoliv ten, kdo o dobru elitně přemýšlí nebo přednáší)./span/lilispan style=text-indent: -18pt;Pracovitost (mám tezi, žeani odborná veřejnost nemá moc přehled o kvantitě práce, kterou má soudce /spani style=text-indent: -18pt;de lege/ispan style=text-indent: -18pt; vykonávat)/span/lilispan style=text-indent: -18pt;Společenskáviditelnost/komunikace s veřejností/span/lilispan style=text-indent: -18pt;Vliv vnbsp;akademii (podleteze, že úspěch/přežití vnbsp;akademickém mlýnku odděluje určitý typ odolnýchzrn od plev)/span/lilispan style=text-indent: -18pt;Potvrzená morální integrita/span/lilispan style=text-indent: -18pt;Nadšení pro kompromisy/span/lilispan style=text-indent: -18pt;Pokora/span/lilispan style=text-indent: -18pt;Empatie/spannbsp;/li/ulp/pp class=MsoNormal style=text-align: justify;Na další návrhy se těšímvnbsp;diskuzi.o:p/o:p/pp class=MsoNormal style=text-align: justify;Na úplný závěr bych si dovolilstručně zpochybnit jakoukoliv verzi meritokratického principu. Kandidáti naústavní soudce se vnbsp;mých očích znbsp;nejrůznější důvodů dělí na„excellent“ – bez jakýchkoliv nedostatků (takových je nemnoho), „good enough“ a„not good enough“ (případně ještě „horrible“, kterých je snad rovněž nemnoho). Rozřazenído těchto kategorií přitom neprobíhá jen podle vlastností daného kandidáta, ale(zdánlivě nespravedlivě) i podle aktuální politicko-justiční situace. iJustice should not only be done but shouldbe seen to be done/i. Tento princip je podle mého názoru důležitější než to,že nějakého (třeba i excelentního) kandidáta (např. blízkého kamarádaprezidenta) „potrestáme“ neudělením taláru. Vzhledem knbsp;všeobecnémunedostatku excelentních kandidátů není rovněž namístě shazovat ideu většinového„good enough“ soudu, zvláště může-li přitom naplnit jiný užitečný princip, jakoje třeba reprezentace nedostatečně zastoupené společenské skupiny. Vnbsp;okolníchstátech vidíme, že mít pouze „obyčejné“ kandidáty může být vlastně požehnáním./pp class=MsoNormal style=text-align: justify;o:p/o:p/p

Langášek, Simon, Šimáčková: Odpovědi kandidátů na pozici nového soudce či soudkyně ESLP za Českou republiku

8. 4. 2021, 14:07 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;V listopadu letošního roku vystřídá v devítiletém mandátu současného českého soudce u Evropského soudu pro lidská práva Aleše Pejchala nový nástupce či nástupkyně. Z vnitrostátního výběrového řízení, organizovaného Ministerstvem spravedlnosti, vzešla (v abecedním pořadí) jména těchto tří kandidátů: Tomáš Langášek, Pavel Simon a Kateřina Šimáčková./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Odpovědi tří kandidátů na 10 otázek ohledně jejich případného působení ve Štrasburku připravili Jan Lhotský a jeho tým v Bulletinu lidských práv. Jaké jsou názory kandidátů na činnost štrasburského soudu a jak by k ní chtěli přispět?/divspana name=’more’/a/spandiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: left;Viz zde: https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/Bulletin%20b%C5%99ezen%202021.pdf/div

Bílá hora očima ekonoma

14. 11. 2020, 11:33 | JINÉ PRÁVO | Libor Dušek

pPřed 400 letyčeské stavy prohrály povstání proti králi a nastolený režim „stabilizovalspolečnost“ na další čtvrt tisíciletí. Pohled na pobělohorský režim, jaký jsmedostali ze školních lavic, dnes neobstojí. Zde nabízím pohled očima svéprofese, institucionální ekonomie. Ta zkoumá zejména, jak pravidla hry vespolečnosti – politický a právní systém - ovlivňují ekonomickou výkonnost. Závěrbude až překvapivě jednoznačný: pobělohorský režim byl ještě horší, než nám veškole tvrdili./pspana name=’more’/a/spanpVe velmi čtenéknize a href=http://whynationsfail.com/ target=_blankWhy Nations Fail/a popisují ekonomové Daron Acemoglu a James Robinson vývoj Západu jakotrnitou cestu od extraktivních institucí knbsp;institucím více avícenbsp;inkluzivním. Tento proces vyvedl masy lidí znbsp;bídy do dnešníhoblahobytu. Inkluzivní instituce znamenají, že široké vrstvy mohou participovatna ekonomickém i politickém životě. Typickými inkluzivními institucemi jsou ochranavlastnických práv, svoboda podnikání, účast na správě věcí veřejných. Extraktivníinstituce naopak koncentrují politickou moc vnbsp;rukou úzké privilegovanévrstvy a slouží knbsp;posilování jejího ekonomického bohatství na úkorširokých vrstev. České země počátku 17. století byly vnbsp;mezinárodnímsrovnání slušně inkluzivní vnbsp;politické oblasti díky reálné moci stavů,vnbsp;nichž byla zastoupena i nižší šlechta a města. Poskytovaly na svou dobumimořádnou míru náboženské svobody a tolerance (i to je inkluzivní instituce).Ekonomické instituce byly zaostalejší, ale se zpožděním sledovaly západnítrendy./ppTyto trendy mohlypokračovat, obdobně jako například ve Švýcarsku či Nizozemí, které bylyvnbsp;mnohém podobné výchozí situaci, pokud jde o náboženskou toleranci a konfliktysnbsp;Habsburky, ale snbsp;opačným výsledkem. Uvažovat o alternativních, kontrafaktuálních historiích je vždy ošemetné. V tomto případě však se snad o všech jakž takž smysluplných alternativních scénářích dá říci, že by vedly k více inkluzivním politickým i ekonomickým institucím. (Za touto úvahou je fakt, že vedení stavů bylo poměrně pluralitní - zastoupení vyšší i nižší šlechty a měst, zastoupení katolíků.) Pobělohorský režim však nastolilinstituce, které i na svou dobu byly zcela extraktivní:/pp1) Utuženínevolnictví bylo logickou reakcí vládnoucí vrstvy šlechtických vlastníků půdyna nedostatek pracovní síly. Ten nastal vnbsp;důsledku toho, že české zeměztratily emigrací a válečnými útrapami dle různých odhadů až třetinu (!)obyvatel. Nevolnictví na staletí zakonzervovalo zaostalou feudální zemědělskouekonomiku, zatímco na Západě se postupně uvolňovaly feudální povinnosti asnbsp;nimi i pracovní síly a kapitál pro řemesla, obchod a průmysl. Robotnípovinnosti udržovaly masy obyčejných lidí vnbsp;bídě, snižovaly produktivitu vzemědělství a brzdily rozvoj řemesel a měst. Měřitelným dokladem je, ževnbsp;roce 1800 žilo ve městech jen asi 5% obyvatel, zatímco ve většinězápadních zemích byl tento podíl dvoj- až trojnásobný./pp2) Konfiskacemajetku a jeho koncentrace vnbsp;rukou úzké vrstvy politicky loajální šlechtybyly tím, čemu vnbsp;ekonomii říkáme „bad wealth“ – bohatství získané nikoliprací, inovacemi a investicemi, ale přerozdělováním na úkor druhých. Jehonegativní dopady na prosperitu jsou vnbsp;moderních kontextech zdokumentovány.Nelze vnbsp;současnosti kritizovat divokou privatizaci ruskými oligarchy čidomácími tuneláři a zároveň při pohledu do minulosti legitimizovat ve svépodstatě stejné procesy po Bílé hoře. Jejich vrcholem bylo inflační raženímincí a následná měnová reforma roku 1623, které proběhly v režii monopolníhokonsorcia tvořeného Karlem z Lichtenštejna, Albrechtem z Valdštejna, jedenáctidalšími šlechtici a dvěma pražskými kupci. Členové konsorcia na akci pohádkovězbohatli na úkor dlužníků, drobných střadatelů hotovosti, i samotného císaře./ppspan lang=CS3) Pro prosperituzemě je klíčový lidský kapitál. Emigrace velké části obyvatel, a zejména velkéčásti intelektuální elity, se nemohla nepodepsat na následném ekonomickémzaostávání. Komenský byl jen špičkou ledovce/span; ale span lang=CSsamotný fakt, že zakladatel moderní pedagogikypomáhal snbsp;reformou školství panovníkům ve Švédsku a Sedmihradsku, zatímcoznbsp;domova byl vyhnán, říká mnohé./span/pp4) Násilnárekatolizace měla nejspíš ještě jeden negativní dopad na lidský kapitál.Empirické studie a href=https://academic.oup.com/qje/article/124/2/531/1905076 target=_blanknapříklad od německých ekonomů Sashi Beckera a LudgeraWoessmanna/a ukazují, že protestantismus měřitelně přispěl ke zvýšenígramotnosti. Důvodem byl zájem o četbu Bible a obecně důraz na vzdělání.Analogické výzkumy na českých datech chybějí, ale z odhadů znbsp;německýchčástí říše lze dovodit, že rekatolizace mohla dlouhodobě snížit podílgramotného obyvatelstva o 10 až 15 procent./pp5) Ve zdravěprosperujících zemích mají města vysokou míru politické i ekonomickésamostatnosti. Pobělohorský režim nahradil jejich samosprávu tuhou centrálnísprávou a zbavil je politického vlivu. Knbsp;tomu jim naložil jako trest zaúčast na povstání dluhy, ze kterých se ekonomicky dlouho nevzpamatovaly. Paradoxněřemeslné cechy na toto reagovaly utužením svých cechovních monopolů, čímž dobudoucna ještě více podvázaly rozvoj kapitalistického podnikání./ppObrozeneckáinterpretace doby temna až příliš akcentovala národnostní stránku a úpadekčeštiny. Oproti tomu dle názoru některých historiků by vnbsp;alternativníhistorii, ve spojení země snbsp;německým protestantským panovníkem, jazykovágermanizace proběhla rychleji. Tyto akcenty jsou znbsp;mého pohledu ekonoma vlastněnezajímavé. Nevolnictvím nestrádal „národ“ či „jazyk“, ale obyčejní lidé všechnárodností, které tehdy české země obývaly. Však také za konec strádání nelzepovažovat rok 1918. Odbourávání extraktivních institucí začalo josefínskýmireformami a bylo prakticky dovršeno v letech 1861-1867. Od té doby už jsme byliplně součástí západního vývoje a nastal fantastický rozmach průmyslu, kultury aobčanské společnosti./ppNa počátku méhodlouholetého zájmu o Bílou horu byla snaha si tradiční negativní hodnoceníkorigovat. Poznání ekonomických dopadů pobělohorských institucí, a poznáníškodlivosti extraktivních institucí obecně, mě však přivedly knbsp;ještě vícenegativnímu hodnocení. Poslední dobou jsou – přinejmenším mediálně – viditelnéradikální revize líčící pobělohorskou dobu téměř růžově. Některé revizionistickéargumenty – například že se rozvíjelo baroko – jsou z hlediska metodikysociálních věd chybné. Nelze přece automaticky předpokládat, že bez Bílé horyby se baroko jakožto umělecký styl celé Evropy u nás nerozvíjelo (důkazem budiža href=https://en.wikipedia.org/wiki/Dresden_Frauenkirche target=_blankDrážďany/a). Ale revizionistické pohledy zejména jako by uhýbaly před klíčovou otázkou:Vnbsp;čem byly ony izásadní instituce/i pobělohorského režimu –nevolnictví, konfiskace, koncentrace majetku vnbsp;rukách úzké šlechtickévrstvy, náboženská nesvoboda – pro obyčejné lidi dobré? Vnbsp;čem širokýmvrstvám obyvatel prospěly?/ppZ ekonomického pohledu se jednalo o jednoznačně extraktivní instituce, které několik staletí udržovaly široké vrstvy obyvatel v bídě a zaostalosti./ppiPS. Článek vyšel v Lidových novinách 12.11. v redakcí zkrácené verzi a změněným titulkem. Zde je plná verze.nbsp;/i/p

Nález Ústavního soudu k lex Babiš: hospodářská soutěž jako ústavní hodnota

22. 8. 2020, 22:02 | JINÉ PRÁVO | Tomas Pavelka

div style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jeden postřeh k únorovému nálezu Pl. ÚS 4/17. Ústavní soud jím zamítl návrh prezidenta republiky a skupiny poslanců na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů. Zajímavé je, že ačkoliv se soud celkem konvenčně přihlásil k ekonomické neutralitě ústavního pořádku, na mnoha místech odůvodnění nálezu přece jen klade výrazný akcent na regulatorní funkci úpravy střetu zájmů v zajišťování volné hospodářské soutěže a v její interakci se soutěží politickou. Mimoděk tak svým způsobem povyšuje imperativ nekoncentrované ekonomicko(-politické) soutěže a představy o ekonomickém liberalismu (!) až někam mezi ústavní principy podpírající demokratický právní stát./divdiv style=text-align: justify;spana name=’more’/a/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Volný trh a hospodářská soutěž bývají řazeny mezi základní hodnoty evropského práva. Ústavní soud tímto požadavkem za normami o ochraně finančních zájmů EU a vnitřního trhu také rozsáhle argumentuje. Avšak slyšet o soutěžním imperativu v argumentaci českým ústavním pořádkem, a to z úst ústavních soudců (a ne všemi dostupnými náboji střílejících účastníků), mi přijde zajímavé, v této kadenci nebývalé. Citace z nálezu by se klidně daly zařadit do úvodu učebnice antitrustového práva pro ilustraci jeho širšího ekonomicko-politického kontextu.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Argumentační linie volnou hospodářskou soutěží je ale v nálezu z počátku jakoby nepřiznaná. Soud v bodu 159 odůvodnění zdůrazňuje (při posuzování zásahu mj. do práva na podnikání), že ináš ústavní pořádek obecnou charakteristiku či normativní přihlášení se k nějakému typu hospodářství neobsahuje/i. Pravda, v Ústavě ani v Listině žádnou referenci na tržní ekonomiku nebo hospodářskou soutěž nenajdeme – možná snad velmi nepřímo ve formě práva podnikat. Toto kategorické prohlášení soudu se ale pak rozchází s rozmáchlými pasážemi nálezu, které v ochraně volné hospodářské soutěže hledají takřka ústavní hodnotu, anebo alespoň silně působící metahodnotu. Ilustrovat to lze hned např. citací nadpisu předcházejícího bodům 167-171: iÚčel § 4a zákona o střetu zájmů jako nástroje regulace politické a hospodářské soutěže z hlediska čl. 21 odst. 4 Listiny/i. Jinak řečeno, hledisko čl. 21(4) Listiny upravující volební soutěž (který zní: iobčané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím/i) zde má být jakýmsi vodítkem pro výklad pravidel regulace hospodářské soutěže, které jsou vtěleny do některých ustanovení zákona o střetu zájmů./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Ústavní soud trochu žongluje s pojmy. Z některých klíčových pasáží se totiž zdá, že soudci staví vedle sebe, spíše než politickou soutěž, soutěž volební a hospodářskou, a obě pak zahrnují do nadřazeného konceptu soutěže politické jako její složky. V bodu 96 např. soud používá obrat piolitická soutěž obecně a volební soutěž zvlášť/i. Touto syntetickou optikou lze pak číst mimořádně zajímavé body 164-5 nálezu:nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divblockquote style=border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px; text-align: left;div style=text-align: justify;iÚstavní soud z hlediska normativního chápání pojmu demokratického právního státu jako východiska p/iiro ústavně konformní výklad § 4a považuje další aspekt zákona o střetu zájmů, kterým je ochrana před koncentrací veřejné moci a bjiných mocí/b, tedy aby se v jediných rukách soustředila jak politickánbsp;/iimoc (míněna moc plynoucí z titulu výkonu dané funkce), tak moc ekonomická a s ní často spojená /iimoc mediální. […]nbsp;/i/div/blockquotediv style=text-align: justify;ibr //i/divblockquote style=border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px;div style=text-align: justify;iStojí-li za politickou stranou či hnutím bekonomicky silný subjekt/b, jde nepochybně o velkou výhodu ve volné soutěži politických sil (čl. 5 Ústavy, čl. 22 Listiny), jež bmůže způsobit (podle okolností) deformaci této soutěže a zpětně i soutěže hospodářské tam/b, kde na ni působí regulativní nástroje veřejné moci. bEkonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, /bnapř. získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence. […]nbsp;/i/div/blockquotediv style=text-align: justify;ibr //i/divblockquote style=border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px;div style=text-align: justify;iZ hlediska veřejného zájmu a ochrany demokratických hodnot je proto akceptovatelná snaha zákonodárce, který vb reakci na koncentraci významné ekonomické a mediální moci/b činí v mezích ústavního pořádku bopatření bránící možné postupné deformaci demokratického režimu do podoby nějaké z jeho fiktivních či neliberálních variant odporujících požadavkům čl. 1 odst. 1 a čl. 5 Ústavy a čl. 2 odst. 1 Listiny. /b/i[zvýraznění přidáno]nbsp;/div/blockquotediv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Bod 202 pak shrnuje, že ústavně konformní zásah do základních práv veřejného funkcionáře je iplnění[m] ochranné, bregulační /ba kontrolní bfunkce státu plynoucí pro oblast hospodářství/b a podnikání z bčl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 a 3 Ústavy/b a z čl. 1 odst. 1 a 2, čl. 2 odst. 3 a 4 ve spojení s čl. 2 odst. 3, čl. 11 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny vb podmínkách tržního hospodářství s konkurenčním prostředím/b./inbsp;[zvýraznění přidáno]/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Oproti prohlášení o „ekonomické neutralitě“ ústavního pořádku zmíněnému výše tak Ústavní soud nakonec v základních ustanoveních Ústavy a Listiny nachází v podstatě antimonopolní nástroj jako oporu liberální demokracie, součástí jejíž ideologie zřejmě je i nějaká ta moderní varianta ekonomického liberalismu. Nevím, jak jinak si vykládat spojení neliberálních variant, které ve vztahu k ústavnímu demokratickému režimu soud používá. Pro zajímavost, samotný termín „hospodářská soutěž“ je ve svém soutěžně-právním kontextu v textu nálezu zmíněn více než dvacetkrát; jednou dokonce i s odkazem na zákon č. 143/2001 (bod 96).nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;I kdybych měl přehnané sklony vidět soutěžní právo ve všem: antitrust přece už zdaleka není jen o omezené regulaci zajišťující maximální spotřebitelský blahobyt. Naopak, soutěžní právo se dnes ukazuje jako jeden z hlavních – ačkoliv ne vždy nezbytně nejvhodnějších – dostupných nástrojů pro regulaci závažných společenských otázek (platformy, network effects, osobní údaje, big data…). Nález, který, byť možná mimoděk, dál ukotvuje principy kompetitivního tržního prostředí na ústavní úrovni, je v době zvyšující se koncentrace tržní síly a rozevírajících se nůžek nerovnosti u nás, v Evropě, ale hlavně v zámoří, dobré čtení. Určitě víc, než nesmysly o právu nosit bouchačku./div

Pořídíte si pistoli. Jste tím lépe chráněni před zločinem?

8. 7. 2020, 17:40 | JINÉ PRÁVO | Libor Dušek

div class=MsoNormalspan lang=CSLidé, kteří sipistole kupují, jistě získávají pocit většího bezpečí a ochrany. Ale je tenpocit podložen realitou? Tj. když si lidé pořídí pistoli, sníží se tím riziko,že se stanou obětí trestného činu?spana name=’more’/a/span o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSbr //span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSHledat na tutootázku odpověď vnbsp;reálných datech je výzva. a href=https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3588439 target=_blankV zajímavém výzkumu/a se jí chopila href=https://sites.google.com/a/colorado.edu/stephen-billings/home target=_blankStephen Billings/a znbsp;University of Colorado, a nutno říct, že dataknbsp;tomu měl slušná: registr obyvatel, propojený snbsp;databází zbrojníchpasů, takže je vidět, kdy si kdo pořídil (legálně) pistoli. A záznamy o každémtrestném činu včetně adresy, takže je vidět, zda a kdy se daný občan stal obětítrestného činu a jakého. A knbsp;tomu okolnosti (tzv. přirozené experimenty),kdy si kvůli pohybům politických nálad lidé (hlavně republikánští voliči) pořizovalipistole, aniž by to nějak souviselo snbsp;vývojem kriminality vnbsp;místěbydliště. (Metodické detaily viz paper, případně vnbsp;diskusi). o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSbr //span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSVýsledek:Pořízení pistole ZVYŠUJE riziko, že se člověk stane obětí majetkovékriminality. A za tímto zjištěním je prakticky jen jeden druh majetkovékriminality: krádeže zbraně. U dalších majetkových či jiné trestných činů seriziko viktimizace pořízením pistole nesnižuje. Naopak na úrovni městských čtvrtísnbsp;pořízením více pistolí roste násilná kriminalita. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSbr //span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSVýsledek jevnbsp;určitém smyslu přímočarý (aby vám mohli ukrást pistoli, musíte ji nejprvemít). Ale ukazuje důležitý mechanismus, kterým se do oběhu dostávají nelegálnízbraně: krádežemi legálních zbraní. Jen vnbsp;samotném Charlotte, NC, odkudvýzkumná data pocházejí, bylo za sledované devítileté období ukradeno přes14,000 pistolí, což je … no, dost.nbsp;/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSbr //span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSZnbsp;toho plyne i obecnější závěr. Není totak, počet nelegálních zbraní rozhodně není fixní, ale závisí i na regulacích apočtech těch legálních. Pokud roste počet legálních zbraní (třeba kvůlivolnější regulací), více zbraní se nakonec různými cestami dostane i dokriminálního podsvětí. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSbr //span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSDiskutovaný článek je k přečtení zde:/span/divspan face=quot;Calibriquot;,sans-serif style=font-size: 11pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-SA; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-language: EN-US; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-theme-font: minor-latin;a href=https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3588439https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3588439/a/span

Ústavní zákon, který dle předkladatelů vůbec nic nezmění. Ale prý je strašně důležitý.

18. 6. 2020, 07:14 | JINÉ PRÁVO | Libor Dušek

div class=MsoNormal„Právo na obranu života i se zbraní“, zakotvené přímo v Listinězákladních práv a svobod, a href=https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=19085amp;O=12 target=_blankprošlo Senátem/a. Toto je vážné téma, asi mu věnuji několikpříspěvků. A začněme po americku, to jest vtipem. Tím vtipem je hned a href=https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=docamp;value=92773 target=_blankdůvodová zpráva/a:br /br //divdiv class=MsoNormalJeden a čtvrt stránky A4. I průměrný volič u televize, kterýse nepitvá v nuancích legislativního procesu a ústavního práva, asi vytuší, žeústavní zákon si říká o trochu důkladnější zdůvodnění. Nota bene když se jednáo unikátní zásah do téměř posvátné Listiny, za 29 let jen jednou(!)novelizované.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalAle pojďme k obsahu. br /a name=’more’/aVždycky jsem si myslel, že poslanci asenátoři navrhují zákony, aby změnili svět. Ať už ze šlechetných čizkorumpovaných pohnutek, ale zkrátka aby něco změnili. Autoři tohoto návrhuoficiálně na tuto ambici zcela rezignují. Naopak, celá důvodová zpráva nás mápřesvědčit o tom, že se vůbec nic nezmění!o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormal„Návrh neznevýhodňuje muže ani ženy.” (Jako vážně? To aninešlo napsat, že posílení práva bránit zdraví se zbraní posiluje postavení ženv případě fyzického napadení?)o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormal„Návrh zákona nemá dopad na veřejné rozpočty.“ (Tatouklidňující pilulka bývá přibalena k řadě návrhů. Pak se ukáže, že to něcostálo.)o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalA údajně se také nic nezmění na podmínkách regulacestřelných zbraní, nebude třeba přijímat žádný prováděcí zákon. A také senezmění nic k lepšímu: není uveden žádný pozitivní dopad na lidské životy.Dokonce ani oblíbená mantra, že právo bránit se se zbraní sníží kriminalitu.(Budu si naivně myslet, že si předkladatelé načetli odbornou literaturu ktématu a tudíž zjistili, že tato mantra nemá ve vědeckých poznatcích zrovnasilnou oporu – o tom něco příště).o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalbr //divspan style=line-height: 107%;span style=font-family: inherit;Takže mě zajímá: kromě inkoustu na Listině, cose tedy změní? A když se nic nezmění, tak proč to předkladatelé navrhují? Nota bene proč zrovna v době, kdy je Parlament zavalen agendou reagující na koronavirovou krizi?/span/span

Jan Vučka: I v trestním právu lze stanovit škodu odhadem

15. 6. 2020, 17:52 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

Zejména když se tím ušetří! Při rešerších judikatury občas vykouknou neuvěřitelné věci …br /a name=’more’/abr /Doporučuji ke studiu rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 11 Tdo 742/2013. Jednak je popisovaný skutek velmi barvitý (například věta ido funkce rozhodce svévolně dosadil spřízněnou osobu, která díky své kvalifikaci (automechanik) nedisponovala zásadní orientací v obchodních vztazích/i), jednak se z něj dá dozvědět leccos inovativního o trestním právu.br /br /Z usnesení:br /br /iZa opodstatněné nelze podle státní zástupkyně označit ani námitky obviněného ke způsobu stanovení výše škody, kterou chtěl způsobit městu Oslavany. Je pravdou, že vyčíslení způsobené škody obstaralo samo město Oslavany, a to prostřednictvím znalecké kanceláře ProFaG Ivančice, s. r. o., dle které veškeré dotčené nemovitosti v majetku města Oslavany dosahují účetní hodnoty 130 000 000 Kč až 145 000 000 Kč. Podle soudu lze předpokládat, že cena obvyklá u většiny staveb a větší části pozemků je ještě vyšší. Znalecký posudek ve věci pořízen nebyl, neboť pouze náklady na pořízení znaleckého posudku by se pohybovaly v rozsahu 370 000 Kč bez DPH./ibr /[...]br /[hodnocení Nejvyšším soudem:]nbsp;iPokud jde o stanovení výše škody, je zcela v kompetenci soudu prvního stupně, aby určil, jakým způsobem bude ta která konkrétní skutečnost prokazována, jestliže jeho postup je logický, zdůvodněný a nebudí pochybnosti. Není nikde předepsáno, že výši škody je třeba určit např. znaleckým posudkem. V tomto případě soud prvního stupně zdůvodnil, že náklady na vypracování znaleckého posudku by i jen bez DPH činily 370 000 Kč. Přistoupil proto k jinému způsobu určení a vyšel z účetní hodnoty nemovitostí s tím, že jejich obvyklá cena u bvětšiny /bstaveb a pozemků je zřejmě vyšší. S tímto závěrem obviněný nesouhlasí, Nejvyšší soud jej však považuje za logický a vycházející z obecné zkušenosti. Stanovení výše škody bylo provedeno ve prospěch obviněných, o právní kvalifikaci nelze vzhledem k její výši pochybovat a nelze ani souhlasit s obviněným, že jde o otázku esenciální pro určení výše trestu. Pohybujeme se totiž v takových částkách, že ani hypotetická odchylka v řádu milionů by se na výši trestu projevit nemohla. bPostup soudu prvního stupně považuje Nejvyšší soud v tomto bodě za zcela správný, neboť přes veškerou důležitost práva obviněného na obhajobu nelze zapomenout, že náklady trestního řízení hradí obviněný paušální částkou, tedy by jejich drtivou většinu nesl stát, to znamená všichni daňoví poplatníci, což by bylo v tomto případě zcela neproporcionální./b/ibr /(zvýrazněno autorem článku)br /br /Tedy soud sám potvrzuje, že tržní cena bývá jen bvětšinou/b vyšší než ocenění v účetnictví! Ale není nutné řádně prokazovat vinu žalovaným skutkem, pokud by to daňové poplatníky příliš zatížilo. Prostě to nějak odhadnem’ a nějak to vyjde.br /br /Líbí se mi zmínka o důležitosti práva na obhajobu. Jsme velmi chudá země, když standardní pravidla dokazování vyměníme za 370.000 Kč!br /br /Jan Vučkabr /advokátbr /br /P. S. Proboha, jaký účetní systém používá město Oslavany, že neví, jakou účetní hodnotu má jeho majetek, a musí si na to najímat externistu???

Epidemie na Nejvyšším správním soudu a nepřijatelnost kasačních stížností

21. 5. 2020, 14:03 | JINÉ PRÁVO | Libor Dušek

div class=MsoNormalspan lang=CSNávrh a href=https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8amp;t=237novely soudního řádusprávního/a velmi rozšiřuje okruh kasačních stížností, které může Nejvyššísprávní soud odmítnout projednat pro nepřijatelnost. Možná je to dobrý nápad,možná ne. Vlastně jeho věcnou vhodnost nelze, alespoň na základě důvodové zprávy,rozumně posoudit. Důvodová zpráva je zcela nepodložena empirickými fakty a neptáse po příčinách problému.nbsp;o:p/o:p/span/divbr /div class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;Začněme dvěma grafy:Ten vlevo jste vnbsp;nějaké podobě zřejmě viděli a ukazuje počet úmrtí naCovid-19 vnbsp;Česku za první měsíc epidemie. Ten druhý ukazuje trochu jinou „epidemii“,a to bující nápad kasačních stížností u Nejvyššího správního soudu. Je vytvořenýznbsp;jediné tabulky v důvodové zprávě knbsp;novele, jejíž ambicí je „stlačitkřivku“, aby soudci zvládali případy vyřizovat. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;br //span/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiarOrmJW57B6MIyMOi8SbevS6CH8768ZeCG5XVjEFz2uPHqEU6L0QrDTicBoetD-UQH-nx7NrOzCFVLdm3RFu3pPwA9qmtX3XjpLyRSmxti5Cfeo_iKhB_uOOwFGHs7AVgJ2yDpg/s1600/202004_neprijatelnost_kasacni_NSS_grafcombined.png imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=580 data-original-width=1600 height=232 src=https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiarOrmJW57B6MIyMOi8SbevS6CH8768ZeCG5XVjEFz2uPHqEU6L0QrDTicBoetD-UQH-nx7NrOzCFVLdm3RFu3pPwA9qmtX3XjpLyRSmxti5Cfeo_iKhB_uOOwFGHs7AVgJ2yDpg/s640/202004_neprijatelnost_kasacni_NSS_grafcombined.png width=640 //a/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;/spanbr /a name=’more’/aspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;br //span/divdiv class=MsoNormalAnalogie mezi grafyje jasná: oba ukazují až konec komplexnějších procesů. U epidemie je to šířeníviru vnbsp;populaci, po kterém někteří nakažení onemocní, někteří jsou hospitalizováni,a někteří nakonec umírají. U správního soudnictví je to nejprve legislativa,zakládající možné konflikty mezi občany a státem, a dále rozhodnutí státníchorgánů, znbsp;nichž některá jsou napadena u soudu a některá doputují až knbsp;NSS./divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;br //span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;Kdyby se vládyrozhodovaly vnbsp;boji snbsp;epidemií jen na základě grafu o počtu úmrtí,byly by bezradné a výsledkem by byla zdravotní katastrofa. Naštěstí mají mnohembohatší informace – statistiky o hospitalizacích, testech, typech nakaženýchosob, místech nákazy. Ty jim umožňují zachytit nákazu vnbsp;dřívějších fázích,cílit opatření na zdroje nákazy (např. karanténa celých obcí či rizikovýchosob), koncentrovat péči a ochranu na rizikové skupiny pacientů.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;Poslanecká novela– nedávno prošla ústavně-právním výborem Sněmovny – jako jediný empirickýpodklad používá právě tento jediný grafu. Vůbec si neklade otázky: Co jepříčinou nárůstu kasačních stížností? Jaké typy případů se na něm nejvíce podílí?Jsou to případy bagatelní nebo složité? Od kterých státních orgánů aprvoinstančních soudů nejvíce přicházejí? Které sféry práva se týkají? o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;Každou znbsp;těchtopříčin je možné odhalit vnbsp;datech. A od zjištění příčin by se mělo odvíjet hledánínejlepšího řešení problému. Například:/span/divdiv class=MsoNormal/divullispan lang=CS style=text-indent: -0.25in;Příčinounárůstu může být nedávná legislativa, která vnbsp;jisté sféře práva vygenerovalavíce sporů mezi občany a státními orgány. Řešením může být zvážení, zda ona legislativabyla opravdu vhodná, případně odstranění výkladových nejasností tak, aby nedocházeloknbsp;tolika soudním sporům./span/lilispan lang=CS style=text-indent: -0.25in;Možnáněkterý úřad „přitvrdil“ ve své praxi a stejný typ neshod řeší mnohem častějizamítavě. Například odvolací finanční ředitelství možná agresivněji zamítá odvoláníproti rozhodnutí finančních úřadů, a občané se následně více soudí. Hlubší analýzaby pak měla prověřit, zda tyto nové případy u soudů úřad převážně vyhrává (ajeho agresivnější praxe je tedy legitimní) nebo prohrává (a jeho agresivnějšípraxe jen zbytečně zatěžuje občany i soudy). Adekvátním řešením vnbsp;takovém případěby byla manažerská korekce praxe daného úřadu./span/lilispan lang=CS style=text-indent: -0.25in;Možnáby analýza odhalila rostoucí nekonzistenci vnbsp;rozhodování prvoinstančníchsoudů, na kterou občané i úřady logicky reagují podáváním kasačních stížností vnbsp;naději,že „u NSS to vyjde“. Řešením potom není odmítání kasačních stížností, ale naopakjejich věcné projednání a ustálení judikatury, nebo měkká opatření vedoucí kezmírnění nekonzistencí vnbsp;prvních instancích./span/lilispan lang=CS style=text-indent: -0.25in;Neboby analýza dat odhalila, že soudy na nižší instanci zrychlily své rozhodování.Pak ale bychom věděli, že se jedná o dočasný fenomén, kdy na staré případy se „tlačí“rychle vyřízené nové případy. Pokud rychlost vyřizování případů na nižšíchinstancích se už nezvyšuje, nápad se rychle samovolně ustálí na stejném počtustížností jako dříve. Pak může být nejlepším řešením dokonce nedělat nic./span/li/uldiv class=MsoListParagraphCxSpLast style=mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;Tyto ambice –zvážit varianty a vybrat tu nejlepší – si poslanecká novela neklade. Vidí ažkonec problému a proto volí řešení na konci: pravomoc stížnost odmítnout pro nepřijatelnost.(Analogie: vnbsp;nemocnicích umírají lidé na novou plicní nemoc, je třeba nakupitventilátory.) Toto řešení jistě dosáhne kýženého efektu, část stížností odmítnutabude, soudu se odlehčí. Opakuji: netvrdím, že je to špatné řešení. Jen znbsp;předloženéhomateriálu nelze usoudit, zda je nejlepší možné, a zda neexistovaly i jiné cesty.Rozhodně se nijak nesnaží jít po příčině problému. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;br //span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;Jedním ze vstupůdo zvoleného řešení byly osobní zkušenosti soudců NSS, že řada stížností jebagatelních, právně jednoznačných, a nezaslouží si meritorní vyřízení. To jeadekvátní argument. Nicméně i odmítnutí pro nepřijatelnost vyžaduje určitý čassoudce a soudních úředníků. Vedle možnosti stížnosti odmítnout by ale i tak bylolepší pídit se po příčinách těchto stížnosti a usilovat o to, aby knbsp;NSS vůbecnepřicházely. Tím by se NSS ještě více odlehčilo, a možná by se (při podchycení„nákazy“ vnbsp;úřadě vzniku) odlehčilo i nižším soudům. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;br //span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;Varianta, kterávzešla ze sněmovního výboru, omezuje nepřijatelnost na případy řešené vnbsp;prvnímstupni samosoudcem. /spanOkruh takovspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;ých případů je široký a href=https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150?text=spravni+rad#p31(§31 soudníhořádu správního/a), ale ani znbsp;a href=https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=8amp;ct=237amp;ct1=2usnesení knbsp;pozměňovacímunávrhu/a, ani znbsp;webu NSS, ani znbsp;a href=https://www.justice.cz/documents/12681/719244/Ceske_soudnictvi_2018_vyrocni_stat_zprava.pdfVýročnístatistické zprávy soudnictví/a se nedozvíme, zda tyto případy představují 20nebo 80 procent nápadu. Kolik osob může být potenciálně negativně zasaženo tím,že jejich spor nebude projednán u NSS? Netušíme.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;br //span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;„Epidemii“kasačních stížností je rozhodně třeba řešit. Rozšíření nepřijatelnosti možná jedobrým řešením, ale vlastně to nelze znbsp;důvodové zprávy posoudit. Legislativnímašinerie by už konečně mohla používat nástroje a standardy 21.století. Přemýšlenínad příčinami problému by vedlo ke zvažování více variantních řešení. Ta bymohla rozšíření nepřijatelnosti nahradit nebo – realističtěji – vhodně doplnit.Bohatství dat, které státní úřady a soudy generují, by po pečlivé analýze odhalilozdroj „epidemie“ a umožnilo by cílit řešení. Opravdu už lze legislativu vnbsp;oblastijustice opřít o sofistikovanější nástroje než jeden jednoduchý graf. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormalispan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;PS: Děkuji ZdeňkuK/span/iispan lang=CS style=mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;ü/span/iispan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;hnovi za cenné komentáře.nbsp;/spanDalší materiályzde:/i/divdiv class=MsoNormala href=https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8amp;t=237Sněmovnítisk 237/ao:p/o:p/divdiv class=MsoNormala href=https://pravo21.online/podcasty21/podcasty21-special-zuzovani-soudniho-prezkumu-spravnich-rozhodnutihttps://pravo21.online/podcasty21/podcasty21-special-zuzovani-soudniho-prezkumu-spravnich-rozhodnuti/aspan class=MsoHyperlinko:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormala href=https://advokatnidenik.cz/2020/02/05/soudce-nss-karel-simka-rozsireni-principu-neprijatelnosti-neni-revoluci-ale-evoluci/https://advokatnidenik.cz/2020/02/05/soudce-nss-karel-simka-rozsireni-principu-neprijatelnosti-neni-revoluci-ale-evoluci//aspan lang=CS style=mso-ansi-language: CS;o:p/o:p/span/divbr /

Smířlivé přijetí zproštění australského kardinála Pella

18. 4. 2020, 11:54 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;Minulý týden byl australským Vrchním soudem (určitou obdobou Nejvyššího a Ústavního soudu ČR) definitivně osvobozen australský kardinál George Pell, který byl soudy nižší instance shledán vinným ze zneužívání sboristů a odsouzen k šestiletému trestu odnětí svobody. Jeho případ nebyl dlouho jednoznačný – první porota se neshodla na výsledku a Pella shledala vinným až druhá porota, přičemž odvolací soud prvostupňové rozhodnutí nezrušil poměrem hlasů 2-1, kdy pro zrušení hlasoval nejzkušenější trestní soudce. Vrchní soud Pella osvobodil všemi hlasy 7-0 z důvodu, že jednání Pella nebylo prokázáno bez důvodných pochybností, čímž soud učinil finální tečku za jedním z nejsledovanějších trestních případů v moderních australských dějinách. br /a name=’more’/abr /Pozoruhodným tento případ činí vyjádření hlavního svědka, sboristy J., i zproštěného kardinála. Oba se mohou cítit trestním řízením výrazně poškozeni. Sborista může vnímat, že spravedlnosti nebylo učiněno zadost a že pachatel, který jej zneužíval, nebyl potrestán. Velmi jednoduše by mohl tvrdit, že rozhodnutí vrchního soudu neumožňuje odsouzení pachatelů sexuálního zneužívání, jelikož požaduje příliš vysoký standard dokazování, nebo že mocní nikdy nebudou odsouzeni. Kardinál Pell strávil – neoprávněně – přes 400 dní ve vězení a byla proti němu vedena štvavá kampaň některými australskými médii. Byť mu bylo nakonec dáno za pravdu, může jednoduše vnímat celý proces a věznění za výraznou nespravedlnost. br /br /Mohli bychom tedy očekávat útoky sboristy na kardinála a na vrchní soud či kardinála na sboristu, nižší soudy a média. Tuto reakci nacházíme ve vyjádřeních třetích osob na Twitteru či v některých médiích, které představují až nenávistné útoky na Pella, Vrchní soud či na některá média, která Pella dříve velmi silně kritizovala. Sborista i kardinál však reagovali naprosto jinak: S respektem k rozhodnutí soudu a smířlivě. br /br /Přečtěte si celé a href=https://www.abc.net.au/news/2020-04-08/george-pell-accuser-witness-j-reacts-to-high-court-judgment/12130684prohlášení/a sboristy, ve kterém mimo jiné plně akceptuje rozhodnutí soudu i jeho důvody: br /br /i V případech sexuálního zneužívání dětí je náročné přesvědčit soud, že k trestné činnosti skutečně došlo, aniž by byl prostor pro pochybnost. Je to velmi vysoký standard na dosažení – těžké břemeno. Rozumím však tomu, že vina musí být dokázána bez důvodných pochybností. Nikdo nechce žít ve společnosti, ve které mohou být lidé uvězněni bez spravedlivého procesu. /ibr /br /Kardinál se podobně ve svém a href=https://7news.com.au/news/court-justice/george-pell-releases-statement-after-high-court-overturns-convictions-c-960688prohlášení/a snaží vášně tlumit, ne rozněcovat: br /br /i Necítím zášť vůči člověku, který mne obvinil a nechci, aby mé zproštění vedlo k dalšímu zranění a zatrpknutí, které již mnozí prožívají – zranění i trpkosti je již dnes mnoho. Trestní řízení se mnou také nebylo referendem o katolické církvi či o tom, jak se australská katolická církev dokázala vypořádat se zneužíváním dětí v Austrálii. /ibr /br / Velmi pravděpodobně se nikdy plně spolehlivě nedozvíme, co se skutečně stalo. Případ bychom si měli pamatovat právě kvůli respektu k právu a k druhému ze strany sboristy i kardinála, jelikož oba prokázali sílu skrze smířlivost a respektování soudního rozhodnutí. Je jen škoda, že mnozí ostatní zastávají výrazně radikálnější postoje než ti, kterých se rozhodnutí nejblíže dotýká. V důsledku toho bude australská společnost více rozdělená a soudní instituce vnímané jako méně legitimní. br /br /Tento respekt byl možná vyvolán i tím, že vrchní soud nerozhodl na základě spekulativní úvahy: Na a href=http://eresources.hcourt.gov.au/downloadPdf/2020/HCA/1243 stránkách/a detailně rozebírá důvody, které ho vedly k závěru, že tvrzený děj, je pouze jednou z možností, která je v určitých aspektech problematická. Tímto rozhodnutím jistě nekončí vyšetřování sexuálních zneužívání v rámci katolické církve v Austrálii, velmi pravděpodobně budou probíhat i civilní spory s kardinálem Pellem, kde je standard dokazování nižší. Můžeme tedy doufat, že tam, kde to bude dostatečně prokazatelně, bude učiněno spravedlnosti zadost – a tam, kde nikoli, tam budou alespoň formulované různé scénáře. br /br /Právní stát sílí, pokud jsme ochotni akceptovat i nám nepříznivá rozhodnutí a nepodléháme pokušení podsouvat soudům skryté motivace bez jasnějších důkazů, pokud soudy své rozhodnutí detailně odůvodňují. Naše lidskost se pak objevuje, pokud máme možnost zaútočit, ale místo toho svoji sílu ukážeme smířlivostí či nastavením druhé tváře. Sborista i kardinál nám ukázali respekt k právu i smířlivost v praxi. Díky za to. /div

Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně

6. 4. 2020, 08:06 | JINÉ PRÁVO | Libor Dušek

div class=MsoNormal style=margin-top: 12pt; text-align: left;span style=font-size: 11pt; text-indent: -17.85pt;Boj snbsp;šířením nákazy koronavirubude úspěšný, jen pokud přijatá omezující opatření budou lidmi dodržována. V nové a href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.pdf target=_blankstudii think tanku IDEA/a nabízím sedmdoporučení, jak toho efektivně dosáhnout,nbsp;/spanspan style=font-size: 14.6667px; text-indent: -23.8px;na základě poznatků dřívějších empirických výzkumů a pricipů ekonomické analýzy kriminality.nbsp;/span/divdiv class=MsoNormal style=margin-top: 12pt; text-align: left;span style=font-size: 14.6667px; text-indent: -23.8px;Shrnutí:/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/span!–[endif]–span lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;Čím více lidí bude přijatá omezujícíopatření dodržovat dobrovolně, tím méně bude nutné je vynucovat represivnímikontrolami a hrozbou trestů. Vnbsp;tomto je velmi klíčová správná komunikaceopatření vládou a dalšími institucemi. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/span!–[endif]–span lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;Každé další přijímané omezení by mělobýt doprovázeno konkrétním plánem nanbsp;monitorování a vymáhání jehododržování. Informace o monitorování a vymáhání by měly být průběžně sděloványveřejnosti, aby si to lépe uvědomovala.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/span!–[endif]–span lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;Nejvyšší prioritou je vynucovatdodržování nařízené domácí karantény formou náhodných kontrol, zapojením obecnípolicie, vysokých pokut, omezujících opatření při opakovaném porušení karantény(např. náramky pro domácí vězení) a využití chytrých digitálních technologií.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/span!–[endif]–span lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;Má smysl uvažovat o jednorázové „amnestii“pro osoby v karanténě, které dobrovolně přiznají její porušení a poskytnou údajeo osobách, se kterými přišly do kontaktu./span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-font-style: italic; mso-fareast-font-family: Symbol;span style=mso-list: Ignore;·span style=font: 7.0pt quot;Times New Romanquot;;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/span/span!–[endif]–span lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;Vymáhání plošných omezení ve veřejnýchprostorách vyžaduje monitorování ze strany policie, které by však nemělo býtpřehnané. Poznatky výzkumů ukazují na dobré důvod/spanspan style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: EN-US;y,/spanspan lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; pročupřednostňovat napomenutí a nízké, administrativně nenáročné blokové pokuty, nazákladě jednoduchého celostátně stanoveného „sazebníku“ doporučených pokut./spanspan lang=EN-GBbr clear=all style=mso-special-character: line-break; page-break-before: always; //spanspan lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-style: italic;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;span lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;br //span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;span lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;Plný text následuje níže:/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;span lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;br //span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;span lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;/span/diva name=’more’/abr /h2 style=line-height: 115%;span lang=CS style=color: #2526a9;Jak vymáhatefektivněo:p/o:p/span/h2div class=MsoBodyText style=margin-bottom: .25in;span lang=CSBoj s koronavirem bude úspěšný, jen pokud přijatáomezující opatření budou většinou lidí dodržována. Vnbsp;současnosti (konecbřezna/začátek dubna) je ve společnosti poměrně vysoká deklarovaná ochota lidívládní omezení dodržovat.a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn1 name=_ftnref1 title=sup!–[if !supportFootnotes]–supspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;[1]/span/sup!–[endif]–/sup/a Kjejich porušování ale zjevně dochází i nyní. Zvláště alarmující je zjištěnívyplývající z analýz dat platebních karet, že až 46nbsp;% lidí, kteří zřejměměli být vnbsp;první polovině března v karanténě po návratu z Itálie,nakupovalo mimo domov.a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn2 name=_ftnref2 title=sup!–[if !supportFootnotes]–supspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;[2]/span/sup!–[endif]–/sup/a Snbsp;postupemčasu navíc zřejmě riziko porušování omezení poroste s tím, jak vnbsp;lidechbude narůstat únava a omrzení znbsp;omezených činností a pobytu doma. Dosavadnípřístup může vyvolávat dojem, že na nedodržování jednoho plošného omezení vládareaguje dalším plošným omezením (viz bTabulka/b). Ilustruje to například mediálnívyjádření dnes již bývalého předsedy Ústředního krizového štábu Romana Prymuly,že v případě nedostatečného dodržování omezení lze uvažovat o úplném zákazuvycházení.a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn3 name=_ftnref3 title=sup!–[if !supportFootnotes]–supspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;[3]/span/sup!–[endif]–/sup/ao:p/o:p/span/divtable border=1 cellpadding=0 cellspacing=0 class=MsoNormalTable style=border-collapse: collapse; border: none; mso-border-bottom-alt: solid black 1.0pt; mso-border-insideh: 1.0pt solid black; mso-border-insidev: 1.0pt solid black; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; mso-padding-alt: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-table-layout-alt: fixed; mso-yfti-tbllook: 1536; width: 624px; tbodytr style=height: .1in; mso-yfti-firstrow: yes; mso-yfti-irow: 0; td colspan=3 style=border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: none; border-top: solid black 1.0pt; height: .1in; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 6.5in; valign=top width=624 div align=left class=MsoNormal style=border: none; margin-bottom: 0.0001pt;bspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;Historie přijímání nejdůležitějších vládních omezení proti šíření covid-19o:p/o:p/span/b/div/td /trtr td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt; valign=top width=84 div align=left class=MsoNormal style=border: none; margin: 0in 0in 0.0001pt 2.85pt;bspan lang=CS style=color: #2526a9; font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;Datum schválenío:p/o:p/span/b/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt; valign=top width=305 div align=left class=MsoNormal style=border: none; margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;bspan lang=CS style=color: #2526a9; font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;Omezenío:p/o:p/span/b/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt; valign=top width=235 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;bspan lang=CS style=color: #2526a9; font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;Číslo usnesení vlády nebo opatření Ministerstva zdravotnictvío:p/o:p/span/b/div/td /trtr td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt; valign=top width=84 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 5.65pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;12.nbsp;3.o:p/o:p/span/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt; valign=top width=305 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;zákaz výuky na školách, o:p/o:p/span/divdiv align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;uzavření hranico:p/o:p/span/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt; width=235 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;74/2020 Sb.,o:p/o:p/span/divdiv align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;70/2020 Sb.o:p/o:p/span/div/td /trtr td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt; valign=top width=84 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 5.65pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;14.nbsp;3.o:p/o:p/span/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt; valign=top width=305 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;zákaz maloobchodního prodeje, br / stravovacích a ubytovacích služebo:p/o:p/span/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt; width=235 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;82/2020 Sb.o:p/o:p/span/div/td /trtr td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt; valign=top width=84 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 5.65pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;15.nbsp;3.o:p/o:p/span/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt; valign=top width=305 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;zákaz volného pohybu osob s výjimkou nezbytných cest (nošení roušek) o:p/o:p/span/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt; width=235 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;85/2020 Sb.o:p/o:p/span/div/td /trtr td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt; valign=top width=84 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 5.65pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;18.nbsp;3.o:p/o:p/span/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt; valign=top width=305 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;zákaz pohybu na veřejnosti bez ochranných pomůcek dýchacích cest (roušek)o:p/o:p/span/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt; width=235 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;111/2020 Sb.o:p/o:p/span/div/td /trtr td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt; valign=top width=84 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 5.65pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;23.nbsp;3.o:p/o:p/span/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt; valign=top width=305 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;zpřísnění zákazu volného pohybu osob br / na nejvýše v počtu dvou osob, o:p/o:p/span/divdiv align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;omezení zasedání obecních a krajských zastupitelstevo:p/o:p/span/div/td td style=border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt; width=235 div align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;MZDR 12745/2020-1o:p/o:p/span/divdiv align=left class=MsoNormal style=margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;span lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;123/2020 Sb.o:p/o:p/span/div/td /tr/tbody/tablediv class=MsoBodyTextbr //divdiv style=border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 0in 0in 1.0pt 0in;div class=MsoNormal style=border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;span lang=CSNamísto přijímání nových omezení by však nynímělo být prioritou vymáhání dodržování omezení již přijatých. Tento text siklade otázku, jak toho dosáhnout? A zejména, jak toho dosáhnout conejefektivněji? Orgány veřejné moci mají omezené zdroje, respektive možnosti.Na co by se tedy měly primárně soustředit? Která opatření jsou nákladověefektivní? Tato studie aplikuje dosavadní poznatky ekonomie kriminality/spana href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn4 name=_ftnref4 title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;[4]/span/span/span/span/aspan lang=CS a nabízí užitečné principy i konkrétnínávrhy./span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;span lang=CSbr //span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;br //div/divh2 style=margin-bottom: 16.0pt;span lang=CS style=color: #2526a9;Sedmdoporučenío:p/o:p/span/h2div class=MsoBodyText style=margin-bottom: 8.0pt;bspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;1. Doporučení:/span/bspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS; /spanbspan lang=CSJe důležité, aby co nejvíce lidí dodržovalopřijatá omezení dobrovolně/span/bspan lang=CS. To umožní koncentrovat vymáhání na relativně malou skupinu lidí, kteříomezení dobrovolně nedodržují. Většina lidí je ochotna dodržovat omezenídobrovolně, pokud chápou jejich přínosy pro sebe i své okolí a vnímají je jakolegitimní (Rothstein 2005, Tyler 2012). Srozumitelná a čitelná komunikace vládyje proto zcela zásadní. Konkrétní doporučení pro optimální komunikaci vlád avedení obcí obecních obsahuje studie „IDEA anti COVID-19“ /spanspan lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Jak%20komunikovat_Covid19_brezen2020_9.pdfspan lang=CS# 9/span/a/spanspan lang=CS. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 8.0pt;bspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;2. Doporučení:/span/bspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS; /spanbspan lang=CSU každého existujícího omezení je třeba vypracovatkonkrétní plán na monitorování a vymáhání jeho dodržování/span/bspan lang=CS, a tento plán skutečně implementovat.Případná zpřísnění omezení přijímat až tehdy, pokud se vymáhání stávajícíchomezení ukáže jako nedostatečné, a to opět souběžně s plánem na jejichvymáhání. Informace o účinnosti vymáhání je třeba sbírat a komunikovat vládě anbsp;veřejnosti.Vnbsp;současnosti může mít veřejnost snadno mylný dojem, že dodržování některýchopatření vymáháno není.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;bspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;3. Doporučení:/span/bspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS; /spanbspan lang=CSČím více omezení bude v platnosti, tím hůře budekaždé z nich vymahatelné./span/bspan lang=CS Je proto důležité, aby vláda každé nové omezení pečlivě zvážila a byla sijista jeho nezbytností a adekvátností. Jinak hrozí oslabení účinnosti ostatníchopatření. Při velkém množství omezení, a jejich častých změnách, se lidépřestávají orientovat vnbsp;tom, která omezení a vnbsp;jaké podobě vlastněplatí. Tím se dále komplikuje i jejich dobrovolné dodržování. Aktuální podobaomezení by měla být dostupná vnbsp;jednoduché srozumitelné podobě na jednompevném a všem známém místě (na konci března tomu tak stále nebylo).o:p/o:p/span/divdiv style=border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 0in 0in 1.0pt 0in;div class=MsoNormal style=border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;bspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;br //span/b/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;bspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;4. Doporučení:/span/bspan lang=CS style=color: #2526a9; /spanspan lang=CSPokud jde o represivnínástroje, bnejvyšší prioritou je vynucovat dodržování nařízené domácíkarantény/b u osob s prokázanou nákazou koronavirem, osob, které byly vpředchozím kontaktu s nakaženými, jsou po návratu z rizikové oblasti apod. Lidés nařízenou domácí karanténou nesmí vůbec opouštět své místo pobytu. Jejíporušování představuje velmi vysoké riziko dalšího šíření nákazy. Vnbsp;domácíkaranténě je dle statistik neschopenek momentálně (konec března) přes 19 tisícosob/span; span lang=CSúplný počet osob vnbsp;domácí karanténě je zřejměo něco vyšší.a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn5 name=_ftnref5 title=supsupspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;[5]/span/sup/sup/a Prostátní aparát je mnohem efektivnější soustředit kontroly a sankce na tutorelativně malou rizikovou skupinu, než se stejnou intenzitou vymáhat plošnézákazy uvalené na zbývajících 10 milionů obyvatel./spana href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn6 name=_ftnref6 title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;[6]/span/span/span/span/aspan lang=CS Konkrétní dílčí doporučení jsou:/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16pt; line-height: 150%; text-indent: -17.85pt;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/spanb style=text-indent: -17.85pt;span lang=CSPlánovitě provádět náhodné kontroly/span/bspan lang=CS style=text-indent: -17.85pt; a směrem k veřejnosti udržovat povědomí,že hrozba kontroly je reálná. Empirické výzkumy konzistentně ukazují, že rizikoodhalení má na nelegální chování nejsilnější odrazující účinek ve srovnánísnbsp;dalšími represivními nástroji (Nagin, 2013). Na druhou stranu frekvencekontrol nemůže být pro osoby vnbsp;karanténě obtěžující, jinak bude klesatochota lidí snbsp;mírnými příznaky či vědomým kontaktem snbsp;nakaženouosobou kontaktovat lékaře a karanténu nastoupit./span/div/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 5.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l1 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–bspan lang=CSZapojit obecní policii:/span/bspan lang=CS v současnosti obecní policie nemá kdispozici informace o osobách, které jsou v domácí karanténě. Obecní policiemůže kontrolu provádět relativně levně v rámci běžné pochůzkové činnosti.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l1 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–span lang=CSTresty za porušování karantény mají býtvysoké, tj. pokuty v řádu desítek tisíc korun. nbsp;Zde ale vzniká dilema: v obavách z vysoképokuty se lidé v karanténě logicky budou snažit své přestoupení zatajit. Protostojí uvažovat o vyhlášení „karanténové amnestie“: pokuta bude odpuštěna lidem,kteří do dané (krátké) lhůty dobrovolně oznámí své porušení spolu s údaji oosobách, se kterými přišli do kontaktu./spana href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn7 name=_ftnref7 title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;[7]/span/span!–[endif]–/span/span/aspan lang=CSbr clear=all style=mso-special-character: line-break; page-break-before: always; /o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l1 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–span lang=CSV případě opakovaného porušení je na místěnejen ještě vyšší sankce, ale i opatření zajišťující fyzickou přítomnost doma.Nabízí se využití elektronického monitoringu, který již funguje pro dohled nadosobami ve výkonu trestu domácího vězení (a to nejen zvýšením počtu náramků,ale přesunem těch stávajících – koronavirus je aktuálně vyšší priorita nežběžná drobná kriminalita).o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l1 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–span lang=CSPokud už lidé karanténu poruší, lze rizikošíření nákazy omezit identifikací osob, se kterými přišli do kontaktu (vizkaranténová amnestie výše). o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l1 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–span lang=CSVyužívat údaje z platebních karet a mobilníchtelefonů k detekci těch, kdo karanténu nedodržují. Ale i zde se musí dávatpozor na nežádoucí dopady nanbsp;chování lidí.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyTextbr //divdiv class=MsoBodyTextbspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;5. Doporučení:/span/bspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS; /spanbspan lang=CSVymáhání plošnýchomezení „na ulici“/span/bspan lang=CS(zákazy volného pohybu, nařízení nošení roušek atd.) vyžaduje vyvážený přístup.Škodlivá je jak naprostá absence represe, tak i možná pravděpodobnější problém přehnanéreprese, kdy policisté monitorují a pokutují i relativně bagatelní či formálníporušení a nedostává se jich pronbsp;vymáhání těch skutečně rizikovýchporušení. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l2 level1 lfo2; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–bspan lang=CSSpolečenský tlak/span/bspan lang=CS může zajistit vysokou míru dodržování těchtoomezení beznbsp;potřeby represe. Společenským tlakem se nemyslí udávání, kterénásledně zase zatěžuje policii, ale vytvoření normy žádoucího chování (jako seto podařilo vnbsp;případě nošení roušek) a upozorňování lidí vnbsp;okolí,pokud normu porušují (např nemají roušku/spana href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn8 name=_ftnref8 title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;[8]/span/span!–[endif]–/span/span/aspan lang=CS či tvoří v parku hloučky). Zároveň byměly veřejné orgány jasně komunikovat, které typy zakázaného chování jsounejrizikovější a které, formálně třeba též zakázané, relativně méně rizikové (opět,i společenský tlak je nutné cílit.)o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l2 level1 lfo2; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–span lang=CSU lidí, kteří omezení nedodržují, je třebaindividuální zpětná vazba ze strany policejních autorit./spana href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn9 name=_ftnref9 title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;[9]/span/span!–[endif]–/span/span/aspan lang=CS V řadě případů (hloučky osob) jedostačující varování anbsp;zjednání nápravy na místě. br clear=all style=mso-special-character: line-break; page-break-before: always; /o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l2 level1 lfo2; text-indent: -17.85pt;span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-weight: bold; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/span!–[endif]–bspan lang=CSPokutyby neměly být symbolické, ale stejně tak je neefektivní ukládat pokuty ve výši horníhranice zákonných sazeb./span/ba href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn10 name=_ftnref10 title=span class=MsoFootnoteReferencebspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencebspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;[10]/span/b/span!–[endif]–/span/b/span/abspan lang=CS /span/bspan lang=CSÚčinnosti pokut by vnbsp;aktuálním kontextu prospělabsrozumitelnost – /bnapříklad formou vyhlášení krátkého „sazebníku“doporučených blokových pokut za nejčastější přestoupení, snbsp;maximálně třemiúrovněmi pokut odstupňovanými dle rizika trestaného chování.a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn11 name=_ftnref11 title=sup!–[if !supportFootnotes]–supspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;[11]/span/sup!–[endif]–/sup/a Veřejnostby tak dostala jasný signálb, která přestoupení jsou skutečně závažná, a policistézároveň jasný návod, na která přestoupení se zaměřit a jak je sankcionovat. o:p/o:p/b/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l2 level1 lfo2; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–bspan lang=CSAdministrativní jednoduchost/span/bspan lang=CS je v této situaci podstatnější, nežhledání „správné“ výše pokut: raději nízké pokuty vyřešené rychle na místěblokovou pokutou, než vysoké pokuty rozhodované ve správním řízení.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l2 level1 lfo2; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–span lang=CSIntenzita porušování omezení je nejvyššíve věkové skupině 18–24 let (studie „IDEA anti COVID-19“ /spanspan lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/anti-covid-19/pristup-domacnosti-k-nakaze-a-vladnim-opatrenim-aktualne-z-terenuspan lang=CS#nbsp;7/span/a/spanspan lang=CS). Efektivnější je proto koncentrovat dohledovou policejníaktivitu do míst, kde se obvykle mladí lidé scházejí.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyTextbr //divdiv class=MsoBodyTextbspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;6. Doporučení: /span/bbspan lang=CSPřípadnézměny v omezeních a jejich následné vymáhání soustředit na nejvíce rizikovéaktivity,/span/bspan lang=CS a pokud možnouvolňovat plošná omezení, která mohou mít malý či nulový efekt.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: .5in; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l3 level1 lfo4; text-indent: -.25in;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–span lang=CSPotenciálně velkým rizikem přenosu nákazy prostatisíce lidí zůstává kontakt nanbsp;pracovištích. Vládní opatření v tomtoohledu zatím mají pouze formu doporučení.a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn12 name=_ftnref12 title=sup!–[if !supportFootnotes]–supspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;[12]/span/sup!–[endif]–/sup/a Státní orgány by mělymonitorovat, do jaké míry jsou tato doporučení dodržována, a v případě častéhovýskytu nedostatečného odstupu mezi lidmi a dalších rizikových praktik je namístě zvážit závazné regulace namísto doporučení.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;br //divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo3; text-indent: -17.85pt;!–[if !supportLists]–span lang=CS style=color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;·span style=font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp; /span/span!–[endif]–span lang=CSJako kontraproduktivní se jeví snahy (zpočátkuformou apelu, vnbsp;předchozím týdnu vnbsp;některých lokalitách i formoupolicejních kontrol) bránit lidem z měst, aby období omezení strávili ve svýchrekreačních nemovitostech. Díky nižší hustotě obyvatelstva je tam totiž snadnějšízachovat potřebné odstupy mezi lidmi. Pobyt na venkově tak pravděpodobně přinášíčistý přínos ve snížení celkového počtu infikovaných osob při minimálním rizikupřenosu nákazy do další obce. Policejní monitoring a vymáhání vnbsp;tomtopřípadě navíc odsává část policejních sil od vymáhání skutečně klíčovýchomezení, zejména nařízené karantény. Případný explicitní zákaz by totoneefektivní využití času policie ještě prohloubil. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 11.35pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in;br //divdiv class=MsoBodyTextbspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;7. Doporučení:/span/bspan lang=CS style=color: #2526a9; mso-ansi-language: CS; /spanspan lang=CSUsilovat o absolutně100% dodržování všech omezení by bylo pro stát extrémně nákladné a zřejmě nemožné.S určitou sporadickou mírou nedodržování omezení je třeba realisticky počítat. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyTextspan lang=CSbr //span/divdiv class=MsoBodyTextspan lang=CSbr //span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;span lang=CS style=font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;/span/divdiv!–[if !supportFootnotes]–br clear=all /hr align=left size=1 width=33% /!–[endif]–div id=ftn1div class=DMFootnote style=margin-bottom: 4.0pt;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref1 name=_ftn1 title=supspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;!–[if !supportFootnotes]–supspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;[1]/span/sup!–[endif]–/span/sup/aspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; Dle aktuálního průzkumuzhruba 75nbsp;% lidí deklaruje ochotu omezit svůj pohyb venku na nutnéčinnosti a jinak zůstat doma; 92 % lidí vychází ven jedině snbsp;rouškou(studie „IDEA anti COVID-19“ #/spana href=https://idea.cerge-ei.cz/anti-covid-19/pristup-domacnosti-k-nakaze-a-vladnim-opatrenim-aktualne-z-terenuspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;7/span/aspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;).o:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn2div class=DMFootnote style=margin-bottom: 4.0pt;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref2 name=_ftn2 title=supspan style=font-size: 9.0pt;!–[if !supportFootnotes]–supspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;[2]/span/sup!–[endif]–/span/sup/aspan style=font-size: 9.0pt; Viz internet /spana href=https://www.seznamzpravy.cz/clanek/odhaleni-diky-datum-polovina-lidi-alespon-jednou-porusila-karantenu-94555span style=font-size: 9.0pt;https://www.seznamzpravy.cz/clanek/odhaleni-diky-datum-polovina-lidi-alespon-jednou-porusila-karantenu-94555/span/aspan style=font-size: 9.0pt;o:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn3div class=DMFootnote style=margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref3 name=_ftn3 title=supspan style=font-size: 9.0pt;!–[if !supportFootnotes]–supspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;[3]/span/sup!–[endif]–/span/sup/aspan style=font-size: 9.0pt; Rozhovor ze dne 20.nbsp;3.nbsp;2020 viz internet: /spana href=https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/prymula-bude-li-se-karantena-obchazet-prijde-na-radu-uplny-zakaz-vychazeni-40317383span style=font-size: 9.0pt;https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/prymula-bude-li-se-karantena-obchazet-prijde-na-radu-uplny-zakaz-vychazeni-40317383/span/aspan style=font-size: 9.0pt;o:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn4div class=DMFootnote style=margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref4 name=_ftn4 title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: ZH-CN;[4]/span/span!–[endif]–/span/span/aspan lang=CS /spanspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;Pro přehled hlavních zjištění vnbsp;oboru viznapř. Cooter a Ulen (2016), Chalfin a McCrary (2017)./spanspan lang=CSo:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn5div align=left class=DMFootnote style=margin-bottom: 4pt;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref5 name=_ftn5 title=supspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;!–[if !supportFootnotes]–supspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;[5]/span/sup!–[endif]–/span/sup/aspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; Zdroj: Statistika počtu případůdle diagnózy Z209 (karanténa) /spana href=https://www.cssz.cz/web/cz/nemocenska-statistika#sectionspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;https://www.cssz.cz/web/cz/nemocenska-statistika#section/span/aspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;_6, naposledy staženo30.nbsp;3.nbsp;2020.o:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn6div class=DMFootnote style=margin-bottom: 4.0pt;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref6 name=_ftn6 title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: ZH-CN;[6]/span/span!–[endif]–/span/span/aspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; Stejný princip – cílenínejvyšších rizik – je obecným principem pro efektivní vymáhání práva auplatňuje se vnbsp;řadě kontextů, např. daňové audity (Hashimadze a kol. 2016)či prevence běžné kriminality pomocí technologie „predictive policing“(Mastrobuoni 2020).o:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn7div class=MsoFootnoteText style=margin-bottom: .0001pt; margin: 0in; text-indent: 0in;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref7 name=_ftn7 title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-size: 9pt;[7]/span/span!–[endif]–/span/span/aspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; Opět se jedná o aplikaci principu zdůvodněného a využívaného vnbsp;jinýchkontextech, např. programy shovívavosti vnbsp;ochraně hospodářské soutěže neboinstitut spolupracujícího obviněného ve stíhání organizovaného zločinu.Empirické výzkumy ukazují, že indukování spolupráce pachatelů snižuje výskytnelegálního chování (Acconcia a kol. 2014, /spanspan style=background: white; color: #222222; font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-bidi-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-GB;Buccirossia Spagnolo 2006, /spanspan lang=EN-GB style=background: white; color: #222222; font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-bidi-font-family: Arial;Miller2009)./spanspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; mso-ansi-language: CS;o:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn8div class=DMFootnote style=margin-bottom: 4.0pt;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref8 name=_ftn8 title=span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-size: 9.0pt;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-fareast-language: ZH-CN;[8]/span/span!–[endif]–/span/span/aspan style=font-size: 9.0pt;Viz zjištění znbsp;výběrového šetření postojůobyvatel knbsp;vlastní vůli knbsp;upozorňování ostatních na porušováníomezení venbsp;studii „IDEA anti COVID-19“ /spana href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Pristup_domacnosti_k_nakaze_a_vladnim_opatrenim_Covid19_brezen2020_7.pdfspan style=font-size: 9.0pt;# 7/span/aspan style=font-size: 9.0pt;.o:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn9div class=MsoFootnoteText style=margin-bottom: .0001pt; margin: 0in; text-indent: 0in;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref9 name=_ftn9 title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=EN-GB style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan lang=EN-GB style=font-size: 9pt;[9]/span/span!–[endif]–/span/span/aspan lang=EN-GB style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; /spanspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;Individuální zkušenost se sankcí má dlouhodobý výchovný efekt nasankcionované pachatele, jak nedávné výzkumy ukazují alespoň vnbsp;kontextudodržování dopravních předpisů (Gehrsitz 2017, Dušek a Traxler 2020).o:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn10div class=MsoFootnoteText style=margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 0in; text-indent: 0in;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref10 name=_ftn10 title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=EN-GB style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan lang=EN-GB style=font-size: 9pt;[10]/span/span!–[endif]–/span/span/aspan lang=EN-GB style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; /spanspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;Symbolicképokuty mohou vyvolat i dojem, že znbsp;přestoupení pravidel se lze jednoduše alacino vykoupit, a paradoxně vést i knbsp;vyšší četnosti přestoupení, než kdyžpřestoupení není trestáno vůbec (Gneezy and Rustichini, 2000). Pokuty venbsp;výšihorní hranice zákonných sazeb naopak mají vysoké administrativní náklady navymáhání a nerozlišují mezi méně a více závažnou mírou přestoupení.o:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn11div class=DMFootnote style=margin-bottom: 4.0pt;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref11 name=_ftn11 title=supspan style=font-size: 9.0pt;!–[if !supportFootnotes]–supspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;[11]/span/sup!–[endif]–/span/sup/aspan style=font-size: 9.0pt; /spanspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;Stanovení výše pokuty u konkrétního případu je vpravomoci daného orgánu. Nicméně „sazebník“ by dle principu „focal point“ zteorie her vytvořil očekávání na straně veřejnosti i policie s tím, že totobudou reálně ukládané pokuty (Basu, 2018).o:p/o:p/span/div/divdiv id=ftn12div class=DMFootnote style=margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;a href=file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref12 name=_ftn12 title=supspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;!–[if !supportFootnotes]–supspan lang=CS style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;[12]/span/sup!–[endif]–/span/sup/aspan lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; Viz zejména čl. III. usnesení č.85/2020 Sb./spanspan lang=CS o:p/o:p/span/divdiv class=DMFootnote style=margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;span lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;br //span/divh2 style=line-height: 115%;span lang=CS style=color: #2526a9;Referenceo:p/o:p/span/h2div class=MsoBodyText style=line-height: normal;span style=background: white;Acconcia, A., Immordino, G., Piccolo, S., amp; Rey, P. (2014).Accomplice witnesses and organized crime: Theory and evidence from Italy.nbsp;iTheScandinavian Journal of Economics/i,nbsp;i116/i(4), 1116-1159./spanspan style=background: white; /spanspan lang=EN-GB style=background: white; mso-bidi-font-family: Arial;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Chalfin, A., amp; McCrary, J. (2017). Criminal deterrence: Areview of the literature.nbsp;iJournal of Economic Literature/i,nbsp;i55/i(1),5-48./spanspan lang=EN-GB style=background: white; mso-bidi-font-family: Arial;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GBBasu, K.(2018). Republic of Beliefs, chapter 3.3, Princeton University Press.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span style=background: white;Buccirossi, P., amp; Spagnolo, G. (2006). Leniency policies and illegaltransactions.nbsp;iJournal of Public Economics/i,nbsp;i90/i(6), 1281-1297./spanspan style=background: white; mso-ansi-language: EN-US; mso-bidi-font-family: Arial;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Cooter, R. and Ulen, T. (2016). Law and Economics, 6th ed.,chapters 12 and 13,. Berkeley Law Books. /spanspan lang=EN-GBa href=https://scholarship.law.berkeley.edu/books/2span style=background: white; mso-bidi-font-family: Arial;https://scholarship.law.berkeley.edu/books/2/span/a/spanspan lang=EN-GB style=background: white; mso-bidi-font-family: Arial;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Dušek, L. /spanspan style=background: white;amp;/spanspan lang=CS style=background: white;Traxler, C. (2020). Learningfrom law enforcement, CESifo working paper No 8043. /spanspan lang=EN-GBa href=https://www.cesifo.org/en/publikationen/2020/working-paper/learning-law-enforcementhttps://www.cesifo.org/en/publikationen/2020/working-paper/learning-law-enforcement/a/spanspan lang=CS style=background: white; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Gehrsitz, M. (2017). Speeding, punishment, and recidivism:Evidence from a regression discontinuity design.nbsp;iThe Journal of Law andEconomics/i,nbsp;i60/i(3), 497-528./spanspan lang=EN-GB style=background: white; mso-bidi-font-family: Arial;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Gneezy, U., amp; Rustichini, A. (2000). A fine is aprice.nbsp;iThe Journal of Legal Studies/i,nbsp;i29/i(1), 1-17./spanspan lang=EN-GB style=background: white; mso-bidi-font-family: Arial;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Hashimzade, N., Myles, G. D., amp; Rablen, M. D. (2016).Predictive analytics and the targeting of audits.nbsp;iJournal of Economic Behavioramp; Organization/i,nbsp;i124/i, 130-145./spanspan lang=CSo:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=CSKorbel, V., Novák, V., Šoltés, M. a Toth, L. (2020). Přístup domácností knákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu. iStudie IDEA anti COVID-19 # 7/i,březen 2020, dostupné na /spanspan lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/anti-covid-19/span lang=CShttps://idea.cerge-ei.cz/anti-covid-19//span/a/spanspan lang=CSo:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Mastrobuoni, G. (2020). Crime is terribly revealing:Information technology and police productivity.nbsp;Forthcoming in iTheReview of Economic Studies/i./spanspan lang=EN-GB style=background: white; mso-bidi-font-family: Arial;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Miller, N. H. (2009). Strategic leniency and cartelenforcement.nbsp;iAmerican Economic Review/i,nbsp;i99/i(3), 750-68./spanspan lang=EN-GB style=background: white; mso-bidi-font-family: Arial;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Nagin, D. S. (2013). Deterrence: A review of the evidence bya criminologist for economists.nbsp;iAnnu. Rev. Econ./i,nbsp;i5/i(1),83-105./spanspan lang=EN-GB style=background: white; mso-bidi-font-family: Arial;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Rothstein, B. (2005).nbsp;Social traps and the problem oftrust. Cambridge University Press./spanspan lang=EN-GBo:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: normal;span lang=EN-GB style=background: white;Tyler, T. (2012). Legitimacy and compliance: The virtues ofself-regulation. Innbsp;iLegitimacy and Compliance in Criminal Justice/inbsp;(pp.17-37). Routledge./spanspan lang=CSo:p/o:p/span/divdiv class=MsoBodyText style=line-height: 115%;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Sber_dat_COVID19_duben2020_11.pdfbspan lang=CS#nbsp;11/span/b/a/spanspan lang=CS i„Sběr osobních údajů pro chytrétrasování COVID-19: Jak lidi motivovat anbsp;neodradit“/i, IDEA anti COVID-19,duben 2020, Autor: Ole Jann (odborný překlad Ludmila Matysková)o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Efektivni_zpusob_komunikace_vladnich_pokynu_COVID19_duben2020_10.pdfbspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;#nbsp;10/span/b/a/spanspan lang=EN-GB style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;„iJak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat/i“, IDEA antiCOVID-19, duben 2020, Autoři: Václav Korbel, Vladimír Novák, Michal Šoltés,Lukáš Tótho:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Jak%20komunikovat_Covid19_brezen2020_9.pdfbspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;#nbsp;9/span/b/a/spanspan lang=EN-GB style=color: #2526a9; font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia; /spanispan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;„Jakkomunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19“/span/ispan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;, březen2020, IDEA anti COVID-19, Autor: Vojtěch Bartošo:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_anti_COVID19_Studie_8_Prehled_zahranicni_testovaci_praxe.pdfbspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;#nbsp;8/span/b/a/spanspan lang=EN-GB style=color: #2526a9; font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia; /spanispan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;„Přehledzahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva“/span/ispan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;,IDEA anti COVID-19, březen 2020, Autoři: Jakub Steiner, Jan Kulveit, Ludmila Matysková,Ole Jann, Pavel Kocourek a Vladimír Nováko:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Pristup_domacnosti_k_nakaze_a_vladnim_opatrenim_Covid19_brezen2020_7.pdfbspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;#nbsp;7/span/b/a/spanspan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%; i„Přístupdomácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně znbsp;terénu“/i, IDEA antiCOVID-19, březen 2020, Autoři: Václav Korbel, Vladimír Novák, Michal Šoltés,Lukáš Tótho:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Behavioralni_prevence_Covid19_brezen2020_6.pdfbspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;#nbsp;6/span/b/a/spanspan lang=EN-GB style=color: #2526a9; font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia; /spanispan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;„Lekcebehaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s COVID-19“/span/ispan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;,IDEA anti COVID-19, březen 2020, Autoři: Michal Bauer a Julie Chytilováo:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Testovani%20na_Covid19_brezen2020_5.pdfbspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;#nbsp;5/span/b/a/spanspan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%; i„Testovánína Covid-19: pozor na více škod než užitku“/i, březen 2020, IDEA antiCOVID-19, březen 2020, Autoři: Jan Kulveit a Jakub Steinero:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Zmeny_insolvencni_zakon_Covid-19_4_brezen_2020.pdfbspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;#nbsp;4/span/b/a/spanspan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%; i„Insolvencev časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona“/i, IDEA antiCOVID-19, březen 2020, Autor: Tomáš Richtero:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Rychle_jednoduse_ekonomicky_Covid19_brezen2020_3.pdfbspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;#nbsp;3/span/b/a/spanspan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%; i„Pomocstátu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomickysmysluplná“/i, IDEA anti COVID-19, březen 2020, Autor: Daniel Münicho:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Ekonomicky_sok_Covid19_brezen_2020_2.pdfbspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;#nbsp;2/span/b/a/spanspan lang=EN-GB style=color: #2526a9; font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia; /spanispan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;„Ekonomickýšok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovuprobudit“/span/ispan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;, IDEA anti COVID-19, březen 2020, Autor: Filip Matějkao:p/o:p/span/divdiv class=DMFootnote style=margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;span lang=CS style=font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;/span/divdiv class=MsoNormal style=border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;span lang=EN-GBa href=https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Pripad_Covid_19_brezen_2020_1.pdfbspan style=font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;#nbsp;1/span/b/a/spanspan lang=EN-GB style=color: #2526a9; font-family: quot;Georgiaquot;,serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia; /spanispan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;„Ekonomiespolečenského odstupu pro každého: případ Covid 19“/span/ispan lang=EN-GB style=font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;,IDEA anti COVID-19, březen 2020, Autor: Kevin Bryano:p/o:p/span/div/div/divbr /

Jan Lhotský: Umělá inteligence a lidská práva – obor budoucnosti?

2. 4. 2020, 10:30 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgexwioMcWIkEUa8jmtJhBucE59k3ZnIs48sDkUlHIR8l-4u4KVg-Vuxxog3kYKQnRUAcUSx-sge9Wgwk9DFPioNfGw9Yfl50ptnhZ1zkMuQPmDItLxI6pagdpRyRnYyWkrV-lAjA/s1600/Foto.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: left;img border=0 data-original-height=1280 data-original-width=1600 height=256 src=https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgexwioMcWIkEUa8jmtJhBucE59k3ZnIs48sDkUlHIR8l-4u4KVg-Vuxxog3kYKQnRUAcUSx-sge9Wgwk9DFPioNfGw9Yfl50ptnhZ1zkMuQPmDItLxI6pagdpRyRnYyWkrV-lAjA/s320/Foto.jpg width=320 //a/divdiv style=text-align: left;span style=text-align: justify;Moderní technologie se stávají součástí našich životů v takové míře, že si to ani neuvědomujeme. Ještě před pár lety bychom si neuměli představit, že jednou budeme moci mít každý svůj dron, polovinu práce za nás vyřeší počítač a do zaměstnání nás doveze samořiditelné auto, takže se cestou budeme moci nasnídat nebo si ještě pospat. Moderní technologie nám pomáhají. Každá mince má však dvě strany. Na bruselské konferenci se sešli přední světoví experti, aby právě tuto odvrácenou stranu prodiskutovali. Jaké hrozby tedy základním právům hrozí?/span/divdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/divdivdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Zmínění odborníci se na konferenci však nesešli fyzicky, jelikož probíhala ve dnech 12. a 13. března, tudíž na počátku současné pandemie, a tak většina řečníků i návštěvníků zvolila formu videokonferenční účasti – také technologické vymoženosti 21. století. Akci pořádala německá organizace ERA (Europäische Rechtsakademie) a pozvala řečníky z různých oblastí, od IT a sociálních sítí, přes akademiky a právníky zabývající se lidskými právy, až po představitele Evropského soudu pro lidská práva./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/diva name=’more’/adiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;bAlgoritmická předpojatost/b/div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Konferenci zahájil Jakub Kotowski, který se zabývá technologickými inovacemi a umělou inteligencí v soukromém sektoru. Uvedl příklad etického dilematu naprogramování samořiditelných aut, které se v krizovém okamžiku budou muset rozhodnout, zda mají srazit dítě, nebo starého člověka. Jinou zajímavostí byl chatovací robot vyvinutý Microsoftem, který byl naprogramován, aby se od ostatních diskutujících uměl učit. Za velmi krátkou dobu se z něj však stal robo-rasista./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Problém umělé inteligence tedy tkví v tom, že může mít (a často má) nezamýšlené následky. K nim dochází, pokud je naprogramován určitý cíl a počítač může libovolně přizpůsobit další proměnné, aby stanoveného cíle dosáhl. Vzniká tak tzv. algoritmická předpojatost (algorithmic bias). V případě softwaru, jehož účelem je usnadnit na základě stanovených kritérií personálnímu oddělení výběr vhodných uchazečů, se tak může jednoduše stát, že bude diskriminovat ženy nebo menšiny. Přednost tak dostanou bílí muži./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Následoval Daniel Schönberger, šéf právníků v Googlu pro Švýcarsko a Rakousko. Ten vysvětlil, že umělá inteligence (artificial intelligence, AI) spočívá ve snaze učinit věci chytrými. Termín tedy neoznačuje žádného humanoidního robota. Kromě AI je důležitý také machine learning (někdy překládaný jako strojové učení), což je oblast, která umožňuje počítačům, aby se učily z určitých dat bez výslovného naprogramování. Machine learning je tak pouze určitou podmnožinou AI. Google využívá umělou inteligenci v celé řadě svých produktů a ve spoustě oblastí (např. zdravotnictví) je její využití velmi přínosné. S mocí, kterou AI přináší, však podle něj musí jít ruku v ruce i patřičná míra odpovědnosti. Proto Google vytvořil interní AI principy, podle kterých je například testováno, zda jeho produkty nemají onu zmíněnou předpojatost./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Oba úvodní řečníci se shodli, že oblast AI by měla být určitým způsobem dále regulována./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;bNenávistné projevy na Facebooku/b/div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Pokračovala Michela Palladino z Facebooku, která vysvětlovala, jak má Facebook nastavenou politiku nenávistných projevů (hate speech). Ty jsou zakázané, avšak diskuzi (někdy i nevhodnou) Facebook samozřejmě sankcionovat nechce, jelikož samotným účelem využívání platformy je komunikace mezi lidmi. Pokud by však například někdo zveřejnil fotografii, na které drží osoba transparent s nápisem „Keep Syrians out“, Facebook by příspěvek automaticky odstranil. Když ale někdo uveřejní tentýž obrázek, ke kterému však připojí svůj nesouhlasný komentář, Facebook daný příspěvek na platformě ponechá. V rámci dalšího příkladu byl uveden příspěvek „Austria is a fucked up country“, který Facebook neodstraní, ovšem větu „Austrians are lazy people. They should all be beaten.“ již ano./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Facebook pro takové selektování používá machine learning, který zhodnotí obsah a rozřadí jej do jedné ze tří skupin – buď je v pořádku a příspěvek nechá, nebo je nenávistný, tak jej automaticky odstraní. Hraniční případy pak posílá na přezkum ze strany zaměstnanců. Právě tuto třetí skupinu se daří s vylepšováním programů redukovat./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Rozlišování však vůbec není jednoduché, jelikož algoritmy musí umět rozeznat například komentáře ze zimních radovánek typu „My friends are killing it!“ jako neškodné./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;V případě odstranění příspěvku se tato informace objeví na telefonu a uživatel může požádat o revizi daného rozhodnutí. Tím se Facebook také soustavně učí, v jakých oblastech jeho algoritmy v hodnocení projevu chybují./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Zajímavá byla rovněž následná diskuze. Tazatel se zajímal o problém šíření nenávistných projevů přes Facebook v Myanmaru v roce 2017, které vedly k rozsáhlému páchání zločinů vůči etnické menšině Rohingů. Představitelka Facebooku uvedla, že od té doby proběhla řada vylepšení, ale že k této konkrétní věci nemá dostatek informací. Rovněž byla položena otázka na rozdílné komunitní standardy Facebooku – zda by fotografii dvou líbajících se mužů například v Belgii ponechal, ale v Afghánistánu stáhnul. Odpověď tuto domněnku potvrdila; jelikož Facebook respektuje právo konkrétních států, danou fotografii by neuveřejnil pouze v zemi, ve které by to bylo protiprávní. Další dotaz se týkal šíření dezinformací a fake news a možnosti zavedení nějakého fact-checkingu. Tato oblast se však již netýká nenávistných projevů, a tak podle řečnice spadá spíše pod svobodu projevu./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;bPatří budoucnost robo-soudcům?/b/div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Následujícím řečníkem byl Tanel Kerikmäe z Talinské technologické univerzity – tedy z Estonska, které je známé svou pokročilou digitalizací prakticky ve všech oblastech fungování státní správy. Estonsko v rámci takzvané e-justice zavedlo centrální informační systém pro složky státu využívající informace z oblasti justice. Zprovoznilo také soudní informační systém, který zahrnuje informace od registrace jednotlivých případů, přes přidělování případů soudcům, až po publikaci rozsudků. Profesor Kerikmäe se věnoval tématu, zda a do jaké míry mohou roboti nahradit rozhodování v tradičních právnických profesích./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;V řadě oblastí se AI u právnických profesí používá již dnes, otázkou ovšem je, kam až tento trend dojde. V této souvislosti byl zmíněn výzkum University of Alberta, který vyvinul algoritmus pro úspěšné složení advokátních zkoušek. Zatímco skuteční právníci měli úspěšnost 85 %, úspěšnost AI dosahovala 94 %./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Na některých místech v Číně se například již zavádí internetová soudní řízení, především v oblasti elektronického obchodování. AI také již pomáhá v oblasti vymáhání práva, například v otázkách praní špinavých peněz, identifikace kradených aut nebo dětské pornografie na internetu. Co se týče používání technologie rozlišování obličejů ze strany policie, kupříkladu Britské soudy rozhodly, že samotné používání této technologie není v rozporu s ochranou soukromí./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Na druhou stranu Evropský parlament se vyjádřil kriticky, jelikož nasazení AI by v určitých případech mohlo narušit právo na spravedlivý proces. Podle formálního vyjádření tohoto orgánu musí justiční systém zůstat v rukou lidských prokurátorů a soudců./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Jako soft-law byla v rámci Rady Evropy vytvořena a href=https://rm.coe.int/ethical-charter-en-for-publication-4-december-2018/16808f699cEvropská etická charta o využití AI v soudních systémech/a, mezi jejíž principy patří dodržování základních práv, nediskriminace, kvalita a bezpečnost, transparentnost a nestrannost, stejně jako potřeba zůstat pod kontrolou lidského uživatele./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Na závěr hovořil Kerikmäe rovněž o nebezpečí algoritmické předpojatosti. AI systémy jsou například využívány k hodnocení rizika orgány činnými v trestním řízení ve velké většině států USA. Výstupy slouží jako doporučení soudcům, zda mají obviněnou osobu propustit na kauci, nebo nikoliv. Systémy však mají tendenci u bělochů doporučovat spíše ponechání na svobodě a u Afroameričanů opak.nbsp;/div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Uvedený řečník vidí prostor pro podporu ze strany AI spíše u procesního práva nežli u práva hmotného. AI by se podle něj měla v soudnictví využívat jako nástroj pro předvídatelnost. Měla by do určité míry doplnit rozhodování lidí a případně odhalit či napravit tendenční rozhodování lidských soudců. Sloužit má ale spíše v limitovaných oblastech, ve kterých může ulehčit práci právníkům jako konečným rozhodovatelům, kteří musí být nadáni určitou kombinací lidských dovedností./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;bMožnost stínového rozhodnutí AI/b/div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Pařížský právník Dan Shefet specializující se na AI a lidská práva uvedl, že by podle něj soudci neměli být nahrazeni roboty, avšak argumentoval ve prospěch toho, aby robot mohl paralelně vyjádřit druhý „názor“. Soudci jsou totiž lidé a jako takoví mohou podléhat určitým emocím nebo v určitých případech rozhodovat iracionálně – zkrátka chybovat./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Pro ilustraci uvedl případ z oblasti trestního práva; Sally Clark byla ve Velké Británii odsouzena za vraždu svých dvou synů, a to na základě chybných statistických údajů poukazujících na extrémně nízkou pravděpodobnost jejich úmrtí z jiného důvodu. Obdobný případ se stal v Nizozemí – Lucia de Berk byla zdravotní sestra, při jejíž službě zemřelo několik pacientů. Řečník tedy apeloval, že možnost druhého závěru ze strany AI by mohla snížit četnost justičních omylů./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Argumenty některých technologických gigantů, že nenávistné projevy lze pouze obtížně kontrolovat, považuje za liché. Připustit je by totiž znamenalo, že úspěch ospravedlňuje újmu. To podle něj nelze akceptovat – pokud chce být někdo úspěšný, musí zařídit patřičnou kontrolu kvality od samého počátku./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;bŠtrasburský soud a nenávistné projevy na internetu/b/div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Alexander Misic z Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se pak zaměřoval na odpovědnost internetových zprostředkovatelů jako jsou vyhledávače (např. Google) nebo sociální sítě (např. Facebook). Tyto platformy, stejně jako státy, zavádějí politiky k respektování lidských práv. Musí se přitom vypořádat s konfliktem mezi čl. 8 (respektování soukromého a rodinného života) a čl. 10 (svoboda projevu) Evropské úmluvy o lidských právech./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Představitel štrasburského soudu vysvětloval případ a href=https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-155105%22]}Delfi AS proti Estonsku/a, podle kterého zásah státu proti nenávistným komentářům na internetu nepředstavoval podle ESLP porušení svobody projevu. Následně se věnoval rozsudku, který vzhledem k dlouhému maďarskému názvu označoval jako a href=https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-160314%22]}MTE proti Maďarsku/a, ve kterém šlo o komentáře urážlivé, avšak nikoliv nenávistné. ESLP tak rozhodl, že následný zásah státu představoval porušení svobody projevu./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Kromě toho stojí za zmínku, že ESLP na svém webu vydal přehledný soupis relevantní judikatury týkající se jak a href=https://www.echr.coe.int/Documents/FS_New_technologies_ENG.pdfnových technologií/a, tak a href=https://www.echr.coe.int/Documents/FS_Hate_speech_ENG.pdfnenávistných projevů/a./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;biSoft-law/i Evropské unie a Rady Evropy/b/div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Juraj Sajfert z Vrije Universiteit Brussel následně vysvětlil kroky, které v této oblasti činí Evropská unie a Rada Evropy. EU prezentovala závěry vysoké expertní skupiny o AI v dubnu 2019 v podobě a href=https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/ethics-guidelines-trustworthy-aietické směrnice/a o důvěryhodné AI a Rada Evropy vydala v lednu 2019 a href=https://rm.coe.int/guidelines-on-artificial-intelligence-and-data-protection/168091f9d8směrnici k AI a ochraně dat/a a v září pak zřídila Výbor k umělé inteligenci a lidským právům (CAHAI, souhrn z prvního zasedání zástupkyně ČR Moniky Hanych si lze přečíst v a href=https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/bulletin_prosinec2019.pdfBulletinu lidských práv z prosince 2019/a, s. 9).nbsp;/div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;V rámci diskuze se pak Sajfert vyjadřoval k využití technologie na rozpoznávání obličejů. Tu je podle něj možné rozdělit do tří kategorií. První slouží k pouhému ověření osoby – například letištnímu personálu pomůže identifikovat, zda se skutečně jedná o osobu na pasové fotografii. To je v pořádku. U druhé kategorie se jedná o identifikaci osoby na základě údajů z CCTV kamer, které například mohou napomoci dopadnout pachatele. To je již riskantnější, ale stále lze takové užití odůvodnit. U třetího typu se však jedná o permanentní sledování společnosti na základě rozlišování obličejů, fungující stejně jako otisky prstů s celospolečenskou databází. Tento způsob užití by měl být podle uvedeného akademika zakázán./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Profesorka Nathalie Smuha se následně věnovala strategii Evropské unie, jejíž aktivity v této oblasti zatím měly spíše podobu soft-law. Je zřejmé, že EU bude v blízké budoucnosti stát před úkolem přijít s právní úpravou rozvoje AI rovněž ve formě hard-law./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;bCo nás čeká?/b/div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Technologické vymoženosti, které známe jen ze sci-fi, jsou za dveřmi. Buď se plánují, nebo v Silicon Valley již fungují, jen o tom ještě nevíme. Právo takový vývoj samozřejmě nemůže předjímat, ale mělo by na něj umět včas reagovat. Řada řečníků uváděla, že jasná pravidla by jim spíše ulehčila práci. Vzhledem k algoritmické předpojatosti a jiným hrozbám je potřeba právní regulace evidentní. Je tedy možné, že tak jako jsme se v oblasti ochrany osobních údajů nedávno dočkali nařízení GDPR, dočkáme se v budoucnu podobného vyjasnění pravidel v oblasti AI./div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;Cestu k němu však není namístě uspěchat – diskuze a definování soft-law principů jsou slibnými prvními krůčky na cestě k umělé inteligenci, která nám bude sloužit, ale která nás nepřeroste./div/div/div/divdivdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/divdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;br //div/divdiv style=text-align: justify;div style=text-align: left;iFotografie: Artificial Intelligence amp; AI amp; Machine Learning, author: Mike MacKenzie, source: Flickr, CC BY 2.0, edits: photo horizontally inverted/i/div/div/div

Jan Vučka: Radost přichází z EU

27. 3. 2020, 11:47 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

Jak se pozná vtip tzv. kameňák?br /a name=’more’/a Uveďme plný text návrhu usnesení, předloženého Evropskému parlamentu dne 5. března 2020:br /br /iNÁVRH USNESENÍ/ibr /ipředložený v souladu s článkem 143 jednacího řáduo Evropském dni optimismu/ibr /iRuža Tomašić, Andris Ameriks, Romana Tomc, Rosanna Conte, Tonino Picula, Maria Grapini, Željana Zovko, Sunčana Glavak, Emmanouil Fragkos, Biljana Borzan, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Nicola Procaccini, Ivan Vilibor Sinčić, Jadwiga Wiśniewska, Andżelika Anna Możdżanowska, Margarita de la Pisa Carrión, Eugen Tomac, Valdemar Tomaševski/ibr /iB9-0127/2020/ibr /ibr //ibiNávrh usnesení Evropského parlamentu o Evropském dni optimismunbsp;/i/bbr /ibr //iiEvropský parlament,nbsp;/ibr /i– s ohledem na článek 143 jednacího řádu,nbsp;/ibr /ibr //iiA. vzhledem k tomu, že optimismus je měřitelnou ekonomickou kategorií, která má přímý dopad na obecnou hospodářskou činnost; vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že deprese a úzkostné poruchy stojí celosvětové hospodářství každý rok jednu miliardu USD;nbsp;/ibr /iB. vzhledem k tomu, že podle výzkumu prováděného WHO se deprese do roku 2030 stane nejrozšířenějším onemocněním na světě; vzhledem k tomu, že počet osob s depresemi a úzkostnými poruchami každým rokem dramaticky stoupá: zatímco v roce 1990 bylo diagnostikováno 416 milionů případů, v roce 2013 to bylo již 615 milionů případů; vzhledem k tomu, že ze zjištění vyplývá, že optimistické naladění souvisí s nižším kardiovaskulárním rizikem a že prosazování optimismu a snižování pesimismu může mít pozoruhodně velký význam z hlediska preventivní zdravotní péče;nbsp;/ibr /ibr //ii1. vyzývá Komisi, aby vyhlásila 27. květen „Evropským dnem optimismu“, jehož hlavním účelem by měla být propagace optimismu jakožto prostředku, který napomáhá vytvářet příznivější společenské klima, zdravější životní podmínky a celkovou prosperitu a pohodu.nbsp;/ibr /br /(originál a href=https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/B-9-2020-0127_CS.htmlzde/a)br /br /Jsem si jist, že vyhlášení Evropského dne optimismu vyřeší celoevropský problém s depresemi, stejně jako se díky lisabonské strategii stala z EU nejkonkurenceschopnější ekonomika světa (mělo podle plánu nastat do roku 2010).br /Jak pravil klasik: „snad v pětiletce páté …“

Martina Grochová a Ľubomír Majerčík: Kdo je pánem mezinárodních smluv aneb soudci ESLP právě novelizovali Evropskou úmluvu

17. 3. 2020, 15:14 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Včera Evropský soud pro lidská práva podlečerstvé a href=https://hudoc.echr.coe.int/app/conversion/pdf?library=ECHRamp;id=003-6666795-8866184amp;filename=ECHR%20is%20taking%20exceptional%20measures.pdf%C2%A8tiskovézprávy/a přijal v souvislosti s aktuální epidemií koronaviru několikvýjimečných opatření. Zejména pozastavil běh lhůt, včetně té nejdůležitější.Podle čl. 35 odst. 1 a href=https://echr.coe.int/Pages/home.aspx?p=basictextsamp;c=Evropské úmluvyo ochraně lidských práv/a může být stížnost podána do šesti měsíců ode dne,kdy bylo přijato konečné (vnitrostátní) rozhodnutí. To už od včerejška neplatí./span/spanbr /a name=’more’/aspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;o:p/o:p/span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Tento krok je vnbsp;současné situacipochopitelný, zároveň však značně problematický, a to hned z několika důvodů. Vprvní řadě se z tiskové zprávy, která je jediným oficiálním zdrojem informací omimořádných opatřeních, sice dozvídáme, že byla určitá opatření přijata, řadadalších podstatných informací však chybí. Tisková zpráva ve své stručnostineuvádí, kdo přesně je onen „Evropský soud pro lidská práva“, který o nichrozhodnul. Bylo to plénum soudu, předseda, tajemník nebo jiné těleso? Jakouvětšinou bylo přijato? A na jakém právním základě? Z čeho ten, kdo k vydáníopatření přistoupil, dovozoval svou pravomoc tak učinit? Podepsat a ratifikovatÚmluvu mohou jen členové Rady Evropy (čl. 59 Úmluvy), výhrady knbsp;ní vznésttitíž (čl. 57), vypovědět ji mohou Vysoké smluvní strany (čl. 58). Závěrečnáustanovení Úmluvy pamatují též na pravomoci Výboru ministrů dle a href=https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/001StatutuRady Evropy/a (čl. 54). Oporu pro takové jednání nenajdeme ani v a href=https://echr.coe.int/Pages/home.aspx?p=basictexts/rulesamp;c=PravidlechSoudu/a.o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Úmluva byla doposud měněna co dohmotněprávních i procesních pravidel 16 protokoly schvalovanými aratifikovanými jako mezinárodní smlouvy členskými zeměmi Rady Evropy.Knbsp;tomu ale včera nedošlo, nesešel se ani Výbor ministrů.span style=mso-spacerun: yes;nbsp; /spanPřipomeňme přitom, jak složité je běžněupravit lhůtu pro podávání stížností. Podle článku 4 a href=https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/213Protokoluč. 15 k Úmluvě/a má být lhůta pro podávání stížností zkrácena z šesti měsícůna čtyři. Tento protokol z roku 2013 však dosud není účinný. Podle jeho článku7 je totiž nezbytné, aby uplynuly tři měsíce od data, kdy všechny smluvní státyvyslovily svůj souhlas s tím, že budou protokolem vázány. Článek 4, který délkulhůty upravuje, pak bude účinný až o šest měsíců později. Je tedy namístěpozastavit se nad příkrým kontrastem mezi situací, kdy na účinnost Protokolu č.15 čekáme již sedm let a vyžadujeme souhlas od všech smluvních stran, asituací, kdy na základě rozhodnutí, o němž nevím, kdo a na jakém podkladě jejvydal, se najednou mění (resp. staví) lhůta pro podání stížnosti ze dne na den.o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Mezinárodní právo sice pamatuje i na to, žemohou nastat mimořádné situace, kdy bude třeba (dočasně) nevyžadovat plněníurčitých závazků, včetně těch lidskoprávních, takové rozhodnutí však náležísamotným smluvním stranám. a href=https://legal.un.org/ilc/texts/instruments/english/conventions/1_1_1969.pdfVídeňskáúmluva o smluvním právu/a kodifikující mezinárodní obyčejové právo pamatujevnbsp;čl. 62 na podstatnou změnu poměrů jako důvod pro přerušení prováděnísmlouvy. Tato úmluva je však adresovaná smluvním stranám, nikoli objektusmlouvy, a toto ustanovení míří jiným směrem. Zároveň Výbor OSN pro lidskápráva klade ve svém a href=https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CCPR%2fC%2f21%2fRev.1%2fAdd.11amp;Lang=enobecnémkomentáři knbsp;mimořádným situacím/a důraz na „zásadu legality a právníhostátu vnbsp;časech, kdy jsou nejvíce potřeba“span style=background: white; color: black;. Také samotná Úmluva pamatuje na to, že v případě ohroženímůže být nezbytné odstoupit od určitých závazků, které stanovuje. Takovoumožnost dává článek 15 Úmluvy (který však dosud v souvislosti s koronavirovouepidemií žádný stát neaktivoval). Obdobně jako čl. 62 Vídeňské úmluvy i čl. 15Úmluvy však oprávnění k takovému kroku přistoupit, adresují smluvním stranám,nikoliv mezinárodní organizaci jako předmět smlouvy./spano:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span style=background: white; color: black;br //span/span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Tisková zpráva dále zmiňuje, žeknbsp;pozastavení „šestiměsíčního pravidla“ dochází na jeden měsíc. Je určitěrozumné mimořádná opatření tímto způsobem limitovat (sunset clause), aby seznbsp;výjimky nestávalo pravidlo. Nechtěli bychom ale být vnbsp;kůži„Evropského soudu pro lidská práva“, který bude za měsíc rozhodovat, jestlivýjimku prodloužit nebo se vrátit knbsp;normálu. Jaká kritéria pro svérozhodování zvolí? Ústup velkých zemí od krizových režimů, počet úmrtí za den,počet nakažených osob? Co když některé země budou stabilizované a ve VelkéBritánii bude situace kulminovat? Nebudeme podobný přístup očekávat i přinějaké další případné pohromě (např. požáry ve více evropských zemích?).Pomohlo by, pokud by tisková zpráva specifikovala, jaké konkrétní důvody soud kpřijetí opatření vedly a neodkazovala pouze obecně na stávající koronavirovouepidemii.o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Ten, kdo rozhodnutí přijal, byl určitě vedendobrými úmysly. V zásadě lze kvitovat, že se Soud pokouší v této nelehkésituaci vyjít stěžovatelům vstříc. Soud totiž může fungovat, pouze pokud jeúčinným způsobem přístupný stěžovatelům. Pošty byly sice v současné situaciuzavřeny pouze na Kypru, nicméně odesílání dopisů se jistě v této situacikomplikuje. Nelze však nepodotknout, že spíše než prodloužení lhůty o měsíc, byzřejmě stěžovatelům pomohlo, pokud by soud (alespoň dočasně) akceptoval téžpodání v elektronické podobě, což je koneckonců standardem většiny soudů vEvropě.o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;„Šestiměsíční pravidlo“ bylo dosud považovánoza nedotknutelné. Existuje kolem něj masa judikatury, vykládající, jak majístěžovatelé napříč Evropou přistupovat knbsp;počátku lhůty i konci lhůty. Řadajinak opodstatněných stížností byla odmítnuta kvůli jejímu nedodržení třeba jeno pár minut. Může se zdát, že tato úleva je přijata ve prospěch stěžovatelů.Jenže proti nim ve sporu nestojí nutně jen „zlé“ státy. Vnbsp;civilněprávnímsporu je to třeba jiná soukromá osoba, která sice není účastníkem řízení předSoudem, nicméně případným rozsudkem a obnovou řízení může být citelně dotčena aspoléhá na právní jistotu. A ta je podkopána.span style=mso-spacerun: yes;nbsp;/spanNa okraj lze též dodat, že k žádným podobným opatřením dosud a href=https://curia.europa.eu/jcms/jcms/P_97552/nepřistoupil/a Soudní dvůrEvropské unie ani a href=https://www.icj-cij.org/enMezinárodní soudní dvůr/a.o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Evropský soud pro lidská práva porušilvýznamné tabu. Tabu, že mezinárodní smlouvy nemohou být měněny jinak nežsmluvními stranami. Kdo jiný, než mezinárodní soud by měl tato pravidlarespektovat? Skutečnost, že mezinárodní smlouvy jsou přijímány složitým avnbsp;ústavách zakotveným způsobem, jim dodává legitimitu, slouží dělbě moci avytváří mezinárodní „rule of law“. Líbivým krokem je nyní podkopána víra států,že jsou pány mezinárodních smluv. Není to poprvé, vnbsp;poslední době čím dálčastěji můžeme sledovat emancipaci mezinárodních organizací počínaje tím, ženěkdy samy vznáší požadavky na zvýšení svých rozpočtů, po skutečnost, že státůmvracejí/odmítají jejich „kandidáty“ do svých rozhodovacích těles. Jestli státyztratí jistotu vnbsp;zaběhaná mezinárodní pravidla, budou méně ochotnéknbsp;dalším závazkům přistupovat a ty stávající dodržovat. o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Nechceme kritizovat Evropský soud pro lidskápráva za to, že se snaží v nelehké době vycházet vstříc stěžovateli, alepoukázat na to, že i dobré věci je potřeba dělat promyšleně a v souladu spravidly, jinak mohou mít nezamýšlené důsledky. Nejenže se přijaté opatřenímůže stát nebezpečným precedentem. V současné chvíli je přijímána řada pravidela opatření ve všech členských státech Rady Evropy. Ta závažným způsobemzasahují do lidských práv, jsou přitom ale stanovována narychlo, malýmiskupinami osob, často bez vysvětlení a v časové tísni. Ze strany odbornéveřejnosti je voláno po tom, aby se v této situaci, navzdory její závažnosti,nezapomínalo na zákonnost a přiměřenost přijatých opatření a na jejichodůvodňování. Kdo jiný, než Evropský soud pro lidská práva by měl jít státůmpříkladem?/span/span/div