Jiné právo

ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE PRÁVO JE „SOUBOREM PLATNÝCH PRÁVNÍCH NOREM“. SKUTEČNÉ PRÁVO JE JINÝ SVĚT: JE TO INTELEKTUÁLNÍ VÝZVA, KONTEXT, ZÁBAVA, UMĚNÍ, POSLÁNÍ, ŽIVOT… TENTO BLOG PŘINÁŠÍ NOVINKY A NÁHODNÉ POSTŘEHY ZE SVĚTA JINÉHO PRÁVA.

Jak se stát advokátem v Bostonu v roce 1860?

20. 4. 2018, 13:57 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Před několika lety a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2015/03/soudkyne-wagnerova-vs-soudce-holmes.htmljsem na JP recenzoval/a knížku Tomáše Němečka o soudkyni Wagnerové, a to skrze příběh soudce Nejvyššího soudu USA Olivera W. Holmese. Ten se na tuto pozici dostal přes tři vážná zranění v americké občanské válce, studia práv na Harvardu, výkon advokacie v Bostonu a místo soudce Nejvyššího soudu státu Massachutsetts. O Holmesovi jsem nedávno četl a href=https://global.oup.com/academic/product/oliver-wendell-holmes-jr-9780195305364?cc=czamp;lang=enamp;stručný životopis/a, který mimochodem popisuje právě Holmesova studia v Bostonu a jeho advokátní praxi. Knížka popisuje podmínky, jaké v polovině 19. století musel člověk v USA splnit, aby se stal advokátem./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /Když Holmes v roce 1931 slavil své 90. narozeniny, byl nejslavnějším americkým soudcem své doby, možná celé historie USA. Při příležitosti narozenin měl projev v rádiu, což bylo tehdy velmi mladé médium. Projev přenášela stanice CBS, jedna ze tří existujících celostátních stanic, a na Harvardu, kde Holmes v 60. letech 19. století studoval, se prý v hlavní aule shromáždilo přes 500 posluchačů. Holmes byl hvězda.br /div style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nicméně, jak se v 60. letech 19. století stal člověk v Bostonu advokátem? Byly dva způsoby. Buď se stát koncipientem u některého advokáta nebo jít na právnickou fakultu. Podmínkou výkonu advokacie totiž nebyl titul z právnické fakulty. Po ukončení studia nebo koncipientury pak právník vykonal ústní advokátní zkoušku u místní advokátní komory, která se týkala obecného přehledu o základních předmětech, jako trestní právo, osobní vlastnictví, smlouvy, náhrada škody nebo námořní právo./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Holmes na Harvard Law School nastoupil v roce 1864, promoval v roce 1866 a o rok později udělal advokátní zkoušky. Mimochodem, na Harvardu studoval i Holmesův a href=https://en.wikipedia.org/wiki/Oliver_Wendell_Holmes_Sr.otec/a, který ale přešel na medicínu, stal se známým lékařem a celostátní celebritou. Právě ve slávě se Holmes jr. zřejmě snažil celý život svému otci vyrovnat a nakonec se mu to i podařilo./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Studium na Harvardu tehdy vypadalo tak, že se stačilo na školu zapsat na začátku semestru. To bylo vše! Docházka nebyla povinná, neexistovaly známky a nebyly žádné zkoušky. Na začátku dalšího semestru bylo potřeba se znovu zapsat a pak ještě jednou, a bylo hotovo. Celé to tedy trvalo rok a půl a titul tak znamenal pouze to, že se student třikrát zapsal ke studiu na začátku každého semestru. Harvard měl v té době tři stálé vyučující./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Holmesova cesta k advokacii vypadala následovně. Na přednášky chodil od září 1864 do prosince 1865, a potom začal svoji koncipienturu u advokáta George Shattucka. V červnu 1866 získal titul z Harvardu (LL.B.) a na zbytek léta odjel cestovat po Evropě. Na podzim se vrátil a příští rok v březnu udělal advokátní zkoušky. /divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Knížka o Holmesovi kromě dalšího popisuje i způsob výuky na tehdejším Harvardu. Z tohoto popisu se mi ale zdá, že já jsem kdysi studoval v prvním ročníku na MU spíše Harvard v roce 1860, než moderní právnickou fakultu v 21. století…/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;“iThe Harvard Law School that Holmes entered in 1864 was very different, both in the method of instruction and the demands on its students, from modern law schools. The courses were not taught through conversations between professors and students about the details of cases, as most first-year law courses are today. Instead, they consisted of lectures by the professors, based on textbooks they or others had written, followed by oral quizzes testing the students’ grasp of the material./i”/div



Do Kodaně za Josephem Weilerem…

14. 4. 2018, 13:13 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Kdysi jsme na Jiném právu a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2011/01/do-berlina-za-ronaldem-dworkinem.html target=_blankzvali do Berlína za Ronaldem Dworkinem/a. Dnes bychom si Vás dovolili pozvat na Sever – do Kodaně za Josephem Weilerem, na diskusi o souboru reflexí nad článkem, kterým mnoha evropským akademikům změnil život (jak se také v knize dočtete): informace a href=http://jura.ku.dk/icourts/calendar/transformation-of-europe/ target=_blankzde/a, seminář se koná 7. května./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Diskusi předchází seminář o tom, jak vést doktorské studenty (určený těm, kteří už za sebou doktorandské studium mají a teď se možná potýkají s tím, jak své studenty vést lépe, než byli vedeni oni, ale i těm „ostříleným“). Více informací a href=http://jura.ku.dk/intranet/kalender_intern/supervise-a-phd-in-law/ target=_blankzde/a./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Na obě akce je třeba se registrovat do 4. května, 12:00./span/div/div



Koen Lenaerts: The ECJ and the Refugee Crisis

5. 4. 2018, 20:03 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://3.bp.blogspot.com/-KgKbi9vPu_w/WsZkwdcnVpI/AAAAAAAAA3o/JsEh2IiaPJ0ZhYLjgOl-U2ZRyBo95LOwACLcBGAs/s1600/2_Lord_Slyn_PSD.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=900 data-original-width=1600 height=225 src=https://3.bp.blogspot.com/-KgKbi9vPu_w/WsZkwdcnVpI/AAAAAAAAA3o/JsEh2IiaPJ0ZhYLjgOl-U2ZRyBo95LOwACLcBGAs/s400/2_Lord_Slyn_PSD.jpg width=400 //a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Přijměte pozvání na letošní Lord Slynn Memorial Lecture, jejímž hostem bude předseda Soudního dvora Koen Lenaerts. Přednáška, jejímž tématem bude The ECJ and the Refugee Crisis, se uskuteční na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v místnosti č. 100 v pondělí 16. dubna 2018 od 12:00. Akci organizuje studentský spolek Common Law Society.nbsp;/spanspan style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Více informací naleznete na /spana href=http://www.society.cz/akce/lsml-2018-koen-lenaerts-ecj-and-refugee-crisis style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif; target=_blankwebu/aspan style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif; nebo na /spana href=https://www.facebook.com/events/184432972177711/ style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif; target=_blankFacebooku/aspan style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;.nbsp;/span/div/div



Asistent soudce (civilní úsek) u Obvodního soudu pro Prahu 2

1. 4. 2018, 21:52 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div style=text-align: justify;Obvodní soud pro Prahu 2 (civilní úsek) hledá vhodného kandidáta či kandidátku na místo asistenta/asistentky soudce, nástup co nejdříve.br /a name=’more’/a/divdiv style=text-align: justify;Hlavní náplň práce: samostatná příprava jednodušších rozhodnutí a konceptů rozsudků v oblasti civilního práva (s výjimkou pracovního, exekučního a opatrovnického práva), právní rešerše, atd.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Zájemci mohou zaslat CV na email: a href=mailto:DRatajova@osoud.pha2.justice.czDRatajova@osoud.pha2.justice.cz/a./div



Zavřete je, ať zčernají vol. 2: Týrání zvířat

26. 3. 2018, 12:15 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;S návrhy na zpřísnění sazeb u různých trestných činů se v poslední době roztrhl pytel. Po nedomyšleném návrhu na zpřísnění trestání znásilnění koncem minulého roku představila v úterý TOP 09 návrh na zpřísnění sazeb u trestného činu týrání zvířat. Před měsícem jsem zde vznesl námitky ke zpřísnění trestání a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2018/02/zkoumejme-tresty-za-znasilneni-ale.html target=_blankznásilnění/a; návrh z dílny TOP 09 je však ještě horší. O to lépe však na něm lze ilustrovat nedostatky české legislativní kultury a vady při předkládání novel trestních předpisů./divdiv style=text-align: justify;br /a name=’more’/a/divdiv style=text-align: justify;Trestní právo je často mylně chápáno jako primární systém upravující určitou oblast. Zapomíná se, že trestní právo by mělo fungovat subsidiárně, teprve v okamžiku, kdy nestačí přijetí jiné úpravy. Podle TOP 09 má však novelizace trestního zákoníku být tím prvotním krokem, teprve po kterém bude novelizován veterinární zákon. Postup by měl být přesně opačný - nejdříve se snažit situaci napravit slabšími prostředky než se přikročí k tomu nejsilnějšímu./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Předkladatelé mnohdy chápou trestní právo jako nástroj, který dokáže mnoho: Zejména odradí možné pachatele. Kriminologické výzkumy nám však naznačují, že zpřísnění sazeb pachatele příliš neodradí (a href=https://www.journals.uchicago.edu/doi/abs/10.1086/599202 target=_blank1/a a href=https://www.campbellcollaboration.org/library/custodial-vs-non-custodial-sanctions-re-offending-effects.html target=_blank2/a); naopak některé osoby trestný čin nespáchají, pokud ví, že je vysoce pravděpodobné, že budou chyceni a zejména pak pokud budou potrestáni rychle. Jiné souhrny kriminologických výzkumů ukazují, že prožitek vězení pachatele neodradí od páchání další trestné činnosti; naopak uvěznění ho může vést k páchání více trestné činnosti./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Návrhy zákonů jsou bohužel často nepodložené analýzou skutečného stavu. Při představování návrhu advokát Robert Plicka, kterého si vážím pro za mnohé pro bono obhajoby, zmínil, že doposud nikdo nebyl pravomocně odsouzen nepodmíněným trestem odnětí svobody za týrání zvířat. Z údajů Ministerstva spravedlnosti však vyplývá, že za roky 2010-2016 bylo za trestný čin týrání zvířat k nepodmíněnému trestu odnětí svobody odsouzeno 7 % pachatelů, jejichž nejzávažnější trestný čin byl právě týrání zvířat. Je tak zjevné, že neproběhla žádná propracovaná (ani základní) analýza ukládání trestů za týrání zvířat.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;I kdyby předkladatelé měli k dispozici správné statistiky, tak by to nestačilo; je třeba jít dál než jen k číslům. Pokud kdokoli navrhuje zvýšení trestů, tak by jej měl podložit analýzou reprezentativního vzorku konkrétních případů. Kriminologické výzkumy totiž ukazují, že jinak posuzujeme stav ukládání trestů obecně a jinak konkrétně; tedy, pokud se Vás zeptám, jestli si myslíte, zda se obecně trestá mírně či přísně, tak mi nejspíš řeknete, že příliš mírně. Pokud Vám ale představím konkrétní případy, tak budete patrně rozhodovat podobně jako čeští soudci (a href=https://www.researchgate.net/profile/Mike_Hough/publication/249716400_Sentencing_Trends_in_Britain_Public_Knowledge_and_Public_Opinion/links/541837770cf25ebee9880d8e.pdf target=_blank1/a a href=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/bsl.2370070106/full;%20http://psycnet.apa.org/record/2001-05316-005 target=_blank2/a). A protože trestní právo je o konkrétních případech a individualizaci, tak není možné činit závěry o nutnosti zvýšit trestní sazby bez zvážení konkrétních případů a trestů v nich uložených./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Zákonodárce si obvykle myslí, že něčeho docílí právě změnou zákona. Často je však potřebnější zavádět různá tzv. soft-law opatření; tedy vydávat metodiky, příklady dobré praxe či realizovat školení. Pokud si Jiří Pospíšil stěžuje na nedostatečnou erudici, bagatelizování trestné činnosti, laxnost orgánů činných v trestním řízení či jejich neochotu věc řešit, tak toto se nezmění zvýšením sazby. Mnohem vhodnější by bylo tyto problémy řešit měkkými cestami. Zejména pak, když TOP 09 tvrdí, že policie neví, jakým způsobem má postupovat či na koho se obracet v případech týrání zvířat./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Posledním občasným nešvarem je navrhování zřízení specializovaných institucí namísto podpoření fungování těch současných. TOP 09 navrhuje zřízení specializovaných útvarů policie a specializovaných senátů na soudech, které by se zabývaly případy týrání zvířat. Za roky 2010-2016 bylo podle nového trestního zákoníku odsouzeno primárně za týrání zvířat 166 pachatelů, tedy maximálně několik desítek případů ročně. Opravdu je třeba zřizovat specializované útvary policie, a to i kdyby počet případů narostl několikanásobně? A myslí TOP 09 skutečně vážně, že chce zřídit specializované senáty na soudech, přičemž dnes specializované senáty existují v trestních věcech jen pro mladistvé? Je týrání zvířat opravdu tak specifickou trestnou činností, že vyžaduje takto speciální zacházení?nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Ne vše je na návrhu špatné; může být vhodné jasněji definovat termín množírna, lze i uvažovat nad možností zákazu chovu zvířat pro ty, kdo týrali zvířata. Minimálně do předložení řádně odůvodněného návrhu novely je ale třeba odmítnout jakýkoli návrh na zvyšování sazeb. Každý zásah do lidské svobody je třeba pečlivě odůvodnit; tento návrh tuto podmínku jednoznačně nenaplňuje./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;iText vyšel bez odkazů v Lidových novinách 23. 3. 2018./i/div



Čtvrté narozeniny práva být zapomenut

14. 3. 2018, 10:02 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Blíží se čtvrté narozeniny rozsudku Soudního dvora EU v kauzenbsp;ia href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=152065amp;doclang=csGoogle Spain/a/i a také práva být zapomenut, resp. i cenzurního procesu, v jehož rámci společnost Google v Evropě maže z výsledků hledání některé informace, a to na základě a href=https://www.patria.cz/pravo/2678248/pravo-byt-zapomenut-jak-pozadat-google-o-vylepseni-vasi-povesti-na-internetu.htmlžádostí/a jednotlivců. V roce 2015 jsem k prvnímu výročí rozsudku SDEU upozornil na některé a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2015/05/prvni-narozeniny-prava-byt-zapomenut.htmlstatistiky/a, které Google k právu být zapomenut zveřejňuje. Letos v únoru Google zveřejnil novounbsp;Transparency Report, kde shrnuje údaje o promazávání evropského internetu za poslední 4 roky./divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/a/divdiv style=text-align: justify;br /V rámci a href=https://blog.google/topics/google-europe/updating-our-right-be-forgotten-transparency-report/Transparency Report/a (spíše a href=https://transparencyreport.google.com/eu-privacy/overviewzde/a) a a href=https://drive.google.com/file/d/1H4MKNwf5MgeztG7OnJRnl3ym3gIT3HUK/viewodborného článku/a je možné vidět spoustu shrnujících grafů ohledně výmazů - kdo o ně žádá, jakých webů se týká, o jaké informace se jedná, atd. Vše rozdělené podle jednotlivých zemí nebo celkově. Grafy a tabulky jsou krásné, ale informace jsou rozděleny do poměrně širokých kategorií, takže je potřeba to studovat celkem detailně, aby si člověk udělal nějaký obrázek./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nicméně, například kategorie mazaných odkazů jsou dle jejich obsahu tyto:/divullidiv style=text-align: justify;bCrime/b: Page content references the requester in connection with crimes. For example, content may relate to the requester’s conviction, witness testimony or victim status. /div/lilidiv style=text-align: justify;bName not found/b: No reference to the requester’s name can be found in the content page at the the provided URL. However, the individual’s name may appear in the URL./div/lilidiv style=text-align: justify;bInsufficient information/b: Page content was not categorised because Google required more information to process the request. For example, the requester supplied an incomplete URL or did not provide a reason for requesting a URL be delisted./div/lilidiv style=text-align: justify;bMiscellaneous/b: Page content does not fit into any of the other content categories./div/lilidiv style=text-align: justify;bPersonal information/b: Page content contains the requester’s personal address, residence or other contact information; images and/or videos of the individual; or other types of non-sensitive personal information./div/lilidiv style=text-align: justify;bPolitical/b: Page content contains criticism of a requester’s political or government activities, or information that is relevant to the individual’s public political history, platform or profile. /div/lilidiv style=text-align: justify;bProfessional information/b: Page content contains a requester’s work address, contact information or general information about their business activities./div/lilidiv style=text-align: justify;bProfessional wrongdoing/b: Page content references a criminal or court activity—crimes, acquittals or exonerations—specifically in relation to a professional role. /div/lilidiv style=text-align: justify;bSelf authored/b: Requester authored all or some of the page content./div/lilidiv style=text-align: justify;bSensitive personal information/b: The page content mentions the requester’s medical status, sexual orientation, creed, ethnicity or political affiliation./div/li/uldiv style=text-align: justify;Nejzajímavější se mi zdají dva výsledky. Jednak to, že v ČR je nejčastěji žádáno smazání odkazu na informaci o zaměstnání (span style=background-color: transparent; color: black; display: inline; float: none; font-family: quot;times new romanquot;; font-size: 16px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; text-align: justify; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; word-spacing: 0px;Professional information/span), což je rozdílné oproti některým jiným zemím nebo celkovým datům. Druhou věcí je, že v ČR chtějí lidé nejčastěji smazat odkazy na web BLESK.CZ./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;/divbr /div class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://1.bp.blogspot.com/-hZmY8qWANZ4/WqeoNDTKKwI/AAAAAAAALc8/4TAKsydkl-gGei3QW5CWuwWQ7X2fVCWtwCLcBGAs/s1600/A2.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=660 data-original-width=1151 src=https://1.bp.blogspot.com/-hZmY8qWANZ4/WqeoNDTKKwI/AAAAAAAALc8/4TAKsydkl-gGei3QW5CWuwWQ7X2fVCWtwCLcBGAs/s1600/A2.jpg //a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://3.bp.blogspot.com/-6fCYOvSyzkY/WqeoLAIzvTI/AAAAAAAALc4/hpAhsYF8I58uWVDoe2IVn9SYX5XNPItnACEwYBhgL/s1600/A1.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=596 data-original-width=1153 src=https://3.bp.blogspot.com/-6fCYOvSyzkY/WqeoLAIzvTI/AAAAAAAALc4/hpAhsYF8I58uWVDoe2IVn9SYX5XNPItnACEwYBhgL/s1600/A1.jpg //a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //div



Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

12. 3. 2018, 17:35 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU?nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce! Nikde jinde se totiž k unijnímu právu nedostanete tak blízko jako právě u nás. Od stážistů nečekáme, že budou kopírovat stohy papírů, vařit kávu či vyplňovat čísla do stále se opakujících vzorových podání. Právě naopak - naše stáž je zaměřena na odbornou činnost převážně v rámci řízení o předběžné otázce, při které se důkladně seznámíte se všemi oblastmi unijního práva a procvičíte si své jazykové dovednosti.nbsp;nbsp;/spanbr /span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Koho hledáme? Náš ideální stážista by měl být studentem vyššího ročníku práv se zájmem o unijní právo. Co se jazykových dovedností týče, uvítáme angličtinu a velkou výhodou (nikoliv však nutnou podmínkou) je alespoň pasivní znalost francouzštiny (zejména porozumění psanému textu).nbsp;nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Stáže jsou sice bezplatné, ale mnohému se u nás naučíte. Jejich rozsah je 2 až 3 dny v týdnu, vždy cca. od 9 do 16 hodin (na konkrétních dnech a časech se lze flexibilně dohodnout podle potřeb stážistů). Stáže budou probíhat ve dvouměsíčních cyklech, z nichž první bude zahájen v srpnu 2018 a poslední bude ukončen v červenci 2019.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;V případě zájmu nám prosím zašlete strukturovaný životopis a motivační dopis na adresu okp_sekretariat@mzv.cz, a to nejpozději do 27. dubna 2018. Pohovory s vybranými uchazeči se uskuteční v týdnu od 7. května 2018.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Zasláním výše zmíněných osobních údajů dobrovolně vyjadřujete souhlas s jejich zpracováním Ministerstvem zahraničních věcí České republiky (Loretánské náměstí 5, Praha 1 - Hradčany) v nezbytném rozsahu pro účely výběrového řízení a na dobu nezbytně nutnou za tímto účelem. Jako subjektu osobních údajů Vám přísluší právo na přístup k osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, jakož i o další práva stanovená v § 21 zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.nbsp;/span/div/div



Výběrové řízení na místo poradce/poradkyně pro evropské právo u Nejvyššího soudu

26. 2. 2018, 19:05 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div style=text-align: justify;Oddělení analytiky a srovnávacího práva Nejvyššího soudu hledá nového kolegu/kolegyni na pozici poradce/poradkyně/divdiv style=text-align: center;a name=’more’/a/divbr /Poradce/poradkyně bude vykonávat zejména níže uvedené pracovní činnosti:br /ulliexpertní konzultační činnost v otázkách evropského, mezinárodního a srovnávacího práva;/lilispolupráce s vnitrostátními i zahraničními partnery v otázkách souvisejících s interpretací a aplikací evropského práva;/lilizpracovávání analýz českého práva a judikatury Nejvyššího soudu pro potřeby mezinárodních skupin pro právní komparatistiku;/lilianalytická činnost související s rozhodovací činností Nejvyššího soudu a další.nbsp;/li/ulU uchazečů se předpokládá:br /ulliaktivní znalost minimálně jednoho světového jazyka, znalost dalšího jazyka výhodou,/liliukončené vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo,/liliaktivní zájem o problematiku práva EU, orientace v předpisech evropského práva včetně judikatury Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva.nbsp;/li/ulPozice je zařazena do 13. platové třídy a je vhodná i pro čerstvé absolventy. Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek.br /br /Zájemce prosíme o zaslání motivačního dopisu spolu s životopisem elektronicky na adresu jitka.petlachova @ nsoud.cz, a to nejpozději bdo 11. 3. 2018/b. Zasláním materiálů s Vašimi osobními údaji udělujete Nejvyššímu soudu souhlas ke zpracování Vašich osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.



Zkoumejme tresty za znásilnění. Ale pořádně.

18. 2. 2018, 22:41 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify; Koncem minulého roku vyšla zpráva organizace a href=http://www.profem.cz/shared/clanky/550/A5-JenAnoJeAno_WEB.pdf target=_blankProFem/a, jejímž jedním z cílů bylo popsat „jakými úvahami se české soudy řídí při rozhodování v případech znásilnění“. Na základě této analýzy její autorka Veronika Ježková činí doporučení pro zpřísnění trestních sazeb. Tato zpráva i doporučení v nich obsažená ale mají několik základních nedostatků. br /a name=’more’/anbsp;/divdiv style=text-align: justify;Tím hlavním je, že ignoruje jednu ze základních zásad ukládání trestů - individualizaci trestu k okolnostem případu a osobě. Pokud autorka dochází k závěru, že každému pachateli znásilnění by měl být uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, tak právě takový závěr jde proti principu individualizace. Každý případ je do určité míry jedinečný. Závěr, že za každý trestný čin by měl být poslán pachatel sedět natvrdo (byť připustíme možnost málo častých výjimek), je možné učinit jen u těch nejhorších a společensky extrémně škodlivých jednání, jako je promyšlená vražda. Jakkoli je znásilnění hrozným a odpudivým trestným činem, závažnosti vraždy nedosahuje. Vražda končí lidský život jednou pro vždy (očima sekulárního právního řádu); nic horšího se člověku stát nemůže. Návrh Profem by přitom posunul trestní sazby za znásilnění natolik, že by se v některých případech blížili právě sazbám za vraždu. U naprosté většiny trestných činů by soud měl mít možnost v odůvodněných případů neuložit nepodmíněný trest odnětí svobody; i tak je naplněna možnost individualizace. br /br / Pojďme se ale hlouběji zabývat touto analýzou. Jejím cílem bylo popsat, proč soudy ukládají určité tresty za znásilnění. To ale zpráva bohužel nečiní. Konkrétně rozebírá pouze dvě odůvodnění z padesáti, aniž by tvrdila, že zrovna tyto dva případy reprezentují i ostatní; média se na tyto případy vrhla a s gustem je reportovala. V podání zprávy ale nemůžeme říct nic jiného, že se jedná o anekdotální případy, které nemohou mít vypovídací hodnotu. V prvním byl při uložení trestu využitý institut mimořádného snížení trestu – a jedná se tak o výjimečný případ. V druhém soudce výslovně zmínil, že preferoval výchovný účel trestu vzhledem k dalším okolnostem před přiměřeností k jednání; otázkou tak není sazba, ale volba účelu trestu. Pokud tedy autorka zmiňuje, že poukazuje na „nesystematičnost, s jakou ukládají tresty za sexuálně motivovanou trestnou činnost“, tak to nečiní. Ve zprávě Profemu se totiž analýza systematičnosti ukládání trestů za znásilnění vůbec nenachází. Je to škoda, protože na jiném místě zpráva velmi systematicky popisuje, jak dochází k znásilnění. br /br / Popisování uložených trestů na konkrétních případech je přitom zásadní pro jakoukoli debatu o stavu ukládání trestů. Kriminologické výzkumy nám totiž ukazují, že pokud neznáme podrobnosti jednotlivých případů, tak jsme přísnější, než pokud je známe. Důležitou částí zprávy, kterou přitom převzala takřka všechna média, jsou statistické údaje o ukládání trestů a o tom, že se ukládá málo nepodmíněných trestů odnětí svobody. Z toho autorka vyvozuje, že uložené tresty jsou příliš mírné. Tento její výrok je pak přinejmenším předčasný. Ve chvíli, kdy o případech, kdy byly tresty odnětí svobody podmíněné odložené, nevíme nic či velmi málo (jako v tomto případě), nemůžeme tvrdit, zda rozhodnutí soudce bylo správné či nikoli. Autorka tedy měla popsat okolnosti a důvody, které vedly soud k uložení podmíněného trestu odnětí svobody; teprve poté by bylo možné diskutovat o tom, zda byly takto uložené tresty příliš mírné či ne. Není možné vycházet z obrázku anonymního pachatele znásilnění; podobně není správné mluvit o anonymních muslimech, sluníčkářích nebo voličích Trumpa; setkání s nimi nám může ukázat, že to není tak černobílé, jak se nám může zdát. br /br / Autorka ve zprávě dále dochází k závěru, že by za znásilnění nemělo být možné uložit podmíněný trest odnětí svobody – proto navrhuje zvýšení trestních sazeb. Tento její návrh je ale teoreticky i prakticky nevhodný. Tuto kritiku rozeberu z několika hledisek: Proporcionality, efektivity a teoretického zasazení do systému ukládání trestů. br /br / Otázka proporcionality již byla zmíněna. Podle návrhu autorky by byl trest za znásilnění dítěte mladší 15 let či vězně 10 až 15 roků. Za vraždu (úmyslné usmrcení) dospělého přitom trestní zákoník stanoví velmi podobný trest: 10 až 18 roků. Pokud by si tak vězeň na spoluvězni vynutil orální sex, měl by být odsouzen k velmi podobnému trestu, jako kdyby ho zabil. Stejně tak pokud by pachatel namíchal dítěti do pití drogu, která by dítě přivedla do stavu bezbrannosti, a vykonal na něm sexuální styk, tak by měl být odsouzen k podobnému trestu, jako kdyby zabil rodiče tohoto dítěte. To ale není správné. Ano, znásilnění může člověka poznamenat po zbytek jeho života; ano, často se dopady znásilnění na oběti podceňují a znevažují. Jsem ale hluboce přesvědčený, že vražda - úmyslné zbavení života druhé osoby - je kvalitativně odlišné. Sazba toto má zohledňovat a dnes to zohledňuje, když pro zmiňované jednání stanovuje sazbu od pěti do dvanácti let. A mimochodem, správným řešením není zvýšit trestní sazbu za vraždu. Osobně se domnívám, že i dnešní sazba za znásilnění je v některých případech až příliš přísná. Osm let za znásilnění ve formě dvojího orálního sexu ve vězení (tento trest byl nedávno uložen v Hradci Králové) mi přijde příliš přísné. br /br / Pojďme k efektivitě. Představa, že zvýšení trestních sazeb povede k větší ochraně dětí, není založena na empirických kriminologických výzkumech. Ty naznačují, že zvýšení trestních sazeb vede nejspíše pouze k mírnému poklesu kriminality; výrazně větší roli hraje povědomí pachatele, že bude odhalen, a to, jak rychle bude potrestán. Tvrzení autorky, že český přístup, označený autorkou jako absurdně tolerantní přístup, jde minimálně proti dikci Úmluvy o ochraně práv dítěte, dle které se Česká republika zavázala chránit dítě před všemi formami sexuálního zneužívání, tak není podložené. Pokud chceme dítě chránit trestněprávně, tak toho potřebujeme dosáhnout zlepšováním postupů orgánů činných v trestním řízení, ale ne zvyšováním trestních sazeb. br /br / Návrhy autorky jsou nakonec nesystematické i z hlediska teorie ukládání trestů. Chce-li autorka dosáhnout toho, že by měl být ukládán jiný druh trestu, pak to může řešit i jinými prostředky než zvýšením sazby. Snažit se iniciovat změnu ukládání jiného druhu trestu zvýšením sazby není vhodné. Zvýšením sazby totiž dojde nejen k ukládání více nepodmíněných trestů odnětí svobody, ale i k zvýšení délky trestů ukládaných za znásilnění! Této problematice se daná zpráva takřka vůbec nevěnuje, byť by to mělo nejspíše zbytečně přísný dopad na životy pachatelů. Autorka pouze zmiňuje, kolik trestů bylo uloženo v kategoriích 1-5 a 5-15 let. To je ale naprosto nedostatečné pro zamyšlení se nad tím, zda délka trestu odnětí svobody již dnes nemůže být dostatečně přísná i pro stávající případy. Pokud je, tak bychom po zvýšení sazby pachatelům znásilnění udělovali nespravedlivé tresty. br /br / Přitom již dnes je Česká republika jedna z evropských zemí, které mají nejvyšší počet vězňů. A z analýzy prof. Dunkela zveřejněné před několika měsíci v a href=http://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1477370817733961?ai=1gvoiamp;mi=3ricysamp;af=R target=_blankEuropean Journal of Criminology/a plyne, že Česká republika posílá vězně průměrně do vězení na daleko delší dobu než Německo či Švédsko - byť jich do vězení posílá méně. Pokud by tedy autorka chtěla nutně jít cestou vězení a inspirací na západě, tak by třeba mohla zvolit jinou cestu: Snížit sazby za znásilnění, ale přitom zpřísnit podmínky, kdy je možné uložit alternativní trest za znásilnění. br /br / Při čtení analýzy si je třeba dávat pozor i na zahraniční inspirace, které autorka rozebírá. Největší pozornost je věnována Francii, zpráva konkrétně popisuje, že za znásilnění „je stanoven 15letý trest odnětí svobody“. To ale není pravda; Francie takto fixně stanovený trest nemá! Patnáctiletý trest, který je představen jako fixní, je totiž trestem maximálním. Francouzský systém ukládání trestů je striktně postaven na principu individualizace a naopak nemá minimální sazby. Francie by tak nikdy nepřijal tak ohraničené sazby, které ProFem navrhuje v části „Doporučení“; paradoxně se tak zpráva inspiruje zemí, která by návrhy zprávy šmahem odmítla. br /br / Kritika zprávy by z hlediska vědeckých standardů mohla jít i dále: Ať již z hlediska netransparentního výběru vzorku, nevhodné práce se statistikou, nezmínění, jak byly vybrány země pro srovnání, či citování špatných ustanovení zahraničních zákoníků. To se nicméně dá odpustit zprávě, která není primárně vědeckou prací. Ostatní zmíněné nedostatky jsou ale tak velké, že by se neměla stát podkladem pro další diskuzi; jak se jí bohužel stala. br /br / Plně souhlasím s autorkou že problematiku znásilnění a jeho trestání je třeba řešit a ptát se, zda je současná úprava nastavená správně a zda jsou reálně ukládané tresty spravedlivé. To ale potřebujem provést na základě jinak provedené analýzy: Rozebrat za které konkrétní případy (zobecněné do určitých podskupin) jsou ukládané které tresty; nenavrhovat změny, které mohou vést k zbytečnému utrpení a které nejsou v souladu s dlouho budovanou filozofií ukládání trestů. Osobně bych přidal, že v dnešní době poklesu kriminality a prosperity bychom se měli ptát, zda některé sazby nesnižovat než zvyšovat; domnívám se, že dnes jsou trestní sazby příliš přísné. Pro jakékoli zvýšení trestních sazeb potřebujeme řádný teoretický i empirický základ, protože plánujeme lidem odnímat to nejcennější: svobodu. Tato analýza takový základ neposkytuje. Představuje mnohé jiné zajímavé a podnětné myšlenky; hlavní návrh na zvýšení sankcí je ale nepodložený a nejspíše nevhodný. /divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;i(za poznámky k textu děkuji Zuzaně Andreska)/i/div



Za zpackaný život nežalujte univerzitu

10. 2. 2018, 16:01 | JINÉ PRÁVO | Tomáš Pavelka

Tedy – ne že by to nešlo, ale jednoduché to není ani ve Velké Británii. Podle rozsudku z minulého týdne oxfordská univerzita nemusí platit odškodné ve výši milionu liber šterlinků za údajně nekvalitní výuku, kterou měla poškodit hvězdnou, avšak hypotetickou právní kariéru studenta moderní historie.br /diva name=’more’/abr /Můžete si myslet, že bělostné stránky Jiného práva znovu skvrním bulvárními šprochy; i by tomu tak mohlo být, nejednalo-li by se o věc závažnou, jakou je vzdělávání křehkých duší dospívajících. a href=https://www.judiciary.gov.uk/wp-content/uploads/2018/02/siddiqui-full-judgment.pdfRozsudek /aHigh Court of Justice ve věci iFaiz Siddiqui proti Chancellor, Masters amp; Scholars of the University of Oxford/i ze 7. února 2018 se může jevit jako anekdota o líném studentovi, jenž chce ze zhrzenosti životem vinit nedbalou přípravu v lůně své alma mater na zkoušky před 17 lety. Při bližším pohledu se ale jedná o příběh, který podtrhuje důležitost vzdělávání jako služby, která by měla být poskytována s odbornou péči, protože její dopad na utváření lidských osudů je nedozírný. Standardy kvality výuky by proto měly podléhat přísné kontrole a s jejich porušením má být spojena odpovědnost jak osobní, tak institucionální.br /divbr /Odškodné absolvent Faiz Siddiqui nárokoval na základě dvou v zásadě nezávislých tvrzení. Za prvé, univerzita jej v rámci jednoho specializovaného předmětu nezvládla připravit na zkoušku, jejíž relativně nepěkná známka se projevila ve výsledném hodnocení. Za druhé, pedagogičtí pracovníci nedostatečně komunikovali informace o špatném zdravotním stavu studenta odpovědným univerzitním orgánům. Oba tvrzené nedostatky (tento post se však zabývá dále jen prvou argumentační linií) měly vyústit ve fakt, že Faiz nedosáhl na nejvyšší stupeň hodnocení celkových zkoušek (ifirst class degree/i) ale pouze na stupeň druhý nejvyšší (iupper second class/i); to se dále mělo podepsat na neúspěšnosti přihlášek na prestižní právnické fakulty (Harvard, Yale, Columbia) a celkově vyústit v řadu pracovních neúspěchů (postupně Faize vyhodili mimo jiné z advokátních kanceláří Clifford Chance a CMS Cameron McKenna). Summa summarum, jeden milion liber./divdivbr //divdivK faktům samotným – suboptimální kvalita výuky v jediném specifickém předmětu (dějiny Indie v letech 1916-1934) se měla podle žaloby promítnout do nestandardně nízkých známek skupiny 16 studentů, zejména tedy žalobce, ve velmi zvláštním formátu písemné zkoušky, tzv. igobbets paper/i (pro definici slova igobbet /imusel soudce Foskett sáhnout až do druhého dějství Shakespearova Jindřicha VI). V igobbet /ipísemkách mají studenti za úkol krátce okomentovat a do historického kontextu zasadit výstřižky dobových textů (např. útržek z dopisu J. Nehru Mahátma Ghándímu), což samozřejmě studenti nezvládnou bez dobrého přehledu primárních zdrojů./divdivbr //divdivFaiz spolu s několika dalšími studenty jsou přesvědčení, že toho konkrétního akademického léta páně (1999-2000) oxfordská univerzita nezvládla zabezpečit výuku tak, aby ve zkoušce obstáli. Předepsané četbě se učitelé na hodinách takřka nevěnovali (probráno bylo prý méně než 10% z na zkoušky předepsané primární literatury čítající cca 2000 stran), atmosféra v seminářích byla nekvalitní a dynamika studentské skupiny nefungovala dobře.nbsp;/divdivbr //divdivPři soudním projednávání vyšlo najevo, že to nejsou pouhé spekulace. Pedagogický sbor byl v daném období výrazně poddimenzován (čtyři ze sedmi učitelů byli na sabbaticalu a fakulta se zástup neobtěžovala zajistit) a profesorka garantující daný předmět se, v soudním jednání coby svědek, nechala slyšet, že její pracovní zatížení bylo iintolerable/i, výuku převzala pod nátlakem fakulty a po této zkušenosti by prý už do toho nešla. Univerzita se bránila nejrůznějšími argumenty, jedním z těch veselých bylo tvrzení, že předmět se studentům musel líbit, protože na konci roku učitelům projevovali spokojenost v podobě darovaných lahví šampaňského.br /br /Navzdory určitým pochybnostem o kvalitě výuky ale soudce odmítl, že by došlo v daném předmětu ke strukturálním nedostatkům ve výuce a tím k porušení právního standardu dostatečné smluvní péče. Soudce Foskett navíc v dokazování shledal, že kauzální nexus mezi případným porušením povinností fakulty a výslednými známkami nebyl příliš zřejmý, zejména když vyšlo najevo, že na povinnou četbu studenti vesměs rezignovali (nastudovali si na seminář v průměru 400 až 500 stran z určených jednoho tisíc), a Faiz samotný byl na svou nedisciplinovanost opakovaně upozorňován. Nakonec ani ty známky z igobbet /itestu se tolik nevymykaly statistikám úspěšnosti v jiných předmětech. Soudce poznamenal, že kvalita výuky je sice částí toho, co se odráží ve výsledcích zkoušek, nicméně skutečně pouze jednou částí. V dokazování pak také vyšlo, že svůj podíl na horší známce mohl mít spíš Faizův zdravotní stav (který zřejmě nebyl zcela vykonstruovaný). Celkově doporučuji si rozsudek v těchto pasážích přečíst (cca odstavce 69 až 120); dobrá sonda do hlubin studentské, ale i učitelské duše.br /br /V závěru rozhodnutí byl k Faizovi soudce Foskett poměrně přísný. Ze stolu smetl jeho argument, že špatné známky poškodily jeho přihlášky na americké právní fakulty: žalobce byl zkrátka jedním z 6450 uchazečů, kteří se [na Harvard] nedostali. To jednoduše znamená, že 550 uchazečů mělo lepší icredentials/i, než uchazeči zbývající, včetně žalobce. Není to vůbec o známkách. Mezi řádky rozsudku prosvítá, že soudce shlíží na žalobce jako člověka, který se celý dospělý život poněkud vymlouvá na své zdravotní problémy, a to již iin statu pupillari/i (kdy ze zdravotních důvodů opakovaně usiloval o přehodnocení výsledků zkoušek), i potom v zaměstnáních, ze kterých ho pro neschopnost postupně propustili vždy po velmi krátkém období (Faiz se s některými neúspěšně soudil). Soudce také iobiter /ipoznamenává, že vystupování Faize v roli svědka své vlastní kauzy bylo značně účelové; svůj život se snažil prezentovat pouze v tom nejlepším světle, zatímco realita byla nepochybně jiná.br /br /Nuž – poučení? Se učit se učit se učit…Faiz je zjevně velmi talentovaný člověk, který dojel na nízkou osobní disciplínu a nyní u soudu také na nedostatek určité integrity a kousku cti. Ale jak se na anglického soudce sluší, nakonec přeci jen vyjádřil optimismus ve Faizův život příští:/divdivbr //divdivbohužel, v uplynulých čtyřech letech dal [Faiz] do tohoto soudního řízení úplně všechno; ve víře, že bude řešením jeho problémů. Když se teď ukázalo, že soudní pře takové řešení nepřinese, nezbývá než doufat, že bude schopen se zkoncentrovat, na chvíli možná slevit ze svých ambicí a začít používat svou nepochybně bystrou hlavu k vytvoření pro sebe nějaké smysluplné budoucnosti./div/div



Nabídka místa asistenta/asistentky soudkyně NSS

10. 2. 2018, 00:00 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

JUDr. Barbara Pořízková, soudkyně Nejvyššího správního soudu, hledá vhodného/vhodnou kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky. br /a name=’more’/abr /br /strongPožadavky/strong: br /• magisterské vysokoškolské vzdělání v oboru právo; br /• bezúhonnost; br /• nadprůměrné schopnosti právní argumentace; br /• schopnost a vůle k dalšímu vzdělávání a odbornému růstu; br /• schopnost týmové spolupráce; br /• znalost cizích jazyků vítána. br /br /Pozice je vhodná i pro absolventy či začínající právníky. br /br /Jedná se o zástup za mateřskou dovolenou. br /br /Hlavní náplň práce asistenta soudce spočívá ve zpracovávání podkladových materiálů pro rozhodovací činnost. br /br /Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, založený jmenováním, který se řídí § 14 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů a dále zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů. Platové ohodnocení se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. br /br /Zájemci zasílejte strongstrukturovaný životopis a motivační dopis do 28. 2. 2018/strong na adresu: lenka.mickalova@nssoud.cz nebo petra.grossmannova@nssoud.cz.



Nařízení EU o prověřování zahraničních investic

6. 2. 2018, 10:00 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Evropská komise připravila návrh nového mechanizmu, který bude koordinovat národní systémy prověřování přímých zahraničních investic v EU z hlediska ochrany národní bezpečnosti. Obecně je tento krok interpretován jako ochrana před agresivními investicemi čínských polostátních fondů do evropských technologických firem. Po kauzách německých společností Kuka a Aixtron je evidentní, že se jedná o reálný problém./divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;V roce 2016 koupila čínská společnost Midea největšího německého výrobce průmyslových robotů za 5 miliard Euro, kauza vyvolala obavy z prodeje evropského technologického know-how na východ. Následně chtěla další čínská společnost Fujian Grand Chip Investment koupit německého výrobce počítačových čipů Aixtron, který se podílí i na výrobě komponentů pro rakety Patriot. Prodej americké pobočky Aixtronu však zablokovala americká vláda a následně celou transakci zastavilo i Německo. /divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;V poslední době se kontrola zahraničních investic ve světě zpřísňuje. Německá vláda po výše uvedených kauzách loni v létě schválila návrh rozšíření kritérií, podle kterých zahraniční investice posuzuje. Už nepůjde pouze o transakce týkající se národní bezpečnosti, ale o mnohem širší otázku kritické infrastruktury. Kromě Německa legislativu zpřísňuje například i Austrálie, Velká Británie nebo USA. O americkém systému CFIUS jsem na JP už a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2012/10/lukas-hoder-potrebujeme-narodne_4077.htmlpsal/a. Pak i a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2014/08/ralls-corporaton-vs-cfius_18.htmlzde/a a a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2016/03/vyrocni-zprava-cfius-cinske-investice.htmlzde/a./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bNávrh Nařízení o prověřování přímých zahraničních investic/b/divdiv style=text-align: justify;bbr //b/divdiv style=text-align: justify;Aktuální návrh Komise ohledně tzv. “framework for screening of foreign direct investments” (text viz níže) prý tlačí především Německo, Francie a Itálie. Některé země (údajně např. Irsko, Řecko, Španělsko, severské země a Portugalsko) jsou spíše skeptické. Rozptyl úprav této otázky v zemích EU je opravdu velký. Například čeští sousedé Německo, Polsko i Rakousko (celkem asi 12 zemí EU) již mechanismus kontroly zahraničních investic mají upravený. Řada zemí, včetně ČR, nemá žádný./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nové nařízení by umožnilo Komisi prověřovat, ale ne zastavit, zahraniční investice v EU a vydávat nezávazná stanoviska pro členské státy, ve kterých by k investici mělo dojít. Došlo by k jakési koordinaci podobných mechanizmů u jednotlivých států, k výměně informací a vyjasnění unijního zájmu v této oblasti. /divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nařízení se týká širokého rozptylu investic a zahrnuje investice mimoevropských investorů, které zakládají trvalé a přímé vazby s cílovou společností za účelem provádění hospodářské činnosti v EU, a to včetně investic umožňujících efektivní účast na řízení a kontrole společnosti. Zřejmě tak nařízení zahrnuje nejen přímé investice, ale i akvizice mimoevropských společností, které mají dcery v EU./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Komise by měla možnost kontrolovat investice, které mohou ovlivnit „unijní zájem“, a to z pohledu veřejného pořádku a bezpečnosti. Jedná se především o projekty financované EU nebo považované za kritickou infrastrukturu. Komise by následně mohla vydat k investici stanovisko, které členský stát nicméně nemusí poslechnout. V takovém případě však stát musí své rozhodnutí vysvětlit./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bProblémy?/b/divdiv style=text-align: justify;bbr //b/divdiv style=text-align: justify;Návrh nařízení sice nepřikazuje členským zemím začít zahraniční investice posuzovat, ale přichází se základními kritérii pro takovou národní legislativu. Jedná se o požadavky na transparentnost, nediskriminaci a možnost soudního přezkumu. To ale podle mého názoru může být celkem problém. Jak jsem psal v případě jedné americké kauzy, v otázkách národní bezpečnosti zřejmě nebude vždy možné investorovi dát nahlédnout všechny podklady, na základě kterých je jeho investice považovaná za nebezpečnou. Jak pak zajistit soudní přezkum? Ten tedy musí být nutně omezený. Podobně i s principy nediskriminace a transparentnosti./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Příkladem výše uvedeného může být praxe v USA u CFIUS nebo i v jiných oblastech. Fascinující je například a href=https://www.nytimes.com/2017/10/10/technology/kaspersky-lab-israel-russia-hacking.htmlkauza ruské softwarové firmy Kasperky/a, kterou Izraelci chytili, jak skrze její antivirové programy špehují své cíle ruské tajné služby. USA následně zakázaly svým úřadům používat software Kaspersky, proti čemuž se Kaspersky brání u soudu. Nemyslím si, že by Kaspersky měl šanci a href=https://www.cyberscoop.com/russia-anti-virus-maker-kaspersky-lab-files-injunction-court-seeking-counter-trump-administration-ban/před soudem/a například nahlédnout do dokumentů, které na něj vede NSA./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Ale zpět do Evropy. Podle některých názorů nové nařízení přiměje některé země EU, aby vlastní mechanismus založily také. Uvidíme, co na to ČR. Konečná verze nařízení bude účinná zřejmě nejdříve za dva roky./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;iTento článek vychází z mého a href=https://ihned.cz/c1-65964570-bude-cesko-proverovat-zahranicni-investicekomentáře pro iHNed/a./i/divdivibr //i/divdivbr //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Prozatímní verze nařízení je a href=https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2017/EN/COM-2017-487-F1-EN-MAIN-PART-1.PDFzde/a./divdiv style=text-align: justify;Řada zajímavých dokumentů a href=http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-3183_en.htmzde/a./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Klíčová část návrhu nařízení zní následovně:/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 1 - Subject matter and scope/bbr /This Regulation establishes a framework for the screening by the Member States and the Commission of foreign direct investments in the Union on the grounds of security or public order./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 2 - Definition/bbr /For the purposes of this Regulation, the following definitions apply:br /1. ‘foreign direct investment’ means investments of any kind by a foreign investor aiming to establish or to maintain lasting and direct links between the foreign investor and the entrepreneur to whom or the undertaking to which the capital is made available in order to carry on an economic activity in a Member State, including investments which enable effective participation in the management or control of a company carrying out an economic activity;br /2. ‘foreign investor’ means a natural person of a third country or an undertaking of a third country intending to make or having made a foreign direct investment;br /3. ’screening’ means a procedure allowing to assess, investigate, authorise, condition, prohibit or unwind foreign direct investments;br /4. ’screening mechanism’ means an instrument of general application, such as a law or regulation, and accompanying administrative requirements, implementing rules or guidelines, setting out the terms, conditions and procedures for the screening of foreign direct investments on grounds of security or public order;br /5. ’screening decision’ means a measure adopted in application of a screening mechanism;br /6. ‘undertaking of a third country’ means an undertaking constituted or otherwise organised under the laws of a third country./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 3 - Screening of foreign direct investments/bbr /1. Member States may maintain, amend or adopt mechanisms to screen foreign direct investments on the grounds of security or public order, under the conditions and in accordance with the terms set out in this Regulation.br /2. The Commission may screen foreign direct investments that are likely to affect projects or programmes of Union interest on the grounds of security or public order.br /3. Projects or programmes of Union interest shall include in particular those projects and programmes which involve a substantial amount or a significant share of EU funding, or which are covered by Union legislation regarding critical infrastructure, critical technologies or critical inputs. An indicative list of projects or programmes of Union interest is included in Annex 1./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 4 - Factors that may be taken into consideration in the screening/bbr /In screening a foreign direct investment on the grounds of security or public order, Member States and the Commission may consider the potential effects on, inter alia:br /–critical infrastructure, including energy, transport, communications, data storage, space or financial infrastructure, as well as sensitive facilities;br /–critical technologies, including artificial intelligence, robotics, semiconductors, technologies with potential dual use applications, cybersecurity, space or nuclear technology;br /–the security of supply of critical inputs; orbr /–access to sensitive information or the ability to control sensitive information.br /In determining whether a foreign direct investment is likely to affect security or public order, Member States and the Commission may take into account whether the foreign investor is controlled by the government of a third country, including through significant funding./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 5 - Anti-circumvention/bbr /Member States may maintain, amend or adopt measures necessary to prevent circumvention of the screening mechanisms and screening decisions.br /br /bArticle 6 - Framework for Member States’ screening/bbr /1. Member States’ screening mechanisms shall be transparent and not discriminate between third countries. In particular, Member States shall set out the circumstances triggering the screening, the grounds for screening and the applicable detailed procedural rules.br /2. Member States shall establish timeframes for issuing screening decisions. Such timeframes shall allow them to take into account the comments of Member States referred to in Article 8 and the opinion of the Commission referred to in Articles 8 and 9.br /3. Confidential information, including commercially-sensitive information, made available by foreign investors and undertaking concerned shall be protected.br /4. Foreign investors and undertakings concerned shall have the possibility to seek judicial redress against screening decisions of the national authorities./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 7 - Notification by Member States of screening mechanisms and annual reporting/bbr /1. Member States shall notify to the Commission their existing screening mechanisms by […] (30 days of the entry into force of this Regulation) at the latest. Member States shall notify to the Commission any amendment to an existing screening mechanism or any newly adopted screening mechanism within 30 days of entry into force of the screening mechanism at the latest.br /2. Member States that maintain screening mechanisms shall provide the Commission with an annual report on the application of their screening mechanisms. For each reporting period, the report shall include in particular information on:br /(a) foreign direct investments screened and undergoing screening;br /(b) screening decisions prohibiting foreign direct investments;br /(c) screening decisions subjecting foreign direct investments to conditions or mitigating measures;br /(d) the sectors, origin, and value of foreign direct investment screened and undergoing screening.br /3. Member States that do not maintain screening mechanisms shall provide the Commission with an annual report covering foreign directs investments that took place in their territory, on the basis of information available to them./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 8 - Cooperation mechanism/bbr /1. Member States shall inform the Commission and the other Member States of any foreign direct investments that are undergoing screening within the framework of their screening mechanisms, within 5 working days from the start of the screening. As part of the information, and when applicable, the screening Member States shall endeavour to indicate whether it considers that the foreign direct investment undergoing screening is likely to fall within the scope of Regulation (EC) No 139/2004.br /2. Where a Member State considers that a foreign direct investment planned or completed in another Member State is likely to affect its security or public order, it may provide comments to the Member State where the foreign direct investment is planned or has been completed. The comments shall be forwarded to the Commission in parallel.br /3. Where the Commission considers that a foreign direct investment is likely to affect security or public order in one or more Member States, it may issue an opinion addressed to the Member State in which the foreign direct investment is planned or has been completed. The Commission may issue an opinion irrespective of whether other Member States have provided comments.br /4. The Commission or a Member State which duly considers that a foreign direct investment is likely to affect its security or public order may request from the Member State where the foreign direct investment is planned or has been completed, any information necessary to provide comments referred to in paragraph 2, or to issue the opinion referred to in paragraph 3.br /5. Comments pursuant to paragraphs 2 or opinions pursuant to paragraph 3 shall be addressed to the Member State where the foreign direct investment is planned or has been completed within a reasonable period of time, and in any case no later than 25 working days following receipt of the information referred to in paragraphs 1 or 4. In cases where the opinion of the Commission follows comments from other Member States, the Commission shall have 25 additional working days for issuing the opinion.br /6. The Member States where the foreign direct investment is planned or has been completed shall give due consideration to the comments of the other Member States referred to in paragraph 2 and to the opinion of the Commission referred to in paragraph 3.br /7. Cooperation between Member States pursuant to this Article shall take place through the contact points referred to in Article 12./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 9 - Framework for Commission screening/bbr /1. Where the Commission considers that a foreign direct investment is likely to affect projects or programmes of Union interest on grounds of security or public order, the Commission may issue an opinion addressed to the Member State where the foreign direct investment is planned or has been completed.br /2. The Commission may request from the Member State where the foreign direct investment is planned or has been completed any information necessary to issue the opinion referred to in paragraph 1.br /3. The Commission shall address its opinion to the Member State concerned within a reasonable period of time, and in any case no later than 25 working days following receipt of the information requested by the Commission pursuant to paragraph 2. Where a Member State has a screening mechanism in place as referred to in Article 3(1) and the information on foreign direct investment undergoing screening has been received by the Commission pursuant to Article 8(1), the opinion shall be delivered no later than 25 working days following receipt of such information. Where additional information is needed to issue an opinion, the 25-day period shall run from the date of receipt of the additional information.br /4. The opinion of the Commission shall be communicated to the other Member States.br /5. The Member States where the foreign direct investment is planned or has been completed shall take utmost account of the Commission’s opinion and provide an explanation to the Commission in case its opinion is not followed./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 10 - Information requirements/bbr /1. Member States shall ensure that the information requested by the Commission and other Member States pursuant to Articles 8(4) and 9(2) is made available to the Commission and the requesting Member States without undue delay.br /2. The information referred to in paragraph 1 of this Article shall include in particular:br /(a) The ownership structure of the foreign investor and of the undertaking in which the foreign direct investment is planned or has been completed, including information on the ultimate controlling shareholder or shareholders;br /(b) The value of the foreign direct investment;br /(c) The products, services and business operations of the foreign investor and of the undertaking in which the foreign direct investment is planned or has been completed ;br /(d) The Member States in which the foreign investor and the undertaking in which the foreign direct investment is planned or has been completed conduct business operations;br /(e) The funding of the investment, on the basis of information available to the Member State./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 11 - Confidentiality/bbr /1. Information received as a result of the application of this Regulation shall be used only for the purpose for which it was requested.br /2. Member States and the Commission shall ensure the protection of confidential information acquired in application of this Regulation./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 12 - Contact points/bbr /Each Member State shall appoint a foreign direct investment screening contact point (’FDI screening contact point’) for the screening of foreign direct investment. The Commission and other Member States shall involve these FDI screening contact points on all issues related to implementation of this Regulation./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 13 - Evaluation/bbr /1. The Commission shall evaluate and present to the European Parliament and the Council a report on the application of this Regulation no later than 3 years after its entry into force. Member States shall be involved in this exercise and shall provide the Commission with necessary information for the preparation of that report.br /2. Where the report recommends modifying the provisions of the Regulation, the report may be accompanied by an appropriate legislative proposal./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bArticle 14 - Entry into force/bbr /This Regulation shall enter into force on the twentieth day following that of its publication in the Official Journal of the European Union./divdiv style=text-align: justify;This Regulation shall be binding in its entirety and directly applicable in all Member States. Done at Brussels,/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //div



Jak (ne)přeměňovat nezaplacené peněžité tresty

31. 1. 2018, 10:37 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;V posledních letech se čím dál více pozornosti soustředí na peněžité tresty. Podle sdělení Nejvyššího soudu se tlak na ukládání peněžitých trestů vyplatil: Jejich počet se takřka ztrojnásobil za poslední rok. Ale co s těmi, co nezaplatí peněžitý trest, jakým způsobem ho přeměnit v nepodmíněný trest odnětí svobody? Česká úprava byla dlouho nejasná. Trestní zákoník stanovoval, že lze uložit maximálně 730 denních sazeb a náhradní trest odnětí svobody může být až čtyři roky; nebylo ale jasné, jak nastavit převodní mechanismus mezi počtem denních sazeb a náhradním trestem. V současnosti se do ní snaží Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud vznést světlo, přičemž se snaží postupovat logicky. Náhradní trest může být až 1461 dní a máme 730 denních sazeb: Převodní mechanismus by tak měl být jedna nezaplacená denní sazba za dva dny odnětí svobody (a href=http://www.ceska-justice.cz/2018/01/pocet-penezitych-trestu-roste-vymahat-by-je-mela-celni-sprava/ target=_blankzde/a). Problém je, že tento přístup je nesystémový a nespravedlivý.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /div style=text-align: justify;Snaha zjednodušit a zpřesnit ukládání trestů je chvályhodná. Nejasností v této oblasti je mnoho (viz brzy další post). Naší snahou by mělo být utváření tzv. „principled sentencing“, tedy ukládání trestů, které je založené na jasných pravidlech a principech. Takový přístup přitom nemusí vůbec zajít do takových extrémů, jako jsou „sentencing guidelines“, tedy restriktivní výpočty, jak dojít k finálnímu trestu. Na snaze vyjasnit a zpřesnit právní úpravu tedy není nic špatného. br /br /Stejně tak není nic špatného na tom vylepšovat úpravu peněžitého trestu, která je v zákoně definována neprakticky a nejasně. Koncept denních pokut (sazeb), dle kterého se podle závažnosti jednání stanoví počet denních sazeb, podle majetkových poměrů výše jedné denní sazby a výsledným peněžitým trestem je součin těchto dvou hodnot, byl totiž přejat takovým způsobem, který vlastně neznamenalo přijetí konceptu denních pokut. Zejména proto, že nestanoví, jak dojít od majetkových poměrů (zejména čistého příjmu) k výši jedné denní sazby. V praxi to pak vedlo k tomu, že soudci tento princip takřka pohřbili (a href=http://ceskakriminologie.cz/cs/archiv/2016-2/analyza-ukladani-penezitych-trestu-v-podobe-dennich-pokut-v-ceske-republice/Attachment target=_blankzde/a). Dalším problémem bylo, že zákon nestanovoval jasný převodní mechanismus mezi nezaplacenými denními sazbami a náhradním trestem. br /br /Co je tedy špatného na tom, že se jasněji stanoví převodní mechanismus? V obecné rovině nic; naopak je třeba pochválit Nejvyšší státní zastupitelství za to, že to chce stanovit. Problémem je ale současná úprava, která je extrémně přísná. Z hlediska možné délky náhradního trestu uloženého za nezaplacení denních sazeb jsme totiž nejpřísnější stát v Evropě. Umožňujeme totiž uložení až 1461 dní, přičemž nejčastější maxima náhradních trestů se pohybují okolo 100-360 dnů. Stejně tak bychom byli unikátně nejpřísnější, pokud bychom přijali styl přeměny jedna nezaplacená denní sazba za dva dny náhradního trestu odnětí svobody (2:1). Všechny ostatní státy přitom přeměňují v poměru 1:1 až 3:1, mají tedy naprosto opačný přístup. Česká republika by tak bylo šestkrát (!!) přísnější než Finsko či Estonsko, ve kterých se tři nezaplacené denní sazba přemění na jeden den odnětí svobody. Detailně toto rozebírám v Státním zastupitelství 2/2017. br /br /Naše úprava by ale byla velmi přísná i z laického hlediska. Průměrný příjem pachatele si stanovme třeba na 30.000 Kč (schválně nadsazuji). V takovém případě by výše jedné denní sazby měla být přibližně 1/3 čistého denního příjmu (viz článek v SZ či a href=http://jinepravo.blogspot.de/2015/07/o-mozne-funkcnosti-penezitych-trestu-v.html target=_blankJP/a), tedy přibližně 333 Kč. Těm, kteří by nezaplatili peněžité tresty, by byl uložen jeden den náhradního trestu odnětí svobody za 167 Kč! Taková úprava mi přijde naprosto nepřiměřená. A to zejména v situaci, kdy již dnes do vězení posíláme pachatele na výrazně delší dobu než okolní státy (a href=http://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1477370817733961 target=_blankzde/a) a máme přeplněné věznice. br /br /Snaha o zpřesnění pravidel jde správným směrem. Zpřesňovat pravidla ukládání trestů je ale dle mého názoru možné jen tehdy, pokud to samo o sobě nepovede k zpřísnění ukládání trestů. Pokud tedy chceme zlepšit způsob ukládání peněžitých trestů, tak přepišme zákon. Snižme počet denních sazeb a zaveďme jasné převodní mechanismy mezi majetkovým poměry a výší jedné denní sazby a mezi počtem nezaplacených denních sazeb a délkou náhradního trestu odnětí svobody. Udělejme to komplexně a naráz. Pokud chceme měnit úpravu jen částečně a zákonem řešit jen jasný převodní mechanismus přeměn, snižme alespoň počet sazeb. Náprava jen jednoho problému (např. převodního mechanismu) totiž může vést k nespravedlnosti. /div



Legislativec poslaneckého klubu Pirátů

30. 1. 2018, 22:49 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;Chcete se podílet na plnění priorit Pirátské strany navrhováním znění zákonů? Chcete pomoci zavádět podmínky pro elektronické spisy na soudech, teritoriality exekutorů či činit konopí dostupné léčbu vážně nemocných nebo pro rekreační užití? Pak poslanecký klub Pirátů hledá právě Vás!nbsp; nbsp; br /b/b/divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /div style=text-align: justify;bNáplň práce:/bbr /- příprava legislativy včetně paragrafového znění dle požadavkůbr /- kontrola kvality připravovaných návrhůbr /- konzultace připravovaných pozměňovacích návrhůbr /- správa legislativního plánubr /- metodické napomáhání s RIA/divdiv style=text-align: justify;br /bPožadavky:/bbr /- ukončené vysokoškolské vzdělání v právním oborubr /- pečlivost, zodpovědnostbr /- znalost anglického jazyka na pokročilé úrovnibr /- hluboký vhled do procesu tvorby zákonůbr /- orientace v legislativě ČR a agendě RIAbr /- práce v Praze/divdiv style=text-align: justify;br /bNabízíme:/bbr /- plný úvazekbr /- odměnu 30 000 Kč až 50 000 Kč měsíčně na IČO (podmínka Sněmovny)br /- práci v nejlepší politické straně na české scéněbr /- možnost podílet se na smysluplné a transparentní politice/divdiv style=text-align: justify;Požadavky na zařazení do výběrového řízení:br /- Uchazeč vyplní a href=https://airtable.com/shrKqol0k11XOZTUf target=_blanktento formulář​/a do 9. 2. 2018./divdiv style=text-align: justify;br /Podmínkou zařazení do výběrového řízení je zaslání strukturovaného životopisu a motivačního dopisu obsahujícího vizi působení na dané pozici. Životopis a motivační dopis vítěze výběrového řízení mohou být zveřejněny i bez předchozího souhlasu./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bTermín nástupu:/b v průběhu února 2018/divdiv style=text-align: justify;Výběrová komise si vyhrazuje právo prodloužit termín. První kolo probíhá vyhodnocením životopisu, motivace a dosavadní zkušenosti. Druhé kolo je realizované formou praktického ověření požadovaných kriterií. Hodnocení provádí hodnotící komise složena ze dvou zástupců poslaneckého klubu a člena personálního odboru. Třetí kolo osobním pohovorem./divdiv style=text-align: justify;br /Uchazeč, který úspěšně absolvoval druhé kolo může být pozván do třetího kola (pohovor) u jiných vypsaných pozic v poslaneckém klubu./divdiv style=text-align: justify;br /bHodnotící kritéria:/bbr /- Kompetence vůči požadavkům pozice 40 %br /- Znalost pirátského programu a argumentace 15 %br /- Celkový dojem 15 %br /- Motivace 15 %br /- Zkušenosti/vzdělání 15 %br /br /iTento inzerát nijak nevyjadřuje politickou podporu jakékoli straně. Jiné Právo je připravené zveřejnit zajímavé právnické pracovní inzeráty i v případě ostatních (demokratických) politických stran./i /div



Akviziční transakce jako veřejné zakázky? Aneb ‘bad facts make bad law’ …

19. 1. 2018, 17:06 | JINÉ PRÁVO | Jiri Kindl

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=onNa začátku tohoto roku se na stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže objevila poměrně stručnánbsp;a href=http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/aktuality-z-verejnych-zakazek/2371-nakup-akcii-autobusoveho-dopravce-libereckym-krajem-se-vraci-zpet-do-prvniho-stupne.html target=_blanktisková zpráva/a, dle níž [p]iředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zrušil na základě jednomyslného doporučení rozkladové komise prvostupňové rozhodnutí Úřadu ve věci přezkoumání postupu zadavatele směřujícího k nabytí výlučné majetkové účasti (podílu) Libereckého kraje ve společnosti zajišťující veřejnou službu v přepravě cestujících v autobusové dopravě a věc vrátil prvnímu stupni k novému projednání./i To již samo o sobě muselo zarazit jak Mamp;A právníky, tak právníky zabývající se veřejnými zakázkami. Od kdy by akvizice podílu (ishare deal/i) měla být veřejnou zakázkou?br /br /Úvaha předsedy ÚOHS byla (odlišně od prvního stupně) založena - zjednodušeně řečeno - na následujících bodech:br /br /1/nbsp; Česká úprava zadávání veřejných zakázek může být přísnější než unijní směrnice, které implementuje. Tedy nevadí, že dle unijní praxe se za zakázku na dodávky považují jen dodávky výrobků anebo zboží. Je možné, aby se česká úprava vztahovala na širší okruh transakcí.br /br /2/nbsp; Jelikož text zákona o zadávání veřejných zakázek hovoří o dodávce věcí, je třeba se zabývat výkladem pojmu věc, a to dle nového občanského zákoníku. Tam je daný pojem definován velmi široce zahrnující mj. i akcie, obchodní závod či i pohledávky.br /br /3/nbsp; Proto i prodej, resp. z pohledu zadavatele nákup akcií, obchodního závodu či pohledávek bude zakázkou na dodávky a musí se řídit zákonem.br /br /Ač se daný výklad takto jeví jako formálně správný, odporuje dle mého názoru - měl-li být pojímán v takto obecné rovině - smyslu a účelu předmětné právní úpravy, zdravému rozumu a lze jej považovat za nesprávný. Přijde mi, že předseda ÚOHS se v daném případě neměl spokojit v podstatě jen s gramatickým výkladem (a odkazem na nic neříkající pasáž v důvodové zprávě), ale měl se zabývat i teleologickým výkladem a např. se měl ptát: je zde opravdu nějaký důležitý relevantní důvod, proč by se česká úprava (implementující unijní směrnice) měla tak dramaticky od daných směrnic lišit? Například v jiném kontextu - definice soutěžitele v § 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže je gramaticky také odlišná od toho, jak se vymezují znaky pojmu podnik v unijním soutěžním právu, ale přesto ÚOHS (i soudy) pojímá daný pojem eurokonformně …br /br /Stejně tak se měl předseda ÚOHS zamyslet nad tím, jak by si v praktické rovině představoval důsledky svého názoru, měly-li by být zobecněny. Dovedete si vůbec představit, jak by měl potenciální kupující (který je zadavatelem - veřejným či sektorým) vyhotovit zadávácí dokumentaci, když bude chtít koupit nějakou cílovou společnost, či lépe řečeno se bude chtít účastnit tendru na nákup nějaké cílové společnosti (a je jedno jestli půjde o iequity/share dea/il anebo iasset deal/i)?nbsp; Upřímně řečeno, si to dost dobře nedovedu (a asi ani nechci) představit …br /br /Výše uvedeným se nechci vyjadřovat k onomu konkrétnímu případu, poněvadž jeho fakta jsou dosti specifická. Zejména tam danému kraji nešlo o koupi nějaké konkrétní společnosti, ale spíše o koupi společnosti určitého typu, a navíc rozhodnutí předsedy ÚOHS naznačuje, že mohlo docházet k určité snaze obcházet zákon. Ale - pokud by měly být úvahy v odůvodnění daného rozhodnutí, které je v plném znění dostupnénbsp;a href=http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-15188.html target=_blankzde/a, zobecněny a aplikovány mimo specifické okolnosti daného případu, tak by se jednalo o klasickou ukázku pořekadla bad facts make bad law … Současně by to mohlo kandidovat na jednu z největších revolucí v přístupu k definici veřejných zakázek od doby, kdy je nějaká úprava veřejných zakázek součástí našeho právního řádu.br /br /Nezbývá než doufat, že ve vztahu k výše uvedenému dojde k určitému vyjasnění a zohlednění zdravého rozumu. Osobně mi přijde jako jediné rozumné vycházet v tomto ohledu z unijní praxe a případné akviziční transakce kontrolovat optikou veřejných zakázek jen v situacích, kdy je zjevné, že forma transakce byla zvolena za zjevným účelem k obejití zákona (jako to lze i v rámci unijních norem). Názor vyjádřený v uvedeném rozhodnutí by tak měl být omezen na specifická fakta daného případu (anebo případně zrušen v rámci soudního přezkumu, dojde-li k němu) a neměl by se zobecňovat. V opačném případě se Mamp;A právníci připravte na čtení předpisů v oblasti veřejných zakázek … :-)/div



Máte rádi výzvy? Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování státu před ESLP hledá talenty do svého týmu.

9. 1. 2018, 17:08 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Kancelář vládního zmocněnce již nezastupuje Českou republiku jen před Evropským soudem pro lidská práva, ale v zásadě před všemi mezinárodními orgány v oblasti lidských práv, které umožňují podávání individuálních či kolektivních stížností nebo oznámení (např. Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen, Výbor OSN pro práva dítěte či Evropský výbor pro sociální práva). Rozšiřuje proto svůj tým – příjemný kolektiv mladých a pro věc zapálených lidí, a hledá schopného právníka/právničku se zájmem o oblast lidských práv, odhodláním učit se novým věcem a chutí vyzkoušet si, jak probíhá sporné řízení na mezinárodní úrovni v anglickém či francouzském jazyce.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;/span/diva name=’more’/abr /div style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;To vše a mnohem více můžete okusit na vlastní kůži po dobu trvání služebního poměru na dobu určitou v délce 4 let, pokud se přihlásíte do výběrového řízení na pozici vrchního ministerského rady a href=https://eudeska.justice.cz/SitePages/Person%C3%A1ln%C3%AD%20-%20v%C3%BDb%C4%9Brov%C3%A1%20%C5%99%C3%ADzen%C3%AD.aspx target=_blankzde/a (č. j.: MSP-15/2018-ORLZ-VŘ/3). Pozice je vhodná i pro čerstvé absolventy, ukončené vysokoškolské vzdělání je třeba doložit ke dni konání pohovoru. Lhůta pro podání přihlášky končí dne 7. února 2018./span/divdiv style=text-align: justify;br //div/div



Jan Vučka: Nejkontroverznější rozhodnutí Ústavního soudu v roce 2017 (i výroková logika má své hranice)

1. 1. 2018, 23:56 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

Některá soudní rozhodnutí jsou zajímavá, jiná jsou zajímavější. A přelom roku je samozřejmě skvělá příležitost k bilancování.br /a name=’more’/adiv style=text-align: justify;Ač je to hodnocení nutně subjektivní, nejkontroverznějším rozhodnutím Ústavního soudu v celém uplynulém roce by mohl být nález ze dne 21. září 2017, sp. zn. III. ÚS 3393/15 (viz a href=https://www.usoud.cz/aktualne/take-svoboda-vedeckeho-badani-ma-sve-hranice-a-soudny-badatel-si-musi-dat-pozor-na-uzit/Také svoboda vědeckého bádání má své hranice a soudný badatel si musí dát pozor na užitá přirovnání/a).nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Předmět řízení byl následující:/divdiv style=text-align: justify;1) v roce 2006 vyšla publikace „CUI BONO RESTITUCE?“ kriticky popisující některé restituční kauzy/divdiv style=text-align: justify;2) kapitola věnovaná restituci po Hugovi Nikolausovi Salm-Reifferscheidtovi (HNSR) obsahovala pasáž:/divdiv style=text-align: justify;„[P]irvoinstanční orgán vycházel z právního názoru, podle něhož se Hugo S. R. Senior proti republice neprovinil vzhledem k tomu, že nebyl odsouzen mimořádným lidovým soudem podle Benešova retribučního dekretu 16/1945 Sb/i. […]/divdiv style=text-align: justify;iJeho úmrtím (2. 3. 1946) pominuly důvody dalšího stíhání, takže rozsudek mimořádného lidového soudu nad ním vynesen nebyl./i/divdiv style=text-align: justify;iNa tomto místě se nabízí úvaha o tom, že jestliže Salmova předčasná smrt hypoteticky zabránila Ministerstvu vnitra, aby mu vydalo konečné rozhodnutí o zachování československého občanství, což je Salmova smůla, mohla naopak tato smrt stejně tak dobře zabránit odsouzení tohoto muže mimořádným lidovým soudem jako zrádce a kolaboranta, což je naopak jeho štěstí./i/divdiv style=text-align: justify;iPoužijeme-li logiku, kterou se správní orgán ve věci Salmova údajného neprovinění řídí, dospějeme k šokujícímu závěru. Na otázku: ,Provinil se Adolf Hitler svými činy proti lidstvu?‘ musíme totiž odpovědět: ,Nikoli, neprovinil, protože zemřel dříve, než nad ním Norimberský soud mohl vynést rozsudek.‘ /i“/divdiv style=text-align: justify;(str. 14 publikace)/divdiv style=text-align: justify;3) obecné soudy uložily autorce publikace povinnost omluvit se dcerám pana HNSR za poslední citovaný odstavec „Použijeme-li …“, neboť se údajně dotýká cti pana HNSR/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bOmluva je samozřejmě pozoruhodná tím, že inkriminovaný výrok v nejmenším nekritizuje pana HNSR, ba dokonce se pana HNSR ani nijak týká, nýbrž kritizuje právní úvahy správních orgánů. Netřeba snad vysvětlovat, že šlo o klasický případ iargumentum ad absurdum/i (vyvrácení domněnky rozvedením do zjevně nepravdivého, absurdního či komického závěru) a že se Adolf Hitler k žádné konkrétní osobě – natož panu HNSR – nepřirovnával./b/divdiv style=text-align: justify;Ještě jsem neslyšel o omluvě někomu za výrok, který se dotyčného netýkal!/divbr /div style=text-align: justify;Nález sp. zn. III. ÚS 3393/15 přesto zamítl ústavní stížnost autorky publikace proti rozhodnutím obecných soudů. Ústavní soud své rozhodnutí odůvodnil takto:/divdiv style=text-align: justify;„i21. První sporný výrok se vyznačuje zvýšeným stupněm expresivity, objevují-li se v něm výrazy ,Adolf Hitler‘ a ,Norimberský soud‘. Právě jejich použití je nutno posoudit jako překročení přípustné míry kritiky za situace, bkdy se vztahují ke konkrétní osobě/b a bz kontextu celého článku je pro běžného čtenáře snadno učinitelný závěr, že mezi osobami Huga Salma-Reifferscheidta a Adolfa Hitlera není rozdílu/b (je mezi nimi podobnost). Uvedené platí i přesto, že stěžovatelka chtěla podle svého tvrzení jen poukázat na (ne)logické rozhodování správních orgánů. Byla-li stěžovatelka vedena takovým úmyslem, nesmí, zvláště jako historička, opomenout skutečnost, že právě pro správní (ne)rozhodnutí je historicky sporné, co a proč Hugo Salm-Reifferscheidt před mnoha lety učinil, bsporu však není o tom, ke komu je přirovnáván/b. Přirovnání k jedné z nejodpudivějších postav moderní historie musí být, byť jen v náznaku, urážlivé pro každého. Nelze se proto divit dcerám zemřelého Huga Salma-Reifferscheidta, že se jich ,hodnotící soud‘ stěžovatelky, z něhož bmůže každý podprůměrný znalec historie dovodit přirovnání jejich otce k Adolfu Hitlerovi/b, dotkl./i“/divdiv style=text-align: justify;(zvýrazněno autorem tohoto článku; zmínka o „článku“ není přesná – jedná se o kapitolu knihy)/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Z tohoto odůvodnění lze plně souhlasit jen s první větou. Vše další už odporuje výroku, jak byl zjevně míněn, což lze snadno seznat vlastním přečtením inkriminovaného výroku z publikace. Zdali šlo či nešlo o překročení přípustné míry kritiky, lze pochopitelně diskutovat, ale pak by bylo nutné dodat, že šlo o kritiku správního orgánu, a nikoli pana HNSR./divdiv style=text-align: justify;Ústavní soud má samozřejmě pravdu v tom, že některý (méně zdatný) čtenář může dojít k závěru, že pan HNSR byl k Adolfu Hitlerovi přirovnáván. To však za předpokladu, že dotyčný čtenář z nějakého důvodu pochopí text špatně./divdiv style=text-align: justify;Pokud se ÚS domníval, že autor odpovídá i za zjevně špatné pochopení celkem srozumitelného textu, pak to samozřejmě musíme vzít na vědomí, ale takový právní závěr by si zasluhoval podstatně podrobnější zdůvodnění./divdiv style=text-align: justify;Málo srozumitelný je i poukaz Ústavního soudu na „i style=text-align: justify;kontext celého článku/i“, ze kterého má být „i style=text-align: justify;snadno učinitelný závěr/i“ o porovnání s Adolfem Hitlerem. Pokud si vezmeme publikaci do ruky a přečteme si celou kapitolu, abychom poznali onen „celý kontext“, tak zjistíme, že kapitola detailně popisuje historii restitucí po panu HNSR, vyjmenovává různá rozhodnutí a dokumenty, uvádí data žádostí, vyjmenovává členství rodiny HNSR v tehdejších německých organizacích atd. - a naopak nic neuvádí o pronásledování Židů, zakládání koncentračních táborů, rozpoutávání válek, ani o čemkoli jiném, co by běžný čtenář mohl pochopit jako srovnávání s Adolfem Hitlerem, a to dokonce takové, že mezi nimi není rozdíl. Kde tedy Ústavní soud vidí onen „celý kontext“, který prý podporuje závěr, že mezi panem HNSR a Adolfem Hitlerem není rozdílu???/divdiv style=text-align: justify;Pokud si nějaký čtenář přečte celou kapitolu, aby znal onen „celý kontext“, pak tento „celý kontext“ naopak potvrzuje, že autorka rozebírala restituční kauzu a ničí jednání s činy Adolfa Hitlera nesrovnávala. Tvrzení Ústavního soudu o údajném – zřejmě inkriminujícím – kontextu tak nemají oporu ve skutkovém stavu./divdiv style=text-align: justify;A opět můžeme Ústavní soud kritizovat za nedostatečné odůvodnění jeho závěrů; nález hovoří o údajném kontextu textu a bere jej jako významnou část svých úvah, ale o jaký přesně kontext má jít a odkud nebo jak si jej soud dovodil, to můžeme jen hádat. S takovýmto přístupem lze těžko sympatizovat!/divdiv style=text-align: justify;Ani odkaz na „podprůměrného znalce historie“ v poslední větě není moc logický. Protože zde řešíme pochopení textu čtenářem, a nikoli dějepisný test, přesnější by bylo říci „podprůměrně schopný čtenář“. Ústavní soud se tak dopustil další nepřesnosti, začal-li z nejasných důvodů operovat jakýmsi hypotetickým znalcem historie, když se problém týká jen a pouze schopnosti funkčního čtení textu a čtenář nepotřebuje nic dalšího než samotný text, aby pochopil jeho význam./divdiv style=text-align: justify;span style=text-align: justify;Kdybychom se přesto měli bavit o znalcích historie, pak by šlo – přesně opačně než Ústavní soud – říci, že i hodně podprůměrný znalec historie má hrubou představu, co dělal Adolf Hitler, a proto po přečtení kapitoly snadno pozná, že nic podobného není panu HNSR kladeno za vinu a není s Adolfem Hitlerem srovnáván./span/divspan style=text-align: justify;/spanbr /div style=text-align: justify;/divspan style=text-align: justify;Uzavřeme tedy, že nález Ústavního soudu III. ÚS 3393/15 je velmi nešťastný, neboť potvrdil povinnost omluvit se za tvrzení, /spanb style=text-align: justify;které ve skutečnosti nikdy nepadlo (!)/bspan style=text-align: justify;, a navíc s odůvodněním pohříchu útržkovitým až enigmatickým./spanbr /div style=text-align: justify;Tím judikát rozšířil řady nálezů, které mají disent přesvědčivější než většinové stanovisko, neboť ústavní soudce Jan Musil v nesouhlasném stanovisku přesně trefil hřebík na hlavičku, včetně komentáře k onomu údajnému kontextu:/divdiv style=text-align: justify;„i3./i […]i Jazykovou a formálně logickou interpretací tohoto výroku (v části Použijeme-li logiku, kterou se správní orgán … řídí) dospívám k závěru, že vůbec nejde o hodnotící úsudek, vyjadřující mínění žalované Mgr. Evy Nečasové o osobě pana Hugo Salm-Reifferscheidta. Z celkového kontextu literárních prací, v nichž se tento výrok vyskytuje, je zřejmé, že žalovaná (a další spoluautoři) analyzují a podrobují kritice rozhodovací praxi správních orgánů a soudů v několika restitučních kauzách. I když kapitola, v níž se nachází výrok, jehož autorkou je žalovaná, se zabývá Kauzou Salm-Reifferscheidt, vlastním smyslem autorčina výroku na tomto místě publikace je nikoliv kritika osoby jmenovaného, nýbrž kritika logiky rozhodnutí správního orgánu v této kauze./i/divdiv style=text-align: justify;i4. Hodnotící úsudek, vyslovený na adresu rozhodovací praxe správních a justičních orgánů, nelze pokládat za hodnotící úsudek vztahující se bezprostředně k osobám, jichž se rozhodovací praxe správních a justičních orgánů týká. Kritika rozhodovací praxe správních a justičních orgánů, včetně kritiky způsobů a metod logického uvažování, jichž aplikační praxe používá, je v demokratické společnosti přípustná./i“/divdiv style=text-align: justify;K naprosto logické interpretaci daného výroku soudcem Musilem není, co dodat./divdiv style=text-align: justify;Zmínit se snad ještě měl širší kontext publikace jako celku: šlo o aktivistickou kritiku politicky i společensky citlivého tématu vyřizování restitucí, u kterého se dá předpokládat, že bude rozjitřovat emoce. Za těchto okolností lze samozřejmě připustit i ostřejší přirovnání, zejména když je každému zjevné, že jde pouze o argument ad absurdum a toto přirovnání není míněno vážně (ať už je směrované na kohokoli)./divdiv style=text-align: justify;Roli při posuzování legitimity výroku musí navíc hrát i cílové publikum výroku a způsob podání. Je-li komplikovaný výrok určen sofistikovanějšímu publiku, u něhož se dá očekávat dobrá schopnost funkčního čtení, a navíc je tento výrok doprovázen celou kapitolou plnou informací umožňujících správně pochopit smysl výroku, pak je nutno tento výrok posuzovat jinak, než když je podán zavádějícím způsobem bez vysvětlení v pivnici. Míra zavinění autora za špatné pochopení výroku pak bude úplně jiná. I tento aspekt Ústavní soud zanedbal./divdiv style=text-align: justify;Doufejme, že příští rozhodnutí k tématu svobody projevu bude podobnější nálezu sp. zn. I.ÚS 367/03 (iVondráčková vs Rejžek/i) než aktuálnímu sp. zn. III. ÚS 3393/15!/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;ÚPLNĚ POSLEDNÍ POZNÁMKA PŘED DISCLAIMEREM/divdiv style=text-align: justify;Poslední nejasností je, proč je judikát v NALUSu uveden jako „iK hranicím svobody vědeckého bádání/i“ a podobně uváděn v tiskové zprávě, jakož je na limity svobody vědeckého bádání odkazováno v nálezu (zejména odst. 26 a 27)./divdiv style=text-align: justify;Na svobodu vědeckého bádání se sice stěžovatelka odkazovala v ústavní stížnosti, ale Ústavní soud měl nezávisle na tvrzení stěžovatelky přezkoumat, zda jde skutečně o vědecké dílo, či nikoli, a jaká kritéria legitimity se mají na text aplikovat./divdiv style=text-align: justify;Vstupní údaje pro publikaci „CUI BONO RESTITUCE?“ (vydal Český svaz bojovníků za svobodu Praha) nepochybně byly získány výzkumem, který by se dal označit za vědecký (právní rešerše, procházení archivů, kompilace a porovnávání údajů). To však samo o sobě neznamená, že následný produkt je nutně čistě vědecké povahy a dají se na jeho obsah aplikovat pravidla pro svobodu vědeckého bádání./divdiv style=text-align: justify;Citujme z úvodu k publikaci, který napsala stejná autorka jako kapitolu o restitučních nárocích dědiců po panu HNSR:/divdiv style=text-align: justify;„iNaše republika podala prst a jistý okruh osob, trpělivě po léta čekajících, správně vytušil, že konečně přišla ta pravá chvíle chytit celou ruku, pod pláštíkem restitucí prolomit Benešovy dekrety /i[...]/divdiv style=text-align: justify;iDrtivá většina bývalých statkářů podmínky nesplňuje, přesto oni sami či jejich potomci odmítají vzdát. Po léta tvrdošíjně hrají tu svou zvláštní hru na výdrž a někteří soudci či úředníci jim tu a tam úslužně jejich šachovou figurku kousíček popostrčí k vítěznému postavení./i [...]/divdiv style=text-align: justify;iBylo zajímavé pozorovat, jak někteří zdrženliví jedinci, vědomi jsouce obrovského másla, ulpívajícího na hlavě jejich otců a dědů, stáli zpočátku tiše stranou všech restitučních procesů./i [...]/divdiv style=text-align: justify;iZprvu se báli ostudy a veřejného praní špinavého prádla. - Vždyť tatíček byl přece v SA a matička v NSFW! - Celá léta se to daří tutlat/i [...]/divdiv style=text-align: justify;iOdvážným zlatokopům z řad potomků bývalých držitelů zemědělského majetku se nabízí zcela nová, velmi lákavá možnost k dalšímu ždímání republiky./i [...]/divdiv style=text-align: justify;iHloupá Česká republika nám na to skočí/i [...]“/divdiv style=text-align: justify;(str. 6 a 7 publikace)/divdiv style=text-align: justify;Obávám se, že o standardu vědeckých publikací mám podstatně odlišné představy. Takto žádný úvod k vědeckému dílu nevypadá. Zjevně se nemá jednat o vědecké dílo, nýbrž o aktivistický politicko-historicko-právní pamflet, čemuž odpovídá i trochu divoký obrat s Adolfem Hitlerem v textu první kapitoly. Kapitola kritizující restituce po Leopoldovi Thun-Hohensteinovi (psaná jiným autorem) pro změnu končí takto, což také není běžné u tradičních vědeckých prací:/divdiv style=text-align: justify;„iPosilou nám budiž výzva prezidenta Edvarda Beneše, zaslaná z exilu v roce 1943 českému národu:nbsp;/ibr /iZůstaňte věrni své zemi, své historii, svému národu a svým předkům!‘ /i“/divdiv style=text-align: justify;(str. 114 publikace)/divdiv style=text-align: justify;Obrat „aktivistický pamflet“ přitom není myšlen nijak hanlivě. Být spravedlivě rozhořčeným angažovaným občanem a mít nějakou agendu ve vztahu k restitucím je naprosto legitimní. Navíc je tato publikace mnohem fundovanější a opřená o detailnější rešerše než běžná angažovaná literatura. Rysy blízké vědeckému dílu vskutku má, ale jako angažovaná literatura podporující jeden názor samozřejmě vědeckým dílem není a být nemůže./divdiv style=text-align: justify;Skutečnost, že za vodítko k budoucímu posuzování svobody vědeckého bádání je vydáván judikát, který se vědeckého díla netýká, je další nepřesností, kterou Ústavnímu soudu v tomto ohledu vyčítám.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;DISCLAIMER/divdiv style=text-align: justify;Autor tohoto článku prohlašuje, že nikoho k nikomu nepřirovnával, zejména ne k Adolfu Hitlerovi./divdiv style=text-align: justify;Přestože se opakovaně hovoří o méně zdatném čtenáři, myslel se tím toliko hypotetický čtenář publikace, který by si inkriminovaný text vyložil chybným způsobem (slovy Ústavního soudu „podprůměrný znalec historie“). Rozhodně tím autor článku nemyslel pana Huga Nikolause Salm-Reifferscheidta (jehož čtenářské dovednosti nezná a hodnotit nemůže), libovolného soudce či pracovníka správního orgánu, účastníky řízení, členy redakce Jiného práva, čtenáře Jiného práva, jejich rodinné příslušníky, ani jakoukoli jinou konkrétní žijící, zemřelou či v budoucnu narodivší se osobu./divdiv style=text-align: justify;Jediného hodnocení se autor dopustil vůči judikátu, který pokládá za v mnoha ohledech nesprávný nebo nepřesný, avšak činil tak neexpresivní a nevulgární formou, ve veřejné věci a ve veřejném zájmu; současně šlo o kritiku logicky vysvětlenou, aby si čtenář článku mohl vyhodnotit argumenty sám a dospět k vlastnímu závěru./div



Okresní soud v Českých Budějovicích vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce asistent/ka soudce

12. 12. 2017, 10:36 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Konkrétní podmínky výběrového řízení naleznete níže./span/divspan style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;/spanbr /a name=’more’/abr /div style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Předpoklady pro výkon funkce asistenta soudce:nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice (studijní program Právo a právní věda),nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- trestní bezúhonnost,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- odpovídající vystupování a schopnost vysokého pracovního nasazení,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- schopnost komunikace s lidmi,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- praktická znalost práce na PC.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;K přihlášce k účasti na výběrovém řízení uchazeč připojí:nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- strukturovaný profesní životopis uchazeče,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- motivační dopis,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- prohlášení podle zákona č. 101/2000 Sb., ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů, v následujícím znění:/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;P R O H L Á Š E N Í :nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, s o u h l a s í m se shromažďováním , zpracováváním a uchováváním mých osobních údajů Okresním soudem v Českých Budějovicích v souvislosti s výběrovým řízením na místo asistenta/asistentky soudce. Současně beru na vědomí, že po skončení výběrového řízení mi budou listiny obsahující osobní údaje vydány pouze na písemnou žádost, a že s nevyžádanými osobními údaji bude Okresním soudem v Českých Budějovicích nakládáno v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;V ……………………………………………………… dne …………………………………nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Vlastnoruční podpis:/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Termín nástupu: leden 2018, případně dle dohody./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Platové zařazení: platová třída 11-12 dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb. v platném znění.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Pracovní poměr: na dobu určitou s tříměsíční zkušební dobou.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Součástí výběrového řízení bude pohovor před komisí určenou předsedou soudu. O termínu pohovorů budou zájemci o místo asistenta/ky/ soudce vyrozuměni po uzávěrce písemných přihlášek. Předseda okresního soudu si vyhrazuje možnost zrušit vyhlášené výběrové řízení kdykoli v jeho průběhu.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Lhůta pro přihlášení do výběrového řízení je stanovena do 31. 12. 2017. Přihlášky je nutné zasílat e-mailem na mjurman@osoud.cbu.justice.cz./span/divdiv style=text-align: justify;br //div/div



O daňových podvodníkoch a ústavnej identite (Taricco II)

7. 12. 2017, 15:36 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

Súdny dvor v utorok rozhodol v dlho očakávanej veci ema href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=197423amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=reqamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=898341 target=_blankTaricco II/a/em, ktorá sa obsahovo týka zaujímavého konfliktu medzi efektívnym vymáhaním DPH a právami obvinených v trestnom procese. Rozsiahlejšiu analýzu sme spoločne s a href=https://www.universiteitleiden.nl/en/staffmembers/barbora-budinska#tab-1 target=_blankBarborou Budinskou/a publikovali na blogu a href=http://eulawanalysis.blogspot.cz/2017/12/criminal-law-human-rights-and.html target=_blankEU Law Analysis/a, česko-slovenskému publiku v tomto príspevkunbsp;prinášame len stručné zhrnutie ako ochutnávku.br /a name=’more’/abr /Ako sme sa dozvedeli z predloženej otázky talianskeho prvostupňového súdu vo veci ema href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=167061amp;pageIndex=0amp;doclang=csamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=900753 target=_blankTaricco I/a/em, v Taliansku sa celkom bežne stáva, že v oblasti daňových podvodov je vyšetrovanie komplikované a trvá celé roky. Napriek prebiehajúcemu súdnemu konaniu sanbsp;dokonca môže stať, že sa trestnosť predmetných činov medzičasom premlčí a obžalovaní zostanú bez postihu. Ako trefne poznamenáva Steve Peers a href=http://eulawanalysis.blogspot.cz/2017/12/criminal-law-human-rights-and.html target=_blankv úvode k našej analýze/a, emwhile it is often argued that justice delayed is justice denied, justice strongcurtailed /strongdenies justice too/em.br /br /Túto zvláštnosť talianskeho trestného práva posúdil Súdny dvor v kauze ema href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=167061amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=1133684 target=_blankTaricco I/a/em ako potenciálne porušenie finančných záujmov EÚ (v rozpore s čl. 325 ZFEÚ) a národným súdom preto navrhol, aby neaplikovali ustanovenia o premlčaní, ktoré stoja v ceste efektívnemu emrozlúšteniu/em trestných konaní v daňových veciach. Keď niektoré talianske súdy nasledovali radu Súdneho dvora a pokračovali v trestných veciach i po uplynutí premlčacej lehoty, netrvalo dlho a talianskemu ústavnému súdu bola predložená otázka o ústavnej konformite takéhoto postupu. Nie je totiž samozrejmé, aby súdy uprednostňovali finančné záujmy EÚ pred právami jednotlivcov v súdnom procese; niekto by dokonca mohol byť presvedčený, že je takýto postup v rozpore so zákazom retroaktivity, ktorý je (aj) v Taliansku ústavným princípom. span style=color: #666666;(emNa druhú stranu je však legitímne sa pýtať: aké právo vlastne chránime? Právo obžalovaného spoliehať sa na uplynutie premlčacej doby v kontexte pomalej a nefunkčnej justície?/em)/spanbr /br /emCorte Costituzionale/em sa preto obrátil na Súdny dvor s predbežnou otázkou - v duchu slávneho princípu emcontrolimiti/em to totiž považoval za lepšie riešenie než a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2012/02/v-jostove-vybuchla-atomova-bomba.html target=_blankodpáliť atómovú bombu/a a rovno označiť rozhodnutie emTaricco I/em zanbsp;emultra vires./em Keby sme otázku talianskeho ústavného súdu mali parafrázovať, v podstate sa luxemburského súdu spýtal, emči/em emsi je istý svojím rozhodnutím vo veci Taricco I/em, obzvlášť s ohľadom na talianske ústavné princípy.br /br /Vnbsp;a href=https://www.cortecostituzionale.it/documenti/download/doc/recent_judgments/O_24_2017.pdf target=_blankrozhodnutí o podaní predbežnej otázky/a zvolil taliansky ústavný súd metódu cukru a biča: najprv podporil princíp prednosti európskeho práva a uprednostnil ho pred konceptom suverenity, obratom však dodal, že právny poriadok EÚ je založený na pluralizme a na rešpekte k národným identitám. Ústavný súd tak navrhol Súdnemu dvoru kompromis: členské štáty budú akceptovať, že Luxemburg podáva výklad noriem európskeho práva, ale výmenou za to budú mať národní aktéri priestor pre finálne rozhodnutie o ne/súlade týchto noriem s kľúčovými princípmi vnútroštátneho práva.br /br /Po tom, čo vo veci vyniesol a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=192922amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=858906 target=_blankstanovisko/a generálny advokát Bot, sa akademickým svetom prehnala vlna nepokoja. Bot totiž nekompromisne odmietol, že by princípy trestného práva mohli byť národnou identitou v zmysle čl. 4(2) ZEÚ a k otázke talianskeho ústavného súdu sa postavil prekvapivo nepriateľsky. Súd však stanovisko generálneho advokáta nenasledoval a vo včerajšom rozsudku zvolil omnoho umiernenejší tón. To vyústilo až do úsmevného záveru, že pokiaľ rozhodnutie vo veci emTaricco I/em stojí v rozpore s talianskymi princípmi ústavného významu, tak národné súdy emnie sú strongpovinné/strong plniť strongpovinnosť/strong/em, ktorá z daného rozsudku vyplýva. Slovami Súdneho dvora (bod 61), emPokud by byl vnitrostátní soud veden knbsp;závěru, že strongpovinnost/strong upustit od použití dotčených ustanovení trestního zákoníku je vnbsp;rozporu se zásadou zákonnosti trestných činů anbsp;trestů, nebyl by strongpovinen/strong se touto strongpovinností/strong řídit, třebaže by respektování této strongpovinnosti/strong umožnilo napravit vnitrostátní stav neslučitelný snbsp;unijním právem./em (Chcela som citovať slovenské znenie, ale tam je bohužiaľ o jednu empovinnosť/em menej…) :-)br /br /Na záver však Súdny dvor lišiacky dodáva, že ak sa o súlad s európskym právom nepostarajú národné súdy, spadne toto bremeno na zákonodarcu. Povinnosť chrániť finančné záujmy Únie, zakotvená v čl. 325 ZFEÚ, je totiž povinnosťou dosiahnuť určitý výsledok. Podobne ako v prípade smernicovej úpravy,nbsp;cestu k tomuto výsledku si členské štáty môžu vybrať podľa svojho vkusu, cieľ však musia naplniť, inak porušia svoje povinnosti vyplývajúce z práva EÚ.br /br /Utorkové rozhodnutie Súdneho dvora nesie obrovský význam pre fenomén emmedzisúdneho dialógu/em Súdneho dvora a národných ústavných súdov. Keď totiž porovnáme emTaricco II /ems prípadom ema href=http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?pro=amp;nat=oramp;oqp=amp;dates=amp;lg=amp;language=enamp;jur=C%2CT%2CFamp;cit=none%252CC%252CCJ%252CR%252C2008E%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252Ctrue%252Cfalse%252Cfalseamp;td=%3BALLamp;pcs=Ooramp;avg=amp;page=1amp;mat=oramp;parties=gauweileramp;jge=amp;for=amp;cid=1134243 target=_blankGauweiler/a/em, zistíme, ženbsp;nemecký prípadnbsp;začal omnoho vyostrenejšou predbežnou otázkou od nemeckého ústavného súdu, pokračoval a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=161370amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=1134243 target=_blankzmierlivým stanoviskom generálneho advokáta Cruz Vilallóna/a a skončil a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=165057amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=1134243 target=_blankdiplomatickým rozsudkomnbsp;Súdneho dvora/a a zmierlivým záverom v Karlsruhe. V kontraste k tomu, emCorte costituzionale/ememnbsp;/emzvolil vo svojej predbežnej otázke omnoho diplomatickejšie formulácie než emBundesverfassungsgericht/em, dočkal sa omnoho a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=192922amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=858906 target=_blankagresívnejšej reakcie od generálneho advokáta Bota/a, následne dostalnbsp;(vďakabohu)nbsp;a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=197423amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=reqamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=898341 target=_blankzmierlivú odpoveď od Súdneho dvora/a a teraz je na rade opäť ústavný súd, aby vec finálne rozhodol a urobil poriadok v talianskom trestnom procese.br /br /Podobností a rozdielov medzi týmito dvoma ságami je však viac a dá sa na ne dívať z rôznych uhlov,nbsp;záujemcov o témunbsp;preto odkazujeme nielen na a href=http://eulawanalysis.blogspot.cz/2017/12/criminal-law-human-rights-and.html target=_blanknáš príspevok/a, ale tiež nanbsp;reakcie a href=https://despiteourdifferencesblog.wordpress.com/2017/12/05/to-bow-at-the-rhythm-of-an-italian-tune/ target=_blankDaniela Sarmienta/a, ako aj a href=http://verfassungsblog.de/defusing-the-taricco-bomb-through-fostering-constitutional-tolerance-all-roads-lead-to-rome/ target=_blankMarco Bassiniho a Oreste Pollicina/a, prípadne o niečo staršiunbsp;analýzu a href=http://verfassungsblog.de/the-italian-constitutional-court-in-re-taricco-gauweiler-in-the-roman-campagna/ target=_blankPietro Faragunu/a činbsp;a href=http://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/203228441600700107 target=_blankcase note z pera trestno-právnika Fabio Giuffridu/anbsp;k veci emTaricco I/em.br /br /Teším(e) sa na prípadnú diskusiu!



Digitální ekonomika a právo: výzva, problém, příležitost? (pozvánka na workshop)

6. 12. 2017, 13:04 | JINÉ PRÁVO | Robert Zbíral

Datum:nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; 15. prosince 2017 od 13hbr /Místo:nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp;Právnická fakulta UK, místnost č. 38 (náměstí Curieových 7, Praha 1)br /Pořadatelé: Česká společnost pro evropské a srovnávací právo, Common Law Societybr /br /bCíle a program workshopu v příspěvku./bspan style=font-family: quot;timesquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanbr /div class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-qCrpBeuBmww/WifbnPPQ88I/AAAAAAAAA0c/zlG7mGDNlLE_l_Fvb4vXTLvq–dAKrxnQCLcBGAs/s1600/DigiEkonom.png imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=1161 data-original-width=820 height=400 src=https://4.bp.blogspot.com/-qCrpBeuBmww/WifbnPPQ88I/AAAAAAAAA0c/zlG7mGDNlLE_l_Fvb4vXTLvq–dAKrxnQCLcBGAs/s400/DigiEkonom.png width=282 //a/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;/divspan style=font-family: quot;timesquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanspan style=font-family: quot;timesquot; , quot;times new romanquot; , serif;/spanbr /a name=’more’/aspan style=font-family: quot;timesquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanbr /br /Při přijímání nového občanského zákoníku bylo možné narazit na kritiku, že se vcelku pečlivě věnuje případům, kdy někomu uletí včely nebo vyhání dobytek na pastvu, a relativně malou pozornost naopak věnuje novinkám spojeným s dobou internetovou. Svým způsobem lze tento postřeh zobecnit na celý právní řád a jeho vztah k digitální ekonomice. Mnozí se však domnívají, že to vlastně není problém: právo je univerzální a uplatňuje se bez ohledu na to, zda jde o vztahy vznikající ve fyzickém či internetovém světě. Některé aspekty digitální ekonomiky jsou však přece jen specifické. V rámci semináře bychom se proto rádi věnovali tomu, jaké nové výzvy pro právo z ní vyplývají, jak by měla vypadat její právní regulace a jestli je vůbec nutná, a také do jaké míry je vhodné na ni dosavadní regulaci aplikovat.br /br /Těšíme se na Vaši účast a bohatou diskuzi.br /br /br /bProgram:/bbr /br /[ registrace od 12:45 ]br /br /13:00nbsp; nbsp; nbsp;Úvodní slovo br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; iJan Kuklík/i, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovybr /br /13:10nbsp; nbsp; nbsp;Digitální ekonomika: pohled uživatele, spotřebitele a podnikatelebr /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; iJan Klesla/i, Lidové novinybr /br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; Jak má stát regulovat digitální ekonomiku?br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; iOndřej Malý/i, vládní koordinátor digitální agendy ČRbr /br /Komentář: iAndrea Jarolímková/i, Bird amp; Birdbr /br /Diskusebr /br /[ … přestávka na kávu … ]br /br /15:00nbsp; nbsp; Platformy sdílené ekonomiky – úvahy o hospodářské soutěži a regulacibr /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; inbsp;Jiří Kindl/i, Weil, Gotshal amp; Mangesbr /br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp;Moderní způsoby poskytování služeb br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp;iRoman Cholasta/i, Havel, Holásek amp; Partnersbr /br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp;Digitální ekonomika vs. ochrana soukromí br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp;iVladan Rámiš/i, MAFRA, Spolek pro ochranu osobních údajůbr /br /Komentář: iEva Fialová/i, AK Fialovábr /br /Diskusebr /br /17:00 Závěrbr /br /Moderuje: iMarek Antoš/i, Právnická fakulta Univerzity Karlovy a člen výboru ČSESP