Jiné právo

ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE PRÁVO JE „SOUBOREM PLATNÝCH PRÁVNÍCH NOREM“. SKUTEČNÉ PRÁVO JE JINÝ SVĚT: JE TO INTELEKTUÁLNÍ VÝZVA, KONTEXT, ZÁBAVA, UMĚNÍ, POSLÁNÍ, ŽIVOT… TENTO BLOG PŘINÁŠÍ NOVINKY A NÁHODNÉ POSTŘEHY ZE SVĚTA JINÉHO PRÁVA.

Jan Vučka: Máme genderový problém. Zaveďme kvóty na soudce!

13. 10. 2017, 01:47 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

div style=text-align: justify;V souvislosti s blížícími se volbami se opět vynořily diskuze o genderových kvótách na politických kandidátkách. Z nějakého důvodu však nikdo nenavrhuje kvóty tam, kde by dávaly smysl …nbsp; br /a name=’more’/aNa jednoho soudce připadají v Česku dvě soudkyně (nepočítáme všechny vrcholné soudy, které se dosti vymykají). Jmenování nových soudců přitom tento stav udržuje:/divdiv style=text-align: justify;br /27. 9. 2017 jmenováno 9 soudců a 19 soudkyňbr /21. 6. 2017 jmenováno 11 soudců a 23 soudkyňbr /18. 1. 2017 jmenováno 11 soudců a 22 soudkyňbr /24. 8. 2016 jmenováno 9 soudců a 24 soudkyňbr /10. 3. 2016 jmenováno 11 soudců a 24 soudkyň /divdiv style=text-align: justify;br /Existuje tedy neznámý dlouhodobý mechanizmus, který způsobuje genderovou nevyváženost soudů. Obvykle se feminizace české justice dává do souvislosti s nízkou prestiží povolání v době socializmu (například rozhovor s Ljubomírem Drápalem, publikace Komunistické právo v Československu). To ovšem nevysvětluje, proč feminizace justice pokračuje dodnes a proč jsou nadále jmenovány dvě nové soudkyně na jednoho nového soudce. Buď nastoupil nový mechanizmus s podobnými účinky, nebo je historická interpretace nesprávná./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Ať už jsou příčiny feminizace české justice jakékoli, rozhodně jde o nevhodný jev. Aby soudy konaly spravedlivě, měly by být rovnou měrou schopné vcítit se do legitimních zájmů/potřeb/způsobů jednání toho i onoho pohlaví. Protože průměrné ženské a mužské myšlení a jednání nejsou zcela totožné (podporuje to běžná zkušenost a konečně jde o součást oficiálního narativu zastánců kvót v managementu či politice, jak větší zastoupení ženského prvku tomu či onomu napomůže), pak nevyváženost v genderovém složení soudů bude mít za následek nevyváženost v rozhodování soudů./divdiv style=text-align: justify;br /A jestli existuje nějaká oblast, kde je zavádění kvót nutné ve veřejném zájmu, pak je to na rozdíl od managementu a politiky justice. Volič si může ve volbách svobodně vybrat, zda chce volit stranu konzervativní a čistě meritokratickou, nebo stranu moderně levicovou s politikou genderových kvót na kandidátkách. Sami voliči tak mohou ovlivnit, aby byli správně genderově zastupováni. Podobně ve většině oborů podnikání funguje konkurence více firem a je-li rovné zastoupení žen a mužů v managementu pro firmu výhodou (opět součást oficiální verze), pak bude genderově vyrovnaná firma na trhu úspěšnější než (domněle či skutečně) diskriminující firmy./divdiv style=text-align: justify;br /Naproti tomu soudce vám přidělí rozvrh práce a změnit ho nemůžete. Když je tedy státem přidělen bez možnosti „spotřebitele“ to ovlivnit, pak by stát měl zajistit, že toto přidělení bude vyvážené a spravedlivé. A protože nejde zaručit vyváženost v každém jednotlivém případě, měla by justice být vyvážená alespoň ve svém souhrnu a celkový počet soudců by měl být zhruba stejný jako celkový počet soudkyň./divdiv style=text-align: justify;br /Je proto s podivem, že se hovoří o kvótách v managementu či v politice, ale o kvótách v justici se v Česku takřka nemluví. Má hypotéza je taková, že kvóty v justici by se týkaly poměrně omezeného počtu stabilních míst jen pro osoby se zvláštní kvalifikací, takže pro neziskovky není toto téma tak komerčně atraktivní jako otázky managementu a dozorčích rad, každoroční diversity amp; social responsibility reporty akciových společností (které bude muset někdo každoročně psát), genderové audity firem (aby byly reporty a firemní brožury) a tak dále./divdiv style=text-align: justify;br /Navíc v české justici panuje popsaná feminizace, takže kvóty v justici by fakticky sloužily pro ochranu zájmů mužů – což by nezapadlo do tradičního vysvětlování, proč jsou kvóty potřeba./divdiv style=text-align: justify;br /Zde dodejme, že jinde v Evropské unii se o genderové vyváženosti justice již hovoří, takže stejně toto téma nakonec dospěje i do České republiky a bude se o něm vážně diskutovat. Nic nám tedy nebrání otevřít toto téma hned a říci, že genderové kvóty v justici mají smysl a že speciálně v Česku jsou potřeba jak sůl./divdiv style=text-align: justify;br /Samostatným tématem pak budiž genderová vyváženost opatrovnických senátů, neboť právě v rodinných věcech by justice měla být maximálně genderově vyvážená, aby budila navenek dojem spravedlnosti k oběma pohlavím. Vynecháme-li exotické případy dvou otců z Kalifornie a podobně, dítě má zpravidla dva rodiče, a to jednoho pohlaví mužského a druhého pohlaví ženského – a zájmy obou by teoreticky měly být rovnocenné./divdiv style=text-align: justify;br /Je asi vcelku jedno, jakého pohlaví bude osoba rozhodující o platebních rozkazech a insolvencích, ale v rodinných věcech by měla justice přísně demonstrovat genderovou nestrannost (včetně toho, jak je soud složen)./divdiv style=text-align: justify;br /Přitom třeba v Praze je feminizace senátů řešících péči o nezletilé ještě výraznější než celková feminizace české justice [1]. Tedy tam, kde je největší zájem na genderové vyrovnanosti, je justice ještě více nevyrovnaná! Zdali feminizace české opatrovnické justice nějak souvisí s dobře známou statistikou svěřování dětí do péče matek a do péče otců, je nejisté, byť se málo překvapivě takové výklady objevují. /divdiv style=text-align: justify;br /Různých historek o „rovnosti“ otců a matek ve věcech nezletilých každý slyšel dost. Samozřejmě čtení historek v novinách a internetu vyžaduje jistou míru zdravé skepse, nicméně těchto historek je příliš na to, aby se daly odbýt mávnutím ruky. A již zmiňovaná statistika svěřování do péče je dobře známá a nevyvratitelná./divdiv style=text-align: justify;br /Abychom měli jednu ověřenou historku, přikládám se souhlasem dotyčného otce zadání znaleckého posudku:/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: justify;a href=https://3.bp.blogspot.com/-s6u3uoHYRnY/WecRJ9SffjI/AAAAAAAALWo/2Vs5ODPefHsA7T1gIGnMPbgy-4NjZwSYQCLcBGAs/s1600/posudek.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=276 data-original-width=320 src=https://3.bp.blogspot.com/-s6u3uoHYRnY/WecRJ9SffjI/AAAAAAAALWo/2Vs5ODPefHsA7T1gIGnMPbgy-4NjZwSYQCLcBGAs/s1600/posudek.jpg //a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nechávám na laskavém čtenáři, aby odhalil, kde je závada. Za sebe říkám, že i ten démonický Barnevernet krade děti oběma pohlavím spravedlivěji!/divdiv style=text-align: justify;br /Stojí též za zmínku, že v daném řízení se dáma z OSPODu na návštěvu v bydlišti matky předem objednala, kdežto v bydlišti otce OSPOD provedl nečekanou přepadovou kontrolu. /divdiv style=text-align: justify;br /Jeden ctihodný kolega ze starší generace mi vyprávěl, že za socializmu prý bylo běžné, že si zástupkyně sociálky v soudní síni sedaly k těm stolům, kde seděly matky. Prodávám, jak jsem koupil, a nemohu tuto historickou anekdotu potvrdit ani vyvrátit. Ovšem pokud se OSPOD chová tak „nestranně“, jak jsem popsal výše, a pokud soud zajímá možnost omezit styk s dítětem jinak u otce a jinak u matky, tak už je skoro jedno, kam si ta paní sedla. Zjevně zde otec a matka rovné postavení nemají, ať už si Ústava nebo nějaké ty smlouvy a principy říkají, co chtějí./divdiv style=text-align: justify;br /Sluší se dodat, že citovaný případ skončil dobře a podařilo se uhájit střídavou péči; ovšem co si o takovém „rovném zacházení“ myslí advokát i laik, když odcházejí od soudu, netřeba jistě popisovat blíže./divdiv style=text-align: justify;br /Uzavřeme tuto úvahu konstatováním, že buď zde problém opravdu je, nebo alespoň existují indicie, že by zde mohl problém být. Pokud takový problém (genderově nevyvážené postupy soudů) existuje, pak by vážně narušil spravedlnost v rodinných věcech./divdiv style=text-align: justify;br /Proto by se toto téma mělo stát součástí mainstreamové diskuze v právní veřejnosti a neměli bychom předstírat, že takový problém zaručeně nemůže existovat, že by stejně nebyl důležitý nebo že se o to mohou zajímat jen spolky typu K213. Pokud se česká justice stará o ochranu legitimních zájmů v natolik exotických situacích jako dva papíroví otcové z Kalifornie, pak tím spíše by se měly kriticky posuzovat záležitosti s tak širokým dopadem na celé prostředí rodinného práva, jako je záhadná genderová nerovnováha v obsazování soudů a současný výskyt záhadné nerovnováhy v postupech soudů (přinejmenším statistika svěřování do péče není fake news, ta opravdu taková je). Tady není potřeba nic chránit?/divdiv style=text-align: justify;br /Ač jsem obecně odpůrcem genderových kvót, justice (a zejména opatrovnická justice) je výjimkou, kde by kvóty měly smysl./divdiv style=text-align: justify;br /iautor je advokát v Praze, se synem ve střídavé péči/i/divdiv style=text-align: justify;ibr //i/divdiv style=text-align: justify;br /[1] Kdo má doktorandy nebo na to může čerpat granty, může pochopitelně vyrobit statistiky pro celou ČR, historická srovnání atd. Iniciativě se meze klást nebudou./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //div



7th Investment Treaty Arbitration Conference

10. 10. 2017, 15:54 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Pokud vás zajímají (investiční) arbitráže, ve střední Evropě není lepší událost, než tradiční podzimní konference pořádaná Ministerstvem financí. Hlavní konferenci navíc předcházejí odborné semináře. Například loni jeden seminář vedla šéfka ICSID Meg Kinnear. Letošní program je už k dispozici./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /ba href=http://www.arbitration-icca.org/YoungICCA/EventPages/Young_ICCA_Prague_2017_oct25.htmlYoung ICCA Skills Training Workshop on Interim Measures in Investment Arbitration/a/bbr /div style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Date: 25 October 2017br /Time: 2pm- 6pmbr /Venue: Kaiserštejnský Palác (Malostranské náměstí 23/37, 11000 Prague)/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Faculty:/divullidiv style=text-align: justify;Kabir Duggal, Associate, Baker amp; McKenzie LLP (New York)/div/lilidiv style=text-align: justify;Laura Halonen, Counsel, LALIVE (Geneva)/div/lilidiv style=text-align: justify;Matthew Hodgson, Registered Foreign Lawyer, Eamp;W, Allen amp; Overy (Hong Kong)/div/lilidiv style=text-align: justify;Ben Love, Senior Associate, Freshfields Bruckhaus Deringer US LLP (New York)/div/lilidiv style=text-align: justify;Noah Rubins, Partner, Freshfields Bruckhaus Deringer LLP (Paris)/div/lilidiv style=text-align: justify;Alfred Siwy, Partner, Zeiler.partners Rechtsanwälte GmbH (Vienna)/div/lilidiv style=text-align: justify;Erica Stein, National Partner, Dechert LLP (Brussels and Paris)/div/lilidiv style=text-align: justify;Marie Talašová, Head of International Legal Services Department, Ministry of Finance of the Czech Republic (Prague)/div/li/uldiv style=text-align: justify;Pro úspěšnou registraci NENÍ nutné být členem Young ICCA/divdiv style=text-align: justify;br /Účast na workshopu současně umožňuje registraci na hlavním dni konference (26. 10.) nikoliv na celé konferenci (24. až 27. 10). Je tedy nutné se registrovat na Young ICCA event, aby žadateli vůbec byla nabídnuta účast na konferenci. Přihlašování na konferenci již bylo jinak ukončeno.b/bi/iu/usub/subsup/supstrike/strike/divdiv style=text-align: justify;br /Všechny workshopy a href=https://home.kpmg.com/cz/en/home/insights/2017/10/7th-investment-treaty-arbitration-conference/related-workshops.htmlzde/a.br /br /Hlavní konference: ba href=https://home.kpmg.com/cz/en/home/insights/2017/10/7th-investment-treaty-arbitration-conference.html7th Investment Treaty Arbitration Conference/a/b/divspan id=goog_664408964/spanbr /div style=text-align: justify;bbr //b/divdiv style=text-align: justify;26 October 2017, Kaiserštejnský Palace, Malostranské náměstí 37/23, Prague, Czech Republic/divdiv style=text-align: justify;br //div



Veletrh amerických LL.M. programů poprvé v Praze

3. 10. 2017, 13:34 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Fulbrightova komise pořádá ve spolupráci se sítí EducationUSA unikátní veletrh amerických LL.M. programů, který se koná v sobotu 11. listopadu od 15 do 17 hodin v prostorách Anglo-americké univerzity na Malé Straně. Do Prahy přijede 16 zástupců prestižních amerických právnických fakult, aby představili své programy potenciálním českým zájemcům./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /div style=text-align: justify;Seznam škol najdete na a href=https://www.fulbright.cz/akce/llm/webu akce/a. Řada škol nabízí zajímavá stipendia, o kterých se studenti na veletrhu mohou dozvědět, nemluvě o tom, že se mohou detailně seznámit s nabídkou programů, jejich zaměřením atd. Tento veletrh se v Praze koná úplně poprvé, v minulých letech se uskutečnil nejblíže ve Vídni./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Informace o veletrhu je možné najít nejen na výše uvedeném webu, ale také na Facebooku, viz https://www.facebook.com/events/119872595349736/. Zájemci by se měli registrovat předem na Eventbrite, https://www.eventbrite.com/e/educationusa-llm-fair-prague-tickets-38458494392./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://2.bp.blogspot.com/-2Xn7-IzO6u8/WdN1ZCvU81I/AAAAAAAALUY/7OTUbiyZpJsSV3IiSpztRRPBK8u974XAwCLcBGAs/s1600/llm-fair-poster-1.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=1600 data-original-width=1132 height=640 src=https://2.bp.blogspot.com/-2Xn7-IzO6u8/WdN1ZCvU81I/AAAAAAAALUY/7OTUbiyZpJsSV3IiSpztRRPBK8u974XAwCLcBGAs/s640/llm-fair-poster-1.jpg width=452 //a/divdiv style=text-align: justify;br //div



Web „češtíadvokáti.cz“ a ochrana osobních údajů

22. 9. 2017, 12:08 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Nový web „a href=https://www.cestiadvokati.cz/češtíadvokáti.cz/a“ zveřejňuje statistiky o vystupování advokátů před třemi nejdůležitějšími soudy v ČR, a to díky kombinaci údajů ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou a z judikátů. Komora se s webem rychle a rázně vypořádala, prý je nelegální a advokáty “všeobecně velmi negativně hodnocen”. Představenstvo ČAK proto podalo několik podnětů k prošetření „protiprávního jednání spolku DATOS“, který za webem stojí, a to z pohledu ochrany osobních údajů, použití pojmu „čeští advokáti“ a případného poškození dobrého jména advokátů. Rád bych se krátce podíval na otázku ochrany osobních údajů./divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;Na Jiném právu se o webu psalo a href=https://jinepravo.blogspot.cz/2017/09/tereza-papouskova-webova-stranka.htmlzde/a.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Základní podmínkou zpracování osobních údajů je existence zákonného titulu, například souhlasu subjektů. Podle § 5 odst. 2 písm. d) a href=https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-101ZOOÚ/a je takovým titulem i zpracování již dříve zákonně zveřejněných údajů./divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;„Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat, …nbsp;jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem. Tím však není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů.“/blockquotediv style=text-align: justify;Seznam advokátů vede ČAK. Údaje obsažené v seznamu jsou zveřejněny v souladu se a href=https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-85#cast6ZoA/a, jedná se o veřejný seznam./divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů jsou veřejnými seznamy./blockquotediv style=text-align: justify;V případě webu „češtíadvokáti.cz“ se tak jedná o další zpracovávání oprávněně zveřejněných osobních údajů (kromě seznamu advokátů jsou to také judikáty, které zveřejňují soudy). Základní právní titul pro zpracování tedy dán je.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jak je to s otázkou ochrany soukromého a osobního života advokátů podle § 5 odst. 2 písm. d)nbsp;ZOOÚ? Zde je dobré odkázat na článek bývalého ředitele právního oddělení Úřadu pro ochranu osobních údajů Františka Nonnemanna. Ten se touto otázkou obecně a href=https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144amp;id_dokumenty=8758zabýval/a a dospěl k závěru, že problém by zde být neměl./divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;„Ani případná kombinace osobních údajů získaných z různých veřejných zdrojů a vytváření informací nových, které svým obsahem přesahují pouhý mechanický souhrn dostupných dat, obecně řečeno nemohou představovat neprávněný zásah do soukromí či do osobního života subjektů údajů.“/blockquotediv style=text-align: justify;Zdá se mi, že v případě webu „češtíadvokáti.cz“ to platí také, a to s ohledem na účel existence seznamu advokátů, jeho veřejnost a také veřejnost judikatury nejvyšších soudů./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;ZOOÚ nicméně obsahuje ještě další podmínky pro zpracování osobních údajů, především obsažené v § 5. Jako hlavní se v tomto kontextu jeví povinnost „uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování“ a „nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům“. Tyto otázky také zpracovává Nonnemann ve svém článku a ani zde nevidí problém. Povinnost nesdružovat osobní údaje získané k různým účelům vztahuje ke správci dalšího zpracování, v posuzované věci spolku DATOS./divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;„Ačkoliv účel zveřejnění osobních údajů v jednotlivých registrech a databázích je odlišný, správce je z nich shromažďuje za jedním účelem, jejich dalšího využití. Jedná se tedy o jednu množinu, jednu sumu informací získaných z odlišných zdrojů, ale za stejným cílem a zpracovávanou za stejným účelem. Porušení (zákona) proto podle mého názoru nelze v tomto případě konstatovat.“/blockquotediv style=text-align: justify;Ani zde se mi tedy nezdá, že by měl být problém. K dalším povinnostem dle ZOOÚ lze ještě doplnit, že DATOS by zřejmě měl být v případě žádosti některého advokáta schopen případný chybný osobní údaj na svém webu opravit./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Z výše uvedeného mi vyplývá, že web „češtíadvokáti.cz“ zpracovává osobní údaje advokátů v souladu se zákonem. Ostatně podobných webů využívajících veřejné seznamy je spousta, a to jsou navíc často weby zaměřené čistě komerčně. Tam je to ale ještě trochu složitější. Nicméně, snad lze ještě doplnit Nonnemannův odkaz na a href=http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32003L0098:CS:HTMLSměrnici o opakovaném použití informací veřejného sektoru/a, která vyzývá státy EU, aby prosazovaly a podporovaly opakované použití oprávněně zveřejněných veřejnoprávních informací. Viděl bych tam tedy přinejmenší důvod pro jistou benevolenci./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Co se týče Obecného nařízení (GDPR), tak to v článku 5 odst. 1 obsahuje podobný titul, jako aktuální směrnice, ze které vychází český ZOOÚ, tedy možnost zpracování osobních údajů v případě existence „oprávněných zájmů příslušného správce“. Český ÚOOÚ je ale v této otázce a href=https://www.uoou.cz/gdpr-v-nbsp-otazkach-a-nbsp-odpovedich/d-23790/p1=4720opatrný/a./divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;„Osobní údaje patří subjektům údajů a ty musí v některých případech, zejména v zákonem stanovených případech, strpět jejich zveřejnění např. ve veřejném rejstříku. Osobní údaje ve veřejném rejstříku jsou zveřejněny na základě zákona, jelikož tak zákon stanoví (typicky např. živnostenský rejstřík). Skutečnost, že je stanovena veřejnost rejstříku, neznamená, že zveřejněné osobní údaje lze dále neomezeně přebírat a zpracovávat, např. jejich dalším zveřejňováním a tím na nich profitovat. Je nutné si uvědomit, že i další zveřejování údajů z veřejných rejstříků je zpracováním osobních údajů a k tomu musí správci svědčit právní důvod, tj. zákonem předpokládané oprávnění. Jelikož Obecné nařízení oproti zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, neobsahuje ekvivalent právního důvodu oprávněně zveřejněné osobní údaje, který je v zákoně o ochraně osobních údajů obsažen v § 5 odst. 2 písm. d), bude další zveřejňování z veřejných rejstříků převzatých osobních údajů za použitelnosti Obecného nařízení problematické, jelikož správce bude muset využít některý z právních důvodů v článku 5 odst. 1 Obecného nařízení.“/blockquotediv style=text-align: justify;GDPR nabývá účinnost v květnu 2018, takže otázka zveřejnění již veřejných osobních údajů bude zřejmě znovu posouzena, ale nezdá se mi, že by mělo dojít k zásadní problematizaci dalšího zpracovávání údajů oprávněně zveřejněných ve veřejných seznamech. Uvidíme./divdivbr //div



Tereza Ševelová: Máme genderový problém? Máme. Pomůže nám britská inspirace?

14. 9. 2017, 23:01 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div class=MsoNormal style=line-height: 150%; text-align: justify;Žádná žena ještě v ČR nevyhrála soudní spor ohledně diskriminace na základě pohlaví. Mnoho případů pracovní diskriminace na základě pohlaví (ani jiných diskriminačních sporů) se k českým soudům zatím nedostalo, a ty, které ano, byly ve většině případů zamítnuty. Větší kauzy je možno spočítat na prstech jedné ruky – Ústavní soud zatím řešil pouze 5 případů a ve všech si na nerovné zacházení stěžovali muži. Jsou tedy ženy vůbec diskriminovány, a pokud ano, co s tím?br /br /a name=’more’/aČeská společnost ženám stále ve velké míře přisuzuje genderové charakteristiky setrvávající u kulturních a sociálních stereotypů a pochybuje o schopnosti žen uplatnit se v „mužském“ světě pracovního prostředí. V ojedinělých případech, kdy je na téma postavení žen otevřena veřejná debata, lze vnímat několik proti sobě jdoucích přístupů – od přesvědčení, že rovnosti již bylo dosaženo, až ke zpochybnění potřeb a schopností žen být ve skutečně rovném postavení. Ženy jsou tak v souvislosti s prací a zaměstnáním často zasaženy diskriminací, která dále komplikuje jejich zapojení do pracovního trhu. To se odráží na umístění ve světových žebříčcích mapujících rovnost pohlaví, ve kterých se Česká republika pravidelně pohybuje hluboce pod průměrem celosvětového srovnání – v posledním šetření Světového ekonomického fóra za rok 2016 ohledně rovnosti pohlaví se Česká republika umístila na 77. místě z celkově 144 zkoumaných zemí světa. Toto umístění je výrazně pod průměrem EU – za ČR byl z členských států zařazen pouze Kypr, Řecko, Slovensko, Maďarsko a Malta.a href=https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=36392034#_ftn1[1]/a Česká republika postrádá delší tradici uvažování o rovnosti pohlaví, a do současnosti toto téma širší veřejnost spíše odmítá.br /br /Velká Británie naproti tomu soustavně obsazuje přední místa hodnocení genderové rovnosti (v roce 2016 obsadila 20. příčku výše zmíněného žebříčku). Rovnost pohlaví představuje ve Velké Británií významné téma, kterému je tradičně věnováno mnoho pozornosti a na něž je kladen důraz ve všech sférách života. Téma prosazování rovnoprávnosti žen a mužů je v britském veřejném prostoru považováno za „mainstreamové“, a přestavuje součást standardní celospolečenské debaty. Pokud jde o formální zabezpečení, britská právní úprava tvoří pevný rámec, o který se opírá činnost tělesa rovného zacházení, realizace implementačních strategií, soudní obrana proti diskriminaci, a v neposlední řadě působí jako normativní formulace žádoucího chování vedená příkladem veřejného sektoru. V takovém uspořádání je prostor pro efektivní spolupráci s veřejností, která má možnost zapojit se do diskuze s cílem nalézt co nejvhodnější způsoby boje proti diskriminaci žen v pracovním prostředí. Je nasnadě, že pravidla vzešlá z dialogu jsou veřejnosti bližší, a je ochotnější je dodržovat.br /br /V České republice delší tradice diskuze o rovnosti žen a mužů chybí. V souvislosti s návratem do Evropy sice ČR pracovala na formálním zabezpečení genderové rovnosti skrze zákony, instituce a strategie, ke skutečné rovnosti však ještě chybí velký kus cesty. Český právní rámec ochrany žen před diskriminací vychází z požadavků práva EU, a je možno říci, že do velké míry odpovídá uspořádání ve Velké Británii. Uplatňování právních norem je však v Česku problematičtější. Implementační plány jsou spíše teoretickými deklaracemi, individuální obrana velmi komplikovaná až nemožná a institucionální zabezpečení postrádá konkrétně formulované rozložení úkolů a časových harmonogramů. Veřejný sektor nepodniká významnější aktivity k motivaci lidí, které by mohl vést příkladem. Důležitou roli hraje těleso rovného zacházení, chybí mu však efektivní prosazovací nástroje. Většina zmíněných snah vychází „shora“, z nařizovacích pozic, a společnost, která prosazované myšlenky nepřijala za své, se jim tak spíše brání. Zároveň je však třeba jako rozhodující faktor uznat povahu společnosti. Tu je třeba brát v úvahu, pracovat s ní, a kroky k zabezpečení rovnosti mužů a žen podnikat současně z obou směrů – jak ze strany autoritativního uspořádání právního a institucionálního rámce rovnosti, tak ze strany kultivace společenského prostředí k větší toleranci, pochopení a respektu k oběma pohlavím, přičemž posledně jmenovaný směr lze označit za klíčový způsob postupu na cestě ke skutečně rovnoprávnější společnosti. br /br /Blíže k tématu viz diplomovou práci autorky Ochrana žen před diskriminací v pracovním prostředí – britská inspirace zpracovanou pod odborným vedením JUDr. Kateřiny Šimáčkové. Plný text práce dostupnýnbsp;a href=https://is.muni.cz/th/369454/pravf_m/Sevelova_DP_Ochrana_zen_pred_diskriminaci_v_pracovnim_prostredi_-_britska_inspirace.pdf style=font-family: inherit; target=_blankZDE/aspan style=font-family: inherit;./span/divdiv style=mso-element: footnote-list;!–[if !supportFootnotes]–br clear=all /hr align=left size=1 width=33% /!–[endif]– br /div id=ftn1 style=mso-element: footnote;div class=MsoFootnoteText style=text-align: justify;a href=https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=36392034#_ftnref1 name=_ftn1 style=mso-footnote-id: ftn1; title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CSspan style=mso-special-character: footnote;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-family: quot;calibriquot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;[1]/span/span!–[endif]–/span/span/span/aspan lang=CS style=font-family: quot;times new romanquot;; Viz výslednou zprávu znbsp;posledního šetření Světového ekonomického fóra ohledně rovnosti pohlaví. The Global Gender Gap Report 2016. Dostupné nao:p/o:p/span/divdiv class=MsoFootnoteText style=text-align: justify;span lang=CS style=font-family: quot;times new romanquot;;lt;http://www3.weforum.org/docs/GGGR16/WEF_Global_Gender_Gap_Report_2016.pdfgt;. str. 10-11.o:p/o:p/span/div/div/div



Tereza Papoušková: Statistiky o činnosti jednotlivých advokátů u českých vrcholných soudů

11. 9. 2017, 11:14 | JINÉ PRÁVO | Robert Zbíral

V roce 2015 byla zahájena řízení o zhruba 14 tis. dovoláních, kasačních stížnostech a ústavních stížnostech. Jen asi ve 25 % z těchto řízení se ale soudy zabývaly obsahem případu, ve zbytku vydaly konečná rozhodnutí nemeritorní či rozhodnutí o zastavení řízení. To může být vzhledem k nutnosti právního zastoupení navrhovatele v těchto řízeních poněkud překvapivé. br /br /Web a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a nyní umožňuje zjistit, kteří advokáti se na zatížení tří vrcholných soudů “zbytečnými” případy nejvíce podílejí. Na základě údajů získaných pravidelným stahováním relevantních konečných rozhodnutí ze stránek nsoud.cz, nssoud.cz a nalus.usoud.cz a díky údajům získaným na základě žádostí o informace pravidelně zasílaných Nejvyššímu soudu, Nejvyššímu správnímu soudu a Ústavnímu soudu totiž u každého, kdo kdy byl zapsán v seznamu advokátů vedeném ČAK, zobrazuje počet řízení, v nichž dotyčný zastupoval osobu podávající kasační stížnost, dovolání nebo ústavní stížnost a která skončila vydáním meritorního rozhodnutí, počet těchto řízení ukončených nemeritorním rozhodnutím a počet řízení zastavených. Cílem webu není tyto statistiky dále interpretovat, tedy české advokáty na jejich základě hodnotit. Nelze totiž říci, proč advokáti dovolání, kasační stížnost nebo ústavní stížnost podávají, když se jimi soudy nakonec věcně vůbec nezabývají. Důvody mohou být různé. Od nepoctivého přístupu k práci a společenské roli advokáta, přes snahu co nejvíce vyhovět přání klientů, až po oprávněnou zmatenost způsobenou nejednotnou rozhodovací praxí těchto soudů. Způsob využití zveřejňovaných statistik je tedy zcela v rukou návštěvníků webu.br /a name=’more’/abr /br /Projekt a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a realizuje zapsaný spolek DATOS - data o spravedlnosti (05003997) a podrobnější popis jeho cílů a prostředků použitých k jejich dosažení naleznete a href=https://www.cestiadvokati.cz/aboutzde/a. V krátkosti lze shrnout, že si jeho realizátoři coby cíl dlouhodobý kladou zdůraznění odpovědnosti advokátů nejen vůči klientům, ale i (především) vůči společnosti jako celku a dále zpřístupnění takových objektivních informací o činnosti advokátů, které mohou posloužit jako podklad pro volbu advokáta klientem (ten dnes může spoléhat v podstatě jen na doporučení). K tomuto dlouhodobému cíli se pak nyní snaží směřovat zpřístupněním z převážné části již veřejných dat (judikatura vrcholných soudů je kompletně dostupná online a jméno advokáta je zpravidla uvedeno v návětí rozhodnutí). br /br /Současná verze webu a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a je tak jakýmsi prototypem, ukázkou, že data o činnosti advokátů, kteří jsou veřejně činnými a tudíž veřejnosti odpovědnými osobami, již nyní existují, a to minimálně v rozsahu počet určitých konečných rozhodnutí o kasační stížnosti, dovolání či ústavní stížnosti přiřaditelných jednotlivým advokátům. Naneštěstí však nejsou kompletní, a to především proto, že v databázích Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu nefiguruje údaj, na jehož základě by bylo možno zástupce navrhovatele jednoznačně identifikovat (tj. odlišit advokáty stejného jména a příjmení či například rozpoznat, že šlo o advokátku, která se následně vdala). Tento problém lze za stávající situace naneštěstí vyřešit jen ve spolupráci s jím dotčenými advokáty, kteří mají (stejně jako ostatně jakýkoliv jiný návštěvník webu) možnost realizátorům projektu a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a nahlásit, že jim bylo konečné rozhodnutí přiřazeno mylně či naopak vůbec. Lidé, kteří web a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a administrují, následně buď na základě návětí konečného rozhodnutí (v němž mohou být IČ nebo jiné unikátní znaky advokáta uvedeny) a/nebo informací poskytnutých “nahlašovatelem” chybné přiřazení konečného rozhodnutí obratem opraví. br /br /Další úskalí, které je však na rozdíl od předchozího jednoduše překonatelné (a již se na něm pracuje), představuje skutečnost, že zatímco NSS po zrušení rozhodnutí o kasační stížnosti Ústavním soudem další řízení vede pod sp. zn. zrušeného rozhodnutí (a například původně nemeritorní rozhodnutí je tak “přemazáno” meritorním), NS a ÚS tuto praxi nesdílí (advokátu je tedy přiřazeno jak nemeritorní, tak meritorní rozhodnutí). Konečně patrně největším nedostatkem dat je jejich nesnadná interpretace v situaci, kdy například Ústavní soud nemeritorní konečná rozhodnutí vydává, zdá se, i v případě, kdy ve věci, která jinak obsahuje ústavněprávní rozměr, nehodlá vyhovět (srov. malé množství zamítavých nálezů). Interpretaci dat se web nicméně snaží ponechat v rukou uživatelů a k případné kritice rozhodovací praxe soudů pošťouchnout ty, pro něž (a pro jejichž klienty) je klíčová. br /br /Závěrem lze ještě krátce přiblížit celkový záměr spolku, který přesahuje projekt a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a. Tím je zveřejňovat co možná nejvíce dat souvisejících s oblastí justice, a to vhodnou formou, tedy tak, aby byla pro veřejnost snadno dostupná a pochopitelná a případně i dále zpracovatelná. Částečnou inspirací v tomto směru může být například web a href=https://otvorenesudy.sk/otvorenesudy.sk/a.



Chcete pracovat v Kanceláři vládního zmocněnce? Nyní máte možnost.

11. 9. 2017, 00:00 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Kancelář vládního zmocněnce již nezastupuje Českou republiku jen před Evropským soudem pro lidská práva, ale vnbsp;zásadě před všemi mezinárodními mechanismy vnbsp;oblasti lidských práv, které umožňují podávání individuálních či kolektivních stížností nebo oznámení (např. Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen, Výbor OSN pro práva dítěte či Evropský výbor pro sociální práva). Rozšiřuje proto svůj tým a hledá dva kvalitní právníky, kteří se chtějí naučit, jak litigovat před Evropským soudem pro lidská práva a dalšími mezinárodními mechanismy, jak koordinovat provádění jejich rozhodnutí na vnitrostátní úrovni a jak dále účinně rozšiřovat povědomí o nich ve státní správě i mimo ni./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Informace o výběrových řízeních se nacházejí span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;a href=https://eudeska.justice.cz/SitePages/Person%C3%A1ln%C3%AD%20-%20v%C3%BDb%C4%9Brov%C3%A1%20%C5%99%C3%ADzen%C3%AD.aspx target=_blankzde/aspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;, /span/spanpřičemž tato výběrová řízení byla vyhlášena na dvě obsahově totožná místa (č.j.: MSP-113/2017-ORLZ-VŘ/3 a č.j.: MSP-114/2014-ORLZ-VŘ/3). Je proto účelné se přihlásit na obě. Lhůta pro podání přihlášek končí dne u23/09/2017/u./span/div/div



Povinné kvóty platia! (ešte 3 týždne)

6. 9. 2017, 10:19 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

Súdny dvor dnes ráno rozhodol, že povinné kvóty na prerozdelenie migrantov sú v poriadku, procesne i obsahovo.br /a name=’more’/aspan class=fullpost/spanbr /span class=fullpostSlovensko a Maďarskonbsp;napadli v decembri 2016 pred Súdnym dvorom tzv. a href=http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32015D1601 target=_blankrelokačné rozhodnutie Rady/a, ktorým boli zavedené neslávne povinné kvóty na prerozdelenie migrantov. O týchto žalobách dnes ráno rozhodol Súdny dvor zamietavým rozsudkom./spanbr /br /Podľa a href=https://curia.europa.eu/jcms/jcms/p1_452422/cs/ target=_blanktlačovej správy/a rozhodnutie netrpelo ani procesními vadami, ani nebolo v danej (núdzovej) situácii disproporčné. V procesnej časti bude najzaujímavejšie, ako Súdny dvor upresní pojem legislatívneho aktu, resp. legislatívneho procesu. Je to síce extrémne technická otázka, alenbsp;procesní fajnšmekri si uvedomujú, že jej zodpovedanie ovplyvní rolu Európskej rady (má právo voprednbsp;zakázať prijatie nejakého právneho aktu? a zmeniť požiadavku QMV na požiadavku jednohlasného rozhodnutia?), Rady ministrov (musí zverejňovať hlasovanie i o nelegislatívnych aktoch?), Európskeho parlamentu (má právo sa vyjadrovať ku každejnbsp;drobnej zmene v (ne)legislatívnom procese?)nbsp;i národných parlamentov (majú právo komentovať i nelegislatívne akty?).br /br /S obsahom sa (zrejme) Súdny dvor popasoval trochu inak než generálny advokát. Zatiaľ čo AG Bot nastavil zrkadlo žalujúcim členským štátom (sami ste príčinou, prečo kvóty nefungujú), Súdny dvor zvolil najprvnbsp;jemnejšiu argumentáciu, a sice že vhodnosť určitej právnej úpravy nemáme posudzovať retrospektívne, ale očami historického zákonodarcu, ktorý ju prijímal v určitom čase. Až potom dodal, že nedostatok spolupráce zo strany niektorých členských štátov tiež nepochybne zohral nejakú rolu v zlyhaní celého relokačného mechanizmu.br /br /Toľko krátka správa vychádzajúca z tlačovky, na ostatné zvedavé otázky nám snáď už o pár hodín odpovie samotný rozsudok Súdneho dvora.br /br /P.S.: Najúsmevnejšie samozrejme je, že rozhodnutie Rady bolo prijaté na dva roky, jeho účinnost teda tak či onak skončí 26. septembra tohto roku… :-)



Adriena Petrová: European Lawyers Programme v Edinburghu

5. 9. 2017, 18:39 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;European Lawyers Programme predstavuje 3-mesačný program pre 10 právnikov z Európskej únie, v rámci ktorého majú možnosť nadobudnúť znalosti o škótskom práve a spolupracovať so škótskymi advokátmi.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Po absolvovaní programu majú účastníci možnosť stať sa členminbsp;European Lawyers Association (a href=http://www.european-lawyers.org/ELA/a) a program predstavuje dobrý základ pre zloženie skúšky spôsobilosti (Aptitude test), na základe ktorej sa môžu kvalifikovať ako škótski právnici (solicitors). Účastník obdrží taktiež certifikát o úspešnom absolvovaní programu.br /br //divdiv style=text-align: justify;/divdiv style=text-align: justify;Program je rozdelený na dve časti, pričom počas prvých dvoch týždňov absolvuje účastník úvod do problematiky škótskeho právneho systému a zvyšný čas je účastník priradený ku konkrétnemu junior advokátovi, senior advokátovi (Queen’s counsel) a sudcovi najvyššieho súdu v Škótsku (Court of Session / High Court of Justiciary).br /br //divdiv style=text-align: justify;/divdiv style=text-align: justify;Národný zástupca European Lawyers Association pre Slovenskú a Českú republiku je Adriena Petrová (adriena.petrova@gmail.com). Deadline na zaslanie prihlášky je b31.10.2017/b.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Termín ELP 2018 je od 03.04.2018 do 29.06.2018. Podmienkou účasti je ukončené právne vzdelanie, minimálna dvojročná právna prax a dobrá znalosť anglického jazyka (na úrovni IELTS 7.0 alebo TOEFL 100). Účasť je bezplatná, ale účastník si musí pokryť náklady na svoj pobyt v Edinburghu./divdiv style=text-align: justify;/divdiv style=text-align: justify;br /Link na článok o tohtoročnom ELP: http://www.scottishlegal.com/2017/06/27/eurodevils-say-thanks-for-experience-of-a-lifetime//divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Článok na najpravo.sk: http://www.najpravo.sk/clanky/zazi-european-lawyers-programme-2018.html/divdivbr //div



Nabídka stáže v rámci mezinárodní konference: Immigration Detention of Children: Coming to a Close?

1. 9. 2017, 15:56 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;Ministerstvo spravedlnosti ČR hledá stážisty pro organizaci mezinárodní konference Immigration Detention of Children: Coming to a Close? pořádané ve dnech 25. - 26. září 2017 v paláci Žofín v rámci předsednictví České republiky ve Výboru ministrů Rady Evropy. Více info a href=http://www.prf.cuni.cz/ministerstvo-spravedlnosti-cr-hleda:-stazisty-pro-organizaci-mezinarodni-konference-1404056126.html target=_blankzde/a./div/div



Místo asistenta soudce - Krajský soud v Praze

22. 8. 2017, 14:04 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

divKrajský soud v Praze vyhlašuje výběrové řízení na obsazení místa asistenta soudce správního úseku Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D.br /a name=’more’/a/divdivbr //divdivPostavení asistenta soudce je zakotveno v ustanovení § 36a) zákona č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) v platném znění.nbsp;/divdivspan class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /span/divdivPředpoklady pro výkon funkce asistenta soudce:/divdivullibezúhonnost/lilidosažení vysokoškolského vzdělání získaného řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice/lilipraktická znalost práce na PC/li/ul/divdivbr //divdivUchazeč/ka předloží:/divdivulliřádně vyplněnou přihlášku/lilimotivační dopis/lilistrukturovaný životopis/li/ul/divdivbr //divdivTermín pro podání přihlášky je stanoven do b10. září 2017/b.nbsp;/divdivbr //divdivVýběrové řízení proběhne formou pohovoru dne 14. 9. 2017./divdivbr //divdivV uvedené lhůtě je nutné nbsp; d o r u č i t nbsp; nbsp;přihlášku spolu s přílohami personálnímu oddělení Krajského soudu v Praze, nám. Kinských 5, Praha 5-Smíchov. Doručení je možné jak v elektronické podobě (personalni@ksoud.pha.justice.cz), tak v písemné podobě (poštou či osobní doručení na personální oddělení KS v Praze, budova „D“, II. poschodí, č. dveří 205)./divdivbr //divdivPrůběh výběrového řízení:nbsp;/divdivolliVyhodnocení přihlášek, pozvání k ústnímu pohovoru nebo informování o vyřazení z výběrového řízení./liliÚstní pohovory zájemců, kteří se dostaví na základě zaslaných pozvánek ke Krajskému soudu v Praze. nbsp;/liliZaslání informace o výsledcích výběrového řízení po ústních pohovorech./li/ol/divdivbr //divdivMístopředsedkyně správního úseku si vyhrazuje právo výběrové řízení zrušit nebo v rámci tohoto výběrového řízení nevybrat žádné kandidáty, pokud bude při výběrovém řízení zjištěno, že přihlášení nesplňují stanovené požadavky./divdivbr /Dále zde:nbsp;http://www.justice.cz/Justice2/soud/soud.aspx?o=21amp;j=31amp;k=4996amp;d=355471/div



Martin Archalous: On-line řešení sporů – šance pro přetížené soudy?

20. 7. 2017, 13:44 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;Řada států si klade otázku, jak se bude soudit za 20 či za 50 let – a jak se justice vyrovná se změnami, kterými prochází technika, ekonomika, společnost? I tak tak konzervativní instituce, jako jsou soudy, mohou těžit z moderní technologie. Dnešní „klient“ požaduje soud rychlý, levný a dostupný, jak mu však vyhovět, a současně zajistit spravedlivý proces? Některé státy experimentují s přesunem celého řízení on-line. To si však nemůžeme představit pouze jako nahrazení papírových podání datovou e-mailem. On-line řešení sporů nabízí zcela nové možnosti./divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;Málokdo bude rozporovat, že české soudy jsou přetížené. Civilní soudy řeší stovky tisíc věcí ročně, průměrná délka řízení je více jak rok, u vytížených soudů i více jak dva roky. Přitom, více jak polovina civilních sporů se vede o částky do 10 000 Kč./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Vedle toho existuje neviditelná „masa“ sporů, které se k soudu nikdy nedostanou, kvůli pár stokorunám (nebo i tisícikorunám?) žalobce nepůjde do dlouhého, složitého a nákladného řízení (s rizikem platby nákladů protistrany). Člověk se cítí poškozen, ale státem nabízená možnost ochrany práv je pro něj nedostupná – možnost chránit práva zde existuje pouze formálně. Nejde tedy o odepření spravedlnosti? Zvláště v situacích, kdy by tento drobný nárok měla uplatňovat „slabší strana“ právního vztahu, například spotřebitel, zaměstnanec, oběť diskriminace – přitom zejména spotřebitelské spory budou typicky o malé částky./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jedním z možných řešení je nabídnout rychlý, kvalitní a jednoduchý systém mimosoudního řešení drobných sporů jako doplněk k soudnímu řízení. Takový systém má potenciál jednak sám vyřešit značné množství sporů v krátké lhůtě s minimálními náklady, jednak tyto spory „stáhnout“ ze soudů, čímž dojde k jejich odbřemenění./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;V České republice již systém alternativního řešení sporů (dále jen ADR) existuje, byť s omezenou působností. Některé spory může řešit ČTŮ, ERŮ a finanční arbitr. Od roku 2016 poskytuje ADR také Česká obchodní inspekce (v průměru řeší 200-300 sporů měsíčně, z nichž úspěšně končí asi čtvrtina). Domnívám se, že nástrojem, který v Česku chybí a který by přinesl zásadní přidanou hodnotu, je on-line řešení sporů (dále jen ODR) jakožto jistá nadstavba existujícího systému./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Teoreticky nástroj pro on-line řešení sporů máme. Existuje „Evropská ODR platforma,“ (v ČR ji zajišťuje Evropské spotřebitelské centrum), která umožňuje on-line otevřít spor s kterýmkoliv podnikatelem v EU. Jedinou funkcí platformy však je, že formálně osloví podnikatele s návrhem na smír a věc postoupí místně příslušnému národnímu ADR subjektu. Přidaná hodnota on-line technologie je prakticky nulová./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Ani Česká obchodní inspekce se moderním technologiím nebrání. Na webu ČOI můžete vyplnit formulář, který lze elektronicky odeslat. Nicméně poté je nutné formulář vytisknout, podepsat a poslat doporučeným dopisem. Proč se toto nazývá „on-line“ a jaký je přínos, to nechám na úvaze jiným. Následná komunikace mezi stranami zpravidla probíhá e-mailem, tím však využití technologií obvykle končí. Je tak využit jen nepatrný zlomek potenciálu, který by technologie mohla přinést./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Vzhledem k tomu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje nový zákon o ochraně spotřebitele, považuji to za příležitost pro diskuzi o zavedení jako plnohodnotného svébytného systému. Česká republika má k tomu ideální pozici – vysokou počítačovou gramotnost a dostatek IT odborníků. Přesto v oboru zaostává. Nejdále jsou v zavádění ODR země jako Nizozemsko a Kanada, ale také soukromé společnosti – eBay řeší ročně 60 milionů sporů mezi prodávajícími a kupujícími. Britské ministerstvo spravedlnosti dokonce zvažuje zavedení plnohodnotného „on-line soudu“. Následující text je jakýmsi výběrem nejlepších zkušeností z výše uvedených zdrojů./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bPřed zahájením řízení/b/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Z pohledu soudní soustavy a státní moci vůbec spor „začne existovat“ ve chvíli, kdy je podána žaloba. To je velmi neefektivní přístup. Podání žaloby je spíše konec – smírné řešení není možné, vztah je nenávratně poškozen, je nutný mocenský zásah. U soudu vždy někdo vyhraje a někdo prohraje, a to za značných nákladů (a nervů) pro obě strany. Efektivní systém řešení sporů by měl podáním žaloby naopak končit, pokud vše ostatní selže./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Český stát fázi před zahájením řízení (ať už před soudem nebo před ADR mechanismem ČOI) nevěnuje velkou pozornost, pouze v zákoně o ochraně spotřebitele je stanovena povinnost, že musí předcházet pokus o dohodu. Jak má vypadat, není specifikováno. Zde je velký nevyužitý potenciál, správné pojetí této fáze může předejít většině sporů, a usnadnit řešení těch zbývajících./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jak by to mohlo vypadat? Prodávající by nabídl standardizovaný formulář (jehož náležitosti by mohly být stanoveny vyhláškou), ve kterém by spotřebitel vylíčil svou situaci a čeho se domáhá. Zde už může nastoupit technika. Místo „bílé tabule“ na webové stránce, které vyzývá ke slohovému cvičení, by takový formulář mohl být dynamický, s navrhovatelem by vedl jakýsi jednoduchý strukturovaný dialog podle předpřipraveného „rozhodovacího stromu“. Formulář by tedy automaticky nabízel další možnosti podle toho, co už spotřebitel vyplnil. Příklad – spotřebitel zaškrtne,“ zda jde o první či opakovanou reklamaci, v závislosti na tom se objeví různé kolonky s možnostmi nápravy. Součástí by byly i částečně automatizované právní rady, podané ve srozumitelném jazyce, a opět odvozené od toho, co bylo ve formuláři vyplněno./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Spotřebitel tak předem ví, kde a jak má podat reklamaci. Strukturovaný formulář sám vyzve k vyplnění podstatných náležitostí a doporučí vyplnění klíčových informací. Spotřebitel se dozví, čeho se může domáhat a co není reálné. Systém je výhodný i pro prodejce, který bude od samého počátku mít jasný a strukturovaný popis situace a (v ideálním případě) poučeného zákazníka s realistickými požadavky. Výhodné to bude i pro stát – zkušenosti z firmy eBay ukazují, že většinu sporů je možné urovnat již na této úrovni, a není tedy nutný vnější zásah./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Takto popsaný systém nemůže být povinný (drobný řemeslník by jej asi těžko zavedl, lze uvažovat o povinném zavedení ve větších podnicích). Nicméně, server, na kterém by byl formulář umístěn, může provozovat stát. Tím by byly náklady pro prodejce minimální a úspory z rozsahu značné. Místo toho, aby každý prodejce měl vlastní aplikaci, všechny by byly provozovány na jednom serveru, kam by se strany sporu přihlašovaly přes webové rozhraní. Tím by jednak bylo zabráněno manipulacím s formulářem i uloženými daty (historií sporu a s důkazy), jednak by správce mohl celý systém průběžně vylepšovat a aktualizovat, třeba při změně právní úpravy./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Podnikatelé tak systém budou využívat ne proto, že by jim to zákon přikázal, ale proto, že od státu za malý peníz (či zdarma) dostanou komplexní řešení, u kterého bude vždy garantován soulad se zákonem. Jeho užívání může být navíc odměněno snížením správních a soudních poplatků. No neberte to./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bPostoupení sporu/b/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Pokud není spor vyřešen dohodou, je třeba přizvat nezávislého třetího. Tím ještě nemusí být státní orgán, ale třeba i soukromý subjekt (pochopitelně s licencí, pod dozorem a regulovaný), ke kterému lze spor „postoupit“. A zde vystupuje do popředí hlavní výhoda standardizovaného řešení: V první fázi obě strany komunikovaly přes jednotný formulář. Záznam komunikace, včetně všech důkazů, je uložený na serveru, kde je garantována autenticita. Postoupit celý tento „spis“ instituci pro řešení sporů lze nikoliv doporučeným dopisem (a následným dožádáním materiálů od protistrany), ale stiskem tlačítka. Standardizace navíc umožní bez nákladů přesunout spor k jiné instituci – jelikož spis bude mít vždy stejný formát a bude uložený na jednom serveru, bude jedno, od kterého prodávajícího pochází a ke které instituci půjde./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Instituce pro řešení sporů pak posoudí povahu sporu a určí, jakou metodu zvolí. Ve spotřebitelských věcech je nejčastější mediace či konciliace, ale jsou i jiné možnosti, pokud by systém měl řešit i další typy sporů. Vše může proběhnout v kamenné jednací místnosti, ale i on-line, pomocí chatu, telekonference či videokonference. Zkušenosti britského finančního arbitra ukazují, co spotřebitel preferuje – ačkoliv řeší ročně čtvrt milionu sporů, na žádost stran koná jen asi 20 jednání v jednací místnosti. Je však třeba pamatovat i na ty, kdo si s moderní technikou netykají a umožnit i osobní setkání. I to se však bude zaznamenávat a ukládat do „on-line spisu“ pro účely kontroly a přezkumu./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Popsané řešení přináší výhodu i pro orgán dozoru – jelikož spis bude uložený v on-line zabezpečeném úložišti, může být přístupný kontrolnímu orgánu. Úředníci příslušného ministerstva tedy mohou v reálném čase sledovat průběh řízení a veškerý postup instituce řešení sporů, a to bez nutnosti opustit kancelář. Dojde-li k porušení zákona či podmínek licence, zásah je možný téměř v reálném čase. (Samozřejmě v mantinelech stanovených zákonem a správním řádem.)/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Je na diskuzi, zda součástí tohoto procesu by měla být pouze mediace, či závazné rozhodnutí. Systém lze koncipovat oběma směry, a především, bude-li rozumně navržen, je možné jej připravit na změnu varianty kdykoliv v budoucnu, či dokonce na obě varianty v závislosti na typu sporu či vůli stran./divdiv style=text-align: justify;Soudní přezkum/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nedospějí-li strany k dohodě, mohou se obrátit na soud. (Má-li být výstupem ADR závazné rozhodnutí, půjde o jeho soudní přezkum.) A zde se opět projeví výhoda jednotného, standardizovaného on-line spisu./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Soud dostane celý „spis,“ který byl vytvořen v předchozích fázích. Reálně bude stačit soudu předat přístupové údaje k on-line úložišti, vzhledem k jednotnému formátu bude možné veškerá data ihned „importovat“ do spisu soudního. Strany samozřejmě budou mít stále právo podat repliku, dupliku… Ale to podstatné, tedy kompletní, strukturované vylíčení skutkového stavu, včetně dosavadního vývoje řízení, dostane soud ihned, současně s žalobou./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;A jakmile už bychom měli plně elektronický spis, otevírá to dveře k řadě inovací, včetně například plně on-line soudu, což je ale už jiná kapitola./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bRizika/b/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;„Elektronizace práva“ s sebou přináší značná rizika. Jakýkoliv ADR systém je musí brát a úvahu a snažit se jim předejít.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Systém má být „alternativou“ v pravém slova smyslu. Jeho zavedení nesmí v žádném případě omezit přístup k soudu – pokud se spotřebitel rozhodne, že jej nevyužije, měl by mít možnost hned v první fázi podat žalobu. Strany budou ADR využívat ne proto, že musí, ale proto, že to bude jednodušší a levnější než soud. Pokud si však posoudí, že soud bude pro ně lepší, nic jim nesmí bránit se obrátit přímo na něj. Bude-li systém přece jen povinný (jako je dnes pro podnikatele ČOI, ERÚ či finanční arbitr), musí podléhat soudnímu přezkumu./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Konečně, jakýkoliv digitální systém musí brát ohledy i na ty, kdo si s moderní technikou nerozumí, nedůvěřují jí nebo se jí z jakéhokoliv důvodu vyhýbají. (I Estonsko, světový lídr v digitalizaci státu, uznává právo každého občana „nebýt digitální“.)/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bZávěr/b/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jak už bylo řečeno, Česká republika má v tomto směru značný nevyužitý potenciál, a současné ADR mechanismy se snaží on-line prvky využívat. Zavedení ODR by tedy nebylo revolucí, nýbrž evolucí, která může být postavena na základech současného systému. Vzhledem k tomu, že snahy na úrovni EU o zavedení jednotného systému zatím kulhají, ČR je v ideálním postavení, aby se stala lídrem v oboru, který bude určovat směr evropské debaty, místo aby čekala, „co zase přijde z Bruselu“./divdiv style=text-align: justify;ibr //i/divdiv style=text-align: justify;iDěkuji Mgr. Alexu Ivančovi za cenné rady a úvod do tématu./i/divdiv style=text-align: justify;ibr //i/divdiv style=text-align: justify;iAutor je státním zaměstnancem Úřadu vlády, obsah článku vyjadřuje pouze jeho osobní postoje a není nijak spojen s touto institucí./i/divstyle type=text/css @page { margin: 0.79in } h2 { margin-bottom: 0in; direction: ltr; color: #5b9bd5; line-height: 108%; text-align: left; page-break-inside: avoid; orphans: 2; widows: 2 } h2.western { font-family: Calibri Light, serif; font-size: 13pt } h2.cjk { font-family: ; font-size: 13pt } h2.ctl { font-family: ; font-size: 13pt } p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; line-height: 120%; text-align: left; orphans: 2; widows: 2 } /style



Mezinárodní arbitráže v roce 2016

10. 7. 2017, 11:19 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Jak vyplývá z přehledů a statistik jednotlivých rozhodčích institucí v Evropě, Asii a Americe, počty mezinárodních arbitráží v celkovém pohledu stabilně rostou. Nejvýrazněji u ICC, ale například i ICSID si v zásadě udržel počty investičních arbitráží z loňského rekordního roku. Pražský Rozhodčí soud zaznamenal pokles jak v mezinárodních, tak i domácích sporech. Naopak počty sporů o domény rostou.br /a name=’more’/a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;ba href=https://globalarbitrationnews.com/international-arbitration-statistics-2016-busy-times-for-arbitral-institutions/#_ftn13Souhrnná statistika zde/a/b/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-XXCDsugyYvc/WWNBZOZYIYI/AAAAAAAALHM/Kdh6×8ENwuYV-orqg4pp6oiAzpEy0tl9gCLcBGAs/s1600/1.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=687 data-original-width=743 height=591 src=https://4.bp.blogspot.com/-XXCDsugyYvc/WWNBZOZYIYI/AAAAAAAALHM/Kdh6×8ENwuYV-orqg4pp6oiAzpEy0tl9gCLcBGAs/s640/1.jpg width=640 //a/divdiv style=clear: left;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;V případě ICC se poslední roky udržoval počet mezinárodních arbitráží okolo čísla 770 až 800, zatímco loni to byl raketový skok na 966. Podle a href=https://iccwbo.org/media-wall/news-speeches/icc-reveals-record-number-new-arbitration-cases-filed-2016/ICC/a za tímto růstem stojí mimo jiné i výrazné zvýšení počtu latinskoamerických kauz. /divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Institucí s globálně nejvyšším počtem mezinárodních arbitráží zůstává americký International Center for Dispute Resolution (a href=https://www.icdr.org/ICDR/a) s více než tisíci kauzami za rok./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Co se týče investičních arbitráží, tak ICSID si udržuje vysoký počet sporů, když rekordní „španělský solární“ rok 2015 s počtem 52 nových kauz byl následován loňským počtem 48. O statistikách ICSID za rok a href=https://www.patria.cz/pravo/3217884/investicni-arbitraze-v-roce-2015.html2015 jsem psal zde/a, a za rok a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2015/03/investicni-arbitraze-v-roce-2014-podle.html2014 zde/a.br /br /Ohledně komerčních arbitráží jsem za předchozí roky psal a href=https://www.patria.cz/pravo/2803053/pocty-obchodnich-arbitrazi-celosvetove-rostou.htmlzde/a a a href=https://www.patria.cz/pravo/3252301/komercni-arbitraze-v-roce-2015.htmlzde/a./divdiv style=text-align: justify;br /ba href=https://www.soud.cz/ke-stazeniČísla Rozhodčího soudu zde/a/bbr /br //divdiv style=text-align: justify;V případě mezinárodních arbitráží u pražského Rozhodčího soudu se jejich počet loni drobně zvýšil, nicméně je třeba doplnit, že za poslední dva roky 2015 a 2016 došlo oproti předchozí šestiletce 2009 až 2014 k výraznému poklesu. Jedná se v zásadě o poloviční čísla oproti dřívějšku.br /br /Je třeba dodat, že u menších rozhodčích institucí v Evropě došlo podle výše uvedených čísel meziročně spíše k poklesu nebo stagnaci. Například u švýcarského SCAI počet mezinárodních kauz mezi roky 2015 a 2016 poklesl o pětinu (ze 100 na 81) a drobný pokles zaznamenal také londýnský LCIA (z 326 na 303). Vídeňský VIAC rostl ze 40 na 60. Všechny tyto instituce si nicméně za poslední roky udržují přibližně stabilní počet mezinárodních arbitráží.br /br /V případě vnitrostátních sporů před pražským Rozhodčím soudem dochází poslední roky také k poklesu. Z takřka 3 tisíc vnitrostátních kauz v roce 2011 se za pět let počet snížil také o více než padesát procent na 1100 za loňský rok. Právě od roku 2011 je vidět stabilní pokles a čísla za rok 2016 se vrací na úroveň roku 2006. Naopak v případě doménových sporů Rozhodčí soud v posledních letech roste./divdiv style=text-align: justify;divbbr //b/div/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://2.bp.blogspot.com/-oUIUNIbXPD4/WWNBfijnvgI/AAAAAAAALHQ/NFhwCFo31y0xCvcJ9ZYGFb-c4l9XHdLfgCLcBGAs/s1600/2.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=580 data-original-width=932 height=398 src=https://2.bp.blogspot.com/-oUIUNIbXPD4/WWNBfijnvgI/AAAAAAAALHQ/NFhwCFo31y0xCvcJ9ZYGFb-c4l9XHdLfgCLcBGAs/s640/2.jpg width=640 //a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-8iBOoF6seXQ/WWNBkRok9AI/AAAAAAAALHU/XHe5oKHs1nwaMoZ4CK9IgU-ITR_VtbCcwCLcBGAs/s1600/3.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=654 data-original-width=634 height=640 src=https://4.bp.blogspot.com/-8iBOoF6seXQ/WWNBkRok9AI/AAAAAAAALHU/XHe5oKHs1nwaMoZ4CK9IgU-ITR_VtbCcwCLcBGAs/s640/3.jpg width=620 //a/divdiv style=text-align: justify;/divdivbr //divdivbr //div



Evropská komise pokutuje Google částkou 2.42 miliardy EUR a diktuje vágní nápravná opatření

27. 6. 2017, 15:59 | JINÉ PRÁVO | Tomáš Pavelka

div style=text-align: justify;Když jsem v lednu 2014 a href=http://jinepravo.blogspot.com/2014/01/co-cekat-v-roce-2014.htmlpsal/a, že se toho léta páně těším na rozuzlení kauzy Google (search), a pak v prosinci a href=http://jinepravo.blogspot.com/2014/12/lex-google-kam-az-saha-regulatorni.htmlplakal/a nad politizací věci a nekonečnými průtahy (vyšetřuje se od roku 2010), asi bych sinbsp;na vynesení rozhodnutínbsp;polovině roku 2017 nevsadil. Nicméně dnes, 27. června, Komise vynesla na základě čl. 7 nařízení 1/2003 výrok deklarující porušení soutěžního práva EU formou zneužití dominance spol. Google Inc. a její matkou, spol. Alphabet Inc. Pokuta ve výši 2.42 miliardy EUR je bezprecedentě nejvyšší sankcí uloženou jednomu podniku v historii soutěžního práva.br /a name=’more’/abr /Poměrně obsažný press-release je možné najít a href=http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-1784_en.htmzde/a. O některých substantivních aspektech případu se na tomto blogu a href=http://jinepravo.blogspot.com/2013/05/google.htmlrozepsala/a Zuzka Vikarská již v květnu 2013. Vzhledem k tomu, že jsem byl v pro kauzu klíčovém období (2013-2014, dvě commitments packages) ve věci na straně Google přímo zainteresován, ponechám si případné komentáře až po zveřejnění rozhodnutí, až ochladne hlava.br /br /Nicméně jedna věc mě zaráží, a to způsob, jakým Komise diktuje Googlu nápravná opatření. Komise Googlu nařizuje do 90 dní od vydání rozhodnutí emto stop its illegal conduct/em, s penále do výše až 5% průměrného celosvětového obratu dosahovaného mateřskou společností Alphabet denně (tj. za každý den prodlení? Alespoň tak chápu ten press-release.). Komise v zásadě požaduje, že Google emhas to apply the same processes and methods to position and display rival comparison shopping services in Google’s search results pages as it gives to its own comparison shopping service/em. Jenže sama Komise absolutně nemá páru, jak by to měl Google udělat: emIt is Google’s sole responsibility to ensure compliance and it is for Google to explain how it intends to do so/em. To mimochodem podtrhuje kritiku, která provázela kauzu od samotného počátku - Komise nikdy nikomu účinně nevysvětlila, jaký tvrdí emtheory of harm/em. Proto také možná neví, jak pokračující újmě vlastně zabránit.br /br /V praxi to může pro Google znamenat zásadní úpravu vyhledávacích algoritmů (na samé hranici neutrality poskytovatele služby), příp. vytvoření nějakého zvláštního systému pro pooling výsledků konkurenčních poskytovatelů obchodních služeb. Nicméně podobný, pečlivě připravovaný pooling systém byl Komisí i zainteresovanou veřejností opakovaně v roce 2014 odmítnut, tak jsem zvědav, co kdo teď za tři měsíce stihne vymyslet. Výkyvy trafficu služeb Google a jeho konkurentů mohou záviset na tisíci a jedné proměnných, a co bude Komise hodnotit jako standardně dosahovaný traffic, to si vůbec neumím představit. Monitoring trustee si tenhle případ užije.br /br /Toto oktrojení nápravného opatření se musí prolitigovat. Jak už jsem psal v jednom ze starších příspěvků, Komise má v případě jednostranného určení nápravných opatření ruce výrazně svázané principem proporcionality (např. T-201/04, Microsoft). Je vcelku jasné, že v tomto případě není možné při neurčitosti uloženého nápravného opatření jeho proporcionalitu vůbec přezkoumat. Nejspíš to Komise vyřeší tak, že bude ukládat donucovací pokuty (do výše 5% denního celosvětového obratu ) separátními rozhodnutími, které každé bude substantivním infringement rozhodnutím podle čl. 7 nař. 1/2003. To bude podívaná.br /br /br /br /br /br /br //div



Jan Vučka: Exemplární trest jako dovolací důvod

19. 6. 2017, 18:39 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

div style=text-align: justify;Uložení exemplárního trestu je platným dovolacím důvodem v trestním řízení. Bohužel významná část judikatury Nejvyššího soudu tento dovolací důvod ignoruje a nesprávně odmítá taková dovolání jako podaná z důvodu neaprobovaného trestním řádem. /diva name=’more’/adiv style=text-align: justify;br //divdivdiv style=text-align: justify;Exemplární trest je trest nepřiměřeně zostřený a prvoplánově odstrašující, který jde dramaticky (exemplárně) nad rámec spravedlivého potrestání spáchaného skutku. Srov. například rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech sp. zn. IV.ÚS 463/97, IV.ÚS 2011/10, I.ÚS 4503/12 nebo naposledy I. ÚS 9/17./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Z rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV.ÚS 2011/10 citujme: i„Z dřívější judikatury Ústavního soudu vyplývá, že za porušení základních práv může být považováno i exemplární potrestání spočívající v tom, že se konkrétní přísnost trestu neodůvodňuje hledisky individuální prevence, ale potřebou odstrašit veřejnost přehnaně přísným trestem uloženým pachateli [srov. rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 463/97 ze dne 23. 4. 1998 (N 47/10 SbNU 313)].“/i/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Exemplárním trestem přitom může být i trest uložený v mezích zákonné trestní sazby pro danou právní kvalifikaci. V rozhodnutí ve věci sp. zn. I ÚS 4503/12 se k tomu uvádí: i„Současná právní úprava, jak byla shora vyložena, neumožňuje ukládání exemplárních trestů ve smyslu disproporčního zostření trestní represe (byť i v rámci zákonných hranic trestních sazeb) ani v individuální, ani v obecné rovině, tedy ukládání takových postihů, které by před účelem trestu jako spravedlivé zásluhy za spáchaný čin upřednostňovaly účely preventivní, výchovný, zábranný apod. Jinými slovy, princip proporcionality se neomezuje jenom na výměru trestu v rozmezí spodní a horní hranice trestní sazby, nýbrž váže obecné soudy též k tomu, aby i uvnitř tohoto rozmezí zachovávaly maximu trestat podobné případy podobně a rozdílné rozdílně. Vybočení z principu proporcionality při sledování jiných účelů a cílů - typicky ukládáním exemplárních trestů anebo zostřením represe proti cizincům - ve své podstatě narušuje principy rovnosti lidí před zákonem a právo na spravedlivý proces, jakož i křiví cit pro spravedlnost ve společnosti.“/i/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Uložení exemplárního trestu je samozřejmě v rozporu s obecnými zásadami pro ukládání trestů podle § 39 trestního zákoníku./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Kromě prosté nezákonnosti je uložení exemplárního trestu i porušením základních práv a může být úspěšně předmětem ústavní stížnosti. Nutnou intenzitu exemplárnosti, aby odůvodňovala zrušení napadeného rozhodnutí, popisuje Ústavní soud například tak, že i„při stanovení konkrétní výměry zvoleného trestu by byly zcela opomenuty rozhodující okolnosti pojící se k osobě pachatele a ke spáchanému trestnému činu, nebo pokud by došlo k extrémní nevyváženosti prvku represe a prevence“/i (z rozhodnutí ve věci sp. zn. I.ÚS 1010/15)./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Pouhá přísnost trestu bez překročení určité kvalifikované míry disproporcionality není důvod pro zásah Ústavního soudu. Srov. rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech sp. zn. IV.ÚS 744/14, III.ÚS 2925/14 a mnohé další./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Protože uložení exemplárního trestu je porušením principů spravedlivého procesu (viz výše uvedená judikatura Ústavního soudu), je možné, a dokonce také nutné, domáhat se nápravy formou dovolání ještě před případným podáním ústavní stížnosti. Je-li námitka porušení principů spravedlivého procesu uložením exemplárního trestu důvodná, musí jí Nejvyšší soud vyhovět v řízení o dovolání i bez toho, že by šlo o zvlášť vyjmenovaný dovolací důvod v § 265b trestního řádu. Srov. známá judikatura Ústavního soudu, jmenovitě rozhodnutí ve věcech sp. zn. I.ÚS 55/04, I.ÚS 3315/13 a stanovisko sp. zn. Pl.ÚS-st. 38/14.:nbsp;/div/divdivdiv style=text-align: justify;span style=font-style: italic;br //span/divi/ibr /div style=text-align: justify;ii„17. Dovolací řízení se v žádném svém stadiu nenachází mimo ústavní rámec pravidel spravedlivého procesu vymezeného Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a rozhodovací praxe nesmí narušovat ústavní zásadu rovnosti účastníků řízení. Stejně tak musí rozhodovací praxe obecných soudů interpretovat domácí právo konformně se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z relevantních mezinárodních smluv (čl. 1 odst. 2 Ústavy). Ústavní soud připomíná, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy (právo na spravedlivý proces) obsahuje ustanovení, s nimiž musí být ustanovení zákonného procesního práva interpretována souladně, a to včetně těch ustanovení trestního řádu, která vymezují dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b trestního řádu [nález sp. zn. I. ÚS 55/04 ze dne 18. 8. 2004 (N 114/34 SbNU 187), obdobně nález sp. zn. II. ÚS 669/05 ze dne 5. 9. 2006 (N 156/42 SbNU 275)].nbsp;/i/i/divdiv style=font-style: italic; text-align: justify;i18. Neobstojí tedy ani námitka nedostatku kompetence dovolacího soudu zabývat se dovoláními podanými z jiných důvodů, než jsou důvody vyplývající z Nejvyšším soudem aplikovaného výkladu trestního řádu. […]“nbsp;/i/divdiv style=text-align: justify;Odrazem toho je i rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 7 Tdo 410/2013i style=font-style: italic;: „Z důvodů, které mají základ v otázce přiměřenosti uloženého trestu, Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do rozhodnutí nižších soudů. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud je uložený trest v tak extrémním rozporu s povahou a závažností trestného činu a s dalšími relevantními hledisky, že je neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe.“/ii Shodně uvedl Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 8 Tdo 1208/2014./i/divbr /div style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Lze tedy uzavřít, že pokaždé, když obviněný podá dovolání a jako dovolací důvod výslovně uvede i„byl mi uložen exemplární trest“/i, musí to Nejvyšší soud uznat jako platný dovolací důvod a odpovědět buď i„ano, byl to exemplární trest“/i, nebo i„ne, nebyl to exemplární trest“/i./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Znovu přitom zdůrazněme, že trest může být exemplárním i tehdy, kdy soud nevybočil z mezí trestní sazby podle trestního zákoníku. Kromě zdravého rozumu to plyne z i výše uvedených rozhodnutí Ústavního soudu, jakož rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 7 Tdo 410/2013 a 8 Tdo 1208/2014./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Zkusíme-li zadat slovo „exemplární“ do databáze rozhodnutí Nejvyššího soudu, zjistíme, že nejde o nikterak výjimečnou námitku uplatňovanou v dovolání. Bohužel Nejvyšší soud tuto námitku pravidelně odmítá jako údajně nepřípustný důvod dovolání./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Například ve věci sp. zn. 11 Tdo 1213/2016 obviněnému (i„Obviněný v této souvislosti vytýká soudům, že mu byl uložen exemplární trest […]“/i) Nejvyšší soud mimoběžně s dovolací námitkou odpověděl: „iJeho námitky však svým charakterem neodpovídají ani jednomu z těchto (ani jiných) dovolacích důvodů a nelze se jimi v dovolacím řízení zabývat. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán v případě nejzávažnějších pochybení soudu, a to byl-li obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.“/i/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Podobně ve věci sp. zn. 6 Tdo 1486/2015 Nejvyšší soud v rozhodnutí o dovolání uvedl: i„Ani námitka dovolatele, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný („až exemplární“) trest, není pod zvolený dovolací důvod podřaditelná. Námitka týkající se přiměřenosti uloženého trestu totiž není dovolacím důvodem.“/i/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Ve věci sp. zn. 7 Tdo 880/2012 opět obviněný namítal uložení exemplárního trestu (i„Domnívá se, že ze strany soudu jde o pokus o exemplární postih […] Obviněný považuje trest za extrémně přísný a neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe, za porušení zásad trestního práva a předvídatelnosti rozhodnutí.“) a opět mu Nejvyšší soud odpověděl na jinou otázku: „Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze úspěšně namítat nepřiměřenost trestu. Nepřiměřenost uloženého trestu sama o sobě není dovolacím důvodem, pokud obviněnému nebyl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu nebyl uložen trest ve výměře mimo zákonem stanovenou trestní sazbu [§ 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.]. […] Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až 34 tr. zák. (nyní v § 39 až 42 tr. zákoníku) a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. (srov. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.)“/i/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;To samé ve věci sp. zn. 3 Tdo 1471/2013. Obviněný výslovně namítal uložení exemplárního trestu, byť v rámci dané trestní sazby: i„nelze zdůrazňovat jen moment trestní represe, což by ve svém důsledku znamenalo exemplární trestání. Právě k tomu však v daném případě došlo, protože dovolateli byl uložen trest neúměrně vysoký, výrazně v horní třetině zákonné trestní sazby“ a Nejvyšší soud, místo vyřešení otázky uložení či neuložení exemplárního trestu, odpověděl non sequitur: „K námitce dovolatele stran nepřiměřené tvrdosti uložené trestní sankce je třeba vzít v úvahu, že Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích již opakovaně uvedl, že námitky vůči druhu a výměře trestu - s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí - lze v dovolání jako mimořádném opravném prostředku úspěšně uplatnit v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. byl-li obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 tr. zákoníku a § 41 a § 42 tr. zákoníku, a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím žádného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. (v judikatuře srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 22/2003).nbsp;/i/divi/ibr /div style=text-align: justify;ii[...]nbsp;/i/i/dividiv style=text-align: justify;iŽádnou takovou námitku však dovolatel nevznesl. Jeho argumentace současně nenaplňuje ani uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť mu byl ukládán souhrnný trest odnětí svobody mimo jiné za zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a byl tak ohrožen trestem odnětí svobody až na osm let. Pokud mu tedy byl uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi let, jedná se o trest odpovídající zákonu jak co do druhu, tak pokud jde o výměru.“/i/div/i br /div style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;To samé ve věci sp. zn. 4 Tdo 125/2014. Obviněný namítal i„trest je proto nepřiměřený, exemplární a v našem právním řádu nepřípustný“/i, Nejvyšší soud odvětil „iJestliže oba obvinění zpochybňovali přiměřenost uloženého trestu, tak výrok o trestu lze napadnout především prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ale nepřiměřenost trestu, tedy nesprávný druh či výměru uloženého trestu nelze namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř.“/i/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Z rozhodnutí ve věci sp. zn. 6 Tdo 427/2011:i „Vzhledem k rozvedeným teoretickým východiskům nelze námitky obviněného v tom smyslu, že uložený trest se mu jeví spíše jako exemplární zúčtování s taxikáři a výstraha, než jako výsledek po právu provedeného trestního řízení, resp. že soudy náležitě nezohlednily skutečnost, že byl bezúhonnou osobou, pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) či h) tr. ř. (ani jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř.) podřadit. Nad tento rámec lze stručně dodat, že obviněnému byly uloženy přípustné druhy trestů v rámci trestních sazeb stanovených v trestním zákoníku na přečin, jímž byl uznán vinným.“/i/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Shodně sp. zn. 6 Tdo 193/2015 a další rozhodnutí Nejvyššího soudu, kde obviněný výslovně namítal uložení „exemplárního trestu“ a Nejvyšší soud reagoval odkazem na § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu, jak kdyby byl obviněný namítal uložení trestu mimo zákonnou trestní sazbu, což je přitom zcela jiná námitka. I trest v rámci zákonné trestní sazby může být podle okolností exemplární, takže skutečně podaná námitka exemplárního trestu nesouvisí s domnělou námitkou, ke které se (zbytečně) opakovaně vyjadřuje Nejvyšší soud./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Tato praxe Nejvyššího soudu, který – obávám se – pravidelně chybně vyhodnocuje důvod podaných dovolání daného typu, je velmi nešťastná a rovná se systematické denegatio iustitiae. Netřeba samozřejmě dodávat, že chybné vyhodnocení dovolacího důvodu je často v řízení o ústavní stížnosti shledáno porušením práva stěžovatele na spravedlivý proces.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;autor je advokát v Praze, není angažován na žádném z jmenovaných případů/div/div



Rozhovor se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem

15. 6. 2017, 13:08 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Opět zde odkazuji rozhovor publikovaný v Bulletinu CLPD, ale myslím, že by mohl zajímat i čtenáře, kteří stojí mimo lidskoprávní zaměření. Tentokrát Jan Lhotský vedl rozhovor s Robertem Femrem, českým soudcem Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Vedl soudce Fremr kampaň za své zvolení? Proč uspěl? Jak soud funguje?nbsp;Na rozhodování jakých případů se dosud osobně podílel?nbsp;Jak vypadá pracovní týden soudce Mezinárodního trestního soudu?/divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;Rozhovor je ba href=http://www.centrumlidskaprava.cz/sites/centrumlidskaprava.cz/files/attachement/bulletin/bulletinkveten2017.pdfzde/a/b [PDF]./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br /div class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-b-qKPsAUEng/WUJqTKdWCMI/AAAAAAAALGI/2IfHm_jPBJ0noDKcUbKrWz9c510-AHiJQCLcBGAs/s1600/Titulka%2B-%2Bkopie.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=1200 data-original-width=1600 height=480 src=https://4.bp.blogspot.com/-b-qKPsAUEng/WUJqTKdWCMI/AAAAAAAALGI/2IfHm_jPBJ0noDKcUbKrWz9c510-AHiJQCLcBGAs/s640/Titulka%2B-%2Bkopie.jpg width=640 //a/divbr //div



Martin Madej: O nutnosti práva

5. 6. 2017, 19:01 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;a href=http://1.bp.blogspot.com/-u0-XLh7Ao_A/WTWO8NFZiRI/AAAAAAAAIAE/UU4AfQADyYIDRcT4y0mLtRKd12ArVRaWQCK4B/s1600/parthenon-golden-ratio.jpg imageanchor=1 style=clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;img border=0 height=197 src=https://1.bp.blogspot.com/-u0-XLh7Ao_A/WTWO8NFZiRI/AAAAAAAAIAE/UU4AfQADyYIDRcT4y0mLtRKd12ArVRaWQCK4B/s320/parthenon-golden-ratio.jpg width=320 //aMezi často diskutované vlastnosti práva patří jeho platnost, legitimita či efektivita. To odpovídá naší snaze vytvořit právo jako systém pravidel schopných usměrňovat chování lidí podle našich představ o spravedlivém uspořádání společnosti. Naopak úvahy o právu coby nevykonstruovaném, metafyzicky existujícím světě ponecháváme platónským či karterizánským filozofům minulosti. O to víc se straníme představám o filosofii dějin, které si v českém prostředí možná stále (podvědomě) spojujeme s dialektikou marxismu-leninismu. Spíše než jako dějinami nebo Bohem podmíněný řád vnímáme i právo střízlivě, analyticky jako ten soubor právních norem, které jsou uznávány a vykonávány státní mocí, nanejvýš s dodatkem dotváření práva dalšími aktéry./divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;Proč o tom mluvím? Asi jsem snílkem, který věří, že objektivní právo nemá a nemůže mít původ v arbitrárním rozhodnutí, v konsensu ani odkazu k transcendentnu. Zde musím přejmenovat předmět zájmu, protože pro někoho může být obtížné oprostit se od analytického vnímání pojmu právo. Protože zvláštní pojem nemám, nazvu jej prostě Právem, s kapitálkou. Odlišuji tedy Právo jako ideální předobraz práva.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Myslím, že Právo a jeho věda potřebují měřítko, které bude objektivnější než měřítko platnosti nebo spravedlnosti. To první postrádá substrát, to druhé metodu určení. Zásadní paradigmatickou změnou, jež přinesl v 19. století darwinismus, bylo upuštění od představy Boží vůle tvořící svět ve prospěch představy světa tvořícího se ze sebe podle přírodních zákonů. Darwin si jako první uvědomil - a vědecky dokázal - že diverzita a racionalita v přírodě nejsou výsledkem volního aktu, ale přirozeného výběru. Jako lidé máme tendenci hledat tvůrce kdekoliv, kde vidíme funkci. Sekera slouží k sekání a hodiny k určení času; jejich funkční určení mají na svědomí kovář a hodinář. Podobně i všechny struktury, orgány a chování žijících bytostí jsou uspořádány tak, aby sloužily určitým funkcím. Darwin ukázal, že tyto funkce nejsou určeny Stvořitelem, ale přírodními procesy. Organismy tak jsou přizpůsobeny k určitým účelům (ryby k plavání ve vodě, srdce k pumpování krve), ty však mohou být lépe vysvětleny s pomocí kategorií nutnosti, spontánnosti a logiky než úmyslu či plánu. To samozřejmě neznamená, že každý organismus, který se utvoří, má ihned ty nejlepší vlastnosti a funkce. Genetická mutace je v přírodě věcí náhody a většina těchto mutací má negativní výsledky. Část z nich však některým druhům poskytne výhody, díky kterým druh přežije./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Když se nad tím zamyslíme, kopíruje i právo podobné schéma. Dějiny lidské civilizace ukázaly, že určité normy jsou lépe uzpůsobené organizovat společnost než jiné. Soukromé vlastnictví, principy právního státu nebo pravidla dekoncentrující veřejnou správu jsou jen některé z norem, které v minulosti vedly spíše ke stabilitě a kontinuitě než nestabilitě a úpadku. Skýtají tak určitou inherentní racionalitu - můžeme je bránit nebo kritizovat, při zpětném pohledu však evokují pocit dějinné nutnosti. Jejich výhodou a zároveň nevýhodou je, že stojí mimo kategorii spravedlnosti. Příroda zkrátka není spravedlivá. Prvky přirozeného výběru jsou vždy eticky neutrální, takže i hodnoty jako tolerance nebo demokracie mohou v přirozeném výběru vždy obstát jen jako nutné, nikoli jako dobré./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Vneseme-li do systému přirozeného výběru prvek úmyslu, nejedná se už o přirozený výběr. A tak, zatímco přirozený výběr v přírodě bude v ohrožení, dá-li se člověk v budoucnosti do genetického inženýrství, neukázal se přirozený výběr jako možný v některých jiných normativních systémech - např. náboženství - kde k neustálé revizi norem nedochází. Právo, naopak, je mnohem flexibilnější a jeho “mutace” probíhají ve většině státech světa každý den v řádu tisíců.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Co se snažím narýsovat je to, že Právo se řídí stejnou vnitřní racionalitou, kterou se řídí např. volný trh. Tím netvrdím, že ta která realizace práva je automaticky nespravedlivá, neefektivní či dokonce neplatná, protože je v rozporu s Právem; Právo existuje nad právem, které se mu samovolně přibližuje v souladu s nutností. Podobně jako v curlingu se i v právu snažíme posouvat právní normy do ideálního postavení, tak abychom dosáhli co nejlepšího výsledku, a často je necháváme vzájemně reagovat, a není-li ta která právní norma v ideálním postavení, nijak to nemění čáry Práva, která jsou na ledě světa nekresleny./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;To vše by postrádalo reálný význam, kdybych si nemyslel, že lze toto Právo nalézt jinak než metodou pokus-omyl. Právní filozofové, kteří v to věřili, např. G. W. Leibniz, J. Austin, C. F. Wolff nebo D. Stewart, bohužel nebyli schopní spolehlivě ukázat, jak toho docílit. Jak může právní věda objevit Právo coby racionální systém operující z vlastní nutnosti?nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Abstraktně řečeno by mohly snahy právních teoretiků kopírovat snahy genetiků. Dnes víme, že naše DNA obsahuje genetickou informaci určující, které bílkoviny má ribozom v buňce vytvářet. Přeložení nukleotidových sekvencí do amino-kyselinových sekvencí v ribozomu je řízeno genetickým kódem. Každý normotvorný orgán tak může být připodobněn k jádru buňky, které předepisuje pravidla chování ostatním organelám v souladu s jeho vlastní DNA strukturou. Genetický kód zase není nepodobný pravidlům normotvorby, jako jsou pravidla legislativního procesu nebo pravidla pro obecnou právní závaznost soudní judikatury. Podobně jako organely v buňce jsou i jednotlivci ve společnosti vnější pozorovatelé, kteří nemohou právo poznat do doby, než je vytvořeno. Ledaže by (organely) nahlédly do jádra buňky a zjistili, jakou genetickou informaci obsahuje a jakým způsobem je uložena. Co mají totiž pozorování genetiků a racionální dovozování právních vědců společné, je snaha objevit potenciální fakticitu. I předtím, než existují ideální pravidla chování, jsme schopní jejich obsah anticipovat skrze naši schopnost naučit se principy jejich tvorby. Tak jako se racionalita těchto principů ve světě biologie řídí nevyhnutelnou nutností přírody, řídí se racionalita normotvorby nevyhnutelnou nutností společnosti./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Přijetí evolučního pohledu na právo by znamenalo jeho ještě výraznější lineární racionalizaci (dnes některými autory silně kritizovanou) a v současném politicko-společenském paradigmatu, založeném povětšinou na deliberativních demokraciích, by bylo jen těžko představitelné. Možná by ale tento přístup nemusel substituovat, ale jen doplňovat ten současný tam, kde on selhává. Třeba u lidskoprávních dilemat: ustoupíme spíše právu ženy mít dítě nebo právu muže svobodně rozhodovat o své reprodukci (Evans v. UK)? Přestože jsou pozice obou stran na první pohled eticky rovnocenné, nutnost velí vyhovět spíše potenciálnímu otci, protože je rozumnější se domnívat, že z dlouhodobého hlediska se udrží spíše společnost, kde se lidé nemohou rozhodnout kdy dítě mít, než společnost, kde se lidé nemohou rozhodnout kdy dítě nemít. Tím neříkám, že toto je nezbytně správné řešení případu Evans, ale snažím se ilustrovat způsob, jakým právo může s nutností operovat.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nutnosti, která by vedla ruku právu, odpovídá racionalita potenciálně ušlapaných cestiček. Je to racionalita, která preferuje správní či ústavní praxi před zákonem a ústavou už jen proto, že se ukázala dlouhodobě udržitelná. To neznamená, že zákon nebo ústavu nemůžeme změnit opačným směrem, ale teprve pokud by tím vytvořený právní stav nevedl k ekonomickému úpadku, hrubým nespravedlnostem či revoluci, můžeme o něm s určitou pravděpodobností říci, že kopíruje linku Práva./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Zdá se, že základním nástrojem poznání Práva podle nastíněného přístupu by mohlo být modelování. Samozřejmě, čím složitější civilizace, tím složitější modelování. Na rozdíl od našich současných snah by ale bylo imunnější vůči subjektivním vlivům, které do práva vstupují./div



Zákaz vjezdu dinosaurům

1. 6. 2017, 11:06 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;Po Praze se před několika měsíci objevily obludně velké značky zakazující vjezd segwayů do velmi široce vymezeného okruhu. Je vidět, že Prahu tato možnost zaujala, takže ve svém tažení pokračovala a přiostřila: Tentokrát se rozhodla zakázat vjezd dinosaurům. Že by začala předvolební kampaň a političtí dinosauři již nemají právo vstupu do Prahy?/divdiv style=text-align: justify;div class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=http://4.bp.blogspot.com/-GGtqNvgpkZM/WS_YbbPJXKI/AAAAAAAAH_I/dlJRsawEg2Ei0qVSrSUE7GphQJHEZc7pACK4B/s1600/dinasurus.png imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 height=320 src=https://4.bp.blogspot.com/-GGtqNvgpkZM/WS_YbbPJXKI/AAAAAAAAH_I/dlJRsawEg2Ei0qVSrSUE7GphQJHEZc7pACK4B/s320/dinasurus.png width=292 //a/divbr //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;Na absurdní pytel absurdní záplata. Vymezení okruhu zákazu vjezdu segwayí značkami za šest milionů korun v oblastech, kde segway naživo viděli jen když je vezli po Spořilovské radiále, bylo šílené (již diskutované na a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2016/12/neznalost-zakona-neomlouva-ani-segway.html target=_blankJP/a). Reakce veřejnosti na sebe nenechala dlouho čekat a na Spořilově se objevily zákazy vjezdu dinosaurů./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Zajímavou otázkou nyní je, zda by se osoba jedoucí po segwayi v centru mohla bránit proti uložené pokutě, že vjela do zakázané zóny skrze ulice, kde byl zrovna zákaz přelepený – a že je tedy nikdo neupozornil na skutečnost, že na segwayích nemohou jezdit. Tento výklad je absurdní – v takovém případě by uživatelům segwayů stačilo, kdyby někdo každé ráno přelepil jednu ceduli třeba právě dinosaurem a nemohli by být jednoduše pokutováni.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jistě, bylo by možné, aby bylo přestupníkům dokazováno, že skutečně nejeli ze Spořilova, ale že si segway pronajali na Václavském náměstí. Ale to by bylo neskutečné množství práce, které by se v mnoha případech stejně nepovedla. Jistě, bylo by možné zjišťovat, kudy jeli, a snažit se jim dokázat, že lžou. Stejně tak by si ale např. uživatelé mohli najít mapu s vyznačenou cestou ze Spořilova (či aktuálně odkudkoli jinde), což by způsobovalo určité problémy při dokazování…/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Absurdní zákonná úprava tak vyvolává absurdní řešení. Buďto máme možnost nikoho nepokutovat, pokud mu neprokážeme, že ze Spořilova skutečně nepřijel, nebo máme možnost pokutovat uživatele segwayů i když nemáme kompletně vybudované či udržované značky vyznačující zónu zakazující vjezd segwayů. Akceptovat první případ by bylo divné – daných značek je ohromné množství a je silně pravděpodobné, že jedna či dvě nebudou v určitý okamžik dostupné a někteří lidé se tak jistě budou bránit. V druhém případě bychom nicméně takovou zónu možná vůbec nepotřebovali…nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;A možná je celá tato úvaha mimo realitu – v centru na segwayích už takřka nikdo nejezdí a nejspíše jezdit nebude. Zákaz vjezdu dinosaurů je tak reakcí veřejnosti na to, že zákonodárce a Praha absurdně řešili určité problémy (a způsobili další skrze spoustu zbytečných značek) a že bychom měli příště zvolit lepší právní řešení. Jinak si veřejnost bude z práva jen tropit šoufky./divdiv style=text-align: justify;br //divstyle type=text/css @page { margin: 0.79in } p { margin-bottom: 0.1in; line-height: 120% } /stylebr /div style=text-align: justify;iPozn. 1. 6. : Po deseti dnech byly značky bohužel vráceny do původní podoby. Tak si je užijme alespoň ještě z jedné fotky./i/divdiv style=text-align: justify;ibr //i/divdiv style=text-align: justify;ia href=http://4.bp.blogspot.com/-kuB2dBqcKB4/WS_YpwKLVuI/AAAAAAAAH_Q/fcXHbg1gOAwFo6iPRKNcT90yZ49kSwIOwCK4B/s1600/IMG_20170523_084658.jpg imageanchor=1img border=0 height=360 src=https://4.bp.blogspot.com/-kuB2dBqcKB4/WS_YpwKLVuI/AAAAAAAAH_Q/fcXHbg1gOAwFo6iPRKNcT90yZ49kSwIOwCK4B/s640/IMG_20170523_084658.jpg width=640 //a/i/div



Místo asistenta na NSS

30. 5. 2017, 15:28 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;/divspan style=text-align: justify;Soudkyně Nejvyššího správního soudu Michaela Bejčková hledá vhodného kandidáta na místo asistenta./spanbr /a name=’more’/abr /div style=text-align: justify;Práce asistenta soudce spočívá především ve zpracovávání podkladů pro rozhodovací činnost a je vhodná pro začínající právníky. Kromě obvyklých předpokladů pro výkon této profese – tedy vysokoškolského magisterského vzdělání v oboru právo získaného v České republice, bezúhonnosti, dobré schopnosti právní argumentace, slušné znalosti jednoho světového jazyka a znalosti práce v právních informačních systémech – se dále požaduje:br /br /- bezvadná znalost českého jazyka,br /- nadprůměrné stylizační schopnosti,br /- schopnost pracovat samostatně a v případě potřeby i v časové tísni,br /- dostatečně vyzrálá osobnost schopná bezproblémové spolupráce v kolektivu,br /br /Zájem o správní právo nebo specializace v tomto oboru výhodou.br /br /Hledá se kandidát s chutí k řešení nových právních problémů, ale i s odolností vůči občasnému stereotypu, který dokáže přijímat konstruktivní kritiku a ani mezi spisy neztrácí smysl pro humor. Uchazeči nechť zašlou svůj podrobný životopis a dobře odůvodněný motivační dopis asistentce soudkyně na adresu bdarina.chvostekova@nssoud.cz/b do b9. června 2017/b.br /br /Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek (se zkušební dobou), který se řídí ustanovením § 14 soudního řádu správního a dále zákoníkem práce. Platové ohodnocení se řídí zákoníkem práce a vyhláškou č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.br /Nástup ideálně v červenci, nejpozději však k 1. srpnu.br /divbr //div/div



Weyrovy dny právní teorie 2017

29. 5. 2017, 19:51 | JINÉ PRÁVO | Jan Broulík

Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v prvních dvou červnových dnech pořádá konferencinbsp;Weyrovy dny právní teorie. Program naleznete a href=http://teorka.law.muni.cz/dokumenty/39578 target=_blankzde/a.br /br /