Jiné právo

ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE PRÁVO JE „SOUBOREM PLATNÝCH PRÁVNÍCH NOREM“. SKUTEČNÉ PRÁVO JE JINÝ SVĚT: JE TO INTELEKTUÁLNÍ VÝZVA, KONTEXT, ZÁBAVA, UMĚNÍ, POSLÁNÍ, ŽIVOT… TENTO BLOG PŘINÁŠÍ NOVINKY A NÁHODNÉ POSTŘEHY ZE SVĚTA JINÉHO PRÁVA.

Soudce Brett Kavanaugh a složení Nejvyššího soudu USA

16. 10. 2018, 10:27 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Novým soudcem SCOTUS byl nedávno schválen Brett Kavanaugh, a stal se tak členem exkluzivního klubu, který za 229 let let existence této instituce tvoří 114 členů. V novinách NYT následně vydali a href=https://www.nytimes.com/interactive/2018/10/08/us/politics/how-kavanaugh-fits-in-among-supreme-court-justices.htmlpěknou grafiku/a, která rozděluje všechny historické soudce SCOTUS podle několika málo kritérií, jako je rasa, pohlaví, vzdělání, náboženství. Sice se Američané neustále snaží o rovnost,nbsp; zdá se mi ale, že výsledkem je spíš zvýrazňování rozdílů. Nicméně, zde jsou některé výsledky přehledu NYT./divdiv style=text-align: justify;/divbr /div style=text-align: justify;Běloši (111) a ostatní (3)./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://3.bp.blogspot.com/-D5m2WFnVCQI/W8Wgk9YGd3I/AAAAAAAALlk/QLShHSlvPfYtcNDi6ofCvkG0JG-f0IilQCLcBGAs/s1600/bb.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=409 data-original-width=664 height=393 src=https://3.bp.blogspot.com/-D5m2WFnVCQI/W8Wgk9YGd3I/AAAAAAAALlk/QLShHSlvPfYtcNDi6ofCvkG0JG-f0IilQCLcBGAs/s640/bb.jpg width=640 //a/divdiv style=text-align: justify;br /a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;Muži (110) a ženy (4)./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-dEjszl9ybfQ/W8WgtFFnavI/AAAAAAAALls/m-0cVQiwENEZAc-Jy5DAQ6SlRCunzurGACLcBGAs/s1600/cc.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=382 data-original-width=669 height=363 src=https://4.bp.blogspot.com/-dEjszl9ybfQ/W8WgtFFnavI/AAAAAAAALls/m-0cVQiwENEZAc-Jy5DAQ6SlRCunzurGACLcBGAs/s640/cc.jpg width=640 //a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;A teď trochu zajímavější. Původně byl SCOTUS dlouhou dobu takřka úplně protestantský, nyní je většinově katolický a židovský./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://1.bp.blogspot.com/-QQvGgp4Bfjs/W8WgxrCHwdI/AAAAAAAALlw/1znzVJQgJtM75W1gjmC8kSERPbxjCotVQCLcBGAs/s1600/dd.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=523 data-original-width=1069 height=312 src=https://1.bp.blogspot.com/-QQvGgp4Bfjs/W8WgxrCHwdI/AAAAAAAALlw/1znzVJQgJtM75W1gjmC8kSERPbxjCotVQCLcBGAs/s640/dd.jpg width=640 //a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jak jsem na JP a href=http://jinepravo.blogspot.com/2018/04/jak-se-stat-advokatem-v-bostonu-v-roce.htmlpsal už dříve/a, ve starých dobách advokáti nebo soudci nemuseli v USA absolvovat právnickou fakultu. Stačilo, když prošli jakousi koncipienturou u zkušeného advokáta. To se následně změnilo a v posledních 30 letech už soudci SCOTUS pochází pouze ze tří škol - Harvard, Columbia a Yale./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-760yRaONWvw/W8Wg9OA-uQI/AAAAAAAALl4/J7PEXAAeS6kLMQwuZizsF1lWur-fF9HUACLcBGAs/s1600/ee.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=518 data-original-width=1050 height=314 src=https://4.bp.blogspot.com/-760yRaONWvw/W8Wg9OA-uQI/AAAAAAAALl4/J7PEXAAeS6kLMQwuZizsF1lWur-fF9HUACLcBGAs/s640/ee.jpg width=640 //a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //div



Centrum pro lidská práva a demokratizaci hledá nové stážisty/stážistky

15. 10. 2018, 09:28 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Centrum pro lidská práva a demokratizaci, odborné akademické centrum pro studium lidských práv, hledá nové stážisty/stážistky pro pravidelné měsíční psaní článků do Bulletinu o lidských právech a další aktivity Centra v tematických oblastech: Mezinárodní trestní spravedlnost, Evropský systém ochrany lidských práv, Mezinárodní politika, byznys a lidská práva, a Česká republika a lidská práva./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Zájemci nechť pošlou do b20. října 2018/b na e-mailovou adresu info@centrumlidskaprava.cz zprávu obsahující v předmětu slovo „Stáž“ a za pomlčkou název tematické oblasti, které by se chtěli věnovat. Do obsahu zprávy uveďte krátké zdůvodnění svého zájmu a do přílohy e-mailu přiložte svůj životopis./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /br /div style=text-align: justify;Více informací zde:nbsp;http://www.centrumlidskaprava.cz/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-ZY4L9OMDk_g/W8RBmlbm6KI/AAAAAAAALlU/7Ky0808YA-0Gn4cftsCcTVc9Sl_vXZs1ACLcBGAs/s1600/Vyzva%2Bnovym%2Bstazistum%2B2018.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=1600 data-original-width=1132 height=400 src=https://4.bp.blogspot.com/-ZY4L9OMDk_g/W8RBmlbm6KI/AAAAAAAALlU/7Ky0808YA-0Gn4cftsCcTVc9Sl_vXZs1ACLcBGAs/s400/Vyzva%2Bnovym%2Bstazistum%2B2018.jpg width=282 //a/divdiv style=text-align: justify;br //div



Nabídka míst asistentů na Obvodním soudu pro Prahu 9

13. 10. 2018, 12:42 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Obvodní soud pro Prahu 9 se sídlem v Justičním areálu Na Míčánkách (Praha 10 – Vršovice) hledá asistenty soudce, zejm. pro civilní úsek soudu./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;/span/diva name=’more’/aspan style=font-family: georgia, quot;times new romanquot;, serif; text-align: justify;Jedná se o práci v pracovním poměru založeném jmenováním a hodnocenou podle stupnice platových tarifů (nařízení vlády č. 341/2017 Sb.). Náplní práce asistenta je samostatná rozhodovací činnost (jinak svěřená zákonem vyšším soudním úředníkům) a úzká spolupráce s konkrétním soudcem při rozhodování v prvním stupni (příprava právních analýz, další odborná právnická činnost spojená s přípravou a projednáním soudních případů). Nástup možný dle dohody./spanbr /div style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Požadujeme:nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanstátní občanství ČR,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda, ve studijním oboru práva na veřejné vysoké škole v ČR,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanuživatelská znalost práce na PC,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanflexibilita, analytické myšlení, samostatnost, odpovědnost, spolehlivost, trestní a morální bezúhonnost,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanpředchozí praxe vítána - není podmínkou.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Nabízíme:nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;-span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanpříjemné pracovní prostředínbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;-span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanstravenkynbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;-span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /span5 týdnů dovolenénbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;-span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /span5 dnů indispozičního volnanbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;-span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanpříspěvky na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spořenínbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;-span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanpříspěvky z FKSP na další kulturní a společenské akcenbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;-span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanjistotu stálého zaměstnánínbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;-span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanmožnost dalšího odborného a profesního růstunbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;K přihlášce k účasti ve výběrovém řízení přiložte:nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;-span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanstrukturovaný profesní životopisnbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;-span class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /spanSouhlas se zpracováním osobních údajů: Poskytnutím osobních údajů Obvodnímu soudu pro Prahu 9 prostřednictvím požadovaných podkladů pro výběrové řízení na pracovní pozici udělujete souhlas Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dle čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů a o zrušení Směrnice 95/46/ES, se zpracováním Vašich osobních údajů pro účely a v rozsahu potřebném pro uskutečnění výběrového řízení na pracovní pozici. Udělený souhlas máte právo kdykoliv odvolat, v takovém případě se však již nadále nemůžete účastnit výběrového řízení na pracovní pozici./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Přihlášky zasílejte a s dotazy kontaktujte paní Vendulku Novákovou (personalistku): vnovakova@osoud.pha9.justice.cz, tel. 251 443 243nbsp;/span/divdivbr //div/div



Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Mutu a Pechstein proti Švýcarsku: vítězství pro Arbitrážní soud pro sport. Nebo ne?

7. 10. 2018, 10:21 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Evropský soud pro lidská práva vynesl v úterý 2. října 2018 dlouho očekávaný rozsudek ve věci a href=https://hudoc.echr.coe.int/eng#{quot;itemidquot;:[quot;001-186434quot;]} target=_blankMutu a Pechstein proti Švýcarsku/a. Dle závěrů ESLP je rozhodčí řízení před a href=http://www.tas-cas.org/en/index.html target=_blankArbitrážním soudem pro sport/a v Lausanne nucené a musí tak splňovat všechny podmínky spravedlivého procesu dle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. ESLP zároveň rozhodl, že CAS je nezávislým a nestranným soudem zřízený zákonem. Švýcarsko však přesto porušilo Úmluvu tím, že CAS odepřel Claudii Pechstein právo na veřejné projednání jejího případu.nbsp;/spanbr /span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;/spanbr /a name=’more’/a/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Rumunský fotbalista a href=https://en.wikipedia.org/wiki/Adrian_Mutu target=_blankAdrian Mutu/a přestoupil v roce 2003 z AC Parma do FC Chelsea. O rok později odhalila dopingová kontrola přítomnost kokainu v jeho těle, v čehož důsledku s ním FC Chelsea okamžitě ukončila spolupráci. Rozhodnutí FC Chelsea potvrdily i odvolací komise anglické Premiere League a Arbitrážní soud pro sport (CAS), které dospěly k závěru, že Mutu porušil smlouvu „bez spravedlivého důvodu.“ Rozhodčí komise Mezinárodní federace fotbalových asociací následně přiřkla FC Chelsea kompenzaci ve výši 17 milionů eur, což CAS později potvrdil. Mutu napadl rozhodnutí CAS před švýcarským Federálním nejvyšším soudem (SFT) a stěžoval si především na to, že CAS není nezávislýmnbsp;/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;a nestranným soudem. Dle jeho názoru navíc existuje spojení mezi jedním z rozhodců a advokátní kanceláří hájící zájmy FC Chelsea. Jiný z arbitrů měl porušit své povinnosti tím, že rozhodoval jak spor o ukončení smlouvy, tak i případ týkající se finanční kompenzace. SFT odvolání zamítl s tím, že CAS i jeho rozhodci jsou nezávislí a nestranní.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Co se týká a href=http://www.claudia-pechstein.de/ target=_blankClaudie Pechstein/a, disciplinární komise Mezinárodní bruslařské federace (ISU) odsoudila v roce 2009 německou rychlobruslařku za doping a udělila jí mimo jiné trest zákazu činnosti na dva roky. Pechstein se odvolala ke CAS, který však navzdory explicitní žádosti rychlobruslařky o veřejné projednání případu rozhodoval za zavřenými dveřmi. CAS následně rozhodnutí disciplinární komise ISU potvrdil, proti čemuž se Pechstein rovněž odvolala k SFT a tvrdila, že CAS není nezávislým a nestranným soudem. Stěžovala si především na systém nominace jednotlivých rozhodců CAS a navíc uvedla, že CAS porušil její právo na veřejné projednání případu. I její odvolán však SFT zamítl. Claudia Pechstein pravidelně zveřejňuje veškeré dokumenty a informace o svém případu a href=http://www.claudia-pechstein.de/Englisch/isu.php target=_blankzde/a.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Oba sportovci podali v roce 2010 stížnost proti rozhodnutím SFT k ESLP a shodně tvrdili porušení práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 6 Úmluvy, jelikož nepovažovali CAS za „nezávislý a nestranný soud“. O osm let později rozhodl senát ESLP v poměru 5:2 o tom, že CAS je nezávislý a nestranný soud ve smyslu čl. 6 Úmluvy a Švýcarsko v tomto ohledu Úmluvu neporušilo. ESLP však zároveň jednomyslně uznal, že Švýcarsko porušilo Úmluvu tím, že nezaručilo Claudii Pechstein právo na veřejné projednání jejího případu před CAS. Zajímavý a pro sportovní prostředí velmi významný však není pouze výsledek tohoto případu. Pro budoucnost CAS a rozhodování sporů ve sportu obecně jsou důležité i jednotlivé úvahy, které vedly ESLP k uvedenému rozhodnutí. Ty nabízejí silné argumenty pro to, že CAS je orgánem, který rozhoduje sportovní spory při respektování práva sportovců na spravedlivý proces. Všichni členové senátu, a zejména dva autoři disentního stanoviska, však zároveň zvedají varovný prst a upozorňují na to, že ne vše je tak růžové, jak se může na první pohled zdát.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;ESLP na úvod podotýká, že systém Úmluvy nebrání tomu, aby rozhodčí orgány řešily spory mezi jednotlivci a že arbitrážní doložky v principu neporušují Úmluvu. ESLP se však zároveň zabýval otázkou, zda sportovci přistupují na arbitráž svobodně. Jinými slovy, ESLP zkoumal, zda se sportovci vzdávají svých práv garantovaných čl. 6 Úmluvy ve prospěch CAS, případně jiných arbitrážních orgánů rozhodujících sportovní spory, „svobodně, zákonně a jednoznačným způsobem.“ ESLP v tomto ohledu podle mého názoru správně uznává, že arbitráž před CAS je nucená, nikoliv svobodná. Sportovci mají na začátku kariéry dvě možnosti - sportovat pro radost, nebo profesionálně. Pokud se rozhodnou pro druhou možnost, nemají na vybranou a musejí se podřídit pravidlům příslušné sportovní organizace, včetně časté rozhodčí doložky ve prospěch CAS. V takovém případě žádná svobodná volba neexistuje. V konkrétním případě Claudie Pechstein ESLP uvedl, že její volba CAS nebyla svobodná, jelikož musela přijmout rozhodčí doložku ISU ve prospěch CAS, pokud se chtěla věnovat povolání profesionální rychlobruslařky. Adrian Mutu neměl dle ESLP možnost jednoznačným způsobem určit, aby byl jeho spor rozhodnut nezávislým a nestranným tribunálem, a to vzhledem k namítané podjatosti rozhodce nominovaného FC Chelsea.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;V důsledku toho, že arbitráž před CAS je nucená, se ESLP dále zabýval otázkou, zda CAS splňuje podmínky kladené na něj čl. 6 odst. 1 Úmluvy. ESLP nejprve zkoumal, zda je CAS „soudem zřízeným zákonem.“ Pět soudců senátu ESLP se shodlo v tom, že CAS má pravomoc založenou právním předpisem rozhodovat spory, které jsou mu svěřeny, a že jeho rozhodnutí lze považovat za soudní. To dle většinového názoru ESLP potvrzuje i skutečnost, že sportovci mohou napadnout nálezy CAS před SFT, který je dlouhodobě považuje za „skutečné rozsudky srovnatelné s rozhodnutími státních soudů.“nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Soudkyně Keller a soudce Serghides však v jejich společném disentním stanovisku upozorňují na rozsudek ESLP ve věci a href=https://hudoc.echr.coe.int/eng#{quot;itemidquot;:[quot;001-101333quot;]} target=_blankSuda proti České republice/a, ve kterém ESLP dospěl k závěru, že tamní rozhodčí soud nebyl „soudem zřízeným zákonem“, jelikož byl jednak složen z rozhodců, kteří figurovali na seznamu vytvořeném společností s ručením omezením, a jednak rozhodoval na základě rozhodčí doložky. Keller a Serghides uvádějí, že CAS je rozhodčím orgánem bez právní osobnosti, který je součástí a href=http://www.tas-cas.org/en/icas/code-statutes-of-icas-and-cas.html target=_blankMezinárodní rady pro sportovní arbitráž (ICAS)/a, nadace založené podle švýcarského práva. Disentující soukyně a soudce tak přirovnávají CAS k rozhodčímu soudu dle rozsudku Suda. Keller a Serghides se dále domnívají, že CAS není soudem „zřízeným zákonem“ vzhledem k jeho soukromoprávním kořenům a vzhledem k tomu, že ani jeho věcná a místní příslušnost nemají zákonný základ. Většinu senátu však nepřesvědčili.nbsp;/spanspan style=text-align: left;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;A mě taky ne. Přestože je CAS součástí nadace založené dle švýcarského soukromého práva, rozhoduje na základě hmotných i procesních právních pravidel o právech a povinnostech jednotlivců. Jeho rozhodnutí lze podle mého názoru považovat za soudní ve smyslu judikatury ESLP, a to i vzhledem k možnosti odvolání k SFT. nbsp;nbsp;/span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;ESLP se následně zabýval klíčovou otázkou, zda je CAS „nezávislý a nestranný soud“ ve smyslu čl. 6 Úmluvy. Claudia Pechstein na podporu svého opačného tvrzení uvedla zejména to, systém nominace rozhodců CAS postrádá rovnováhu mezi sportovci a sportovními organizacemi. ESLP v rozsudku vychází ze skutečnosti, že rozhodčí senát CAS tvořili tři rozhodci vybraní stranami sporu z uzavřeného seznamu více než 300 rozhodců, jehož podobu a vedení má na starosti ICAS. Ta je složená z 20 zástupců – po čtyřech z mezinárodních sportovních federací, Asociace národních olympijských výborů (ANOC), Mezinárodního olympijského výboru (MOV), řad sportovců a nezávislých odborníků. Dle ESLP nepředložila Claudia Pechstein žádné důkazy o absenci nezávislosti a nestrannosti rozhodců CAS obecně ani v jejím konkrétním případě. ESLP sice uznává, že mezinárodní sportovní federace, ANOC a MOV mají výrazný vliv na podobu seznamu rozhodců CAS. Zároveň však podotýká, že z tohoto vlivu neplyne nedostatek nezávislosti a nestrannosti rozhodců CAS ani obecně ani v konkrétním případě Claudie Pechstein./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;ESLP odmítl argumenty směřující k absenci nezávislosti a nestrannosti CAS a jeho rozhodců i v případě Adriana Mutu. Ten si stěžoval především na to, že jeden a ten samý rozhodce rozhodoval o ukončení jeho smlouvy v roce 2005 i kompenzaci pro FC Chelsea v roce 2009. Přestože v obou případech šlo o shodné skutkové okolnosti, ESLP uvádí, že tato skutečnost není v rozporu s Úmluvou vzhledem k tomu, že se jednalo o dvě odlišné právní otázky – v prvním případě o smluvní odpovědnost a ve druhém o výši náhrady škody. V případě napadeného spojení jednoho z rozhodců s advokátní kanceláří zastupující zájmy FC Chelsea ESLP odkazuje na rozsudek SFT, který rozhodl, že Mutu nepředložil dostatečné důkazy podporující jeho tvrzení.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Disentující soudci však CAS za nezávislý a nestranný soud nepovažují. Keller a Serghides kritizují většinu za to, že se spokojila s tvrzením SFT o nezávislosti a nestrannosti CAS a nevěnovala více prostoru samostatné analýze tohoto problému. Keller a Serghides upozorňují na to, že většina senátu v rozsudku uznává, že sportovní organizace mají ve srovnání se sportovci převažující vliv na složení ICAS a tím pádem i na podobu seznamu rozhodců CAS. Dle většinového názoru senátu by k porušení Úmluvy bylo třeba shledat absenci nezávislosti a nestrannosti v případě konkrétního rozhodce v konkrétním případě nebo konkrétní skupiny na seznamu rozhodců CAS. Dle disentu je však tento požadavek v rozporu s ustálenou judikaturou ESLP, podle které nestačí zajistit nezávislost a nestrannost jednotlivých rozhodců v případě strukturálních nedostatků v rámci celého orgánu nebo instituce. A tento přístup by dle nich měl ESLP aplikovat i v případě CAS. Keller a Serghides totiž považují vliv sportovních organizací na složení CIAS a následně seznamu rozhodců CAS za značný. Dle jejich názoru CAS nesplňuje požadavky kladené na něj čl. 6 odst. 1 Úmluvy, zejména proto, že podíl sportovců na výběru rozhodců je pouze pětinový./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Podle mého osobního názoru CAS je nezávislým a nestranným soudem založeným zákonem, který splňuje podmínky spravedlivého procesu kladené na něj čl. 6 odst. 1 Úmluvy. CAS intenzivně obhajuje a pracuje na zlepšení své strukturální a finanční nezávislosti vzhledem ke sportovním organizacím od roku 1993, kdy byla poprvé zpochybněna SFT v případě a href=https://www.bger.ch/ext/eurospider/live/de/php/aza/http/index.php?lang=deamp;type=show_documentamp;page=1amp;from_date=amp;to_date=amp;sort=relevanceamp;insertion_date=amp;top_subcollection_aza=allamp;query_words=amp;rank=0amp;azaclir=azaamp;highlight_docid=atf%3A%2F%2F119-II-271%3Adeamp;number_of_ranks=0#page271 target=_blankGundel/a. Od té doby ušel CAS dlouhou cestu za účelem zvýšení svojí legitimity v rámci sportovního prostředí i vůči soudům a jiným státním orgánům. Došlo k vytvoření ICAS, která má být zárukou spravedlivého rozdělení vlivu jednotlivých sportovních aktérů na podobu CAS a jeho seznamu rozhodců, což se snažil v a href=http://jinepravo.blogspot.com/2015/03/matthieu-reeb-nowadays-presumption-that.html target=_blankrozhovoru/a publikovaném na Jiném právu vysvětlit i generální sekretář CAS Mathieu Reeb. Netvrdím, že CAS je dokonalý a myslím si, že jeho představitelé by měli podrobně zanalyzovat závěry rozhodnutí ESLP, stejně jako by neměli brát na lehkou váhu odbornou literaturu, která je argumentů pro i proti legitimitě CAS plná. Zároveň se však domnívám, že v současné chvíli CAS záruky spravedlivého procesu sportovcům a sportovním organizacím zaručuje v dostatečné míře. nbsp;nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Myslí si to i v/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;ětšina soudců senátu ESLP, která nevyslyšela volání svých kolegů a dospěla k závěru, že CAS je nezávislým a nestranným soudem. Přesto však Švýcarsko, potažmo CAS, z této potyčky bez šrámu nevyvázly. ESLP totiž rozhodl, že Švýcarsko porušilo čl. 6 Úmluvy tím, ze nezaručilo Claudii Pechstein právo na veřejné projednání jejího případu před CAS. ESLP připomíná, že princip veřejného projednání občanských práv a závazků se netýká pouze běžných soudů, ale i jiných orgánů rozhodujících o profesních, disciplinárních nebo etických věcech. ESLP navíc dospěl k závěru, že otázka sankcí za porušení dopingových pravidel ze strany Claudie Pechstein vyžadovala projednání za přítomnosti veřejnosti. Na základě těchto úvah ESLP odsoudil Švýcarsko za porušení čl. 6 Úmluvy a přiznal Claudii Pechstein odškodnění ve výši 8000 eur. Zdá se, že projednávání dopingových případů před CAS a dalšími rozhodčími orgány bude od teď muset probíhat veřejně.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Na závěr je třeba uvést, že úterní rozsudek ESLP není konečný. Kterákoliv ze zúčastněných stran může ve lhůtě tří měsíců od jeho vynesení požádat, aby se věcí zabýval Velký senát ESLP. Vyvolává případ závažnou otázku týkající se výkladu nebo použití Úmluvy nebo závažný problém obecného významu dle čl. 43 odst. 2 Úmluvy? Já osobně se domnívám, že ano. ESLP se vůbec poprvé ve své historii zabýval otázkou právního postavení, nezávilosti a nestrannosti sportovní arbitráže, která si v posledních letech říká o stále větší pozornost veřejnosti. Myslím si, že se v tomto ohledu dočkáme ještě mnoha zajímavých právních názorů a závěrů. Třeba i ze strany ESLP.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;iJan Exner - právník Českého olympijského výboru; asistent a interní doktorand na katedře evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. E-mail: exner@olympic.cz; telefon: (+420)604650546. V tomto článku vyjadřuji své osobní názory, které nepředstavují pozice výše uvedených organizací a institucí.nbsp;/i/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdivbr //div/div



Nabídka místa asistentky/asistenta soudkyně NSS

10. 9. 2018, 08:45 | JINÉ PRÁVO | Robert Zbíral

div style=background: white; text-align: justify;span style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;Mgr. Eva Šonková, soudkyně Nejvyššího správního soudu, hledá vhodného/vhodnou kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.o:p/o:p/span/divdiv style=background: white; text-align: justify;span style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;/span/diva name=’more’/abr /div style=background: white; text-align: justify;strongspan style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;Požadavky:/span/strongspan style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;o:p/o:p/span/divdiv style=background: white; margin-left: 36pt; text-align: justify; text-indent: -18pt;span style=font-family: quot;symbolquot;; font-size: 10pt;·span style=font-family: quot;times new romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/spanspan style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;magisterské vysokoškolské vzdělání vnbsp;oboru právo;o:p/o:p/span/divdiv style=background: white; margin-left: 36pt; text-align: justify; text-indent: -18pt;span style=font-family: quot;symbolquot;; font-size: 10pt;·span style=font-family: quot;times new romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/spanspan style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;bezúhonnost;o:p/o:p/span/divdiv style=background: white; margin-left: 36pt; text-align: justify; text-indent: -18pt;span style=font-family: quot;symbolquot;; font-size: 10pt;·span style=font-family: quot;times new romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/spanspan style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;nadprůměrné schopnosti právní argumentace;o:p/o:p/span/divdiv style=background: white; margin-left: 36pt; text-align: justify; text-indent: -18pt;span style=font-family: quot;symbolquot;; font-size: 10pt;·span style=font-family: quot;times new romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/spanspan style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;schopnost a vůle knbsp;dalšímu vzdělávání a odbornému růstu;o:p/o:p/span/divdiv style=background: white; margin-left: 36pt; text-align: justify; text-indent: -18pt;span style=font-family: quot;symbolquot;; font-size: 10pt;·span style=font-family: quot;times new romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/spanspan style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;schopnost týmové spolupráce;o:p/o:p/span/divdiv style=background: white; margin-left: 36pt; text-align: justify; text-indent: -18pt;span style=font-family: quot;symbolquot;; font-size: 10pt;·span style=font-family: quot;times new romanquot;; font-size: 7pt; font-stretch: normal; line-height: normal;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;/span/spanspan style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;znalost cizích jazyků vítána.o:p/o:p/span/divdiv style=background: white; margin-left: 36pt; text-align: justify; text-indent: -18pt;span style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;br //span/divdiv style=background: white; text-align: justify;span style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;Pozice je vhodná i pro absolventy či začínající právníky.o:p/o:p/span/divdiv style=background: white; text-align: justify;span style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;br //span/divdiv style=background: white; text-align: justify;span style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;Hlavní náplň práce asistenta soudce spočívá ve zpracovávání podkladových materiálů pronbsp;rozhodovací činnost.o:p/o:p/span/divdiv style=background: white; text-align: justify;span style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;br //span/divdiv style=background: white; text-align: justify;span style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, založený jmenováním, který se řídí § 14 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů a dále zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů. Platové ohodnocení se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.o:p/o:p/span/divspan style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;br //spanspan style=font-family: quot;garamondquot; , serif; font-size: 11.5pt;Zájemci zasílejtenbsp;strongstrukturovaný životopis a motivační dopis do 21. 9. 2018/strongnbsp;na adresu:nbsp;/spana href=mailto:eva.sonkova@nssoud.cz style=background-color: white; color: #76817d; font-family: Garamond, Calibri, Arial, Verdana, sans-serif; font-size: 15px; font-weight: bold; text-align: justify;eva.sonkova@nssoud.cz/a



Zločin a peněžitý trest. Počet finančních postihů roste

6. 9. 2018, 10:27 | JINÉ PRÁVO | Libor Dušek

Psát blog je fuška, takže vždy potěší, když text napíše někdo za vás. V tomto případě děkuji Václavu Drchalovi z týdeníku Euro za článek o novém trendu v trestní politice, kde štědře cituje dva Jinoprávníky, Jakuba Drápala a moji maličkost. A s radostí článek a href=https://www.euro.cz/udalosti/zlocin-a-penezity-trest-1415249o tom, proč počet peněžitých trestů roste, proč neroste až tak moc, a zda je to dobře či špatně/a, čtenářům Jiného práva sdílím.



PhD Workshop 2018: pozvánka a instrukce pro zájemce o účast

31. 8. 2018, 10:10 | JINÉ PRÁVO | Robert Zbíral

div style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;Česká společnost pro evropské a srovnávací právo zve všechny české a slovenské studenty doktorských studijních programů na bVI. ročník PhD Workshopu/b,/spannbsp;který se letos uskuteční v termínunbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;od b9. do 11. listopadu 2018/b/spannbsp;v prostorách bPrávnické fakulty Masarykovy univerzity v Brněnbsp; /b(snad do té doby nespadne…)./span/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Zájemci o účastnbsp;se mohou přihlásitnbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;do 30.nbsp;září 2018/spannbsp;(podrobnější instrukce jsou uvedeny níže).nbsp;/span/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;/diva name=’more’/aspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span style=font-family: quot;timesquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/spanbr /div style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Organizační tým vyberenbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;10 aktivních účastniků/span, kteří dostanou příležitost prezentovat svůj disertační výzkum a dostat k němu zpětnou vazbu od mentorů./span/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Dalších 10 zájemců dostane prostor zúčastnit se PhD Workshopu alespoň v roli tzv.nbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;pasivních účastníků/span. Tito mohou v případě zájmu prezentovat svůj projekt alespoň stručně, na základě předem zaslané 1-stránkové anotace./span/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;Anotace:/spanspan style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;nbsp;/spanPhD Workshop nabízí zainteresovaným mladým vědcům fórum, kde mohou prezentovat svoje disertační projekty, získat na ně zpětnou vazbu od odborníků znbsp;teorie inbsp;praxe a otevřeně mluvit o problémech či překážkách při formulování a psaní disertace. Součástí workshopu jsou i metodologické přednášky o právním výzkumu a akademickém psaní a velkou přidanou hodnotu celého projektu je příležitost pronbsp;setkávání začínajících akademiků se svými vrstevníky a snbsp;experty znbsp;různých právních odvětví./span/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;Formát, organizace a cíl:/spannbsp;Workshop je otevřen všem studentům PhD studia (všech právních odvětví i z neprávnických fakult; prezenční inbsp;distanční formy; domácích i zahraničních univerzit). Jazykem semináře je čeština anbsp;slovenština, nicméně práce může být psaná i vnbsp;cizím jazyce. Deset vybraných doktorandů (tzv.nbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;aktivní účastníci/span) dostane příležitost prezentovat svůj disertační projekt jednak písemně (zasláním vybrané kapitoly disertace) a jednak ústně (prezentací projektu na workshopu). Každému aktivnímu účastníkovi budou přiděleni dvanbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;mentoři/span, který na základě zaslaných dokumentů poskytnou studentovi detailní zpětnou vazbu. Pro diskusi každého projektu bude na workshopu vyhrazena 1nbsp;hodina. Každý blok začne krátkou prezentací studenta (10-15min), který vyzvedne hlavní otázky svého projektu a případně zmíní úskalí, na která narazil při formulování anbsp;psaní disertace. Nanbsp;představení projektu reaguje mentoři (15-20min) a poté následuje diskuse všech účastníků a mentorů. Program workshopu bude také doplněn o obecné přednášky onbsp;metodologii výzkumu a akademickém psaní. Celkovýmspan style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;nbsp;cílem semináře/spannbsp;je poskytnout konkrétní, individuální, kritickou a detailní zpětnou vazbu ke všem klíčovým aspektům disertačního projektu (vhodnost a relevance tématu, metodologie, východiska, hypotézy, proveditelnost projektu, styl a kvalita psaného projevu, atd.). Leitmotivem workshopu je tedynbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;jít do hloubky/spannbsp;a nabídnout doktorandům možnost posunout jejich výzkum na kvalitativně jinou úroveň, která obstojí i vnbsp;mezinárodním srovnání./span/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;bNáklady:/bnbsp;Workshop je zpoplatněn částkou 1000 Kč (bude vráceno účastníkům formou kreditu na obědy a večeře). Organizátoři pro zájemce zajistí ubytování. Účastníci obdrží nezbytné faktury a osvědčení o účasti, takže si mohou požádat o refundaci veškerých nákladů ze stipendijních fondů svých fakult.nbsp;/span/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;Přihlášky:/spannbsp;Zájemci o účast na semináři zašlounbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;do 30. 9. 2018 e-mailem/span:/span/divul style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin: 0px 0px 1.6em 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;li style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;u style=box-sizing: inherit;všichni/u: stručnýnbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;životopis/spannbsp;(max. 2 strany A4) + téma disertační práce;/span/li/ulul style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin: 0px 0px 1.6em 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;li style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;u style=box-sizing: inherit;aktivní účastníci/u: krátkýnbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;abstrakt/spannbsp;(max. 2.000 slov) své disertační práce./span/li/uldiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Donbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;5. 10. 2018/spannbsp;vybere organizační tým deset aktivních účastníků, kteří budou pozvání knbsp;účasti na semináři a knbsp;zaslání kompletní kapitoly disertace (max. 10.000 slov) anbsp;shrnutí celého projektu (max. 2.000 slov), a to donbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;5. 11. 2018/spannbsp;(opět e-mailem). Další zájemci z řad doktorandů mohou být pozváni k účasti na semináři bez prezentace vlastního výzkumu (tzv.nbsp;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;pasivní účastníci/span).nbsp;I od pasivních účastníků se však očekává zapojení do diskuse o projektech ostatních účastníků. Vnbsp;případě zájmu mohou pasivní účastníci zaslat organizátorům krátké shrnutí svého disertačního projektu (max. 1 str. A4) a na workshopu pak svůj projekt stručně představit ostatním účastníkům a mentorům./span/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;Organizační tým:/spannbsp;nbsp; Marek Antoš, Jan Komárek, Zuzana Vikarská a Robert Zbíral/span/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span style=border: 0px; box-sizing: inherit; font-style: inherit; font-weight: 700; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;Kontakt:/spannbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;nbsp;a href=http://www.csesp.cz/ rel=nofollow style=border: 0px; box-sizing: inherit; color: #023059; font-style: inherit; font-weight: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;http://www.csesp.cz/anbsp;/nbsp;a href=mailto:info@csesp.cz style=border: 0px; box-sizing: inherit; color: #023059; font-style: inherit; font-weight: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;info@csesp.cz/a/span/divdiv style=background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; color: #444340; margin-bottom: 1.6em; outline: 0px; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: baseline;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;[Soukromý dodatek RZ: Součástí workshopu je samozřejmě bohatý společenský program, který umožní všem účastníkům se blíže poznat též v neformální rovině. Brno je k tomuto účelu obzvláště vhodné, nakonec pamětníci minulého nezapomenutelného workshopu v témže městě z roku 2014 mohou zájemcům vyprávět, kdy a kde noční veselí skončilo (jak zpívá legendární brněnská kapela Čokovoko v písni Monogamie, já si to pamatuji jen matně).]/span/div



Evropská unie po Brexitu – institucionální, právní a ekonomická budoucnost evropské integrace

23. 8. 2018, 11:45 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://1.bp.blogspot.com/-lS2SItqJ7xo/W36BI7XtG4I/AAAAAAAAA6I/CcCy5XeakPI8_HM6Jjyys6F3jov3xp0SQCEwYBhgL/s1600/Brexit_cover.png imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=900 data-original-width=1600 height=180 src=https://1.bp.blogspot.com/-lS2SItqJ7xo/W36BI7XtG4I/AAAAAAAAA6I/CcCy5XeakPI8_HM6Jjyys6F3jov3xp0SQCEwYBhgL/s320/Brexit_cover.png width=320 //a/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Přijměte pozvání katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy na odborný seminář Evropská unie po Brexitu – institucionální, právní a ekonomická budoucnost evropské integrace. Odborný seminář se uskuteční ve středu 26. září 2018 od 9:00 do 14:00 v Evropském domě (Jungmannova 24, 110 00 Praha 1). Informace o registraci a další podrobnosti naleznete v přiloženém programu semináře.nbsp;/span/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: justify;/diva name=’more’/abr /br /div class=separator style=clear: both; text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://1.bp.blogspot.com/-WFG9MqVlT7g/W36BxChJRUI/AAAAAAAAA6M/DxLkOagKHzwyoAzN-_SbQHEoa2_Kt5QigCLcBGAs/s1600/39869069_1851598714937236_6158565537153548288_n.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=960 data-original-width=679 src=https://1.bp.blogspot.com/-WFG9MqVlT7g/W36BxChJRUI/AAAAAAAAA6M/DxLkOagKHzwyoAzN-_SbQHEoa2_Kt5QigCLcBGAs/s1600/39869069_1851598714937236_6158565537153548288_n.jpg //a/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: justify;br //divbr //div



Tak trochu jiná opatrovnická justice

21. 8. 2018, 13:36 | JINÉ PRÁVO | Martina Grochová

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;Nesčetněkrát zaznělo v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva připomenutí povinnosti plynoucí signatářským státům z článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech: umožnit rozvoj a udržení již existujícího vztahu mezi rodiči a dětmi a přijímat opatření, která umožní dětem, aby se vrátily ke svým rodičům, byli-li z jakýchkoliv důvodů odloučeni. Naplnění uvedeného principu předpokládá nejen fungující systém sociální péče, ale také fungující a tomu přizpůsobený systém opatrovnické justice./divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/aspan style=background-color: white;/spanbr /div style=text-align: justify;V posledních letech si dosud opomíjená opatrovnická justice získala zvýšenou pozornost odborné veřejnosti. Středem zájmu se stala zejména důležitá témata participačních práv dítěte a kladení důrazu na dohodu rodičů o podílu na péči dětí při rozpadu manželství (či nesezdaného soužití). Poněkud stranou však zůstává neméně důležité téma rozhodování ve věcech tzv. rodinného práva veřejného – tedy v případech, kdy se dítě ve své rodině ocitá v ohrožení a je nezbytné přistoupit k tomu nejzávažnějšímu zásahu do rodinného života – odloučení dítěte od jeho rodičů a jeho svěření do péče jiné osoby nebo do péče ústavní. K takovým životním situacím může docházet z mnoha důvodů, mezi které patří zejména onemocnění rodičů včetně těch psychiatrických, závislosti či trestná činnost rodiče.br /br /Již při prvním zhodnocení situace ohroženého dítěte je nezbytné uvažovat nad tím, zda se dítě bude moci vrátit do své rodiny či nikoliv, přičemž snaha o opětovné sjednocení rodiny musí být pravidlem, zatímco trvalé odebrání pouhou výjimkou vyhrazenou pro ty nejzávažnější situace. Od toho se potom odvíjí řešení, které je pro konkrétní dítě třeba přijmout. Pokud neexistuje naděje návratu dítěte do rodiny (například pokud rodiče dítěte zemřou), pak je třebanbsp;hledat trvalé a stabilní řešení situace dítěte. Nepřípustné proto je řešit takovou situaci opatřeními, která svou povahou slouží pouze ke krátkodobému umístění dítěte (zejména pěstounská péče) a která neposkytují dítěti potřebnou ochranu a jistotu do budoucna, protože nejsou trvalým řešením. Pokud však existuje perspektiva návratu dítěte do jeho rodiny, pak je stát povinen přijmout veškerá opatření, která od něj lze rozumně očekávat, aby došlo k co nejdřívějšímu návratu dítěte domů. Okamžité poskytnutí podpory rodině je přitom stěžejní, jinak hrozí trvalé narušení vztahu mezi rodičem (rodiči) a dítětem.br /br /nbsp;V České republice je opatrovnická agenda v zásadě jen jednou z mnoha soukromoprávních agend – nijak se neliší soudní síň, prostředí není uzpůsobeno dítěti ani povaze řízení, téměř nijak se neliší procesní pravidla, na soudce nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky. Na odvolacích soudech specializované opatrovnické senáty prakticky neexistují, o osudech dětí je tak rozhodováno mezi dvěma platebními rozkazy. Dokonce ani všechny prvostupňové soudy nemají specializované opatrovnické soudce a v mnoha případech tvoří opatrovnická agenda třeba jennbsp;malou částnbsp;jejich nápadu „na doplnění“ jejich stěžejní agendy. Navíc není tajemstvím, že opatrovnická agenda je soudcům mnohdy přidělována „za trest“ nebo na začátku kariéry, kdy si nemohou příliš vybírat. Přitom jde o zcela specifickou oblast práva, která klade na osobu soudce v mnoha ohledech daleko vyšší požadavky. Opatrovnický soudce si totiž jen stěží vystačí pouze s dobrou znalostí práva. Musí být tak trochu psychologem, tak trochu učitelem, empatický, laskavý, ale přísný.br /br /Právě takoví soudci jsou dosazování na londýnský a href=http://fdac.org.uk/Family Drug and Alcohol Court/a, opatrovnický soud, který je označován jako em„problem-solving court,“/em tedy soud, který má za cíl pomoci řešit problémy, pro které se před ním rodiny ocitly. Londýnský soud byl založen po vzoru amerických opatrovnických soudů. Vzhledem k úspěchu londýnského projektu postupně ve Velké Británii vzniklo celkem 9 multidisciplinárních týmů, které pracují při 12 britských soudech. Obdobné soudy jsou také v Austrálii a nově též v Severním Irsku. Řízení před takovým soudem je založeno především na dobrovolnosti. Rodiče si mohou spolupráci vybrat jako alternativu ke klasickému opatrovnickému řízením před obyčejným soudem. Hlavními zásadami řízení před londýnským rodinným soudem jsou proaktivní přístup soudu k řešení problematické rodinné situace, včasné a rychlé poskytnutí pomoci rodině, pozitivní a podporující přístup k rodičům, kteří musí mít pocit, že jsou respektováni a že změna je možná, kontinuální podpora a motivace a nabídnutí potřebných služeb celé rodině a samozřejmě postup v nejlepším zájmu dítěte včetně vytvoření alternativního plánunbsp;stabilního řešení jeho situace pro případ, že by spolupráce selhala a dítě se nemohlo do své rodiny vrátit (nebo v ní zůstat).br /br /Předpokladem pro naplnění těchto zásad je pak i specifické prostředí a obsazení soudu. Místnosti jsou přizpůsobeny tak, aby prostředí bylo příjemné pro dítě i celou rodinu, zároveň však musí být zachována autorita soudu, která má svůj význam při působení na rodiče. Soudci jsou speciálně vyškoleni pro práci s rizikovými rodinami. Při soudu působí také multidisciplinární tým složený ze sociálních pracovníků, adiktologů, zdravotnických pracovníků, psychiatrů a mentorů, kterými jsou rodiče, kteří si prošli podobnou zkušeností. Celý tým je pak vyškolen v motivačních technikách, práci s rodinou za účelem prevence relapsu, vyhodnocování rizik a dalších nezbytných kompetencích.br /br /Případy vhodné pro spolupráci s rodinným soudemnbsp;jsou vybíránynbsp;místními sociálními pracovníky. Následuje první setkání rodiny se soudcem, kde je rodičům představeno fungování soudu a kde se mohou rozhodnout, zda chtějí podstoupit nezbytná vyšetření a pohovory se specializovaným týmem. Pokud na spolupráci přistoupí, multidisciplinární tým vypracuje pro rodinu během 2-4 týdnů plán, který je následně rodičům představen na dalším setkání se soudcem. Pokud rodiče souhlasí, podepíší dohodu, v níž se k plnění plánu zaváží. Následně jsou rodiči poskytnuty veškeré potřebné služby k vyřešení jejich situace. Každých 14 dní se také setkávají se soudcem a pracovníky multidisciplinárního týmu, kde je vyhodnocován jejich pokrok. Po dobu probíhajícího řízení může být dítě umístěno buď zcela mimo rodinu, u širší rodiny nebo ve své rodině, nad kterou je stanoven dohled. a href=http://fdac.org.uk/wp-content/uploads/2018/04/thumbnail-2-infographics-fdac.pngCelý proces spolupráce/a rodiny se soudem musí být ukončen do 26 týdnů, v odůvodněných případech lze tuto dobu prodloužit až o 8 týdnů. Poté se dítě buďto vrací do své rodiny, nebo je pro něj navrženo jiné stabilní řešení.br /br /Fungování londýnského rodinného soudu je pravidelně vyhodnocováno a dosavadní zkušenost a href=https://www.blogger.com/wp.lancs.ac.uk/cfj-fdac/files/2016/12/FDAC_FINAL_REPORT_2016.pdfukazuje/a, že intenzivní spolupráce s rodinou zvyšuje pravděpodobnost, že dítě bude moci zůstat nebo se vrátit do své rodiny. Zatímco v průběhu opatrovnického řízení před běžným soudem bylo pouze 30nbsp;% matek schopno zbavit se své závislosti, v případě spolupráce s londýnským rodinným soudem se své závislosti zbavilo 46nbsp;% matek. Zatímco v případě běžného opatrovnického řízení bylo pouze v 25nbsp;% případů výsledkem navrácení nebo ponechání dítěte v jeho rodině, v případě spolupráce s londýnským soudem mohlo dítě ve své rodině zůstat v 37 % případů. Výrazně vyšší procento matek (58nbsp;%) bylo schopno abstinovat také v dalších 5 letech po skončení řízení u londýnského rodinného soudu, než tomu bylo v případě běžného opatrovnického řízení (24 %). V podstatně vyšším procentu případů (51nbsp;% oproti 22nbsp;%) také nedošlo v následujících třech letech po skončení řízení k dalšímu odloučení dítěte od rodiny.br /br /Takový způsob práce s rodinou je pak způsobilý mnohem lépe naplnit požadavek, aby stát přijímal opatření, která umožní znovusjednocení rodiny. Londýnský soud se zaměřuje na práci s rodiči, kteří zneužívají alkohol či jiné návykové látky. Bylo totiž a href=http://wp.lancs.ac.uk/cfj-fdac/files/2016/11/FDAC_Feasibility_Study.pdfzjištěno/a, ženbsp;60-70 % případů, kdy byly v Londýně děti odebírány z rodiny, bylo spojeno právě se závislostí rodičů. Podobný systém by však bylo jistě možné využít též pro práci s rodiči s psychiatrickou diagnózou, pro pomoc rodině s překonáním krizových životních situací nebo pro práci s rodiči, kteří své děti zanedbávají v důsledku nedostatečných rodičovských kompetencí./divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Česká republika byla v minulosti opakovaně kritizována za to, že nedostála své povinnosti přijmout opatření, která by umožnila znovusjednocení rodiny v případě odebrání dítěte z péče rodičů (a href=https://hudoc.echr.coe.int/eng#{quot;itemidquot;:[quot;001-145582quot;]}1/a, a href=https://hudoc.echr.coe.int/eng#{quot;itemidquot;:[quot;001-81271quot;]}2/a, a href=http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-777153/a). Není například výjimkou, že děti zůstávají po celou dobu své nezletilosti v pěstounské péči, která má být přitom krátkodobým dočasným řešením rodinné situace. Problém spatřuji právě vnbsp;rozhodovacím procesu, který neumožňuje efektivní práci snbsp;rodinou, která by vedla knbsp;rychlému vyřešení rodinné krize. Přitom průběh samotného řízení mnohdy definuje jeho výsledek. Ponechám-li stranou skutečnost, že mnozí opatrovničtí soudci – právě vnbsp;důsledku nedostatečného vzdělání a specializace – přistupují knbsp;rodičům snbsp;vážnými problémy bez úcty a snbsp;despektem, spatřuji vnbsp;současném nastavení rozhodování o péči o ohrožené děti další zásadní nedostatky./divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Vnbsp;první řadě je rodič mnohdy ponechán zcela bez pomoci a podpory. Dítě je odebráno, umístěno u pěstounů a rodiči soud vzkáže: tak se snaž a ukaž, že se dokážeš napravit. Pro rodiče tolik potřebné služby, bez nichž lze jejich situaci jen stěží změnit, jsou však mnohdy nedostupné. Objednací lhůty jsou dlouhé, služby nemusí být dostupné finančně nebo vnbsp;místě bydliště rodiče. Případná hospitalizace může znamenat úplné zbavení se možnosti kontaktu snbsp;dítětem a případně též ohrožení pracovní pozice. Odebrání dítěte bez jasně definovaných podmínek jeho návratu do rodiny navíc často může ještě zhoršit psychický stav rodičů. Na rozdíl od rodičů spolupracujících snbsp;londýnským rodinným soudem nemají rodiče stojící před českým opatrovnickým soudem jasnou představu o tom, kdy a za jakých podmínek se dítě do rodiny vrátí.br /br /span style=font-family: quot;times new romanquot; , serif; font-size: 12pt;Práce snbsp;ohroženými dětmi a jejich rodinami je přitom velkou investicí do budoucích generací. Ukazuje se, že rodiče, jimž byly děti odebrány z péče, často přivádí na svět další potomky, kteří senbsp;opět ocitají v ohrožení, a ti potom mnohdynbsp;tyto nevhodné vzorce chování svých rodičů kopírují a sami nejsou schopni v dalšínbsp;generaci zajistit péči o vlastní děti.nbsp;Odebrání dítěte z péče rodičů totiž sice zamezí dalšímu setrvání dítěte v nevhodném prostředí, nicméně nevyřeší problém,nbsp;pro který se v takové situaci ocitlo.nbsp;Další potomci týchž rodičů senbsp;proto opět ocitají v rodině, kde jsou zneužívány návykové látky, rodičům chybí potřebné rodičovské kompetence a návyky nebo se potýkají snbsp;jinými závažnými problémy, které jim znemožňují péči o dítě řádně zajistit.nbsp;nbsp;Systém, kdy se opatrovnická justice zaměří na řešení příčin a nikoliv pouze následků ohrožení dítěte, má potenciál prospět nejen konkrétnímu dítěti, ale též přerušit bludný kruh problémového chování v těchto rodinách./spanbr /br /o:p/o:pnbsp;/divdiv style=text-align: justify;/divdiv style=text-align: justify;nbsp;/div/div/div



Když právní stav není nikomu ku prospěchu: příběh muže, který téměř padesát let marně tvrdil, že není otcem své právní dcery

13. 8. 2018, 16:52 | JINÉ PRÁVO | Martina Grochová

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;František Novotný tvrdí již 48 let, že není otcem ženy, kterou za jeho dceru označil soud. Na základě krevní zkoušky, která jeho otcovství nevyloučila, a prokázané skutečnosti, že v rozhodné době měl s matkounbsp;dítěte intimní vztah, bylo v roce 1970 určeno jeho otcovství. Pan Novotný však takový výsledek nikdy nepřijal. Se svou právní dcerou se proto nikdy nestýkal, neměl s ní žádný vztah a ona ho proto za svého otce nepovažovala. Když se začaly používat testy DNA, oba se shodli na tom, že je na čase vše vyjasnit a uvést právní situaci do souladu s realitou. Jakkoliv však disponovali výsledkem testu, který jasně prokazoval, že mezi nimi žádný biologický vztah neexistuje, ve své snaze neuspěli. České soudy i nejvyšší státní zástupce měli totiž jasno: v jejich věci přeci již existovalo soudní rozhodnutí, kterým bylo otcovství pana Novotného určeno, a šlo tedy o věc pravomocně rozsouzenou. Před dvěma měsíci vydal Evropský soud pro lidská práva a href=http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-183373rozsudek/a, v němž shledal, že Česká republika porušila právo pana Novotnéhonbsp;na respektování soukromého života./divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/aNikoho, kdo zná judikaturu štrasburského soudu v rodinně právní oblasti, nemohl výsledek překvapit. Rozsudek ve věci a href=http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-77327Paulík proti Slovensku/a, v níž se ESLP zabýval totožnou otázkou ve vztahu k totožné právní úpravě, kterou shodně do svých právních řádů přejaly po rozpadu Československa obě republiky, patří mezi ty známější. Koneckonců i v judikatuře Ústavního soudu bylo rozhodnutí v této věci nejednou citováno, a tak se lze jen stěží tvářit, že České republice nebyl názor štrasburského soudu na naši právní úpravu znám. Stejně jako ve věci Paulík byla zpráva ze Štrasburku ve věci Novotný proti České republice jasná: Nemožnost iniciovat řízení, které by umožnilo uvést právní stav do souladu s biologickou realitou, je v rozporu s přáním všech zúčastněných a ve výsledku není nikomu ku prospěchu. Přidanou hodnotou rozsudku ve věci pana Novotného je pak podrobný rozbor dosavadní judikatury štrasburského soudu k problematice popírá otcovství.br /br /Přestože rozhodnutí ve věci Paulík bylo vydáno již před 12 lety, Česká republika na jeho závěry nikterak nereagovala. V době, kdy byl přijat donedávna platný zákon o rodině, neexistovaly testy DNA ani krevní testy. Jediným možným postupem, jak odhadnout biologického otce dítěte, bylo zjistit, s kým matka v rozhodné době (tedy v době, kdy mohlo být dítě počato) souložila. Později bylo možné s jistou mírou pravděpodobnosti vyloučit otcovství na základě krevních testů, kterými jsou testovány skupinové systémy červených krvinek, případně HLA skupinové systémy bílých krvinek. Právě proto, že krevní testy mohly otcovství pouze vyloučit, nikoliv však potvrdit, nebylo ani na jejich základě možné o otcovství rozhodnout s jistotou, ale pouze na základě pravděpodobnosti. Tak tomu bylo i v případě pana Novotného. V době, kdy k rozhodnutí v jeho věci došlo, byl takový postup jistě rozumný. Oproti pouhému zjišťování, s kým měla matka dítěte v rozhodné době intimní poměr, krevní testy přece jen umožňovaly určit otcovství s vyšší mírou pravděpodobnosti.br /br /div style=text-align: justify;Oproti testům DNA, které se používají dnes a které jsou schopny prokázat otcovství s pravděpodobností vyšší než 99,9 %, byla však chybovost krevních testů podstatně vyšší. Přestože testy DNA jsou dostupné již řadu let, český zákonodárce na tuto skutečnost nikterak nereagoval, a to ani novelizací zákona o rodině ani v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Česká právní úprava otcovství je stále založena na tradičních právních domněnkách, které vycházejí z pravděpodobnosti, a to i přes pokročilý rozvoj genetiky, který umožnil spolehlivé určení otcovství. Také možnost revidovat rozhodnutí ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto ještě podle výsledků krevních testů, český zákonodárce neumožnil, a to ani po vydání rozhodnutí ve věci Paulík.br /br / Teprve a href=http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7amp;T=98713. 12. 2016/a byl předložen návrh zákona, jímž byl novelizován (mimo jiné) zákon o zvláštních řízeních soudních, v němž se nově objevilo ustanovení § 425a, které stanoví, že žalobu na obnovu řízení o určení nebo popření otcovství lze podat i po 3 letech od právní moci napadeného rozhodnutí, jestliže otcovství bylo určeno soudem přede dnem 31. prosince 1995 a jsou tu nové důkazy, které souvisí s novými vědeckými metodami, které v původním řízení nebylo možné použít. Podle a href=http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7amp;ct=987amp;ct1=0důvodové zprávy/a em„/em[p]emokud by v českém právním řádu neexistovala možnost nápravy v případech, kdy k určení otcovství došlo v době, kdy věda neznala testy DNA, a otcovství bylo určeno pravomocným rozhodnutím soudu o určení otcovství na základě třetí domněnky, mohla by se Česká republika vystavit dalším soudním řízením. Evropský soud pro lidská práva je toho názoru, že při neexistenci řízení, které by stěžovateli umožnilo uvést do souladu právní situaci s biologickou realitou, není zachována spravedlivá rovnováha mezi dotčenými zájmy, včetně zájmů stěžovatele chráněných článkem 8 Úmluvy.“/em Odkazuje přitom právě na rozhodnutí ve věci Paulík proti Slovensku. Jakkoliv v důvodové zprávě k předloženému zákonu není o podané stížnosti ve věci pana Novotného ani zmínky, jistě není náhodou, že začlenění ustanovení umožňujícího obnovu řízení v případech soudně určeného otcovství v době, kdy ještě neexistovaly testy DNA, bylo navrženo ministerstvem spravedlnosti, jehož součástí je též Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování státu před Evropským soudem pro lidská práva, teprve poté, kdy byla stížnost ve věci Novotný komunikována.br /br /Nad tím, proč Česká republika vyčkávala se změnou právní úpravy až do doby, kdy proti ní byla podána stížnost ke štrasburskému soudu, zůstává rozum stát. Při čtení rozsudku ve věci pana Novotného se člověk nezřídka uzardí. Snad v žádném odstavci nechybí odkazy na totožnou věc Paulík proti Slovenskou. Štrasburský soud ve svém rozhodnutí poukázal na nález, v němž Ústavní soud vysvětluje, proč je vázán judikaturou ESLP, a na jiný, v němž cituje rozhodnutí ve věci Paulík. V bodě 48 rozsudku pak shrnul, že Ústavní soud v této věci tedy nerespektoval nejen judikaturu ESLP, ale nakonec ani svou vlastní. O jeho znalosti případu Paulík přitom nemohlo být pochyb. Kulantně tak České republice naznačil, že pro její postup ve vztahu k právní úpravě popírání otcovství opravdu neshledává žádnou omluvu. Jistě, k chybám může docházet na všech úrovních soudní soustavy. Například nad pochybením při počítání lhůty, za které byla Česká republika nedávno pokárána,nbsp;se snad lze i pousmát. I soudce je jen člověk a člověknbsp;přece není neomylný. Co však vedlo Českou republiku – od zákonodárce, který nereagoval na jasnou judikaturu štrasburského soudu, až po a href=https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-4266-12_1Ústavní soud/a, který se věcí pana Novotného odmítl zabývat – k postupu, který nemohl ve Štrasburku skončit jinak než prohrou, je záhadou.br /br /Co tedy plyne z rozsudku ve věci pana Novotného? Česká republika pochybila hned ze dvou důvodů. V první řadě postupovala podle právního pravidla, jež vedlo k právnímu stavu, který nejenže nereflektoval realitu – biologickou ani sociální, nadto ani nebyl nikomu ku prospěchu. Zase a znovu se tak ukazuje, že rigidní rodinně právní pravidla, která neumožňují reflektovat situaci a potřeby konkrétní rodiny a jednotlivců, mohou snadno vést k porušení článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech. Pochybení je však v této věci o to závažnější, že Česká republika flagrantně ignorovala judikaturu ESLP, se kterou přitom paradoxně ve svých rozhodnutích opakovaně pracoval českýnbsp;Ústavní soud a o jejíž aplikaci na český zákon o rodině nemohlo být pochyb, neboť vycházela z totožného předpisu, byť platného v jiném státě.br /br / br /br / /div/div/div



Leto s rodinným právom a Martinou Grochovou

13. 8. 2018, 14:25 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div style=text-align: justify;Rada by som na emJiném právu/em privítala nášho posledného letného hosťa, Martinu Grochovú. Martina sa na našom blogu predstavila už pred niekoľkými týždňami a href=http://jinepravo.blogspot.com/2018/06/martina-grochova.html target=_blankpríspevkom/a o tom, ako sa v ČR diskutuje o ne/rozšírení inštitútu manželstva na všetkých bez rozdielu sexuálnej orientácie. Anbsp;anbsp;skoro si myslím, že má v rukáve i kontroverznejšie témy…/divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Martina Grochová už piatym rokom pôsobí v justícii: po troch rokoch asistovania na NS sa presunula na ÚS, kde pracovala najprv s Kateřinou Šimáčkovou a momentálne je členkou tímu Ludvíka Davida.nbsp;Zároveň nedávno odovzdala nanbsp;brnenskej právnickej fakulte doktorát o emnových formách rodičovství/em a v rámci svojho akademického pôsobenia sa venuje okrem rodinného práva tiež ľudským právam a práci so študentami vysokých i strednýchnbsp;škôl vo forme moot courtov. /divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Než sa ale privalí vlna septembrových povinností, budeme sa tešiť na príspevky o manželstve, otcovstve, materstve, a tak vôbec :-)/div



Pracovní nabídka - asistent/asistentka soudce Nejvyššího správního soudu

8. 8. 2018, 09:29 | JINÉ PRÁVO | Robert Zbíral

span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif; line-height: 115%;Milan Podhrázký, soudce přeložený od 1. 9. 2018 k Nejvyššímu správnímu soudu, hledá vhodné kandidáty/kandidátky na pozici asistenta/asistentky./spanbr /span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif; font-size: 14pt; line-height: 115%;/spanbr /span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;a name=’more’/a/spandiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;span style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Práce asistenta soudce spočívá především ve zpracovávání podkladů pro rozhodovací činnost a je vhodná i pro začínající právníky. o:p/o:p/span/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;/spanbr //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;span style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Kromě obvyklých předpokladů pro výkon této profese – tedy vysokoškolského magisterského vzdělání v oboru právo získaného v České republice, bezúhonnosti, nadprůměrné schopnosti právní argumentace, slušné znalosti alespoň jednoho světového jazyka a znalosti práce v právních informačních systémech – se dále požadují schopnost a vůle knbsp;dalšímu vzdělávání a odbornému růstu, osobnostní předpoklady pro kvalitní týmovou spolupráci, dobré stylizační dovednosti a schopnost pracovat samostatně.o:p/o:p/span/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;/spanbr //divdiv class=MsoNormal style=background: white; line-height: 130%; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;span style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, založený jmenováním, který se řídí § 14 zákona br /č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a dále zákoníkem práce. Platové ohodnocení se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.o:p/o:p/span/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; text-align: justify;span style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;br /span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Pokud Vás tato nabídka oslovila, chcete získat jedinečné profesní zkušenosti a stát se platným členem nově vznikajícího pracovního týmu, dokážete přijímat konstruktivní kritiku a láká Vás možnost podílet se na hledání řešení často komplikovaných právních otázek (nejen) vnbsp;oblasti správního práva, pak zasílejte bstrukturovaný životopis a motivační dopis do 29. 8. 2018/b na adresu: /span/spanspan style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;span style=mso-spacerun: yes;nbsp;/spanb style=mso-bidi-font-weight: normal;mpodhrazky@ksoud.pha.justice.cz/bo:p/o:p/span/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;/spanbr //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 130%; text-align: justify;span style=font-size: 12.5pt; line-height: 130%;span style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;Osloveni budou pouze uchazeči, kteří na základě vyhodnocení zaslaných podkladů budou naplňovat stanovené požadavky.span style=mso-spacerun: yes;nbsp; /spano:p/o:p/span/span/divspan style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif;/spanbr /



Evropa jako světový standard pro bezpečnost (osobních) dat

31. 7. 2018, 19:28 | JINÉ PRÁVO | Dominik Vitek

Diskuze o potřebě nového rámce pro kybernetickou bezpečnost a ochranu dat (včetně osobních údajů) probíhaly vnbsp;rámci Evropy poslední dekádu poměrně kontinuálně. Výraznější hlasy se však začaly ozývat až okolo roku 2010 a vyústily vnbsp;lednu 2012 zveřejněním prvního návrhu GDPR (pozn. i style=text-align: justify;General Data Protection Regulation/ispan style=text-align: justify; – obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Ten se od finální verze schválené vnbsp;dubnu 2016 vnbsp;mnohém lišil. Jedno však bylo jasné – EU čeká revoluce na poli ochrany osobních údajů. A nejen těch./spanbr /a name=’more’/abr /div class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Mnozí, kteří odmítali přijetí nových pravidel, vycházeli zejména znbsp;toho, že přísnější rámec ochrany (osobních) údajů či komplikovanější požadavky na kybernetickou bezpečnost mohou zpomalit či dokonce zcela ukončit jakýkoliv další technologický vývoj vnbsp;Evropě a odsunout tak EU na druhou kolej technologického a digitálního světa./divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;h4bPrávní úprava digitálního prostředí v EU/b/h4/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Ačkoliv je GDPR závazné teprve dva měsíce, jeho podobu známe už více než dva roky, během kterých organizace měly (relativně) dostatek času se na nová pravidla ochrany osobních údajů připravit.nbsp; Další soubor nových pravidel – tentokrát na poli kybernetické bezpečnosti – přinesla tzv. iNIS Directive/i (iDirective on security of network and information systems/i – span class=MsoHyperlinka href=https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32016L1148amp;from=ENsměrnice 2016/1148/a/span o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii). Ta je knbsp;dnešnímu dni span class=MsoHyperlinka href=https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/NIM/?uri=uriserv:OJ.L_.2016.194.01.0001.01.ENGimplementována ve většině členských států/a/spana href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftn1 name=_ftnref1 title=span class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[1]/span/span/span/a a rovněž představuje jeden znbsp;nosných pilířů pro právní regulaci kybernetického prostředí napříč EU.nbsp;br /o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Bezpečnost digitálního světa pro EU jedno ze současných stěžejních témat, samotné zabezpečení dat, infrastruktury a systémů, avšak není jediným předpokladem funkčnosti digitálního prostředí vnbsp;rámci EU. Kromě bezpečnostních opatření je stejně významným prvkem celého právního rámce a zajištění volného trhu podmínka volného pohybu (osobních) dat vnbsp;rámci EU. Členské státy, díky jednotné právní úpravě, nabízejí rovnocennou ochranu pro data uchovávaná a/nebo přenášená přes jejich území, a právě díky tomu nelze vnbsp;rámci EU stanovit jakákoliv dílčí omezení (s výjimkou např. vnitřní bezpečnosti). Vnbsp;této souvislosti se však nejedná pouze o volný přenos osobních údajůa href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftn2 name=_ftnref2 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[2]/span/span!–[endif]–/span/a, ale stejně tak o zajištění bvolného pohybu všech neosobních dat/b. Aby EU zajistila zcela volný jednotný digitální trh napříč všemi členskými státy, chystá nyní span class=MsoHyperlinka href=https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposal-regulation-european-parliament-and-council-framework-free-flow-non-personal-datanařízení o volném pohybu neosobních údajů/a/span, od kterého si evropský zákonodárce slibuje span style=background: white;maximalizaci efektivity, úspory znbsp;rozsahu anbsp;nabídky nových služeb na digitálním trhu EU a vnbsp;oblasti vývoje umělé inteligence. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;span style=background: white;br //span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;span style=background: white;Celý právní rámec pro ochranu (osobních) údajů a kybernetické bezpečnosti by pak měl být vnbsp;průběhu roku 2018 doplněn novým /spanspan class=MsoHyperlinkispan style=background: white;a href=https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/proposal-eprivacy-regulationePrivacy Regulation span style=font-style: normal;– nařízením o ochraně osobních údajů vnbsp;elektronických komunikacích/span/a/span/i/spanspan style=background: white; (o kterém však vnbsp;tuto chvíli probíhají poměrně bujará vyjednávání a o jeho finální podobě lze tak vnbsp;tuto chvíli maximálně spekulovat). Ke schválení finálního znění ePrivacy Regulation snbsp;největší pravděpodobností dojde vnbsp;průběhu rakouského předsednictví Rady EU (/spanspan class=MsoHyperlinkspan style=background: white;a href=http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2018/623574/EPRS_BRI(2018)623574_EN.pdfRakousko označilo přijetí ePrivacy Regulation za hlavní prioritu vnbsp;oblasti digitální ekonomiky/a/span/spanspan style=background: white;), přičemž Rakousko je známé svým protekcionistickým přístupem vnbsp;oblasti ochrany soukromía href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftn3 name=_ftnref3 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=color: black; font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10pt; line-height: 107%;[3]/span/span!–[endif]–/span/a; finální znění tak může ještě zvýšit požadavky kladené na online zpracování osobních údajů.o:p/o:p/span/divh4 style=line-height: 115%; text-align: justify;bDopady právní regulace/b/h4div style=line-height: 115%; text-align: justify;O čem tedy takto robustní právní režim volného pohybu údajů / nakládání snbsp;údaji / zabezpečení svědčí?/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Přísná pravidla pro nakládání s (osobními) údaji, mohou být pro IT developery a softwarové společnosti vnbsp;mnohém svazující a zároveň pro ně mohou představovat překážky – jak se ostatně ozývají některé hlasy, a to zejména span class=MsoHyperlinka href=https://www.roboticsbusinessreview.com/ai/will-european-privacy-rules-hinder-ai-development/znbsp;oblasti vývoje umělé inteligence/a/span. Pro tyto účely GDPR zdůrazňuje především využití pseudonymizace a anonymizace údajů, které mohou usnadnit nakládání snbsp;údaji pro další technologický rozvoj.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Znbsp;globálního hlediska se však zdá, že EU stanovila přijetím GDPR a ostatních souvisejících předpisů digitálního trhu bnový světový standard/b bochrany soukromí jednotlivce/b, jak potvrzuje – jeden příklad za všechny – nový span class=MsoHyperlinka href=https://www.cnet.com/news/californias-new-data-privacy-law-the-toughest-in-the-us/zákon o ochraně osobních údajů státunbsp;Kalifornie/a/span. o:p/o:p/divdiv align=center class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: center;br //divdiv align=center class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: center;„ispan style=background: white;People should be in control of their information online and companies should be held to high standards in explaining what data they have and how they use it, especially when they sell data./span/ispan style=background: white;“o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Obdobně byla přijata nová pravidla ochrany soukromí a osobních údajů vnbsp;Jihoafrické republice a připravují se vnbsp;Thajsku či Singapuru. Zdá se tak, že evropské principy ochrany osobních údajů jsou (a budou) postupně přebírána a implementována ostatními státy světa, které mají zájem (i) umožnit svým společnostem bezproblémový obchod snbsp;evropskými hráči, (ii) zajistit svým občanům odpovídající úroveň ochrany osobních údajů.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Tato vlna nových předpisů samozřejmě nepřišla svévolně. Evropské předpisy (zejména tedy GDPR) ztěžují přenosy osobních údajů do zemí, které nenabízejí odpovídající úroveň ochrany soukromí osob a podmiňují takové přenosy dalšími právními konstrukty – ať se jedná o tzv. iadequacy decisions/i, uzavření standardních smluvních doložek či závazných podnikových pravidel.a href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftn4 name=_ftnref4 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[4]/span/span!–[endif]–/span/a Ostatně není potřeba dívat se ani mimo EU – span class=MsoHyperlinka href=https://www.epravo.cz/top/clanky/predavani-osobnich-udaju-do-velke-britanie-v-kontextu-brexitu-102426.htmlstejným problémům může do budoucna čelit i Velká Británie/a/span, pokud nevyřeší tuto otázku vnbsp;rámci vyjednávání podmínek BREXITu.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Neméně významným hybatelem globálního vývoje jsou nadnárodní korporace, které, pokud chtějí působit vnbsp;EU či alespoň mířit na evropský trh, musejí rovněž splnit pravidla vyžadovaná GDPR. Pro tyto společnosti tak znamená přizpůsobení se GDPR nejen nastavení konzistentních pravidel (a snbsp;tím související úspory), ale rovněž vidinu toho, že pokud jednou nastaví vnitřní systémy a předpisy vnbsp;souladu snbsp;GDPR, vyhoví tak (do budoucna) celosvětovým standardům. Tomu nasvědčují nejen již probíhající zákonodárné iniciativy, ale rovněž přísliby jednotlivých regulátorů. Např. úřad pro ochranu osobních údajů vnbsp;Hong Kongu, jehož stávající legislativa na ochranu osobních údajů vychází ze směrnice 95/46/EC, již oznámil, že chystá novelu stávající legislativy tak, aby vyhovovala požadavkům GDPR; jako mezikrok zatím span class=MsoHyperlinka href=https://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=474ead31-53c4-43a6-bc35-723d8eaec073https://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=474ead31-53c4-43a6-bc35-723d8eaec073hongkongský regulátor vydal vodítka pro splnění požadavků GDPR/a/span potvrzující celosvětový význam GDPR.o:p/o:p/divh4 style=line-height: 115%; text-align: justify;bEvropa jako safe harbor pro ukládání dat/b/h4div class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Jak se (zatím) zdá, původní obavy o to, že se EU stane vnbsp;digitálním světě druhotným hráčem, jsou liché.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Nejen díky robustní a komplexní právní regulaci kybernetického prostředí (stanovující shodná pravidla pro soukromý i veřejný sektor), ale rovněž díky celosvětovému dopadu těchto předpisů se Evropa pomalu stává útočištěm technologických společností a datových center – zejména span class=MsoHyperlinka href=https://data-economy.com/gdpr-leads-new-data-centre-builds-germany-france/Německo či Francie se tak pomalu stávají centrem nadnárodních korporací/a/span. Mnohé společnosti navíc vnímají splnění požadavků GDPR a možnosti nabídnout uložení osobních údajů na území EU jakonbsp; významný PR krok vůči svým zákazníkům, který jim může přinést nové příležitosti.a href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftn5 name=_ftnref5 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[5]/span/span!–[endif]–/span/ao:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Základní principy EU ohledně ochrany soukromí jsou navíc dlouhodobě za celosvětový standard považované – jak je patrné i znbsp;výše zmíněných právních předpisů (např. Hong Kong, USA, Jihoafrická republika), ale rovněž množstvím mezinárodních dohod, které tyto principy rovněž převzaly za vlastní – včetně Úmluvy Rady Evropy č. 108 (Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů), ale i samotných iadequacy decisions/i vydaných Evropskou Komisí, které potvrzují úroveň ochrany soukromí poskytovaném vnbsp;daném státě a tedy i naplnění základních principů ochrany osobních údajů.o:p/o:p/divh4 style=line-height: 115%; text-align: justify;bZávěrem/b/h4div class=MsoNormal style=line-height: 115%; text-align: justify;Ačkoliv GDPR (o kterém jsem již pojednával v nedávném článku span class=MsoHyperlinka href=http://jinepravo.blogspot.com/2018/06/gdpr-quo-vadis-eu.htmlGDPR – Quo Vadis EU?/a/span) i ostatní předpisy znbsp;kybernetického balíčku předpisů EU mají své nedostatky, tak základní principy a standardy, které přinášejí, mohou celosvětově posílit ochranu jednotlivce nejen proti silným státům, ale stejně tak proti (často i silnějším) nadnárodním korporacím. A jak dokazuje i nedávná span class=MsoHyperlinka href=https://en.wikipedia.org/wiki/Facebook%E2%80%93Cambridge_Analytica_data_scandalkauza Facebooku a Cambdrige Analytica/a/span, přesně toto by měl být směr, jak vnbsp;globalizovaném světě zajistit kontrolu nad vlastním soukromím každému jednotlivci.o:p/o:p/divbr /div!–[if !supportFootnotes]–br clear=all /hr align=left size=1 width=33% /!–[endif]– br /div id=ftn1div class=MsoNormal style=line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; text-align: justify;a href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftnref1 name=_ftn1 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[1]nbsp;/span/span!–[endif]–/span/aČeská republika byla dokonce vnbsp;oblasti kybernetické bezpečnosti průkopníkem, když mezi prvními státy na světě již vnbsp;roce 2014 přijala komplexní předpis stanovující pravidla kybernetické bezpečnosti (především pro veřejnou správu, ale rovněž pro některé komerční subjekty, jejichž kybernetická infrastruktura měla vnbsp;očích zákonodárce zásadní vliv na fungování státu). io:p/o:p/i/div/divdiv id=ftn2div class=MsoFootnoteText style=margin-bottom: 6.0pt; text-align: justify;a href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftnref2 name=_ftn2 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[2]/span/span!–[endif]–/span/a Volný pohyb osobních údajů je stěžejním principem GDPR a základních pravidel pro ochranu osobních údajů vnbsp;rámci Evropy – ze stejného principu vycházela rovněž předcházející směrnice 95/46/ES, a rovněž také např. Úmluva Rady Evropy č. 108 (Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů).o:p/o:p/div/divdiv id=ftn3div class=MsoFootnoteText style=margin-bottom: 6.0pt; text-align: justify;a href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftnref3 name=_ftn3 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[3]/span/span!–[endif]–/span/a Rakousko např. jako jediný členský stát span class=MsoHyperlinka href=http://www.votewatch.eu/en/term8-regulation-of-the-european-parliament-and-of-the-council-on-the-protection-of-natural-persons-with-r.htmlhlasovalo proti přijetí GDPR/a/span, jelikož se znbsp;pohledu jeho reprezentantů jednalo o příliš benevolentní předpis, nijak neposouvající úroveň ochrany oproti předcházející směrnici 95/46/ES.o:p/o:p/div/divdiv id=ftn4div class=MsoFootnoteTexta href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftnref4 name=_ftn4 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[4]/span/span!–[endif]–/span/a Srov. Kapitola Vnbsp;GDPR.o:p/o:pbr /br //div/divdiv id=ftn5div class=MsoFootnoteTexta href=file:///U:/EU_svetovy%20standard%20bezpecnosti%20dat.docx#_ftnref5 name=_ftn5 title=span class=MsoFootnoteReference!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;arialquot; , sans-serif; font-size: 10.0pt; line-height: 107%;[5]/span/span!–[endif]–/span/a Stejně zajímavě mohou působit nová span class=MsoHyperlinka href=https://www.businesstimes.com.sg/technology/alibaba-in-talks-with-bt-group-for-cloud-partnership-in-europe-pushpartnerství, která za účelem působení vnbsp;EU vznikají/a/span (jen namátkou nově oznámená kooperace mezi: BT Global Services a Amazon, Microsoft a Cisco Systems Inc, španělskou Telefonica SA a Amazonem či mezi německým Deutsche Telekom a čínskými Huawei Technologies).o:p/o:p/div/div/div



Eurozatykač v dobe nepohody

25. 7. 2018, 12:31 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div style=text-align: justify;Európsky súdny dvor dnes vyhlásil dva kľúčové rozsudky, ktoré by spoločne so starším prípadom vo veci emAranyosi/em (a href=http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-404/15 target=_blankC-404/15/a) mohli byť zaradené do rubriky s názvom emEurozatykač v dobe nepohody/em. Prvý rozsudok je odpoveďou na predbežnú otázku írskej sudkyne, ktorá váha vydaťnbsp;obžalovaného do jeho rodnéhonbsp;Poľska [a href=http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-216/18 target=_blankC-216/18nbsp;PPU (emL.nbsp;M./em)/a]; druhý rozsudoknbsp;reaguje na otázku nemeckého súdu, ktorý v podobnom kontexte pochybuje onbsp;kvalitenbsp;maďarských väzníc [a href=http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-220/18 target=_blankC-220/18nbsp;PPU (emMaďarské väznice/em)/a]em./em /divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Onbsp;politickej citlivosti oboch vecí nemožno pochybovať: predseda Súdneho dvora vnbsp;rámci svojej prednáškovej činnosti bez servítok konštatoval, že prípad emL.nbsp;M./em jenbsp;jednoznačne najpolitickejšou kauzou, ktorú Súdny dvor za posledných 20 rokov riešil. Koniec koncov, nestáva sa každý deň, aby Súdny dvor posudzoval, či je situácia v poľskej justícii už tak alarmujúca, že by poľské súdy prestávali byť rovnocennými partnermi ostatných európskych súdov.br /br /a name=’more’/aAk Vám stačí emexecutive summary/em k poobedňajšej kávičke, vedzte, že situácia v Poľsku je podľa Súdneho dvora skutočne vážna - odôvodnenie sa nevyhýba ani ťažkým váham typu čl. 2 a čl. 7 ZEÚ, explicitne odkazuje na kontroverzný návrh Komisie vo vzťahu ku kríze právneho štátu v Poľsku a zdôrazňuje relevanciu tohto dokumentu pre každého národného sudcu, ktorý si bude lámať hlavu nad tým, či obžalovaných do Poľska vydávať alebo nie. /divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Zároveň však Súdny dvor (v duchu precedentu vo veci ema href=http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-404/15 target=_blankAranyosi/a/em)em /emupozorňuje, že systémové nedostatky v danom členskom štáte sú len prvým z dvoch krokov, ktoré musia byť zohľadnené. Tým druhým je reálne riziko, že konkrétny človek bude týmto nedostatkom vystavený a že to povedie knbsp;vážnej hrozbenbsp;porušenia jeho základných práv. Inými slovami, aj keď poľským súdom prestávame dôverovať, je dôležité vyvinúť maximálne úsilienbsp;a zistiť konkrétne podmienky, ktoré sa budú týkať konkrétneho človekanbsp;v konkrétnej veci (a dokonca v konkrétnej väznici).nbsp;nbsp;A ak nič nenasvedčuje tomu, že mu tam hrozí kruté a neľudské zachádzanie činbsp;flagrantné porušenia spravodlivého procesu, tak pre výnimky z režimu Eurozatykača nie je dôvod. Koniec koncov, stále by sme radi verili, že vzájomná dôvera medzi členskými štátmi je pravidlom, anbsp;nedôvera len ojedinelou výnimkou… /divdiv style=text-align: justify;nbsp;/divdiv style=text-align: justify;P.S.: Silno odporúčam a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=203431amp;pageIndex=0amp;doclang=ENamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=752545 target=_blankstanovisko generálneho advokáta Tancheva/a vo veci emL.nbsp;M./em. Asi nie je náhodou, že takúto citlivú vec dostal do rúk člen Súdneho dvora, ktorý je v Luxe síce služobne najmladší, ale zároveň je to uznávaný ústavnoprávnynbsp;odborník z nového členského štátu (Bulharsko) a vnbsp;neposlednom radenbsp;tiežnbsp;bývalý dlhoročný člen Benátskej komisie…/div



Výběrové řízení na asistenta soudce Nejvyššího soudu

8. 7. 2018, 21:20 | JINÉ PRÁVO | Jan Petrov

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=onbJUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M./b, předseda senátu Nejvyššího soudu, hledá kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.br /a name=’more’/abr /divbPožadavky:/bbr /- magisterské vysokoškolské vzdělání v oboru právo;br /- bezúhonnost;br /- nadprůměrné schopnosti právní argumentace;br /- schopnost a vůle k dalšímu vzdělávání a odbornému růstu;br /- výborná znalost německého či anglického jazyka vítána.br /br /bNáplň práce:/bbr /Hlavní náplní práce asistenta soudce je zpracování podkladových materiálů pro rozhodovací činnost senátu, jehož specializovanou agendou jsou spory o náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb., jakož i věci týkající se aplikace evropského procesního práva.br /br /Pozice je vhodná pro absolventy i začínající právníky. Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, založený jmenováním, který se řídí § 16 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů.br /br /bPlatové podmínky:/bbr /Platové ohodnocení se řídí nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. br /br /bTermín nástupu:/bbr /Předpokládaný termín nástupu je b3. 9. 2018/b.br /br /Zájemci zasílejte bstrukturovaný životopis a motivační dopis do 16. 8. 2018/b na adresu: basistent@nsoud.cz/bbr /br /bOchrana soukromí:/bbr /Zasláním materiálů s Vašimi osobními údaji dáváte Nejvyššímu soudu souhlas ke zpracování a uchování Vašich osobních údajů podle § 12 a § 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Vaše osobní údaje uvedené v motivačním dopise a životopise zpracováváme v nezbytném rozsahu pro účely výběrového řízení. Jejich zpracování je nezbytné pro jednání o uzavření pracovní smlouvy na Vaši žádost. Pokud nebudete ve výběrovém řízení vybráni nebo nepřijmete nabízenou pracovní pozici, budou Vámi poskytnuté dokumenty vymazány a skartovány. br /br /Další informace o správci osobních údajů, pověřenci pro ochranu osobních údajů a Vašich právech ve vztahu k ochraně osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES naleznete na webových stránkách Nejvyššího soudu v sekci Pro veřejnost a média - Ochrana osobních údajů (GDPR)./div/div



Výběrové řízení na asistenta soudce u Krajského soudu v Plzni

8. 7. 2018, 15:47 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Hledá se asistent/ka soudce pro úsek správního soudnictví. Vhodné i pro čerstvé absolventy. Hlásit se lze do 15. 8. 2018./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /br /div style=text-align: justify;Náplní práce asistenta soudce je zejména činění úkonů k přípravě věcí k rozhodnutí a zpracovávání konceptů rozhodnutí. Správní soudnictví nabízí odborný rozvoj v nestereotypní agendě v úzkém kontaktu s judikaturou Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu i Soudního dvora Evropské unie. Výkon funkce vyžaduje soustavné zvyšování si odbornosti, které je zajišťováno nejen samostudiem při vlastním výkonu práce, ale také školeními organizovanými Justiční akademií./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Pracovní poměr bude uzavřen na dobu určitou, v případě osvědčení je možné změnit na dobu neurčitou./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Předpokládaný termín nástupu je 1. září 2018. Po dohodě je možný nástup dřívější nebo pozdější./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;http://infodeska.justice.cz/vyveseni.aspx?vyveseniid=5743740/divdivbr //div



Martina Grochová: Návrh na uzákonění rovnoprávného manželství – má rodinné právo realitu reflektovat či usměrňovat?

23. 6. 2018, 12:38 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Vláda včera a href=https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-22–cervna-2018-166920/projednala a podpořila/a poslanecký návrh novely občanského zákoníku. Příběh zrovnoprávnění stejnopohlavních párů na poli rodinného práva se začal psát již v roce 1992, kdy a href=http://gay.iniciativa.cz/www/index.php?page=clanekamp;id=1494Sdružení organizací homosexuálních občanů/a začalo připravovat první návrh právní úpravy soužití stejnopohlavních párů. První vlaštovkou úspěchu v této oblasti bylo přijetí zákona o registrovaném partnerství v roce 2006. Od roku 2013 potom začalo do veřejného prostoru postupně pronikat heslo „Různé rodiny, stejná práva“ jako součást kampaně a href=http://www.stejnarodina.cz/Stejná rodina/a, za níž stojí spolek a href=http://proud.cz/PROUD/a a jejímž cílem bylo prosazení uzákonění možnosti homosexuálů osvojovat děti svých partnerů stejného pohlaví. Tato kampaň vyústila v předložení v pořadí čtvrtého a href=http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7amp;ct=957amp;ct1=0návrhu novely zákona o registrovaném partnerství/a umožňující osvojení dítěte registrovaným partnerem (tzv. přiosvojení), na jejímž zpracování se PROUD podílel. Návrh však nebyl v Poslanecké sněmovně nikdy projednán./span/spanbr /a name=’more’/aspan style=font-family: inherit;/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Po tomto neúspěchu se objevilo heslo nové: „Jedna láska, jedno manželství“, a to v rámci navazující kampaně a href=https://www.jsmefer.cz/Jsme fér/a pod záštitou Koalice za manželství. Lobby za rovná práva homosexuálních párů upustila od prosazování uzákonění přiosvojení dítěte a smyslem nové kampaně se stalo prosazení myšlenky rovnoprávného manželství pro heterosexuální i homosexuální páry a odstranění dvojkolejného režimu institucionalizace soužití, v jehož rámci je manželství vyhrazeno párům různého pohlaví, zatímco páry stejnopohlavní jsou odkázaný na registrované partnerství, tedy na institut, který oproti manželství nabízí jen omezený rozsah práv. Vyústěním kampaně bylo předložení a href=http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8amp;t=201návrhu novely občanského zákoníku/a skupinou poslanců dne 12. 6. 2018. Jen o dva dny později, dne 14. 6. 2018, byl předložen a href=http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8amp;t=211návrh na změnu Listiny základních práv a svobod/a. Skupina poslanců v něm navrhuje doplnění článku 32 o výslovné zakotvení, že manželství je svazkem muže a ženy./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small; /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Důvodová zpráva k předloženému návrhu novely občanského zákoníku čítá 23 stran a odkazuje na celou řadu relevantních zdrojů – ať už výzkumů, průzkumů, právních, psychologických a sociologických prací nebo zahraničních rozhodnutí. Přestože jde návrh pečlivě zpracovaný v nadstandardní kvalitě, je podle mého názoru nestrategický. Mám za to, že tomu tak je ze dvou důvodů. Jakkoliv je důvodová zpráva podrobná, argumentační linka se povětšinou se míjí s námitkami, které vznáší odpůrci uvolňování rodinně právní úpravy. Uzákonění rovnoprávného manželství pak navíc znamená liberalizaci hned na čtyřech úrovních. Každý z těchto důsledků je přitom sám o sobě předmětem kontroverze z jiných důvodů, a v určité míře se proto liší též množina těch, kdo s tím kterým důsledkem nesouhlasí. V první řadě manželství pro všechny samozřejmě přináší rovná práva pro homosexuální i heterosexuální páry, které se rozhodnou institucionalizovat své soužití. Umožňuje ale též přiosvojení dítěte stejnopohlavním partnerem rodiče a společné osvojování dítěte stejnopohlavními partnery. V neposlední řadě pak také rozšiřuje pojem manželství též na páry stejného pohlaví. Ač by se mohlo zdát, že zásadním je pro odpůrce právě odlišný rozsah práv, které jsou v rámci manželství a registrovaného partnerství párům přiznávány, a samotný název, které institucionalizovaný svazek nese, je druhotný, je tomu právě naopak./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small; /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Podle předkladatelů návrhu novely občanského zákoníku je nedůvodné rozlišování mezi homosexuálními a heterosexuálními páry. Nerovnost spočívá nejen v rozdílném rozsahu práv (zejména pokud jde o majetkové poměry, společné příjmení, pracovní volno na svatbu či sociální podporu), ale též v odlišnosti samotného názvu svazku, do kterého partneři vstupují a odlišném postupu, který obřad doprovází. Uzákonění rovnoprávného manželství by mělo symbolický význam a podpořilo by odstraňování stereotypů. Předkladatelé odkazují na účel manželství definovaný v ustanovení § 655 NOZ, jímž je založení rodiny, řádná výchova dětí, vzájemná podpora a pomoc. Mají přitom za to, že rozlišování mezi svazky osoby stejného a různého pohlaví je nedůvodné též proto, že “[l]esbické a gay páry mohou takto definovaný účel naplnit stejně jako heterosexuální páry.“ /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small; /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Právě výše uvedené tvrzení je však pomyslným bodnutím do vosího hnízda, což ilustruje argumentace obsažená v důvodové zprávě k návrhu novelizace Listiny, která je s takovým pojetím účelu manželství v přímém kontrastu. Podle této důvodové zprávy má totiž pouze manželství muže a ženy potenciál naplnit všechny hlavní funkce rodiny, zejména „přivést na svět další generaci a vychovat ji v nenahraditelné a vzájemně nezastupitelné mateřské a otcovské lásce i vzoru, a to v prostředí, poskytující alespoň nějaké záruky stability a dlouhodobosti.“ Zdůrazněn je též význam samotného pojmu manželství, který si podle předkladatelů druhého z návrhů zaslouží ochranu s ohledem a mimořádnou tradici, kterou manželství jako svazek muže a ženy má, a bezpříkladnou kontinuitu./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Ačkoliv manželský svazek je primárně o vzájemných právech a povinnostech dvou osob, které do něj vstupují, samotná důvodová zpráva akcentuje jako stěžejní důvod pro předložení návrhu nejlepší zájem dítěte. Uvádí, že „zejména tyto rozdíly negativně ovlivňují postavení dětí, které lesbické a gay páry vychovávají.“ Poukazuje přitom na to, že výzkumu prokazují, že rodiny tvořené gay a lesbickými páry mohou být stejně vhodným výchovným prostředím jako rodiny heterosexuální. Důvodová zpráva přitom dokonce uvádí, že zakotvení rovnoprávného manželství „je zcela nepochybně nezbytné ve vztahu k dětem,“ aby tak došlo k jejich zrovnoprávnění. Ve skutečnosti však zrovnoprávnění dětí žijících v homoparentálních rodinách lze dosáhnout též pouhým uzákoněním osvojování dítěte partnerem stejného pohlaví. Jsem přitom přesvědčena, že dosavadní názorovou neshodu na to, zda zakotvení přiosvojení stejnopohlavním partnerem vyžaduje nejlepší zájem dítěte, by bylo možné překonat snáze, než spor o účel manželství./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Přestože dosud žádný z návrhů na uzákonění přiosovojení dítěte registrovaným partnerem rodiče neprošel, považuji tuto rovinu za nejméně kontroverzní. V průběhu jejich projednávání totiž panovala alespoň shoda na tom, že je třeba zajistit naplnění zájmů dítěte, tedy zejména zajistit, aby partner mohl efektivně zastávat roli druhého rodiče (např. vyzvedávat dítě ze školy, doprovázet jej k lékaři atd.) a v případě úmrtí právního rodiče o dítě nadále osobně pečovat. Spor byl však o tom, zda k dosažení tohoto účelu postačuje stávající právní úprava, nebo je třeba zajistit vyšší standard ochrany zájmů dítěte v podobě právního vztahu, kde vzájemná práva a povinnosti jsou jasně nastavena, nikoliv ponechána na libovůli členů (sociální) rodiny./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small; /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br /Zdá se, že ani odpůrci těchto předložených návrhů ve své podstatě nerozporují, že co nejvyšší ochrana právní vztahu mezi dětmi již žijícími v homoparentálních rodinách by byla v jejich zájmu. Obávají se však, že uzákonění přiosvojování dětí registrovanými partnery by znamenalo legitimizaci takových rodin, vyslání signálu, že tyto rodiny jsou zákonem uznané, a tedy „normální, běžné,“ a tím by vzrostl jejich počet. To ovšem považují za nežádoucí. Jediným argumentem však zdaleka není jen přetrvávající přesvědčení některých, že výchova v homoparentální rodině je pro dítě škodlivá./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small; /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br /Mnohem závažnějším argumentem je přesvědčení o nezbytné ochraně tradičního modelu rodiny. Rodiny založené na manželství a pokrevním příbuzenství, kde muž i žena mají svou jasně danou roli. Jde o přesvědčení, že je žádoucí zachování společnosti, kde žena je pečovatelka a muž je živitel, kde existují dvě jasně definovaná a zcela opačná pohlaví. Tato přesvědčení se pak v debatách o přiosvojení zhmotňují ve výrocích, jejichž příkladem může být následující a href=http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/039schuz/s039246.htm#r4věta vyřčená v minulosti poslancem Vlastimilem Tlustým/a při projednávání návrhu na uzákonění možnosti přiosvojování dětí registrovaným partnerem rodiče: „A to je přesně ten důvod, proč nebudu podporovat jeho vznik, protože se nechci dožít toho, jak dva pánové vysvětlují svému synovi, který z nich je maminka“ nebo obdobný a href=http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=stenoamp;O=5amp;IS=3340amp;T=203#st203výrok senátora Milana Bureše/a vyslovený při projednávaní zákona o registrovaném partnerství: „Nechtěl bych mít v budoucnu příležitost vyprávět své vnučce pohádku o tom, jak jeden hodný princ si vezme druhého a jak spolu vychovají kupu dětí.“ Jde o přesvědčení, že muž a žena, mají v každé rodině totožnou, tu jedinou správnou a nezastupitelnou roli. A nakonec vlastně i samotné názor o škodlivosti výchovy dítěte stejnopohlavním párem dnes již obvykle nepramení z představy o tom, že by homosexualita byla „nakažlivá“ či naučená. Jde především o strach, že absence mužského a ženského vzoru představuje riziko dalšího rozmělňování pojmu rodina a nabourávání genderových konstruktů, jejichž zachování považují odpůrci za nezbytné pro správné fungování společnosti./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Proto též i v otázkách, v nichž se oba návrhy tematicky potkávají, se nakonec argumentačně míjí. Oba návrhy sice například poukazují na demografické proměny, z téhož však dovozují opačné závěry. Podle předkladatelů návrhu novely občanského zákoníků tato čísla svědčí o tom, že by se právní úprava svědčí o tom, že by se právní úprava přístupu k rodičovství měla liberalizovat, protože neexistuje jediný správný model zdravého rodinného fungování. Naopak předkladatelé návrhu změny Listiny mají za to, že tatáž čísla svědčí o tom, že ochrana tradičního modelu manželství je nezbytná právě s ohledem na nepříznivý demografický vývoj. Podle důvodové zprávy prožívá-li rodina krizi a proces eroze, „není úlohou státu na její podporu rezignovat, nýbrž naopak ji více a intenzivněji podporovat.“ /span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Jádro sporu, jehož ilustrací jsou oba předložené návrhy, lze tedy interpretovat jako neshodu na tom, zda má rodinné právo realitu usměrňovat nebo ji reflektovat. Má právo prosazovat ideální model rodiny? Má chránit tradiční na manželství a pokrevním příbuzenství rodinu? Nebo má reflektovat společenské změny, které se neoddiskutovatelně dějí a které jsou doloženy demografickými statistikami? Máme na současný stav pohlížet jako na krizi rodiny, kterou se má právo pokoušet zmírňovat nebo jako na demokratizaci rodiny, kterou má právo zohledňovat? Domnívám se, že zatím lze hledat cestu určitého kompromisu – můžeme trochu usměrňovat, trochu chránit tradiční koncept rodiny a zároveň také trochu reflektovat společenskou situaci. Alespoň tam, kde je to nejvíc potřebné, tam kde to vyžaduje zájem těch nezranitelnějších – dětí. Takovým kompromisem podle mne může být právě prosazení přiosvojování dětí registrovaným partnerem. Návrh na uzákonění rovnoprávného manželství je v naší společnosti dosud vnímáno spíše jako krajní bod škály, jejíž protilehlé konce představují dva naznačené přístupy k rodinnému právu jako souboru pravidel realitu usměrňujícím nebo realitu reflektujícím./span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;br //span/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: inherit;span style=font-size: small;Šanci na schválení však může mít pouze takový návrh, který reaguje na aktuální diskurz, který reaguje na protiargumenty, které zazněly ze strany odpůrců obdobných návrhů v předcházejících debatách a který je přesvědčivý nikoliv pro ty, kdo jej podporují, ale též pro ty, kdo o něm pochybují, respektive jej nepovažují za nezbytný. Má-li být předložený legislativní návrh úspěšný, je třeba postupovat strategicky. Nikoliv proto, aby předkladatelé ošálili ty, kteří budou pro návrh hlasovat příslibem, že žádné další uvolňování rodinně právní úpravy nebude požadováno – jako porušení takového příslibu si předložení návrhu na uzákonění přiosvojení dítěte registrovaným partnerem vykládali jeho odpůrci – ale proto, že prosazovat lze jen takové změny, u nichž lze v aktuální společenské a politické situaci dosáhnout shody. Obávám se, že předložený návrh novely občanského zákoníku – jakkoliv se s jeho zdůvodněním osobně plně ztotožňuji – tato kritéria nesplňuje. /span/span/div



GDPR – Quo vadis, EU?

22. 6. 2018, 06:16 | JINÉ PRÁVO | Dominik Vitek

div style=margin-bottom: 6.0pt;div style=text-align: justify;G-D-P-R. Čtyři písmena, která vyvolala povyk hodný vyhlášení války EU. Ale proč tolik emocí? Děje se opravdu něco tak převratného, jak se nás některá média a často i někteří odborníci napříč celým trhem snaží přesvědčit?/div/divdivdiv class=MsoNormal style=line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; text-align: justify;o:p/o:p/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;/divdiv style=height: 0px;a href=https://1.bp.blogspot.com/-jBa_ugygQEU/Wyx3jv8z0zI/AAAAAAAAVl4/kosYDbUZtNsK_J5SOXIRWRnqX1Ljng3pQCLcBGAs/s1600/regulation-3246979_1_180506-130912_miz.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;img alt=Foto: TheDigitalArtist | Zdroj: Fotobanka Pixabay border=0 data-original-height=600 data-original-width=1280 height=186 src=https://1.bp.blogspot.com/-jBa_ugygQEU/Wyx3jv8z0zI/AAAAAAAAVl4/kosYDbUZtNsK_J5SOXIRWRnqX1Ljng3pQCLcBGAs/s400/regulation-3246979_1_180506-130912_miz.jpg title=Foto: TheDigitalArtist | Zdroj: Fotobanka Pixabay width=400 //a/divspan style=text-align: justify;Především bychom se měli zamyslet nad tím, proč bylo GDPR (z angl. /spani style=text-align: justify;General Data Protection Regulation) /ispan style=text-align: justify;vnbsp;roce 2016 vůbec přijato. Podle zdůvodnění evropského zákonodárce byl jeden z (hlavních)nbsp;důvodů přijetí nového předpisu především globalizace, rychlý rozvoj technologií a související významný nárůst rozsahu shromažďování a sdílení osobních údajů, jakož i technologický vývoj, který umožnil soukromým společnostem a orgánům veřejné moci využívat osobní údaje ve stále větším rozsahu. Ambicí tohoto předpisu je tak nejen narovnat současný stav zpracování osobních údajů, ale vytvořit právní rámec pro rozvoj digitální ekonomiky do budoucna, který fyzickým osobám poskytne kontrolu nad jejich údaji a v konečném důsledku podpoří důvěru založenou na vymahatelnosti práva v oblasti digitální ekonomiky (a to včetně základů umělé inteligence – viz např. právo nebýt předmětem pouze automatizovaného rozhodování). GDPR je v současné době jednou z nejkomplexnějších právních úprav ochrany soukromí na světě a je pravděpodobné, že ovlivní tuto oblast práva v řadě zemí mimo EU, jak již ostatně můžeme sledovat např. na asijském trhu./spanbr /span style=text-align: justify;/spanbr /a name=’more’/aspan style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;GDPR přitom pouze navazuje na původní cíle směrnice 95/46/ES, která sloužila především knbsp;harmonizaci úpravy pro účely fungování vnitřního trhu a zajištění volného pohybu údajů mezi členskými státy EU. Vnbsp;zásadě tak nejvýznamnější posun celé koncepce ochrany osobních údajů lze dle mého názoru považovat to, že původní /spani style=text-align: justify;směrnice/ispan style=text-align: justify; (tj. pouze harmonizační nástroj) byla nahrazena přímo aplikovatelným, nástrojem – /spani style=text-align: justify;nařízením/ispan style=text-align: justify;, které ponechává jen velmi omezený prostor pro odchylnou úpravu ze strany členských států./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;Evropský zákonodárce dal vnbsp;zásadě najevo, že již nestačí roztříštěná, nekonzistentní a mnohdy dokonce kontradiktorní úprava, která vznikla napříč jednotlivými členskými státy. Vznikly tak značné odchylky vnbsp;právních úpravách, které navíc byly ještě podpořeny/spanb style=text-align: justify; /bspan style=text-align: justify;vlastní výkladovou praxí dozorových úřadů, resp. soudů. Úvodní recitály GDPR přitom výslovně zdůrazňují, že ačkoliv cíle a zásady směrnice 95/46/ES nadále platí, nezabránily tyto jednotné zásady vzniku roztříštěnosti v provádění ochrany údajů v celé EU, která vedla k právní nejistotě a rozšířenému pocitu veřejnosti, že v souvislosti s ochranou údajů fyzických osob existují značná rizika, zejména pokud jde o činnosti prováděné online./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;Při pohledu na výše uvedená východiska, základní principy ochrany osobních údajů (čl. 5 GDPR) a vůbec celou koncepci GDPR, je zjevné, že vnbsp;souvislosti snbsp;tímto evropským nařízením nelze hovořit o revoluci vnbsp;ochraně osobních údajů. Právě naopak, nejedná se o žádný nenadálý zlom, nýbrž postupný evoluční vývoj. GDPR přebírá dosud existující principy, právní tituly, koncepty přenosů dat vnbsp;EU i mimo ni, shrnuje je do komplexního a všeobecně platného kodexu a doplňuje je o několik nových povinností (např. vést záznamy o činnostech zpracování, jmenování pověřence na ochranu osobních údajů, provedení posouzení vlivu na ochranu osobních údajů). Tyto povinnosti však nikdy nedopadají, jak se občas na trhu snbsp;oblibou tvrdí, plošně na každého. Naopak nové povinnosti dopadají jen na omezený okruh činností a subjektů. Znbsp;pohledu subjektů údajů (nebo jak je příhodně označuje slovenština -nbsp; /spani style=text-align: justify;dotknutých osob/ispan style=text-align: justify;) potom GDPR přidává pár nových práv (jako např. právo na přenositelnost osobních údajů)./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;Abychom se vrátili knbsp;původní otázce – proč tedy tolik povyku? Zcela zásadní novinkou, kterou GDPR přináší, jsou pokuty, které dosahují výše až 20 milionů EUR či 4 % celosvětového ročního obratu podniku (či celé skupiny). Pokud podniku bude uložena taková pokuta (což vnbsp;případě gigantických internetových hráčů není úplně vyloučené), může to být samozřejmě velký zásah do jeho ekonomiky (na druhou stranu nikdy by pokuta neměla být likvidační, knbsp;tomu nemá být správní sankciování určené) a samozřejmě rovněž do jeho reputace vnbsp;očích veřejnosti./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;Jaká je tedy cesta, kterou se EU chystá vydat? Defamace evropských (resp. vnbsp;EU působících) podniků, jejich veřejná dehonestace a ukládání astronomických pokut? Nedomnívám se, že GDPR něco takového umožňuje. Materiální úprava celého nařízení, včetně ukládání pokut, stojí na principu prevence, risk-based přístupu a nápravných opatření. Sankce jsou samozřejmě cestou, ale až tou poslední. /spani style=text-align: justify;Nemo turpitudinem suam allegare potest/ispan style=text-align: justify;, nikdo nemůže mít prospěch ze své vlastní nepoctivosti. To by měl být hlavní důvod, proč GDPR přináší možnost uložit až takto vysoké sankce. Vnbsp;globalizovaném světě, nadnárodních korporátních /spani style=text-align: justify;big data/ispan style=text-align: justify; gigantů je zkrátka vhodné mít mechanismus, který umožní jejich postih a účinnou regulaci./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;A pokud společnosti (včetně těchto gigantů), jejichž hlavní činnost je na zpracování dat závislá, horečně naříkají nad nespravedlností a přísností GDPR, posílenou ohromnými pokutami, otevřeně tím přiznávají, že nedodržovaly ani dosavadní legislativu vycházející ze směrnice 95/46/ES. Cílem GDPR není zpřísnění pravidel, ale pouze narovnání dosavadního nevyváženého postavení způsobeného nadnárodními hráči snbsp;obrovskou tržní silou. A ostatní podniky? Samozřejmě každá právní norma se dá vykládat adekvátně, restriktivně i extenzivně. Pokud se vydáme výkladem směřujícím knbsp;zákazu vyvěšování podepsaných obrázků na nástěnkách mateřských škol, zjevně jsme nepochopili smysl ochrany osobních údajů – mimochodem základního lidského práva každého znbsp;nás./spanbr /span style=text-align: justify;br //spanspan style=text-align: justify;GDPR rozhodně není bezchybným předpisem. Některé povinnosti jsou vnbsp;kontextu /spani style=text-align: justify;offline/ispan style=text-align: justify; společností zcela nepřiměřené a směšné (a tyto je pak nezbytné mírnit výkladem ve světle shora uvedených východisek). Avšak rovněž vnbsp;těchto ohledech měl sehrát svou nedílnou úlohu stát či samotná EU. To se bohužel nestalo a namísto užitečných rad či uklidnění, jsme se dočkali jen několika hysterických výkřiků některých politiků. Pokud se podaří prosadit racionální výklad jednotlivých povinností, čeká nás nejen adekvátní ochrana našich dat napříč Evropou, ale rovněž zmírnění stávající společenské frustrace, kterou „další nařízení EU“ vnbsp;mnohých (důsledkem nevhodných výkladů) často vyvolává.nbsp;/spanbr /div class=MsoNormal style=line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; text-align: justify;o:p/o:p/div/div



Lidskoprávní letní školy

12. 6. 2018, 18:17 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Pro ty, jimž jako program na letní měsíce nestačí pouze týdenní pobyt s plastovým lehátkem u Jadranu, CLPD každý rok připravuje seznam nejzajímavějších letních škol zaměřených na lidská práva, mezinárodní právo, práva menšin a další blízká témata. Deadliny pro přihlášky právě probíhají./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /b style=text-align: justify;a href=http://www.centrumlidskaprava.cz/vyzkum/letni-skoly/lidskopravni-letni-skolySeznam zde./a/bbr /div style=text-align: justify;br //div



Jan Lhotský: Aktivace zločinu agrese - za napadení cizího státu od července do Haagu?

6. 6. 2018, 16:59 | JINÉ PRÁVO | Jan Lhotský

Termín „zločin agrese“ vnbsp;mezinárodním právu při jisté míře zjednodušení označuje individuální trestní odpovědnost osoby (například hlava státu) za nařízení ozbrojeného útoku proti cizímu státu. O jeho zahrnutí do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu vnbsp;Haagu se jednalo dlouhé roky a vnbsp;prosinci 2017 padlo poslední rozhodnutí, na jehož základě bude zločin agrese zahrnut do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu 17. července 2018, tedy dvacet let po podepsání jeho zakládající smlouvy – Římského statutu. Vedle genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů tak bude agrese čtvrtým zločinem, kterým se Mezinárodní trestní soud bude moci zabývat. Jaká je jeho právní úprava a pro jaké případy můžeme jeho využití vnbsp;budoucnu reálně očekávat?br /table cellpadding=0 cellspacing=0 class=tr-caption-container style=float: left; margin-right: 1em; text-align: left;tbodytrtd style=text-align: center;a href=https://1.bp.blogspot.com/-r4VGZ7ZZji0/WxfwdFK8rcI/AAAAAAAAAx8/rtkzTtz_bUgLTLyOL4BO2yWPykAIRbXTQCLcBGAs/s1600/DSC_0101_acr.jpg imageanchor=1 style=clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;img border=0 data-original-height=1063 data-original-width=1600 height=212 src=https://1.bp.blogspot.com/-r4VGZ7ZZji0/WxfwdFK8rcI/AAAAAAAAAx8/rtkzTtz_bUgLTLyOL4BO2yWPykAIRbXTQCLcBGAs/s320/DSC_0101_acr.jpg width=320 //a/td/trtrtd class=tr-caption style=text-align: center;span style=font-size: 12.8px;Socha před OSN v New Yorku/span/td/tr/tbody/tablediv class=MsoNormalbZ Norimberku do Říma a dále donbsp;Kampaly/b/divdiv class=MsoNormalo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalZločin agrese, tehdy ještě nazýván zločinem proti míru, byl úspěšně souzen mezinárodními trestními tribunály po 2. světové válce vnbsp;Norimberku a v Tokiu. Následovalo dlouhých padesát let, během kterých žádný mezinárodní trestní tribunál neměl jurisdikci vůči zločinu agrese, a jelikož autoři Římského statutu se vnbsp;roce 1998 na definici zločinu agrese neshodli, do smlouvy jej sice společně snbsp;ostatními třemi zločiny uvedli (čl. 5 odst. 1 ŘS), ale rovněž upřesnili, že soud bude moci vykonávat jurisdikci vůči němu až poté, co se smluvní strany dohodnou na definici a podmínkách výkonu jurisdikce vůči zločinu agrese. Při vzniku Mezinárodního trestního soudu tedy byla otázka zločinu agrese ponechána na později.br /br /o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalVnbsp;roce 2010 byla svolána konference vnbsp;ugandské Kampale, na které měly smluvní strany tento nedostatek překonat. To se nakonec podařilo, je však třeba říci, že přijatá definice a podmínky pro výkon jurisdikce jsou dosti komplikované. Delegáti se shodli, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu bude rozšířena poté, co přijetí změny Římského statutu (kampalského dodatku) ratifikuje třicet států, a jako druhou podmínku stanovili, že smluvní strany Římského statutu budou muset po sedmi letech aktivaci jurisdikce ještě potvrdit.o:p/o:pbr /br /a name=’more’/a/divdiv class=MsoNormalbNa které státy lze kampalský dodatek aplikovat?/bo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalAktivační konference proběhla vnbsp;New Yorku vnbsp;prosinci 2017. Kampalský dodatek jasně uvádí, že vnbsp;případě útoku ze strany státu, který není smluvní stranou Římského statutu, nebude mít soud vůči takovému případu jurisdikci. Méně zřejmé však již bylo, zda bude mít soud jurisdikci vůči zločinu agrese vyplývajícímu z útoku státu, který je stranou Římského statutu, avšak nikoliv kampalského dodatku.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalVnbsp;New Yorku se delegáti rozdělili na dva tábory podle toho, jak dříve přijatému kampalskému dodatku rozumí. Klíčová právní otázka tedy zněla, jestli bude soud moci vykonávat jurisdikci nad zločinem agrese vůči občanům smluvních stran Římského statutu, které kampalský dodatek neratifikovaly, pokud bude napaden stát, jenž dodatek ratifikoval. To má významné praktické důsledky. Jedna skupina států argumentovala, že smluvní strany Římského statutu akceptovaly jurisdikci soudu vůči zločinu agrese již ratifikací Římského statutu a kampalský dodatek tento zločin nyní specifikuje. Proto má mít soud jurisdikci i vůči občanům zemí, které jsou smluvní stranou Římského statutu a nikoliv kampalského dodatku, pokud napadnou stát, který se knbsp;dodatku připojil (důraz na čl. 5 odst. 1 ve spojitosti snbsp;čl. 12 odst. 1 ŘS, argumentace např. a href=https://www.ejiltalk.org/the-scope-of-icc-jurisdiction-over-the-crime-of-aggression-a-different-perspective/Stefan Barriga/a). Tato varianta by poskytovala širší ochranu, konkrétně vůči případnému napadení ze strany 123 států, které jsou vnbsp;současné době stranou Římského statutu.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalNaproti tomu druhá skupina států, vedená Francií a Velkou Británií, argumentovala, že soud nebude moci využít jurisdikci vůči občanům států, které jsou smluvní stranou Římského statutu, avšak ke kampalskému dodatku nepřistoupily, ani pokud knbsp;útoku dojde na území smluvní strany dodatku (důraz na čl. 121, odst. 5 věta druhá ŘS, argumentace např. a href=https://www.ejiltalk.org/the-icc-assembly-of-states-parties-prepares-to-activate-the-iccs-jurisdiction-over-the-crime-of-aggression-but-who-will-be-covered-by-that-jurisdiction/Dapo Akande/a). Tato varianta by poskytovala užší ochranu, aktuálně vůči případnému napadení ze strany 35 států, které jsou vnbsp;současné době stranou Římského statutu i kampalského dodatku. Aby nedošlo knbsp;zablokování snah o dovršení dlouholeté práce, byla nakonec zvolena druhá varianta, přičemž jako počátek jurisdikce soudu vůči novému zločinu byl určen 17. červenec 2018.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalJe nutné dodat, že soud je vnbsp;interpretaci relevantních ustanovení nezávislý, a snbsp;konečnou platností bude tedy záležet na něm, knbsp;jaké variantě se přikloní. Vzhledem knbsp;tomu, že delegáti vnbsp;kompromisním textu aktivační rezoluce výslovně uvedli druhou variantu, která poskytuje užší ochranu, předpokládá se, že Mezinárodní trestní soud bude tuto interpretaci respektovat.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalbDefinice zločinu agrese/bo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalCo se týče samotné definice, článek 8 bis odst. 1 uvádí, že „i[…] zločin agrese znamená plánování, přípravu, zahájení nebo provedení bútočného činu/b, který svou bpovahou, závažností a rozsahem/b zakládá bzjevné porušení Charty Organizace spojených národů/b, osobou bv postavení/b, které jí umožňuje efektivně vykonávat kontrolu nad státem nebo řídit jeho politické nebo vojenské akce/i“ [zdůraznění přidáno]. Když začneme od konce, je namístě vyzdvihnout, že relevantní osoba musí být vnbsp;určitém postavení (tzv. ileadership clause/i) a bude se tedy typicky jednat o představitele států a vlád. Dále je třeba si všimnout, že pro kvalifikaci zločinu agrese by útočný čin (iact of aggression/i) musel svojí povahou, závažností a rozsahem založit zjevné porušení Charty OSN. Znbsp;dalšího textu je patrné, že musí být splněny alespoň dva znbsp;těchto tří uvedených předpokladů.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalPodmínka, která činí jurisdikci soudu vůči zločinu agrese relativně úzkou, je nutnost zjevného porušení (imanifest violation/i) Charty OSN. Co to znamená? Definice obsažená vnbsp;kampalském dodatku to nijak nespecifikuje. Touto otázkou jsem se zabýval vnbsp;článku před několika lety (a href=http://www.rozkotova.com/ebooks/cyil2015/files/assets/basic-html/page-91.htmlManifest Violation of the UN Charter/a) a dospěl jsem knbsp;závěru, že tím bude mimo jurisdikci soudu veškerá „šedá zóna“, tedy sporné případy ozbrojených intervencí, ve kterých je možné předložit racionální právní argumenty ve prospěch legality dané intervence, a to včetně tzv. humanitárních intervencí. Kromě toho si rovněž lze představit případ, který do této šedé zóny nepatří, avšak jeho povaha, závažnost a rozsah (resp. jejich kombinace) nebude odpovídat zjevnému porušení Charty OSN. Je tedy třeba říci, že určité útočné činy mohou být podle mezinárodního práva ilegální, avšak nebudou dosahovat onoho zjevného porušení Charty OSN.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalMezinárodní trestní soud tedy bude mít jurisdikci pouze vůči útočným činům, jejichž porušení zákazu použití síly (čl. 2 odst. 4 Charty OSN) není sporné, slovy kampalského dodatku je tedy zjevné. Ve výše uvedeném článku jsem hodnotil několik útočných činů znbsp;minulosti za účelem zjištění, zda by naplnily novou definici agrese, kdyby proběhly po její aktivaci. Události jako Jugoslávie 1999, Afghánistán 2001 nebo Libye 2011 by se pravděpodobně nacházely pod prahem zjevného porušení, naproti tomu události typu Kuvajt 1990, Irák 2003 a Ukrajina (Krym) 2014 by se pravděpodobně nacházely nad ním. To uvádím pouze pro ilustraci, jelikož dané případy snbsp;ohledem na časovou jurisdikci nebude Mezinárodní trestní soud nikdy řešit. Je však zřejmé, že vzhledem k vágnímu termínu „zjevné porušení“ budou mít soudci Mezinárodního trestního soudu významný prostor pro interpretaci a hodnocení sporných případů.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalVnbsp;rámcinbsp;definice je rovněž potřeba uvést čl. 8 bis odst. 2, který specifikuje, co je považováno za „útočný čin“. Odstavec zmiňuje rezoluci Valného shromáždění OSN 3314 (XXIX) z roku 1974, která definovala útočný čin čili akt agrese (nikoliv tedy zločin agrese). Výčet možných forem útoků byl demonstrativní. Nová definice výčet převzala (vpád nebo útok ozbrojených sil, bombardování atd.), není však zřejmé, zda je vnbsp;současné definici výčet stále demonstrativní, nebo taxativní. I na to existují různé právní názory snbsp;podstatnými důsledky v praxi. Je totiž třeba zdůraznit, že výčet v daném ustanovení neobsahuje kybernetické útoky, jež mohou mít vnbsp;současné době nedozírné následky.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalbPodmínky výkonu jurisdikce/bo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalKonkrétní případ může být před Mezinárodním trestním soudem (obecně podle Římského statutu) zahájen třemi způsoby: oznámením státu, žalobkyní znbsp;vlastní iniciativy, a Radou bezpečnosti OSN. Kromě toho, že čl. 8 bis obsahuje definici zločinu, nová úprava určuje také specifické podmínky jurisdikce nad zločinem agrese. Článek 15 bis definuje postup pro zahájení oznámením státu nebo žalobkyní.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalPokud žalobkyně shledá, že existuje opodstatněný důvod zahájit vyšetřování zločinu agrese, nejprve prověří, zda Rada bezpečnosti OSN určila, že byl dotčeným státem spáchán útočný čin. Pokud Rada bezpečnosti takové určení provede, může žalobkyně zahájit vyšetřování zločinu agrese. Toto ustanovení je určitým kompromisem, jelikož řada států tvrdila, že vnbsp;souladu s Chartou OSN by měla mít vnbsp;určení útočného činu Rada bezpečnosti určitou roli. Je však namístě uvést, že se jedná o jistý politický aspekt v soudním řízení, jelikož Rada bezpečnosti je orgánem politickým.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalNa druhou stranu je povzbuzující, že potvrzení útočného činu Radou bezpečnosti není jedinou možností, jak lze případ řešit. Pokud totiž takové určení Radou bezpečnosti není provedeno do 6 měsíců po datu oznámení, žalobkyně může zahájit vyšetřování zločinu agrese za podmínky, že přípravný úsek soudu (iPre-Trial Division/i) zahájení vyšetřování zločinu agrese povolí. Přípravný úsek sestává znbsp;šesti soudců, a nikoliv ze tří, jako přípravný senát, který povoluje zahájení vyšetřování vnbsp;případě původních tří zločinů. Jedná se tedy o cestu, jak zahájit vyšetřování i vnbsp;případě absence podpory Rady bezpečnosti.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalJedním dechem je však třeba dodat, že stát, na který se jurisdikce soudu nad zločinem agrese vztahuje, se může znbsp;této jurisdikce opt-outovat, a to podáním relevantního prohlášení tajemníkovi soudu. Knbsp;tomuto samozřejmě musí dojít před případným útokem. Možnost opt-outu tedy novou definici určitým způsobem oslabuje. Na druhou stranu je možné, že díky této úpravě se více států nebude zdráhat ke kampalskému dodatku přistoupit.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalČlánek 15 ter poté definuje podmínky pro výkon jurisdikce nad zločinem agrese vnbsp;případě zahájení oznámením Radou bezpečnosti. Vnbsp;takové situaci už žalobkyně nemusí zjišťovat názor Rady, jelikož ten byl vyjádřen na samém počátku. V této souvislosti je však důležité zmínit podstatný rozdíl mezi zahájením smluvní stranou či žalobkyní, a zahájením Radou bezpečnosti OSN. Pokud dá oznámení knbsp;vyšetřování Rada bezpečnosti, neomezuje se jurisdikce soudu na smluvní strany a je možné vyšetřovat i zločin agrese spáchaný občanem nesmluvní strany Římského statutu. To je varianta, kterou si lze vnbsp;budoucnu reálně představit.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalbJe sklenice poloprázdná, nebo poloplná?/b/divdiv class=MsoNormalČeská republika přistoupila ke kampalskému dodatku o zločinu agrese vnbsp;roce 2015 a vnbsp;současné době (červen 2018) má dodatek 35 smluvních stran. Je přijatá definice zločinu agrese silná? Nikoliv. Definice pokrývá pouze jednání, které jednoznačně porušuje zákaz použití síly vůči jiným státům, sporné případy šedé zóny tedy zůstávají pod sjednaným vysokým prahem. To samo o sobě není nutně špatně. Mezinárodní trestní soud má řešit pouze ty nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva a rovněž znbsp;praktického hlediska umožňuje přísná definice více státům, aby se připojily.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalNěkolik dalších faktorů novou úpravu oslabuje, např. možnost opt-outu, závěr aktivační konference, podle něhož bude mít soud jurisdikci pouze vůči občanům států, které se ke kampalskému dodatku připojily, a rovněž otázka, zda je výčet útočných činů vnbsp;definici úplný, což ovlivňuje možnost zahrnutí kybernetického útoku mezi útočné činy. Mnohé bude nutné vyjasnit až v rámci rozhodovací praxe Mezinárodního trestního soudu.o:p/o:pbr /br //divdiv class=MsoNormalDefinice zločinu agrese měla být lépe a jasněji napsána, aby předešla řadě protichůdných (a právně možných) interpretací. Jedná se však o výsledek velmi složitého vyjednávání států snbsp;mnoha protichůdnými zájmy. Přitom jak vnbsp;roce 2010 vnbsp;Kampale, tak vnbsp;prosinci 2017 vnbsp;New Yorku byla konečná rezoluce přijata až poslední jednací den, a to po půlnoci. Je otázkou, jestli byl reálnou alternativou lepší text, anebo žádný text. Podle mého názoru je namístě být ohledně přijaté definice mírným optimistou a mít radost znbsp;toho, že dne 17. července 2018, vnbsp;den dvacátého výročí přijetí Římského statutu, učiníme další dlouho očekávaný krok správným směrem.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalbr /br //divdiv class=MsoNormaliAutor působil jako Visiting Professional unbsp;soudního senátu Mezinárodního trestního soudu vnbsp;Haagu (říjen 2017–duben 2018)./io:p/o:p/divdiv class=MsoNormalbr //divdiv class=MsoNormaluZdroje/uo:p/o:p/divdiv class=MsoNormalAkande, Dapo. a href=https://www.ejiltalk.org/the-icc-assembly-of-states-parties-prepares-to-activate-the-iccs-jurisdiction-over-the-crime-of-aggression-but-who-will-be-covered-by-that-jurisdiction/The ICC Assembly of States Parties Prepares to Activate the ICC’s Jurisdiction over the Crime of Aggression: But Who Will be Covered by that Jurisdiction?/aEJIL: Talk! 26 June 2017.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalAkande, Dapo. a href=https://www.ejiltalk.org/the-international-criminal-court-gets-jurisdiction-over-the-crime-of-aggression/The International Criminal Court Gets Jurisdiction Over the Crime of Aggression/a. EJIL: Talk! 15 December 2017.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalBarriga, Stefan. a href=https://www.ejiltalk.org/the-scope-of-icc-jurisdiction-over-the-crime-of-aggression-a-different-perspective/The scope of ICC jurisdiction over the crime of aggression: a different perspective./aEJIL: Talk! 29 September 2017.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalHorňáčková, Kristina. Mezinárodní trestní soud může stíhat jednotlivce odpovědné za zločin agrese. Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci, 2017, roč.nbsp;10, č.nbsp;1, s.nbsp;3-5.nbsp;o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalKreß, Claus. On the Activation of ICC Jurisdiction over the Crime of Aggression. Journal of International Criminal Justice, Volume 16, Issue 1, 1 March 2018, Pages 1–17.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalLhotský, Jan. Manifest Violation of the UN Charter.nbsp;Czech Yearbook of Public amp; Private International Law, roč.nbsp;6, č.nbsp;1, 2015, s.nbsp;77-90.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalUrbanová, Kristýna. The Kampala Agreement on Crime of Aggression and Responsibility for Cyber-attacks. Czech Yearbook of Public amp; Private International Law, roč.nbsp;6, č.nbsp;1, 2015, s.nbsp;103-114.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalResolution ICC-ASP/16/Res.5: Activation of the jurisdiction of the Court over the crime of aggression (2017)o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalResolution RC/Res.6: The Crime of Aggression (2010)o:p/o:p/divdiv class=MsoNormalRome Statute of the International Criminal Court (1998)o:p/o:pbr /br /div class=MsoNormaluFotografie/u/divdiv class=MsoNormalSocha před OSN v New Yorku, autor: Jan Lhotskýo:p/o:p/div/divbr /