Jiné právo

ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE PRÁVO JE „SOUBOREM PLATNÝCH PRÁVNÍCH NOREM“. SKUTEČNÉ PRÁVO JE JINÝ SVĚT: JE TO INTELEKTUÁLNÍ VÝZVA, KONTEXT, ZÁBAVA, UMĚNÍ, POSLÁNÍ, ŽIVOT… TENTO BLOG PŘINÁŠÍ NOVINKY A NÁHODNÉ POSTŘEHY ZE SVĚTA JINÉHO PRÁVA.

Jan Lhotský: Umělá inteligence a lidská práva – obor budoucnosti?

2. 4. 2020, 10:30 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

Moderní technologie se stávají součástí našich životů v takové míře, že si to ani neuvědomujeme. Ještě před pár lety bychom si neuměli představit, že jednou budeme moci mít každý svůj dron, polovinu práce za nás vyřeší počítač a do zaměstnání nás doveze samořiditelné auto, takže se cestou budeme moci nasnídat nebo si ještě pospat. Moderní technologie nám pomáhají. Každá mince má však dvě strany. Na bruselské konferenci se sešli přední světoví experti, aby právě tuto odvrácenou stranu prodiskutovali. Jaké hrozby tedy základním právům hrozí?br /diva name=’more’/abr //divdivdivZmínění odborníci se na konferenci však nesešli fyzicky, jelikož probíhala ve dnech 12. a 13. března, tudíž na počátku současné pandemie, a tak většina řečníků i návštěvníků zvolila formu videokonferenční účasti – také technologické vymoženosti 21. století. Akci pořádala německá organizace ERA (Europäische Rechtsakademie) a pozvala řečníky z různých oblastí, od IT a sociálních sítí, přes akademiky a právníky zabývající se lidskými právy, až po představitele Evropského soudu pro lidská práva./divdivbr //divdivbAlgoritmická předpojatost/b/divdivbr //divdivKonferenci zahájil Jakub Kotowski, který se zabývá technologickými inovacemi a umělou inteligencí v soukromém sektoru. Uvedl příklad etického dilematu naprogramování samořiditelných aut, které se v krizovém okamžiku budou muset rozhodnout, zda mají srazit dítě, nebo starého člověka. Jinou zajímavostí byl chatovací robot vyvinutý Microsoftem, který byl naprogramován, aby se od ostatních diskutujících uměl učit. Za velmi krátkou dobu se z něj však stal robo-rasista./divdivbr //divdivProblém umělé inteligence tedy tkví v tom, že může mít (a často má) nezamýšlené následky. K nim dochází, pokud je naprogramován určitý cíl a počítač může libovolně přizpůsobit další proměnné, aby stanoveného cíle dosáhl. Vzniká tak tzv. algoritmická předpojatost (algorithmic bias). V případě softwaru, jehož účelem je usnadnit na základě stanovených kritérií personálnímu oddělení výběr vhodných uchazečů, se tak může jednoduše stát, že bude diskriminovat ženy nebo menšiny. Přednost tak dostanou bílí muži./divdivbr //divdivNásledoval Daniel Schönberger, šéf právníků v Googlu pro Švýcarsko a Rakousko. Ten vysvětlil, že umělá inteligence (artificial intelligence, AI) spočívá ve snaze učinit věci chytrými. Termín tedy neoznačuje žádného humanoidního robota. Kromě AI je důležitý také machine learning (někdy překládaný jako strojové učení), což je oblast, která umožňuje počítačům, aby se učily z určitých dat bez výslovného naprogramování. Machine learning je tak pouze určitou podmnožinou AI. Google využívá umělou inteligenci v celé řadě svých produktů a ve spoustě oblastí (např. zdravotnictví) je její využití velmi přínosné. S mocí, kterou AI přináší, však podle něj musí jít ruku v ruce i patřičná míra odpovědnosti. Proto Google vytvořil interní AI principy, podle kterých je například testováno, zda jeho produkty nemají onu zmíněnou předpojatost./divdivbr //divdivOba úvodní řečníci se shodli, že oblast AI by měla být určitým způsobem dále regulována./divdivbr //divdivbNenávistné projevy na Facebooku/b/divdivbr //divdivPokračovala Michela Palladino z Facebooku, která vysvětlovala, jak má Facebook nastavenou politiku nenávistných projevů (hate speech). Ty jsou zakázané, avšak diskuzi (někdy i nevhodnou) Facebook samozřejmě sankcionovat nechce, jelikož samotným účelem využívání platformy je komunikace mezi lidmi. Pokud by však například někdo zveřejnil fotografii, na které drží osoba transparent s nápisem „Keep Syrians out“, Facebook by příspěvek automaticky odstranil. Když ale někdo uveřejní tentýž obrázek, ke kterému však připojí svůj nesouhlasný komentář, Facebook daný příspěvek na platformě ponechá. V rámci dalšího příkladu byl uveden příspěvek „Austria is a fucked up country“, který Facebook neodstraní, ovšem větu „Austrians are lazy people. They should all be beaten.“ již ano./divdivbr //divdivFacebook pro takové selektování používá machine learning, který zhodnotí obsah a rozřadí jej do jedné ze tří skupin – buď je v pořádku a příspěvek nechá, nebo je nenávistný, tak jej automaticky odstraní. Hraniční případy pak posílá na přezkum ze strany zaměstnanců. Právě tuto třetí skupinu se daří s vylepšováním programů redukovat./divdivbr //divdivRozlišování však vůbec není jednoduché, jelikož algoritmy musí umět rozeznat například komentáře ze zimních radovánek typu „My friends are killing it!“ jako neškodné./divdivbr //divdivV případě odstranění příspěvku se tato informace objeví na telefonu a uživatel může požádat o revizi daného rozhodnutí. Tím se Facebook také soustavně učí, v jakých oblastech jeho algoritmy v hodnocení projevu chybují./divdivbr //divdivZajímavá byla rovněž následná diskuze. Tazatel se zajímal o problém šíření nenávistných projevů přes Facebook v Myanmaru v roce 2017, které vedly k rozsáhlému páchání zločinů vůči etnické menšině Rohingů. Představitelka Facebooku uvedla, že od té doby proběhla řada vylepšení, ale že k této konkrétní věci nemá dostatek informací. Rovněž byla položena otázka na rozdílné komunitní standardy Facebooku – zda by fotografii dvou líbajících se mužů například v Belgii ponechal, ale v Afghánistánu stáhnul. Odpověď tuto domněnku potvrdila; jelikož Facebook respektuje právo konkrétních států, danou fotografii by neuveřejnil pouze v zemi, ve které by to bylo protiprávní. Další dotaz se týkal šíření dezinformací a fake news a možnosti zavedení nějakého fact-checkingu. Tato oblast se však již netýká nenávistných projevů, a tak podle řečnice spadá spíše pod svobodu projevu./divdivbr //divdivbPatří budoucnost robo-soudcům?/b/divdivbr //divdivNásledujícím řečníkem byl Tanel Kerikmäe z Talinské technologické univerzity – tedy z Estonska, které je známé svou pokročilou digitalizací prakticky ve všech oblastech fungování státní správy. Estonsko v rámci takzvané e-justice zavedlo centrální informační systém pro složky státu využívající informace z oblasti justice. Zprovoznilo také soudní informační systém, který zahrnuje informace od registrace jednotlivých případů, přes přidělování případů soudcům, až po publikaci rozsudků. Profesor Kerikmäe se věnoval tématu, zda a do jaké míry mohou roboti nahradit rozhodování v tradičních právnických profesích./divdivbr //divdivV řadě oblastí se AI u právnických profesí používá již dnes, otázkou ovšem je, kam až tento trend dojde. V této souvislosti byl zmíněn výzkum University of Alberta, který vyvinul algoritmus pro úspěšné složení advokátních zkoušek. Zatímco skuteční právníci měli úspěšnost 85 %, úspěšnost AI dosahovala 94 %./divdivbr //divdivNa některých místech v Číně se například již zavádí internetová soudní řízení, především v oblasti elektronického obchodování. AI také již pomáhá v oblasti vymáhání práva, například v otázkách praní špinavých peněz, identifikace kradených aut nebo dětské pornografie na internetu. Co se týče používání technologie rozlišování obličejů ze strany policie, kupříkladu Britské soudy rozhodly, že samotné používání této technologie není v rozporu s ochranou soukromí./divdivbr //divdivNa druhou stranu Evropský parlament se vyjádřil kriticky, jelikož nasazení AI by v určitých případech mohlo narušit právo na spravedlivý proces. Podle formálního vyjádření tohoto orgánu musí justiční systém zůstat v rukou lidských prokurátorů a soudců./divdivbr //divdivJako soft-law byla v rámci Rady Evropy vytvořena a href=https://rm.coe.int/ethical-charter-en-for-publication-4-december-2018/16808f699cEvropská etická charta o využití AI v soudních systémech/a, mezi jejíž principy patří dodržování základních práv, nediskriminace, kvalita a bezpečnost, transparentnost a nestrannost, stejně jako potřeba zůstat pod kontrolou lidského uživatele./divdivbr //divdivNa závěr hovořil Kerikmäe rovněž o nebezpečí algoritmické předpojatosti. AI systémy jsou například využívány k hodnocení rizika orgány činnými v trestním řízení ve velké většině států USA. Výstupy slouží jako doporučení soudcům, zda mají obviněnou osobu propustit na kauci, nebo nikoliv. Systémy však mají tendenci u bělochů doporučovat spíše ponechání na svobodě a u Afroameričanů opak.nbsp;/divdivbr //divdivUvedený řečník vidí prostor pro podporu ze strany AI spíše u procesního práva nežli u práva hmotného. AI by se podle něj měla v soudnictví využívat jako nástroj pro předvídatelnost. Měla by do určité míry doplnit rozhodování lidí a případně odhalit či napravit tendenční rozhodování lidských soudců. Sloužit má ale spíše v limitovaných oblastech, ve kterých může ulehčit práci právníkům jako konečným rozhodovatelům, kteří musí být nadáni určitou kombinací lidských dovedností./divdivbr //divdivbMožnost stínového rozhodnutí AI/b/divdivbr //divdivPařížský právník Dan Shefet specializující se na AI a lidská práva uvedl, že by podle něj soudci neměli být nahrazeni roboty, avšak argumentoval ve prospěch toho, aby robot mohl paralelně vyjádřit druhý „názor“. Soudci jsou totiž lidé a jako takoví mohou podléhat určitým emocím nebo v určitých případech rozhodovat iracionálně – zkrátka chybovat./divdivbr //divdivPro ilustraci uvedl případ z oblasti trestního práva; Sally Clark byla ve Velké Británii odsouzena za vraždu svých dvou synů, a to na základě chybných statistických údajů poukazujících na extrémně nízkou pravděpodobnost jejich úmrtí z jiného důvodu. Obdobný případ se stal v Nizozemí – Lucia de Berk byla zdravotní sestra, při jejíž službě zemřelo několik pacientů. Řečník tedy apeloval, že možnost druhého závěru ze strany AI by mohla snížit četnost justičních omylů./divdivbr //divdivArgumenty některých technologických gigantů, že nenávistné projevy lze pouze obtížně kontrolovat, považuje za liché. Připustit je by totiž znamenalo, že úspěch ospravedlňuje újmu. To podle něj nelze akceptovat – pokud chce být někdo úspěšný, musí zařídit patřičnou kontrolu kvality od samého počátku./divdivbr //divdivbŠtrasburský soud a nenávistné projevy na internetu/b/divdivbr //divdivAlexander Misic z Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se pak zaměřoval na odpovědnost internetových zprostředkovatelů jako jsou vyhledávače (např. Google) nebo sociální sítě (např. Facebook). Tyto platformy, stejně jako státy, zavádějí politiky k respektování lidských práv. Musí se přitom vypořádat s konfliktem mezi čl. 8 (respektování soukromého a rodinného života) a čl. 10 (svoboda projevu) Evropské úmluvy o lidských právech./divdivbr //divdivPředstavitel štrasburského soudu vysvětloval případ a href=https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-155105%22]}Delfi AS proti Estonsku/a, podle kterého zásah státu proti nenávistným komentářům na internetu nepředstavoval podle ESLP porušení svobody projevu. Následně se věnoval rozsudku, který vzhledem k dlouhému maďarskému názvu označoval jako a href=https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-160314%22]}MTE proti Maďarsku/a, ve kterém šlo o komentáře urážlivé, avšak nikoliv nenávistné. ESLP tak rozhodl, že následný zásah státu představoval porušení svobody projevu./divdivbr //divdivKromě toho stojí za zmínku, že ESLP na svém webu vydal přehledný soupis relevantní judikatury týkající se jak a href=https://www.echr.coe.int/Documents/FS_New_technologies_ENG.pdfnových technologií/a, tak a href=https://www.echr.coe.int/Documents/FS_Hate_speech_ENG.pdfnenávistných projevů/a./divdivbr //divdivbiSoft-law/i Evropské unie a Rady Evropy/b/divdivbr //divdivJuraj Sajfert z Vrije Universiteit Brussel následně vysvětlil kroky, které v této oblasti činí Evropská unie a Rada Evropy. EU prezentovala závěry vysoké expertní skupiny o AI v dubnu 2019 v podobě a href=https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/ethics-guidelines-trustworthy-aietické směrnice/a o důvěryhodné AI a Rada Evropy vydala v lednu 2019 a href=https://rm.coe.int/guidelines-on-artificial-intelligence-and-data-protection/168091f9d8směrnici k AI a ochraně dat/a a v září pak zřídila Výbor k umělé inteligenci a lidským právům (CAHAI, souhrn z prvního zasedání zástupkyně ČR Moniky Hanych si lze přečíst v a href=https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/bulletin_prosinec2019.pdfBulletinu lidských práv z prosince 2019/a, s. 9).nbsp;/divdivbr //divdivV rámci diskuze se pak Sajfert vyjadřoval k využití technologie na rozpoznávání obličejů. Tu je podle něj možné rozdělit do tří kategorií. První slouží k pouhému ověření osoby – například letištnímu personálu pomůže identifikovat, zda se skutečně jedná o osobu na pasové fotografii. To je v pořádku. U druhé kategorie se jedná o identifikaci osoby na základě údajů z CCTV kamer, které například mohou napomoci dopadnout pachatele. To je již riskantnější, ale stále lze takové užití odůvodnit. U třetího typu se však jedná o permanentní sledování společnosti na základě rozlišování obličejů, fungující stejně jako otisky prstů s celospolečenskou databází. Tento způsob užití by měl být podle uvedeného akademika zakázán./divdivbr //divdivProfesorka Nathalie Smuha se následně věnovala strategii Evropské unie, jejíž aktivity v této oblasti zatím měly spíše podobu soft-law. Je zřejmé, že EU bude v blízké budoucnosti stát před úkolem přijít s právní úpravou rozvoje AI rovněž ve formě hard-law./divdivbr //divdivbCo nás čeká?/b/divdivbr //divdivTechnologické vymoženosti, které známe jen ze sci-fi, jsou za dveřmi. Buď se plánují, nebo v Silicon Valley již fungují, jen o tom ještě nevíme. Právo takový vývoj samozřejmě nemůže předjímat, ale mělo by na něj umět včas reagovat. Řada řečníků uváděla, že jasná pravidla by jim spíše ulehčila práci. Vzhledem k algoritmické předpojatosti a jiným hrozbám je potřeba právní regulace evidentní. Je tedy možné, že tak jako jsme se v oblasti ochrany osobních údajů nedávno dočkali nařízení GDPR, dočkáme se v budoucnu podobného vyjasnění pravidel v oblasti AI./divdivbr //divdivCestu k němu však není namístě uspěchat – diskuze a definování soft-law principů jsou slibnými prvními krůčky na cestě k umělé inteligenci, která nám bude sloužit, ale která nás nepřeroste./div/divdivbr //div



Jan Vučka: Radost přichází z EU

27. 3. 2020, 11:47 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

Jak se pozná vtip tzv. kameňák?br /a name=’more’/a Uveďme plný text návrhu usnesení, předloženého Evropskému parlamentu dne 5. března 2020:br /br /iNÁVRH USNESENÍ/ibr /ipředložený v souladu s článkem 143 jednacího řádu o Evropském dni optimismu/ibr /iRuža Tomašić, Andris Ameriks, Romana Tomc, Rosanna Conte, Tonino Picula, Maria Grapini, Željana Zovko, Sunčana Glavak, Emmanouil Fragkos, Biljana Borzan, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Nicola Procaccini, Ivan Vilibor Sinčić, Jadwiga Wiśniewska, Andżelika Anna Możdżanowska, Margarita de la Pisa Carrión, Eugen Tomac, Valdemar Tomaševski/ibr /iB9-0127/2020/ibr /ibr //ibiNávrh usnesení Evropského parlamentu o Evropském dni optimismunbsp;/i/bbr /ibr //iiEvropský parlament,nbsp;/ibr /i– s ohledem na článek 143 jednacího řádu,nbsp;/ibr /ibr //iiA. vzhledem k tomu, že optimismus je měřitelnou ekonomickou kategorií, která má přímý dopad na obecnou hospodářskou činnost; vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že deprese a úzkostné poruchy stojí celosvětové hospodářství každý rok jednu miliardu USD;nbsp;/ibr /iB. vzhledem k tomu, že podle výzkumu prováděného WHO se deprese do roku 2030 stane nejrozšířenějším onemocněním na světě; vzhledem k tomu, že počet osob s depresemi a úzkostnými poruchami každým rokem dramaticky stoupá: zatímco v roce 1990 bylo diagnostikováno 416 milionů případů, v roce 2013 to bylo již 615 milionů případů; vzhledem k tomu, že ze zjištění vyplývá, že optimistické naladění souvisí s nižším kardiovaskulárním rizikem a že prosazování optimismu a snižování pesimismu může mít pozoruhodně velký význam z hlediska preventivní zdravotní péče;nbsp;/ibr /ibr //ii1. vyzývá Komisi, aby vyhlásila 27. květen „Evropským dnem optimismu“, jehož hlavním účelem by měla být propagace optimismu jakožto prostředku, který napomáhá vytvářet příznivější společenské klima, zdravější životní podmínky a celkovou prosperitu a pohodu.nbsp;/ibr /br /(originál a href=https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/B-9-2020-0127_CS.htmlzde/a)br /br /Jsem si jist, že vyhlášení Evropského dne optimismu vyřeší celoevropský problém s depresemi, stejně jako se díky lisabonské strategii stala z EU nejkonkurenceschopnější ekonomika světa (mělo podle plánu nastat do roku 2010).br /Jak pravil klasik: „snad v pětiletce páté …“



Martina Grochová a Ľubomír Majerčík: Kdo je pánem mezinárodních smluv aneb soudci ESLP právě novelizovali Evropskou úmluvu

17. 3. 2020, 15:14 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Včera Evropský soud pro lidská práva podle čerstvé a href=https://hudoc.echr.coe.int/app/conversion/pdf?library=ECHRamp;id=003-6666795-8866184amp;filename=ECHR%20is%20taking%20exceptional%20measures.pdf%C2%A8tiskové zprávy/a přijal v souvislosti s aktuální epidemií koronaviru několik výjimečných opatření. Zejména pozastavil běh lhůt, včetně té nejdůležitější. Podle čl. 35 odst. 1 a href=https://echr.coe.int/Pages/home.aspx?p=basictextsamp;c=Evropské úmluvy o ochraně lidských práv/a může být stížnost podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné (vnitrostátní) rozhodnutí. To už od včerejška neplatí./span/spanbr /a name=’more’/aspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;o:p/o:p/span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Tento krok je vnbsp;současné situaci pochopitelný, zároveň však značně problematický, a to hned z několika důvodů. V první řadě se z tiskové zprávy, která je jediným oficiálním zdrojem informací o mimořádných opatřeních, sice dozvídáme, že byla určitá opatření přijata, řada dalších podstatných informací však chybí. Tisková zpráva ve své stručnosti neuvádí, kdo přesně je onen „Evropský soud pro lidská práva“, který o nich rozhodnul. Bylo to plénum soudu, předseda, tajemník nebo jiné těleso? Jakou většinou bylo přijato? A na jakém právním základě? Z čeho ten, kdo k vydání opatření přistoupil, dovozoval svou pravomoc tak učinit? Podepsat a ratifikovat Úmluvu mohou jen členové Rady Evropy (čl. 59 Úmluvy), výhrady knbsp;ní vznést titíž (čl. 57), vypovědět ji mohou Vysoké smluvní strany (čl. 58). Závěrečná ustanovení Úmluvy pamatují též na pravomoci Výboru ministrů dle a href=https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/001Statutu Rady Evropy/a (čl. 54). Oporu pro takové jednání nenajdeme ani v a href=https://echr.coe.int/Pages/home.aspx?p=basictexts/rulesamp;c=Pravidlech Soudu/a.o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Úmluva byla doposud měněna co do hmotněprávních i procesních pravidel 16 protokoly schvalovanými a ratifikovanými jako mezinárodní smlouvy členskými zeměmi Rady Evropy. Knbsp;tomu ale včera nedošlo, nesešel se ani Výbor ministrů.span style=mso-spacerun: yes;nbsp; /spanPřipomeňme přitom, jak složité je běžně upravit lhůtu pro podávání stížností. Podle článku 4 a href=https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/213Protokolu č. 15 k Úmluvě/a má být lhůta pro podávání stížností zkrácena z šesti měsíců na čtyři. Tento protokol z roku 2013 však dosud není účinný. Podle jeho článku 7 je totiž nezbytné, aby uplynuly tři měsíce od data, kdy všechny smluvní státy vyslovily svůj souhlas s tím, že budou protokolem vázány. Článek 4, který délku lhůty upravuje, pak bude účinný až o šest měsíců později. Je tedy namístě pozastavit se nad příkrým kontrastem mezi situací, kdy na účinnost Protokolu č. 15 čekáme již sedm let a vyžadujeme souhlas od všech smluvních stran, a situací, kdy na základě rozhodnutí, o němž nevím, kdo a na jakém podkladě jej vydal, se najednou mění (resp. staví) lhůta pro podání stížnosti ze dne na den.o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Mezinárodní právo sice pamatuje i na to, že mohou nastat mimořádné situace, kdy bude třeba (dočasně) nevyžadovat plnění určitých závazků, včetně těch lidskoprávních, takové rozhodnutí však náleží samotným smluvním stranám. a href=https://legal.un.org/ilc/texts/instruments/english/conventions/1_1_1969.pdfVídeňská úmluva o smluvním právu/a kodifikující mezinárodní obyčejové právo pamatuje vnbsp;čl. 62 na podstatnou změnu poměrů jako důvod pro přerušení provádění smlouvy. Tato úmluva je však adresovaná smluvním stranám, nikoli objektu smlouvy, a toto ustanovení míří jiným směrem. Zároveň Výbor OSN pro lidská práva klade ve svém a href=https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CCPR%2fC%2f21%2fRev.1%2fAdd.11amp;Lang=enobecném komentáři knbsp;mimořádným situacím/a důraz na „zásadu legality a právního státu vnbsp;časech, kdy jsou nejvíce potřeba“span style=background: white; color: black;. Také samotná Úmluva pamatuje na to, že v případě ohrožení může být nezbytné odstoupit od určitých závazků, které stanovuje. Takovou možnost dává článek 15 Úmluvy (který však dosud v souvislosti s koronavirovou epidemií žádný stát neaktivoval). Obdobně jako čl. 62 Vídeňské úmluvy i čl. 15 Úmluvy však oprávnění k takovému kroku přistoupit, adresují smluvním stranám, nikoliv mezinárodní organizaci jako předmět smlouvy./spano:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;span style=background: white; color: black;br //span/span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Tisková zpráva dále zmiňuje, že knbsp;pozastavení „šestiměsíčního pravidla“ dochází na jeden měsíc. Je určitě rozumné mimořádná opatření tímto způsobem limitovat (sunset clause), aby se znbsp;výjimky nestávalo pravidlo. Nechtěli bychom ale být vnbsp;kůži „Evropského soudu pro lidská práva“, který bude za měsíc rozhodovat, jestli výjimku prodloužit nebo se vrátit knbsp;normálu. Jaká kritéria pro své rozhodování zvolí? Ústup velkých zemí od krizových režimů, počet úmrtí za den, počet nakažených osob? Co když některé země budou stabilizované a ve Velké Británii bude situace kulminovat? Nebudeme podobný přístup očekávat i při nějaké další případné pohromě (např. požáry ve více evropských zemích?). Pomohlo by, pokud by tisková zpráva specifikovala, jaké konkrétní důvody soud k přijetí opatření vedly a neodkazovala pouze obecně na stávající koronavirovou epidemii.o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Ten, kdo rozhodnutí přijal, byl určitě veden dobrými úmysly. V zásadě lze kvitovat, že se Soud pokouší v této nelehké situaci vyjít stěžovatelům vstříc. Soud totiž může fungovat, pouze pokud je účinným způsobem přístupný stěžovatelům. Pošty byly sice v současné situaci uzavřeny pouze na Kypru, nicméně odesílání dopisů se jistě v této situaci komplikuje. Nelze však nepodotknout, že spíše než prodloužení lhůty o měsíc, by zřejmě stěžovatelům pomohlo, pokud by soud (alespoň dočasně) akceptoval též podání v elektronické podobě, což je koneckonců standardem většiny soudů v Evropě.o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;„Šestiměsíční pravidlo“ bylo dosud považováno za nedotknutelné. Existuje kolem něj masa judikatury, vykládající, jak mají stěžovatelé napříč Evropou přistupovat knbsp;počátku lhůty i konci lhůty. Řada jinak opodstatněných stížností byla odmítnuta kvůli jejímu nedodržení třeba jen o pár minut. Může se zdát, že tato úleva je přijata ve prospěch stěžovatelů. Jenže proti nim ve sporu nestojí nutně jen „zlé“ státy. Vnbsp;civilněprávním sporu je to třeba jiná soukromá osoba, která sice není účastníkem řízení před Soudem, nicméně případným rozsudkem a obnovou řízení může být citelně dotčena a spoléhá na právní jistotu. A ta je podkopána.span style=mso-spacerun: yes;nbsp; /spanNa okraj lze též dodat, že k žádným podobným opatřením dosud a href=https://curia.europa.eu/jcms/jcms/P_97552/nepřistoupil/a Soudní dvůr Evropské unie ani a href=https://www.icj-cij.org/enMezinárodní soudní dvůr/a.o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Evropský soud pro lidská práva porušil významné tabu. Tabu, že mezinárodní smlouvy nemohou být měněny jinak než smluvními stranami. Kdo jiný, než mezinárodní soud by měl tato pravidla respektovat? Skutečnost, že mezinárodní smlouvy jsou přijímány složitým a vnbsp;ústavách zakotveným způsobem, jim dodává legitimitu, slouží dělbě moci a vytváří mezinárodní „rule of law“. Líbivým krokem je nyní podkopána víra států, že jsou pány mezinárodních smluv. Není to poprvé, vnbsp;poslední době čím dál častěji můžeme sledovat emancipaci mezinárodních organizací počínaje tím, že někdy samy vznáší požadavky na zvýšení svých rozpočtů, po skutečnost, že státům vracejí/odmítají jejich „kandidáty“ do svých rozhodovacích těles. Jestli státy ztratí jistotu vnbsp;zaběhaná mezinárodní pravidla, budou méně ochotné knbsp;dalším závazkům přistupovat a ty stávající dodržovat. o:p/o:p/span/spanbr /span lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/span/divdiv class=MsoNormalspan lang=CSspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Nechceme kritizovat Evropský soud pro lidská práva za to, že se snaží v nelehké době vycházet vstříc stěžovateli, ale poukázat na to, že i dobré věci je potřeba dělat promyšleně a v souladu s pravidly, jinak mohou mít nezamýšlené důsledky. Nejenže se přijaté opatření může stát nebezpečným precedentem. V současné chvíli je přijímána řada pravidel a opatření ve všech členských státech Rady Evropy. Ta závažným způsobem zasahují do lidských práv, jsou přitom ale stanovována narychlo, malými skupinami osob, často bez vysvětlení a v časové tísni. Ze strany odborné veřejnosti je voláno po tom, aby se v této situaci, navzdory její závažnosti, nezapomínalo na zákonnost a přiměřenost přijatých opatření a na jejich odůvodňování. Kdo jiný, než Evropský soud pro lidská práva by měl jít státům příkladem?/span/span/div



Slavomíra Henčeková: Ještě jednou k anexi Krymu a ke svobodě projevu hoteliéra (tentokrát z Německa)

26. 2. 2020, 13:29 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div class=MsoNormal style=mso-outline-level: 1; text-align: justify;Vnbsp;ne příliš dávné době vzbudil rozruch nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. a href=https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Vedouci_OVVP/Agenda_de_Portavoz/2-3212-18.pdfII. ÚS 3212/18/a – iPrávo na svobodu projevu vnbsp;rámci podnikání (anexe Krymu), /io kterém psal následně Robert Zbíral i a href=https://jinepravo.blogspot.com/2019/05/anexe-krymu-lustrovani-rusu-v.htmlzde/a na Jiném právu a ještě dříve Štěpán Paulík, Kamila Abbasi a Svatava Veverková a href=https://pravo21.online/pravo/kriticka-reflexe-nalezu-v-nemz-se-ustavni-soud-zastal-hoteliera-vynucovani-nesouhlasu-s-okupaci-krymu-nepovazuje-za-diskriminacizde/a na Právo21 a mnozí další na sociálních sítích nebo někde jinde (jako např. Jan Wintr a href=https://www.seznamzpravy.cz/clanek/odmitl-ubytovat-rusy-kvuli-krymu-diskriminace-nebo-protest-72013zde/a, nebo např. zde a href=https://www.ceska-justice.cz/blog/se-stalo-se-muze-stat-nekolik-poznamek-k-nalezu-ustavniho-soudu-cr-ii-us-321218/na České justici/a). Reakce byly zejména kritické./divdiv class=MsoNormal style=mso-outline-level: 1; text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=mso-outline-level: 1; text-align: justify;span style=mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-weight: bold;Vnbsp;mé ne příliš dávné práci na analytickém oddělení Ústavního soudu jsem vnbsp;uplynulém měsíci narazila na jedno, resp. dvě rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, které se domnívám, že by vnbsp;debatě knbsp;tomuto rozhodnutí měla ještě zaznít. A tak jsem se rozhodla vám, věrným čtenářům Jiného práva, poskytnout rozbor tohoto rozhodnutí, který byl i součástí únorového bulletinu, který pravidelně vydává analytické oddělení Ústavního soudu, a nadto připojit několik vlastních poznámek, které se do bulletinu nevešly a ani vlastně úplně nehodily. Bude to dlouhé, ale snad i zajímavé, tak odpusťte./span/diva name=’more’/ao:p/o:pbr /div class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;b style=mso-bidi-font-weight: normal;span style=mso-bidi-font-size: 12.0pt;Odmítnutí hoteliéra ubytovat hosta znbsp;důvodu politické příslušnostio:p/o:p/span/b/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;Rozhodnutí sp. zn. a href=http://www.bundesverfassungsgericht.de/entscheidungen/rs20120912_2bvr139012.htmlspan style=color: windowtext; text-decoration: none; text-underline: none;BvR 879/12 zenbsp;dnenbsp;27. 8. 2019o:p/o:p/span/a/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;a href=https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2019/bvg19-064.htmlTisková zpráva/a / a href=https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Entscheidungen/DE/2019/08/rk20190827_1bvr087912.html;jsessionid=5AAB90B9BA1A79A312CB1B02E1417EB3.2_cid394text rozhodnutí/ao:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;i style=mso-bidi-font-style: normal;Okolnosti případuo:p/o:p/i/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;Manželka a href=http://www.udovoigt.de/Uda Voigt/aspan class=MsoHyperlinka/span, německého politika, vnbsp;rocích 1996 – 2011 předsedy extremistické, krajně pravicové politické strany Národnědemokratická strana Německa i style=mso-bidi-font-style: normal;(Nationaldemokratische Partei Deutschlands (/ia href=https://npd.de/i style=mso-bidi-font-style: normal;NPD/i/ai style=mso-bidi-font-style: normal;)), /isi pro období od 6. do 10. 12. 2009 zarezervovala vnbsp;hotelu a href=https://www.esplanade-resort.de/Esplanade/avnbsp;Bad Sarrow vnbsp;Německu wellness-pobyt, kterého se měla zúčastnit společně s manželem. Hotel pobyt nejdříve potvrdil, ale následně 19. 11. 2009 sdělil, že pobyt vnbsp;hotelu není možný a nabídl bezplatné storno, jakož i různé ubytovací alternativy. Na dotaz stěžovatele (Uda Voigta) udělil provozovatel hotelu dne 23. 11. 2009 stěžovateli absolutní zákaz pobytu vnbsp;daném hotelu do budoucna i style=mso-bidi-font-style: normal;(Hausverbot)/i. Ten vnbsp;dopise ze dne 8. 12. 2009 odůvodnil tak, že politické přesvědčení stěžovatele není slučitelné snbsp;cílem hotelu poskytnout každému hostu podle možností excelentní wellness zážitek. Stěžovatel se cítil tímto rozhodnutím diskriminován, na základě čeho podal žalobu, kterou se domáhal zrušení zákazu ubytování. Se svou žalobou neuspěl u prvostupňového zemského soudu i style=mso-bidi-font-style: normal;(Landgericht)/i ve Frankfurtu, ani u druhostupňového vrchního zemského soudu i style=mso-bidi-font-style: normal;(Oberlandesgericht)/ivnbsp;Braniborsku. Německý Nejvyšší soudní dvůr a href=http://juris.bundesgerichtshof.de/cgi-bin/rechtsprechung/document.py?Gericht=bghamp;Art=enamp;nr=59967amp;pos=0amp;anz=1žalobě vyhověl jen vnbsp;části/a, která se týkala již smluvně sjednaného termínu pobytu, potvrdil ale zákaz ubytování platný do budoucna. Právě proti němu podal stěžovatel ústavní stížnost knbsp;německému Spolkovému ústavnímu soudu. o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;i style=mso-bidi-font-style: normal;Znbsp;odůvodnění rozhodnutío:p/o:p/i/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;Spolkový ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou, protože nedosahovala ústavně-právní rovinu a nebylo tedy zasaženo do ústavních práv stěžovatele. Klíčovou otázkou byl dosah prozařování základních práv do civilního práva vnbsp;souvislosti se zákazem ubytování. Tuto otázku již německý Spolkový ústavní soud řešil vnbsp;nedávné době vnbsp;a href=https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Entscheidungen/DE/2018/04/rs20180411_1bvr308009.htmlrozhodnutí sp. zn. 1 BvR 3080/09 ze dne 11. 4. 2018/a. Toto rozhodnutí se týkalo nikoliv zákazu ubytování, ale zákazu vstupu stěžovatele na kterýkoliv německý fotbalový stadion i style=mso-bidi-font-style: normal;(/ia href=https://www.lto.de/recht/nachrichten/n/bverfg-1bvr308009-bundesweite-stadionverbote-mittelbare-drittwirkung-grundrechte-hausrecht-dfb/i style=mso-bidi-font-style: normal;Stadionverbot/i/ai style=mso-bidi-font-style: normal;)/i na více než dva roky kvůli tomu, že byl stěžovatel (domnělým) účastníkem výtržnosti při jednom fotbalovém setkání. Vnbsp;trestním řízení nebyla účast stěžovatele na výtržnosti prokázána. I v tomto případě se stěžovatel obrátil na Spolkový ústavní soud, aby posoudil, zda vnbsp;soukromoprávním vztahu mezi ním a provozovatelem fotbalového stadionu, který chtěl jako fanoušek navštěvovat, nedošlo knbsp;porušení jeho ústavních práv. Spolkový ústavní soud zde řešil otázku prozařování ústavních práv do soukromoprávních vztahů, resp. nepřímého účinku základních práv na soukromoprávní (horizontální) vztahy i style=mso-bidi-font-style: normal;(mittelbare Drittwirkung)./iZnbsp;hlediska ústavního práva bylo ve hře vlastnické právo provozovatele stadionu podle čl. 14 odst. 1 GG, jakož i ochrana stěžovatele před neopodstatněným rozdílným zacházením podle čl. 3 odst. 1 GG. Spolkový ústavní soud uvedl, že čl. 3 odst. 1 GG nepředstavuje žádný objektivní ústavní princip, znbsp;kterého by mělo vyplývat, že musí ve veškerých soukromoprávních vztazích být všichni účastnící rovní. Ke svobodě jednotlivce totiž patří svoboda rozhodnout se na základě vlastních preferencí, snbsp;kým a za jakých podmínek vstoupí do smluvního vztahu, resp. kdo a jak bude používat jeho majetek. Platí zde tedy privátní autonomie. Nicméně může i vnbsp;soukromoprávních vztazích být aplikován čl. 3 odst. 1 GG, jde-li o určité „specifické konstelace.“ Vnbsp;daném případě zejména nemůže provozovatel stadionu vyloučit někoho znbsp;účastí na fotbalových setkáních bez věcného důvodu. Je tedy potřebné vyvážit na jedné straně vlastnické právo provozovatele stadionu a znbsp;něj vyplývající možnost zakázat někomu vstup na stadion, a na druhé straně příkaz rovného zacházení. To je vnbsp;první řadě úlohou civilních soudů, které při svých rozhodnutích disponují značným diskrečním oprávněním. Spolkový ústavní soud do těchto rozhodnutí zasáhne pouze tehdy, dojde-li ke zjevné výkladové chybě, které důsledkem by bylo nesprávné posouzení významu dotčených základních práv. Civilní soudy tedy měly za úlohu posoudit, zda měl provozovatel pro udělení zákazu návštěv stadionu věcný důvod a zákaz tak nebyl libovolný, a také, zda při jeho uložení respektoval procesně-právní požadavky, ke kterým patří zpravidla i výslech dotčeného ještě před udělením zákazu. Výslech dotčeného vnbsp;tomto případě neproběhl. To ale podle Spolkového ústavního soudu není nutné vnbsp;každém případě, a zda jde právě o takový případ nebo nikoliv, přísluší posoudit civilním soudům. Věcný důvod pro udělení zákazu spočíval vnbsp;nebezpečí, že se dotčený vnbsp;budoucnu zúčastní výtržností při sportovních utkáních. Toto nebezpečí není pouze subjektivní, ale vztahuje se na objektivní okolnosti, mezi které patří právě účast na výtržnosti vnbsp;minulosti, vnbsp;důsledku které bylo vůči dotčenému zahájeno trestní řízení, které vnbsp;čase udělení zákazu navštěvovat stadion nebylo skončeno. I jeho zahájení již samo o sobě ale může být důvodem pro udělení zákazu navštěvovat stadion, jelikož nemusí být znbsp;hlediska zajištění bezpečnosti sportovních utkání pro provozovatele stadionuspan style=mso-spacerun: yes;nbsp; /spanpřiměřené vyčkávat jeho výsledku, potřebuje-li okamžitě přijmout přiměřená bezpečnostní opatření. Věcný důvod pro udělení zákazu návštěv stadionu také neodpadl ani po ukončení trestního stíhání dotčeného, ve kterém nebylo dokázáno, že dotčený sám spáchal trestný čin. Dotčený se vědomě pohyboval v blízkosti prostoru, ve kterém prokazatelně došlo knbsp;výtržnostem, a provozovatel stadionu měl oprávněné obavy znbsp;toho, že do budoucna přispěje knbsp;dalším výtržnostem. Každopádně je výsledkem tohoto rozhodnutí znbsp;hlediska analyzovaného případu zejména to, ženbsp;při určitých „specifických konstelacích“ dopadají základní práva a snbsp;nimi i rovnost podle čl. 3 GG i na soukromoprávní vztahy. o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;Vnbsp;této úvaze pokračoval Spolkový ústavní soud i vnbsp;případě Uda Voigta. Požadavky rovnosti podle čl. 3 odst. 1 GG dopadají na soukromoprávní vztahy pouze vnbsp;určitých „specifických konstelacích,“ které Spolkový ústavní soud vnbsp;tomto případě neshledal. Návštěva wellnes hotelu není ani události, která by do velké míry rozhodovala o účasti na společenském životě, a ani provozovatel hotelu neměl monopol vnbsp;této oblasti, ani žádnou strukturální nadřazenost, ale byl provozovatelem pouze jednoho znbsp;několika hotelů vnbsp;Bad Sarrow. Nebyly zde tedy žádné specifické konstelace, které by odůvodňovaly aplikaci čl. 3 odst. 1 GG, ani čl. 3 odst. 3 GG. Spolkový ústavní soud ale neposkytl žádný jednoznačný návod, kdy se má čl. 3 odst. 3 GG aplikovat vnbsp;soukromoprávních vztazích. Znbsp;a href=http://juris.bundesgerichtshof.de/cgi-bin/rechtsprechung/document.py?Gericht=bghamp;Art=enamp;nr=59967amp;pos=0amp;anz=1rozhodnutí Spolkového nejvyššího soudního dvora/a vyplývá, že vnbsp;důsledku uložení zákazu pobytu je stěžovatel omezen pouze ve svobodě organizování svého volného času i style=mso-bidi-font-style: normal;(Freiheitsgestaltung)/i, nikoliv vnbsp;organizování svého života i style=mso-bidi-font-style: normal;(Lebensgestaltung)/i. Navíc byl stěžovatel provozovatelem hotelu upozorněn na nemožnost ubytovat se vnbsp;tomto hotelu předem a ne například až při příchodu. Toto sdělení nebylo nijak spojeno snbsp;veřejnou stigmatizací. Vnbsp;okolí se navíc nachází množství jiných hotelů, kde by se stěžovatel mohl ubytovat. Vnbsp;nalézacím řízení nebylo prokázáno, že by byl stěžovatel vnbsp;důsledku svého politického přesvědčení bojkotován anebo vyloučen znbsp;veřejného života. Sám provozovatel hotelu stěžovateli výslovně nabídl jiné ubytovací alternativy vnbsp;okolí. Na straně hoteliéra poukázal Spolkový ústavní soud na jeho vlastnické právo vyplývající znbsp;čl. 14 odst. 1 GG a znbsp;něho vyplývající právo rozhodovat o tom, komu umožní užívat své vlastnictví, jakož i na svobodu podnikání podle čl. 12 odst. 1 GG. Nadto hoteliér uvedl, že jeho obchodním záměrem je poskytovat relaxační a volnočasové služby hostům a že se jako provozovatel hotelu obával, že se budou jiní hosté stěžovat, když vnbsp;hotelu potkají stěžovatele, který jen nedávno veřejně prezentoval svá polarizující politická přesvědčení. Provozovatel hotelu považoval za pravděpodobné, že se hosté budou stěžovat, budou protestovat, vnbsp;hotelu bude panovat napěti a mnozí své pobyty i zruší, pokud by souhlasil snbsp;pobytem stěžovatele. o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;Stěžovatelova základní práva tak podle Spolkového ústavního soudu nebyla porušena. Spolkový soud také výslovně uvedl, že vnbsp;tomto případě nevysvětlil podrobně obecnou aplikaci čl. 3 odst. 3 GG na soukromoprávní vztahy a nechal jí tedy vnbsp;obecné rovině otevřenou.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;bspan style=mso-bidi-font-style: italic;Poznámky à la srovnávací analýzao:p/o:p/span/b/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;i style=mso-bidi-font-style: normal;Diskriminační důvod o:p/o:p/i/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;Již Jan Wintr se ve svém /spana href=https://www.seznamzpravy.cz/clanek/odmitl-ubytovat-rusy-kvuli-krymu-diskriminace-nebo-protest-72013span style=mso-bidi-font-style: italic;povídání/span/aspan style=mso-bidi-font-style: italic; (od 10:11) správně zamýšlel nad tím, že zákaz diskriminace platí celkem určitě ve veřejnoprávních vztazích (ve vztahu stát – občan), a že je kontroverzní, kdy působí zákaz diskriminace vnbsp;soukromoprávních vztazích. Následně ale uzavřel, že se český zákonodárce celkem jasně vyjádřil vnbsp;§ 6 /spana href=https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-634span style=mso-bidi-font-style: italic;zákona o ochraně spotřebitele/span/aspan style=mso-bidi-font-style: italic;, že prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat, a tedy že jasně zakázal diskriminaci i v soukromoprávních vztazích. Nezmínil už ale to, co nakonec uvedl i český Ústavní soud ve svém nálezu souhlasně snbsp;Nejvyšším správním soudem – že státní příslušnost nepředstavuje výslovně diskriminační důvod podle zákona o ochraně spotřebitele.o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;Vnbsp;Německu také platí zákonná úprava zákazu diskriminace, která je obsažena v § 19 obecného zákona o rovném zacházení /spani style=mso-bidi-font-style: normal;(/ia href=https://www.gesetze-im-internet.de/agg/__19.htmli style=mso-bidi-font-style: normal;Allgemeines Gleichbehandlungsgesetz – AGG/i/ai style=mso-bidi-font-style: normal;). /ispan style=mso-bidi-font-style: italic;Ten zakazuje diskriminaci znbsp;důvodu rasy, etnického původu, pohlaví, náboženství, věku nebo sexuální identity. Neobsahuje tedy zákaz diskriminace znbsp;důvodu státní příslušnosti, ani znbsp;důvodu politického přesvědčení. Ten ostatně neobsahuje výslovně ani český zákon. Rozdíl mezi českou a německou zákonnou právní úpravou je vnbsp;tom, že český zákon hovoří o zákazu diskriminace obecně, zatímco německý zákon výslovně jen znbsp;určitých důvodů, mezi které nepatří ani státní příslušnost, ani politické přesvědčení. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;Jelikož jde vnbsp;německém rozhodnutí spíš o otázku diskriminace znbsp;důvodu politického přesvědčení a nikoliv státní příslušnosti, a jelikož i vnbsp;českém nálezu nejde tak úplně o diskriminaci znbsp;důvodu státní příslušnosti, ale spíš znbsp;důvodu státní příslušnosti ve spojení snbsp;politickým přesvědčením (ubytování totiž nebylo odmítnuto každému Rusovi, pouze tomu, který odmítal uznat protiprávnost anexe Krymu), zůstanu vnbsp;dalším textu zejména při diskriminaci znbsp;důvodu politického přesvědčení (ostatně se knbsp;tomu tak nějak klonil i sám Ústavní soud vnbsp;bodě 26). Knbsp;té ještě jednou zopakuji, že ani německá, ani česká zákonná právní úprava diskriminaci znbsp;důvodu politického přesvědčení výslovně nezakazuje. Na druhé straně vůbec netvrdím, že by se česká zákonní úprava nemohla vyložit i tak, že je zakázána diskriminace i znbsp;důvodu státní příslušnosti a politického přesvědčení. Konkrétní důvody zde totiž nejsou vyjmenovány. Neshledávám ale, na druhé straně, příhodné, bez dalšího říct, že mezi diskriminační důvody podle § 6 zákona o ochraně spotřebitele spadá i státní příslušnost i poltické přesvědčení. Co vše zde spadá, je potřebné vyložit vnbsp;konkrétním případě. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;i style=mso-bidi-font-style: normal;Prozařování základních práv a svobod do podústavního právao:p/o:p/i/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;Momentálně se nacházíme vnbsp;této analýze vnbsp;situaci, kdy zákonné právo vnbsp;Německu ani vnbsp;Česku výslovné neříká o zákazu diskriminace znbsp;důvodu politického přesvědčení (ani státní příslušnosti), no i vnbsp;Německu i vnbsp;Česku je nanbsp;ústavní úrovni zakotven zákaz diskriminace znbsp;důvodu politického smýšlení (čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), resp. pro rozdílné politické názory (čl. 3 odst. 1 GG). Vyvstává tedy otázka, zda se má tento zákaz přímo aplikovat i vnbsp;horizontálních, soukromoprávních vztazích a za jakých okolností, a zda tyto okolnosti nastaly vnbsp;tomto konkrétním případě. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;Disentující soudce Ludvík David ve svém odlišném stanovisku jednoznačně uvedl: „/spani style=mso-bidi-font-style: normal;Hodnoty a principy Ústavy prozařují naším právním řádem i do horizontálních vztahů mezi v zásadě rovnoprávnými subjekty.“ /ispan style=mso-bidi-font-style: italic;Jenže právě tato otázka byla vnbsp;německém rozhodnutí klíčová a německý Spolkový ústavní soud knbsp;ní zaujal opačné stanovisko než soudce David. Německý Spolkový ústavní soud totiž uzavřel, že /spanpožadavky rovnosti dopadají na soukromoprávní vztahy pouze vnbsp;určitých „specifických konstelacích,“ a tyto specifické konstelace vnbsp;konkrétním případě neshledal. Co přesně jsou „specifické konstelace“ a jak je nacházet vnbsp;obecné rovině a vnbsp;dalších případech, neuvedl. Odůvodnil pouze absenci existence specifických konstelací vnbsp;tomto konkrétním případě a tedy závěr, že vnbsp;daném případě nedochází knbsp;prozařování zákazu diskriminace do horizontálního vztahu, a to následovně:o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;1. provozovateli hotelu svědčí vlastnické právo vyplývající znbsp;čl. 14 odst. 1 GG a znbsp;něho vyplývající právo rozhodovat o tom, komu umožní užívat své vlastnictví, jakož i svoboda podnikání podle čl. 12 odst. 1 GG.o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;2. návštěva wellnes hotelu není události, která by do velké míry rozhodovala o účasti na společenském životě, a stěžovatel tak nebyl vyloučen znbsp;účasti na veřejném životě (bod 8),o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;3. provozovatel hotelu neměl monopol vnbsp;této oblasti, ani žádnou strukturální převahu (bod 8),span style=mso-bidi-font-style: italic;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;4. stěžovatel byl omezen pouze ve svobodě organizování svého volného času i style=mso-bidi-font-style: normal;(Freiheitsgestaltung)/i, nikoliv vnbsp;organizování svého života i style=mso-bidi-font-style: normal;(Lebensgestaltung)/i,span style=mso-bidi-font-style: italic;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;5. stěžovatel byl provozovatelem hotelu upozorněn na nemožnost ubytovat se vnbsp;tomto hotelu předem a ne například až při příchodu a toto sdělení nebylo nijak spojeno snbsp;veřejnou stigmatizací,span style=mso-bidi-font-style: italic;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;6. vnbsp;okolí se nachází množství jiných hotelů, kde by se stěžovatel mohl ubytovat a které mu provozovatel hotelu výslovně nabídl (bod 8),span style=mso-bidi-font-style: italic;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;7. provozovatel hotelu se obával, že se budou jiní hosté stěžovat, když vnbsp;hotelu potkají stěžovatele, který jen nedávno veřejně prezentoval svá polarizující politická přesvědčení a považoval za pravděpodobné, že se hosté budou stěžovat, budou protestovat, vnbsp;hotelu bude panovat napěti a mnozí své pobyty i zruší, pokud by souhlasil snbsp;pobytem stěžovatele,o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;iSpecifické konstelace podle českého Ústavního soudu o:p/o:p/i/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;Porovnáme-li si specifické konstelace vymezené vnbsp;rozhodnutí Spolkového ústavního soudu snbsp;odůvodněním českého Ústavního soudu, zjistíme, že jsou vnbsp;bodech 1), 3), 5), a 6) vskutku podobné:o:p/o:p/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;1. Ústavní soud se ve svém nálezu opírá o svobodu hoteliéra podnikat, která je derivátem práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny (bod 23),span style=mso-bidi-font-style: italic;o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;2. –o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;3. jako argument uvádí, že nešlo o poskytování služby základní jako např. prodej chleba, ani monopolní, jako např. jediný poskytovatel plynu (bod 34),o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;4. –o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;5. Ústavní soud ocenil, že se hoteliér choval předvídatelně, když předmětné omezení ubytovacích služeb avizoval dopředu a transparentně, o čemž svědčí zejména umístění předmětného textu v českém a anglickém jazyce nejen na vstupních dveřích hotelu, nýbrž také na jeho internetových stránkách (bod 32),o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;6. hotel byl umístěn tak, že neměl být problém najít si jinou ubytovací alternativu (bod 33),o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;7. –o:p/o:p/span/divdiv class=MsoListParagraph style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;Ačkoliv nebyly body 2) a 4) výslovně uvedeny vnbsp;nálezu Ústavního soudu, byly i tyto zde, domnívám se, splněny. Znbsp;hlediska vymezení specifických okolností, za kterých se má uplatnit vnbsp;horizontálním vztahu zákaz diskriminace, se německé rozhodnutí a české rozhodnutí liší vnbsp;zásadě pouze vnbsp;bodě 7). Na rozdíl od německého hoteliéra, který svůj postup zdůvodňoval zejména obavou o jiné hosty a svůj byznys, se český hoteliér zejména chtěl politicky sám vyjádřit knbsp;anexi Krymu, kterou odsuzoval. o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;bspan style=mso-bidi-font-style: italic;Závěro:p/o:p/span/b/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=mso-bidi-font-style: italic;Dalo by se toho knbsp;pokusu o srovnávací analýzu těchto dvou rozhodnutí uvést ještě daleko víc, ale to už by nečetl asi nikdo. Mým cílem bylo zejména upozornit na dané německé rozhodnutí a uvést množství podobností tohoto rozhodnutí snbsp;českým rozhodnutím. Zdá se totiž, že by česká situace obstála i před německým Spolkovým ústavním soudem. Vynechala jsem jakoukoliv kritiku českého rozhodnutí, protože ji bylo dosud až dost. Na závěr stručné srovnávací analýzy se chci pouze zeptat a nadhodit do diskuze následující: o:p/o:p/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;i style=mso-bidi-font-style: normal;Lze i vnbsp;českém prostředí aplikovat prozařování zákazu diskriminace do horizontálních vztahů pouze vnbsp;určitých „specifických konstelacích“?/i/div



Vlastnictví zbraně, věc veřejná: odrazuje pachatele?

6. 2. 2020, 15:53 | JINÉ PRÁVO | Libor Dušek

Zajímá vás, zda váš soused vlastní pistoli? A co kdybyste si to mohli zjistit přímo v mapě na internetu? Toto není úplně fikce, ale po krátkou dobu i realita v části státu New York. A díky tomu jsme se i něco dozvěděli o tom, zda vlastnictví zbraně chrání lidi před tím, že zrovna jejich domov bude cílem trestného činu. (Stručná odpověď: nejspíš ne.)br /br /div class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0047272719301367-gr1_lrg.jpg?fbclid=IwAR1KVKEMxNMgJmXVnaQqt9pQM2YVk-tkVUj0kl_oIfN0kNcODuLO1-6UDqo imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=460 data-original-width=800 height=184 src=https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0047272719301367-gr1_lrg.jpg?fbclid=IwAR1KVKEMxNMgJmXVnaQqt9pQM2YVk-tkVUj0kl_oIfN0kNcODuLO1-6UDqo width=320 //a/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;/diva name=’more’/abr /br /Lidé si pořizují zbraně mj. proto, aby se mohli bránit v případě napadení. A političtí zastánci zmírnění regulací držení zbraní jako jeden z argumentů udávají, že držení zbraní má preventivní účinek: pachatelé jsou si vědomi, že např. v 5 procentech domů má majitel zbraň. A i když nevědí, ve kterých konkrétních domech, už pouhé riziko, že mohou být konfrontováni ozbrojeným majitelem, od vlámání se do domů odrazuje. Argument je logicky korektní a je otázkou pro empirický výzkum, zda tento preventivní účinek je hmatatelný či zanedbatelný.br /br /Ale pokud jste majitelem zbraně a informace o tom je veřejná, měli byste být chráněni dvojnásob. Proč by pachatel přepadával váš dům, když může jít hned vedle, kde má naopak jistotu, že ho nikdo kulkou nepřivítá?br /br /I ve státě New York vyžaduje vlastnictví střelné zbraně registraci, něco jako náš zbrojní průkaz. V prosinci 2012 došlo k jednomu z nejhorších případů masové střelby v USA, v základní škole Sandy Hook zemřelo 27 lidí. V reakci na to zveřejnily noviny Journal News, pokrývající předměstí New Yorku, kompletní seznam jmen a adres držitelů zbrojních průkazů ve své oblasti. A zanesly je do Google mapy, takže lidé mohli jednoduše proklikat, ve kterém domě v ulici je či není držitel zbraně. A také se o to zajímali, návštěvnost webu násobně vzrostla.br /br /Tohoto přirozeného experimentu využil ekonom a href=https://sites.google.com/site/dtannenbaum/Daniel Tannenbaum/a ke zkoumání, zda zveřejnění informací o vlastnictví zbraně skutečně chrání jejich vlastníky před pachateli. Kromě zveřejněných zbrojních průkazů získal od policie i data o trestných činech v dané oblasti několik let před a po zveřejnění na úrovni jednotlivých adres. Díky takto precizním datům je možné zjistit, zda v domech se zbrojním průkazem riziko spáchání trestného činu po zveřejnění seznamu kleslo, ve srovnání s domy bez zbrojního průkazu. (Při odfiltrování spousty dalších faktorů až tak detailně, že se porovnávají srovnatelné domy na stejné ulici, kde obecné riziko kriminality je pro všechny domy zřejmě stejné. V řeči ekonomů: street fixed effects.)br /br /Článek, zveřejněný čerstvě v Journal of Public Economics, dává zajímavé výsledky. Riziko spáchání trestného činu v domech se zbrojním průkazem se nijak nezměnilo ve srovnání s domy bez zbrojního průkazu. Po zveřejnění seznamu ani neklesla kriminalita v úzce definovaných lokalitách s vysokou hustotou zbrojních průkazů ve srovnání s ostatními. Našel tento výzkum vůbec nějaký vztah? Ano, od viktimizace k vlastnictví zbraní. Při zveřejněním seznamu byli držitelé zbrojních průkazů častější obětí trestného činu v předchozích letech na své adrese (opakuji, ve srovnání s domy na stejné ulici). A pravděpodobnost, že si člověk bez zbrojního průkazu ve sledovaném období zbrojní průkaz pořídil, skokově vzrostla, pokud na jeho adrese byl spáchán trestný čin, nejčastěji majetkový.br /br /Stručně a lidově lze poznatky z tohoto unikátního výzkumu na unikátní situaci shrnout následovně:br /1) Pokud se lidé stanou obětí majetkové kriminality ve svém domě, mají tendenci si pořídit pistoli.br /2) Nelze říci, že by jim to bylo co platné.br /br /Paper je zde: Tannenbaum, D. I. (2020). a href=https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047272719301367Does the disclosure of gun ownership affect crime? Evidence from New York/a. Journal of Public Economics, 181, 104075.br /br /



Diskutujme o druhu trestu, ne o trestních sazbách na něj navázaných

31. 1. 2020, 18:04 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;V poslední době se nám tu rozmohl takový nešvar. V diskuzích o ukládání trestů zaměňujeme debatu o trestních sazbách s tou o výběru vhodného trestu. Často se objevuje námitka, že je potřeba zvýšit trestní sazby, aby bylo možné ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody, přičemž na půdě parlamentu a v médiích v posledních týdnech se tak dělo zejména v souvislosti s ukládáním trestů za týrání zvířat. Od poslanců, senátorů, advokáta či soudce zaznělo, že je-li horní hranice trestní sazby konkrétního trestného činu do pěti let, pak nelze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody – lidově řečeno poslat pachatele sedět natvrdo. Taková argumentace je nesystémová, jelikož neřeší jádro problému (pravidla pro výběr druhu trestu), ale řeší ho oklikou, která má zbytečně mnoho škodlivých důsledků. Zároveň však tato diskuze naznačuje, že nepanuje shoda na tom, zda trestní zákoník upravuje výběr druhu trestu vhodně. V následujících odstavcích proto nejdříve rozebírám, proč je argument zastánců zpřísnění sazeb mylný, abych poté naznačil, co dle mého názoru stojí za touto kritikou a o čem by se mělo (po tomto článku) diskutovat. /diva name=’more’/adiv style=text-align: justify;br /Nejdříve trochu zákona a faktů: Nepodmíněný trest odnětí svobody lze dle trestního zákoníku uložit za trestné činy s horní hranicí trestní sazby do pěti let, jen pokud „by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život“ (§ 55 odst. 2). Znamená toto ustanovení, že za takto vymezené trestné činy nelze uložit nepodmíněný trest? Rozhodně ne – stačí se podívat na a href=https://jaktrestame.cz/jaktrestame.cz/a a zvolit si ty nejčastější trestné činy – např. krádež (§ 205 odst. 1-3), podvod (§ 209 odst. 1-3) či drogové delikty (§ 283 odst. 1, § 284 odst. 1-3). U všech těchto trestných činů jsou nepodmíněné tresty běžně ukládány, přičemž nejsou výjimkou. br /br /Co ale u týrání zvířat? Je tento trestný čin natolik specifický, že za něj nelze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody? Podle a href=https://jaktrestame.cz/jaktrestame.cz/a byl za týrání zvířat (§ 302 TZ) uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v 10 % případů, což silně nabourává argumentaci předkladatelů diskutované novely. Nepodmíněný trest byl přitom uložen i pachateli, který byl dříve odsouzen jednou či dvakrát, takže nezbytnou podmínkou nejspíše není ani rozsáhlá trestní minulost. Proto první poznámka: Pokud tvrdím, že něco nelze, je vhodné podívat se nejdříve, zda se to skutečně neděje. br /br /I pokud by ale za trestání zvířat skutečně nebylo možné uložit nepodmíněný trest odnětí svobody kvůli dikci § 55 odst. 2 trestního zákoníku, tou správnou cestou jak toto napravit by nebylo měnit sazby, aby se toto ustanovení neaplikovalo, ale změnit právě § 55 odst. 2 trestního zákoníku. Nesystematické navyšování trestních sazeb, jen abychom mohli pachatele posílat do vězení natvrdo, by jen prohlubovalo současný problém, že v České republice odsouzení vykonávají velmi dlouhé tresty. Koncem minulého roku zveřejněná a href=http://www.nsz.cz/index.php/cs/aktuality/2461-zvlatni-zprava-nsz-analyzuje-situaci-v-eskych-vznicichzvláštní zpráva o vězeňství Nejvyššího státního zastupitelství/a poukázala na to, že vysokou míru vězněných osob nemáme proto, že bychom do vězení posílali příliš odsouzených, ale proto, že je zavíráme na velmi dlouhou dobu ve srovnání s ostatními evropskými státy. Nepromyšleným zvyšováním trestních sazeb, které však přímo neřeší oblast, která je kritizována, jen přitěžujeme již tak ne úplně dobře fungujícímu českému trestnímu systému. Poznámka druhá: Chci-li řešit problém, nemám řešit z něj vyplývající následky, ale mám řešit daný problém. br /br /Navrhované zvýšení trestních sazeb v případě týrání zvířat tak není nutné, aby bylo možné ukládat nepodmíněné tresty odnětí svobody. To ale nebyl jediný argument navrhovatelů, kteří tvrdili, že takové zvýšení je přiměřené a spravedlivé, což však posoudit můžeme jen velmi těžko. Předkladatelé totiž systematicky neanalyzovali případy, které jsou dnes trestané, ani neprovedli studii, která by ukázala, která jednání nejsou dnes trestána; omezili se primárně na případy, se kterými se setkali. Nevíme proto, zda bychom nedošli k závěru, že pro mnohé již dnes trestané případy, by zvýšení sazeb bylo naopak nepřiměřené. Jsem přesvědčený, že pokud se stát rozhodne zvyšovat míru nejcitelnějšího zásahu do života lidí skrze zvyšování trestních sazeb, tak by měl vycházet z důkladné analýzy současného stavu a ukázat, proč v typově vymezených případech současná úprava nepostačuje. Poznámka třetí: Pokud určitý návrh zvýšení sazeb neobsahuje analýzu dosud trestaných případů, mělo by se k němu přistupovat se zvýšenou opatrností a určitou nedůvěrou. br /br /Přese všechnu kritiku navrhované novely se domnívám, že reaguje na problém, který reálně existuje. Trestní zákoník při rozhodování o výběru druhu trestu velmi silně preferuje kritérium očekávání vedení řádného života. Stanoví jej nejen jako hlavní kritérium pro zvažování, zda uložit nepodmíněný trest odnětí svobody u méně závažných trestných činů, ale považuje jej za zásadní i při rozhodování, zda uložit trest odnětí svobody podmíněně či nikoli (§ 81 odst. 1 TZ). V takovou chvíli je nejasné, jakou roli má hrát závažnost trestné činnosti, která má být základním kamenem moderního trestního práva. Trestáme totiž za spáchání trestného činu a nikoli primárně za to, jaký pachatel je a co od něj lze čekat do budoucnosti. br /br /Bylo by tak vhodné zvážit, zda do těchto ustanovení explicitně nevložit určitý odkaz na přiměřenost uloženého trestu k závažnosti jednání, k čemuž – dle mého názoru – mnozí soudci již dnes i tak přihlížejí. Zaměření se na očekávání vedení řádného života, které se promítá zejména skrze kladení velkého důrazu na trestní minulost, totiž vede k tomu, že vězením trestáme krádeže drobností, ale nepodmíněný trest není někdy ukládán za relativně závažné trestné činy. To se ale neděje proto, že bychom chtěli kriminalizovat chudé a nezáleželo by nám na zvířatech, ale jedná se spíše o nedomyšlený důsledek současné úpravy. Čtvrtou poznámkou tedy je, že za nevhodným návrhem v oblasti ukládání trestů se může skrývat závažnější problém. br /br /Takovou změnu by bylo vhodné doprovodit promyšlenými změnami v oblasti trestních sazeb, jelikož trestní sazby za některé trestné činy produkují zjevně nepřiměřené výsledky (např. v případě krádeží či drogových deliktů). Pouhým zjednodušením ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody bez zmírnění vybraných trestních sazeb bychom nejspíše pouze docílili zvýšení již dnes vysokého počtu vězňů v našich věznicích. Závěrečná poznámka je tak spíše upozorněním, že reforma ukládání trestů není něčím jednoduchým, co lze provést bez detailní teoretické přípravy a analýzy současné praxe. Pokud jste přesvědčeni, že máte jednoduché řešení, jak rychle vylepšit oblast ukládání trestů, vsadím své boty, že to tak jednoduše nepůjde. /div



Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

22. 11. 2019, 17:32 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=onspan style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU?nbsp;Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce!nbsp;/spanbr /br /a name=’more’/abr /span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Nikde jinde se totiž k unijnímu právu nedostanete tak blízko jako právě u nás. Od stážistů nečekáme, že budou kopírovat stohy papírů, vařit kávu či vyplňovat čísla do stále se opakujících vzorových podání. Právě naopak - naše stáž je zaměřena na odbornou činnost převážně v rámci řízení o předběžné otázce, při které se důkladně seznámíte se všemi oblastmi unijního práva a procvičíte si své jazykové dovednosti./spanbr /span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //spanspan style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Koho hledáme? Náš ideální stážista by měl být studentem vyššího ročníku práv se zájmem o unijní právo. Co se jazykových dovedností týče, uvítáme angličtinu a velkou výhodou (nikoliv však nutnou podmínkou) je alespoň pasivní znalost francouzštiny (zejména porozumění psanému textu)./spanbr /span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Stáže jsou sice bezplatné, ale mnohému se u nás naučíte. Jejich rozsah je 2 až 3 dny v týdnu, vždy cca. od 9 do 16 hodin (na konkrétních dnech a časech se lze flexibilně dohodnout podle potřeb stážistů). Stáže budou probíhat ve dvouměsíčních cyklech, z nichž první bude zahájen v dubnu 2020 a poslední bude ukončen v květnu 2021./spanbr /span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //spanspan style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;V případě zájmu nám prosím zašlete strukturovaný životopis a motivační dopis na adresu okp_sekretariat@mzv.cz, a to nejpozději do 6. ledna 2020. Pohovory s vybranými uchazeči/spanbr /span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;se uskuteční v týdnu od 13. ledna 2020./spanbr /span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //spanispan style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Zasláním výše zmíněných osobních údajů dobrovolně vyjadřujete souhlas s jejich zpracováním Ministerstvem zahraničních věcí České republiky (Loretánské náměstí 5, Praha 1 - Hradčany) v nezbytném rozsahu pro účely výběrového řízení a na dobu nezbytně nutnou za tímto účelem. Jako subjektu osobních údajů Vám přísluší právo na přístup k Vašim osobním údajům, jejich opravu a výmaz. Dále vám přísluší právo na omezení zpracování, právo vznést námitku proti zpracování a právo podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů, jakož i o další práva stanovená v čl. 12 a násl. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a § 21 zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů./span/i/div



Semináře na téma investiční arbitráže

8. 10. 2019, 09:43 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Již tradičně se v Praze na podzim koná konference o investičních arbitrážích, na kterých vystupují skutečné kapacity v oboru, ať už akademické heavyweights, významní rozhodci nebo partneři mezinárodních advokátních kanceláří s mnohaletou zkušeností z oboru. V posledních letech se při konferenci konají i semináře, a to nejen pro zástupce států (tedy právníky hájící zájmy státu proti zahraničním investorům), ale také pro odbornou veřejnost. Letos jsou údajně ještě nějaká volná místa na dvou akciích (kromě hlavní konference), a to seminář o náhradě škody a debata o výkonu rozhodčích nález. Obě akce jsou již zítra ve středu 9. října 2019./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /br /div style=text-align: justify;bKPMG Session on Quantum (Wed 9 October 3:00pm–4:00pm)/b/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jiří Urban (CEE Dispute Advisory Services Leader, KPMG Czech Republic) will walk the audience through the peculiarities of the Quantum world. The panel on Quantum will be chaired by Jiří Urban (CEE Dispute Advisory Services Leader, KPMG Czech), who will discuss some controversies surrounding the application of size premium. The session will also include contributions on other Quantum-related topics by Vladimír Prchlík (Associate Manager, KPMG Czech), Arne Fuchs (Partner, McDermott Will amp; Emery), and Jaroslav Kudrna (Legal Advisor, Ministry of Finance of the Czech Republic)./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;bYoung practitioners session (Wed 9 October 4:30pm–7:00pm)/b/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;A session intended not only for young practitioners under the age of 40, focused on exchange of young practitioners’ ideas nd their views on current topics in international arbitration./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Panel 1: Annulment and Other Post-Award Considerations Panelists:/divdiv style=text-align: justify;Andrea de la Brena – Counsel, zeiler.partners (Mexico City)Florian Quintard – Senior Associate, Pinsent Masons (Paris)Samantha Rowe – Partner, Debevoise amp; Plimpton (London)Moderator:Simon Batifort – Partner, Curtis, Mallet-Prevost (New York)/divdiv style=text-align: justify;br /Panel 2: Enforcement of Awards/divdiv style=text-align: justify;Panelists:Silvia Pavlica Dahlberg – Partner, Vinge (Gothenburg)Anna Kozmenko – Partner, Schellenberg Wittmer (Zurich)Sarah Schröder – Associate, Cleary Gottlieb (Paris)Moderator:Kristen Young – Partner, White amp; Case (DC)/divdiv style=text-align: justify;br /Cocktail Reception/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Info zde:nbsp;a href=https://www.kpmg-eventy.cz/en/events/detail/292https://www.kpmg-eventy.cz/en/events/detail/292/a/divbr /



Spotřebitelskoprávní moot court

12. 9. 2019, 22:40 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

!–[if gte mso 9]xml o:OfficeDocumentSettings o:RelyOnVML/ o:AllowPNG/ /o:OfficeDocumentSettings/xml![endif]– !–[if gte mso 9]xml w:WordDocument w:ViewNormal/w:View w:Zoom0/w:Zoom w:TrackMoves/ w:TrackFormatting/ w:DoNotShowPropertyChanges/ w:PunctuationKerning/ w:ValidateAgainstSchemas/ w:SaveIfXMLInvalidfalse/w:SaveIfXMLInvalid w:IgnoreMixedContentfalse/w:IgnoreMixedContent w:AlwaysShowPlaceholderTextfalse/w:AlwaysShowPlaceholderText w:DoNotPromoteQF/ w:LidThemeOtherSK/w:LidThemeOther w:LidThemeAsianX-NONE/w:LidThemeAsian w:LidThemeComplexScriptX-NONE/w:LidThemeComplexScript w:Compatibility w:BreakWrappedTables/ w:SnapToGridInCell/ w:WrapTextWithPunct/ w:UseAsianBreakRules/ w:DontGrowAutofit/ w:SplitPgBreakAndParaMark/ w:EnableOpenTypeKerning/ w:DontFlipMirrorIndents/ w:OverrideTableStyleHps/ /w:Compatibility m:mathPr m:mathFont m:val=Cambria Math/ m:brkBin m:val=before/ m:brkBinSub m:val=#45;-/ m:smallFrac m:val=off/ m:dispDef/ m:lMargin m:val=0/ m:rMargin m:val=0/ m:defJc m:val=centerGroup/ m:wrapIndent m:val=1440/ m:intLim m:val=subSup/ m:naryLim m:val=undOvr/ /m:mathPr/w:WordDocument/xml![endif]–!–[if gte mso 9]xml w:LatentStyles DefLockedState=false DefUnhideWhenUsed=false DefSemiHidden=false DefQFormat=false DefPriority=99 LatentStyleCount=377 w:LsdException Locked=false Priority=0 QFormat=true Name=Normal/ w:LsdException Locked=false Priority=9 QFormat=true Name=heading 1/ w:LsdException Locked=false Priority=9 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true QFormat=true Name=heading 2/ w:LsdException Locked=false Priority=9 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true QFormat=true Name=heading 3/ w:LsdException Locked=false Priority=9 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true QFormat=true Name=heading 4/ w:LsdException Locked=false Priority=9 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true QFormat=true Name=heading 5/ w:LsdException Locked=false Priority=9 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true QFormat=true Name=heading 6/ w:LsdException Locked=false Priority=9 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true QFormat=true Name=heading 7/ w:LsdException Locked=false Priority=9 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true QFormat=true Name=heading 8/ w:LsdException Locked=false Priority=9 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true QFormat=true Name=heading 9/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=index 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=index 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=index 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=index 4/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=index 5/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=index 6/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=index 7/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=index 8/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=index 9/ w:LsdException Locked=false Priority=39 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=toc 1/ w:LsdException Locked=false Priority=39 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=toc 2/ w:LsdException Locked=false Priority=39 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=toc 3/ w:LsdException Locked=false Priority=39 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=toc 4/ w:LsdException Locked=false Priority=39 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=toc 5/ w:LsdException Locked=false Priority=39 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=toc 6/ w:LsdException Locked=false Priority=39 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=toc 7/ w:LsdException Locked=false Priority=39 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=toc 8/ w:LsdException Locked=false Priority=39 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=toc 9/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Normal Indent/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=footnote text/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=annotation text/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=header/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=footer/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=index heading/ w:LsdException Locked=false Priority=35 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true QFormat=true Name=caption/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=table of figures/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=envelope address/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=envelope return/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=footnote reference/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=annotation reference/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=line number/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=page number/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=endnote reference/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=endnote text/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=table of authorities/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=macro/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=toa heading/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Bullet/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Number/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List 4/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List 5/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Bullet 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Bullet 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Bullet 4/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Bullet 5/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Number 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Number 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Number 4/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Number 5/ w:LsdException Locked=false Priority=10 QFormat=true Name=Title/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Closing/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Signature/ w:LsdException Locked=false Priority=1 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Default Paragraph Font/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Body Text/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Body Text Indent/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Continue/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Continue 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Continue 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Continue 4/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=List Continue 5/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Message Header/ w:LsdException Locked=false Priority=11 QFormat=true Name=Subtitle/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Salutation/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Date/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Body Text First Indent/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Body Text First Indent 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Note Heading/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Body Text 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Body Text 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Body Text Indent 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Body Text Indent 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Block Text/ w:LsdException Locked=false Priority=0 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Hyperlink/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=FollowedHyperlink/ w:LsdException Locked=false Priority=22 QFormat=true Name=Strong/ w:LsdException Locked=false Priority=20 QFormat=true Name=Emphasis/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Document Map/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Plain Text/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=E-mail Signature/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Top of Form/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Bottom of Form/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Normal (Web)/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Acronym/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Address/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Cite/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Code/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Definition/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Keyboard/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Preformatted/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Sample/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Typewriter/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=HTML Variable/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Normal Table/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=annotation subject/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=No List/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Outline List 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Outline List 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Outline List 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Simple 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Simple 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Simple 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Classic 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Classic 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Classic 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Classic 4/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Colorful 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Colorful 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Colorful 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Columns 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Columns 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Columns 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Columns 4/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Columns 5/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Grid 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Grid 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Grid 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Grid 4/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Grid 5/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Grid 6/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Grid 7/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Grid 8/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table List 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table List 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table List 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table List 4/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table List 5/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table List 6/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table List 7/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table List 8/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table 3D effects 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table 3D effects 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table 3D effects 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Contemporary/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Elegant/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Professional/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Subtle 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Subtle 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Web 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Web 2/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Web 3/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Balloon Text/ w:LsdException Locked=false Priority=39 Name=Table Grid/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Table Theme/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true Name=Placeholder Text/ w:LsdException Locked=false Priority=1 QFormat=true Name=No Spacing/ w:LsdException Locked=false Priority=60 Name=Light Shading/ w:LsdException Locked=false Priority=61 Name=Light List/ w:LsdException Locked=false Priority=62 Name=Light Grid/ w:LsdException Locked=false Priority=63 Name=Medium Shading 1/ w:LsdException Locked=false Priority=64 Name=Medium Shading 2/ w:LsdException Locked=false Priority=65 Name=Medium List 1/ w:LsdException Locked=false Priority=66 Name=Medium List 2/ w:LsdException Locked=false Priority=67 Name=Medium Grid 1/ w:LsdException Locked=false Priority=68 Name=Medium Grid 2/ w:LsdException Locked=false Priority=69 Name=Medium Grid 3/ w:LsdException Locked=false Priority=70 Name=Dark List/ w:LsdException Locked=false Priority=71 Name=Colorful Shading/ w:LsdException Locked=false Priority=72 Name=Colorful List/ w:LsdException Locked=false Priority=73 Name=Colorful Grid/ w:LsdException Locked=false Priority=60 Name=Light Shading Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=61 Name=Light List Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=62 Name=Light Grid Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=63 Name=Medium Shading 1 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=64 Name=Medium Shading 2 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=65 Name=Medium List 1 Accent 1/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true Name=Revision/ w:LsdException Locked=false Priority=34 QFormat=true Name=List Paragraph/ w:LsdException Locked=false Priority=29 QFormat=true Name=Quote/ w:LsdException Locked=false Priority=30 QFormat=true Name=Intense Quote/ w:LsdException Locked=false Priority=66 Name=Medium List 2 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=67 Name=Medium Grid 1 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=68 Name=Medium Grid 2 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=69 Name=Medium Grid 3 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=70 Name=Dark List Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=71 Name=Colorful Shading Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=72 Name=Colorful List Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=73 Name=Colorful Grid Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=60 Name=Light Shading Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=61 Name=Light List Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=62 Name=Light Grid Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=63 Name=Medium Shading 1 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=64 Name=Medium Shading 2 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=65 Name=Medium List 1 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=66 Name=Medium List 2 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=67 Name=Medium Grid 1 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=68 Name=Medium Grid 2 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=69 Name=Medium Grid 3 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=70 Name=Dark List Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=71 Name=Colorful Shading Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=72 Name=Colorful List Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=73 Name=Colorful Grid Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=60 Name=Light Shading Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=61 Name=Light List Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=62 Name=Light Grid Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=63 Name=Medium Shading 1 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=64 Name=Medium Shading 2 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=65 Name=Medium List 1 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=66 Name=Medium List 2 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=67 Name=Medium Grid 1 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=68 Name=Medium Grid 2 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=69 Name=Medium Grid 3 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=70 Name=Dark List Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=71 Name=Colorful Shading Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=72 Name=Colorful List Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=73 Name=Colorful Grid Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=60 Name=Light Shading Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=61 Name=Light List Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=62 Name=Light Grid Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=63 Name=Medium Shading 1 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=64 Name=Medium Shading 2 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=65 Name=Medium List 1 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=66 Name=Medium List 2 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=67 Name=Medium Grid 1 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=68 Name=Medium Grid 2 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=69 Name=Medium Grid 3 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=70 Name=Dark List Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=71 Name=Colorful Shading Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=72 Name=Colorful List Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=73 Name=Colorful Grid Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=60 Name=Light Shading Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=61 Name=Light List Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=62 Name=Light Grid Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=63 Name=Medium Shading 1 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=64 Name=Medium Shading 2 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=65 Name=Medium List 1 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=66 Name=Medium List 2 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=67 Name=Medium Grid 1 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=68 Name=Medium Grid 2 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=69 Name=Medium Grid 3 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=70 Name=Dark List Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=71 Name=Colorful Shading Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=72 Name=Colorful List Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=73 Name=Colorful Grid Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=60 Name=Light Shading Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=61 Name=Light List Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=62 Name=Light Grid Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=63 Name=Medium Shading 1 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=64 Name=Medium Shading 2 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=65 Name=Medium List 1 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=66 Name=Medium List 2 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=67 Name=Medium Grid 1 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=68 Name=Medium Grid 2 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=69 Name=Medium Grid 3 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=70 Name=Dark List Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=71 Name=Colorful Shading Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=72 Name=Colorful List Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=73 Name=Colorful Grid Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=19 QFormat=true Name=Subtle Emphasis/ w:LsdException Locked=false Priority=21 QFormat=true Name=Intense Emphasis/ w:LsdException Locked=false Priority=31 QFormat=true Name=Subtle Reference/ w:LsdException Locked=false Priority=32 QFormat=true Name=Intense Reference/ w:LsdException Locked=false Priority=33 QFormat=true Name=Book Title/ w:LsdException Locked=false Priority=37 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Bibliography/ w:LsdException Locked=false Priority=39 SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true QFormat=true Name=TOC Heading/ w:LsdException Locked=false Priority=41 Name=Plain Table 1/ w:LsdException Locked=false Priority=42 Name=Plain Table 2/ w:LsdException Locked=false Priority=43 Name=Plain Table 3/ w:LsdException Locked=false Priority=44 Name=Plain Table 4/ w:LsdException Locked=false Priority=45 Name=Plain Table 5/ w:LsdException Locked=false Priority=40 Name=Grid Table Light/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=Grid Table 1 Light/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=Grid Table 2/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=Grid Table 3/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=Grid Table 4/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=Grid Table 5 Dark/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=Grid Table 6 Colorful/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=Grid Table 7 Colorful/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=Grid Table 1 Light Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=Grid Table 2 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=Grid Table 3 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=Grid Table 4 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=Grid Table 5 Dark Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=Grid Table 6 Colorful Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=Grid Table 7 Colorful Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=Grid Table 1 Light Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=Grid Table 2 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=Grid Table 3 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=Grid Table 4 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=Grid Table 5 Dark Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=Grid Table 6 Colorful Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=Grid Table 7 Colorful Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=Grid Table 1 Light Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=Grid Table 2 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=Grid Table 3 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=Grid Table 4 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=Grid Table 5 Dark Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=Grid Table 6 Colorful Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=Grid Table 7 Colorful Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=Grid Table 1 Light Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=Grid Table 2 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=Grid Table 3 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=Grid Table 4 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=Grid Table 5 Dark Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=Grid Table 6 Colorful Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=Grid Table 7 Colorful Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=Grid Table 1 Light Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=Grid Table 2 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=Grid Table 3 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=Grid Table 4 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=Grid Table 5 Dark Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=Grid Table 6 Colorful Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=Grid Table 7 Colorful Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=Grid Table 1 Light Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=Grid Table 2 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=Grid Table 3 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=Grid Table 4 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=Grid Table 5 Dark Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=Grid Table 6 Colorful Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=Grid Table 7 Colorful Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=List Table 1 Light/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=List Table 2/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=List Table 3/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=List Table 4/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=List Table 5 Dark/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=List Table 6 Colorful/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=List Table 7 Colorful/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=List Table 1 Light Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=List Table 2 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=List Table 3 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=List Table 4 Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=List Table 5 Dark Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=List Table 6 Colorful Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=List Table 7 Colorful Accent 1/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=List Table 1 Light Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=List Table 2 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=List Table 3 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=List Table 4 Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=List Table 5 Dark Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=List Table 6 Colorful Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=List Table 7 Colorful Accent 2/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=List Table 1 Light Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=List Table 2 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=List Table 3 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=List Table 4 Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=List Table 5 Dark Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=List Table 6 Colorful Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=List Table 7 Colorful Accent 3/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=List Table 1 Light Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=List Table 2 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=List Table 3 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=List Table 4 Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=List Table 5 Dark Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=List Table 6 Colorful Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=List Table 7 Colorful Accent 4/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=List Table 1 Light Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=List Table 2 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=List Table 3 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=List Table 4 Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=List Table 5 Dark Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=List Table 6 Colorful Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=List Table 7 Colorful Accent 5/ w:LsdException Locked=false Priority=46 Name=List Table 1 Light Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=47 Name=List Table 2 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=48 Name=List Table 3 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=49 Name=List Table 4 Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=50 Name=List Table 5 Dark Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=51 Name=List Table 6 Colorful Accent 6/ w:LsdException Locked=false Priority=52 Name=List Table 7 Colorful Accent 6/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Mention/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Smart Hyperlink/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Hashtag/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Unresolved Mention/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Smart Link/ w:LsdException Locked=false SemiHidden=true UnhideWhenUsed=true Name=Smart Link Error/ /w:LatentStyles/xml![endif]–style!– /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Cambria Math; panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:roman; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:-536870145 1107305727 0 0 415 0;} @font-face {font-family:Calibri; panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:-1610611985 1073750139 0 0 159 0;} @font-face {font-family:Times; panose-1:2 0 5 0 0 0 0 0 0 0; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:auto; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:-536870145 1342185562 0 0 415 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-unhide:no; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; mso-hyphenate:none; font-size:12.0pt; mso-bidi-font-size:10.0pt; font-family:Times; mso-fareast-font-family:Times; mso-bidi-font-family:Times New Roman; color:#00000A; mso-font-kerning:.5pt; mso-ansi-language:CS; mso-fareast-language:CS;} a:link, span.MsoHyperlink {mso-style-parent:; color:blue; text-decoration:underline; text-underline:single;} a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed {mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; color:#954F72; mso-themecolor:followedhyperlink; text-decoration:underline; text-underline:single;} .MsoChpDefault {mso-style-type:export-only; mso-default-props:yes; font-size:10.0pt; mso-ansi-font-size:10.0pt; mso-bidi-font-size:10.0pt;} @page WordSection1 {size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:36.0pt; mso-footer-margin:36.0pt; mso-paper-source:0;} div.WordSection1 {page:WordSection1;} –/style!–[if gte mso 10]style /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:Table Normal; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:Times New Roman,serif;} /style![endif]–!–[if gte mso 9]xml o:shapedefaults v:ext=edit spidmax=1026//xml![endif]–!–[if gte mso 9]xml o:shapelayout v:ext=edit o:idmap v:ext=edit data=1/ /o:shapelayout/xml![endif]– !–StartFragment– br /iJak takzvaní šmejdi mohou ničit život seniorům, ukáže letos vůbec poprvé soutěž Spotřebitelskoprávní moot court. Budoucí právníci si v simulovaném soudním procesu vyzkouší roli advokátů nanečisto. Jejich výkony u fiktivního soudu bude hodnotit odborná porota z řad soudců, akademiků a dalších odborníků. Celostátní soutěž vyhlašuje spotřebitelská organizace dTest pro všechny vysokoškolské studenty právnických fakult v České republice./ibr /ibr //iMoot courty přinášejí jedinečnou možnost zlepšit argumentační dovednosti, odborné znalosti i týmovou spolupráci budoucích právníků. „Jde o profesně nejpřínosnější mimoškolní aktivity, ve kterých si studenti vyzkouší roli advokátů nanečisto,“ říká Svatava Veverková, vedoucí právní poradny spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Snažíme se vzdělávat nejen studenty, ale i širokou veřejnost. Soutěžní případ jsme vytvořili na základě reálných příběhů spotřebitelů, kteří se v minulosti obrátili na naši spotřebitelskou poradnu.“br /divbr //divdiva name=’more’/aHlavní roli v soutěžním případu sehrává spotřebitelka Věra, které zazvoní u dveří podomní prodejkyně. Slíbí jí, že pro ni v aukci sežene levnějšího dodavatele elektřiny a plynu. Vše zcela zdarma. Protože má paní Věra malý důchod, ihned souhlasí. Nový dodavatel se jí ale vůbec nezamlouvá. Když s ním chce smlouvu zrušit, čeká ji překvapení. Podomní prodejkyně paní Věře naúčtuje smluvní pokutu deset tisíc korun za maření dodávek energií. Tím pro paní Věru začíná peklo na zemi kvůli neustálému obtěžování vymahači, kteří jí navíc vyhrožují exekucemi. br /br /Soutěž má písemnou a ústní část. „V prvním kole se studentů ptáme, zda má podomní prodejkyně nárok na uhrazení smluvní pokuty, nebo zda může seniorka smlouvu s dodavatelem zrušit bez sankce. Budoucí právníci nemají lehkou úlohu. Každý tým oproti reálné praxi nehájí zájmy pouze jednoho klienta, ale musí vypracovat podání za obě strany,“ upřesňuje Svatava Veverková. Zadání soutěžního případu doplňují přílohy, ve kterých soutěžící najdou klíčové dokumenty podobně jako v reálném soudním spise.br /br /Spotřebitelskoprávní moot court vyhlašuje dTest pro studenty právnických fakult všech vysokých škol v České republice. Přihlásit se mohou týmy o dvou až čtyřech členech prostřednictvím formuláře umístěného na webové stránce a href=https://www.blogger.com/u/www.spotrebitelskymoot.czwww.spotrebitelskymoot.cz/a až do 15. října. V první fázi čeká studenty odevzdání písemných podání adresovaných fiktivnímu soudu, a to jak za žalobkyni spotřebitelku Věru, tak za žalovanou společnost.br /br /Šestnáct nejlepších týmů postoupí do celorepublikového ústního kola, které bude probíhat dne 29. listopadu tohoto roku. „Losem každému týmu určíme, zda bude v ústním kole hájit zájmy paní Věry, nebo podomní prodejkyně. Dopředu od nás také dostane písemné podání protistrany, aby se mohl připravit,“ vysvětluje Svatava Veverková. Jednání ve Spotřebitelskoprávním moot courtu bude velmi podobné tomu reálnému. Zahájí ho soud, následně vyzve právního zástupce žalobkyně, aby přednesl žalobu. Poté se k žalobě vyjádří právní zástupce žalované. Bodově se hodnotí písemné i ústní kolo soutěže, vítězem se stane tým s celkově nejvyšším počtem bodů. Vedle vítěze soutěže porota vybere rovněž tým, který zpracoval nejlepší písemné podání, a zvolí také nejlepšího řečníka ústní části.br /br /Problémům s energetickými aukcemi se dTest věnoval již v minulosti. Pracovníci dTestu věří, že čím více se o moot courtu bude mluvit, tím je větší pravděpodobnost, že klesne i úspěšnost podomních prodejců, protože se téma dostane do povědomí nejen mladých spotřebitelů. Více informací o soutěži včetně složení odborné poroty a podrobných pravidel naleznete na a href=http://www.spotrebitelskymoot.cz/www.spotrebitelskymoot.cz/a. br /br /br /Kontakty pro média:br /Kristýna Kuncová, kuncova@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874/div



Vladimír Lajsek: Jak justice přichází o asistenty

11. 8. 2019, 12:17 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Práce v soudnictví mě lákala už během studií. Od spousty spolužáků jsem ale slýchával: „Tam bych nešel! Vždyť co bych pak do těch 30 dělal!? A z čeho bych hlavně žil!?“ Je pravda, že podobné otázky jsem si tehdy také kladl. I přesto jsem se ale po čase stal asistentem soudce.nbsp;/span/diva name=’more’/abr /div style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Práce u soudu mě bavila. Na rozdíl od předchozí praxe v korporátu jsem ji dokonce považoval za smysluplnou. Snad mohu i poměrně nepatřičně směle tvrdit, že jsem ji dělal dobře. Nicméně takřka nikdo se nestává asistentem proto, aby jím byl celý život. Drtivá většina z nich do justice vstupuje s vidinou toho, že by se jednou stali soudcem. Uspokojení z práce totiž bohužel není jedinou motivací pro výběr povolání. Obzvláště s rostoucím věkem a zvyšujícími se nároky na živobytí (zvláště při vyhlídkách na založení rodiny) totiž roste i potřeba vyšších výdělků. Těch se člověku jako asistentovi soudce ovšem rozhodně nedostane. Lze se tedy domnívat, že v případě touhy po vyšších příjmech vždy nejde jen o lidskou nenasytnost.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;O podfinancovanosti české justice se obecně ví. Dokud však v naší zemi není dostatek prostředků ani na zdravotnictví nebo školství, pak se jen těžko dočkáme zlepšení v soudnictví, jež je na tom v porovnání s předchozími resorty z hlediska politicko-společenského zájmu hůře. Jako realisté tedy musíme usoudit, že toto úskalí není v současné chvíli uspokojivě řešitelné. Nicméně je třeba počítat s tím, že nízké výdělky odradí spoustu velmi kvalitních absolventů právnických fakult. Pokud takový jedinec hledá uplatnění, pak justice rozhodně nemůže např. advokacii nebo korporátu v žádném případě konkurovat. Už zde tedy můžeme nacházet první síto, v němž justice přichází o spoustu zdatných právníků. Jejím jediným štěstím je, že se stále najde dostatek kvalitních, avšak jaksi „méně ekonomicky založených“ jedinců s nadšením pro věc. Ale jelikož je třeba stavy naplnit, pak se můžeme ptát, zda není často třeba z nouze sahat i po těch jedincích méně kvalitních./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Protože je počet soudcovských míst omezený a asistenti mají různou odbornou kvalitu, pak se soudcem jistě nemůže stávat úplně každý. Už tak můžeme velmi často slýchat kritiku odbornosti soudců. Ministerstvo spravedlnosti je si toho velmi dobře vědomo. Proto se novelou zákona o soudech a soudcích snaží právě v současné době proces ustanovování soudců změnit. Ministerstvu jistě nelze upřít pozitivní snahu o větší transparentnost výběrového procesu. I ze samotné justice totiž velmi často zaznívalo, že otázky jmenování či nejmenování konkrétních uchazečů závisely plně na vůli předsedů krajských soudů. Rovněž je jistě žádoucí, aby se soudci stávali jen ti nejzdatnější jedinci. Je ovšem otázkou, nakolik se to ministerstvu návrhem zmíněné novely bude dařit. Jeho představou totiž je, že výběr těch nejlepších soudců zajistí dlouhá praxe a co nejnáročnější výběrové řízení. Proto hodlá povinnou praxi fakticky prodloužit o další rok zavedením pozice justičního kandidáta. A dále plánuje selekci zajistit nikoli jen jedním, ale hned dvěma výběrovými řízeními. Prvním na kandidáta, druhým potom na soudce.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Jen nerad se stávám bořitelem nadějeplných idejí a entuziasmu. Přesto si však jako člověk alespoň minimálně znalý justičního prostředí dovolím vyjádřit dosti radikální skepsi. Nejsem si totiž zcela jist tím, jestli stanovování dalších náročných podmínek pro dosažení taláru na už nyní dost nesnadné cestě akorát neodradí další kvalitní uchazeče. Z jakých důvodů se totiž mají ti nejlepší vydávat na dlouhou a strastiplnou pouť temným tunelem, na jehož konci však ono pověstné světlo neuvidí, ale budou pouze doufat, že tam někde zkrátka bude? Zvláště tehdy, pokud je dostupnost jiných povolání po vykonání justiční zkoušky tak snadná (a mnohem lépe honorovaná)? A když dále zpozorují, jak jejich spolužáci (ne vždy zaručeně zdatnější než oni sami) jsou již dávno advokáty, státními zástupci, řediteli sekcí vysokých úřadů či vedoucími právních divizí velkých podniků a vesele si budují kariéru? Z jakého důvodu by měli takovou dřinu a nejistotu dobrovolně na vlastní úkor podstupovat? Nebude se jednat spíše paradoxně o další síto, jež schopné lidi odradí? Nezůstanou posléze v justici jen ti, kteří se jinde zkrátka neuplatní?nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Ministerstvo ovšem stále trvá na svém. Tvrdí, že stojí právě jen o ty, kteří náročné podmínky vydrží. Nevím, jak to chápat jinak, než že ministerstvo z nějakého důvodu upřednostňuje schopnost výdrže před odbornou kvalitou…/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Já tu výdrž v dnešní vysoce nejisté době bohužel neměl, ačkoli již všechny zákonné podmínky pro jmenování splňuji. Proto jsem nakonec zamířil do advokacie. Viděl jsem kolem sebe ostatně i spoustu dalších, kteří už ji neměli. Mám dokonce osobní tip na budoucí vývoj počtu asistentů soudců v případě, pokud zmiňovaná novela v současném znění skutečně nabyde účinnosti. A zvýšení stavů to tedy rozhodně není. To spíše naopak./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Ať tak či onak, nejspíš lze souhlasit s tím, že složitější cesta může dopomoci k výběru lepších soudců. Můžeme se ovšem přít o to, jestli se z výše uvedených důvodů nebude jednat spíš jen o výběr bnejlepších z nejhorších/b.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Abych ovšem nepůsobil jen jako negativista bez konstruktivního protinávrhu, nabídnu ctěnému čtenáři ke zvážení následující východiska. Zaměřuji se zejména na otázku, proč je zapotřebí vymýšlet složitosti. Uvedu tedy pár následujících myšlenek:/span/divbr /ul style=text-align: left;li style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Nevystačili bychom si pouze s jedním centrálním transparentním výběrovým řízením na soudce, do něhož by se zkrátka mohli přihlásit všichni uchazeči splňující podmínky pro jmenování?/span/lili style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Jestliže se někdo domnívá, že asistentská praxe je pro budoucí výkon funkce soudce nedostatečná, není lepší namísto jejího prodlužování a zavádění překážek prostě zlepšit kvalitativně tuto praxi?/span/lili style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Má věková hranice 30 let pro jmenování soudcem smysl? Důvodem pro její existenci je údajně požadavek na dostatečné životní zkušenosti soudce. Nevzpomínám si však, kdy přesně jsem zažil, aby soudci právě svoje zkušenosti při rozhodování aplikovali. Neaplikují spíš prostě jen právo? V zemích kontinentální právní kultury je takto vysoká věková hranice navíc značně neobvyklá. Neexistuje ani žádná studie prokazující její přínosy. Odstranění tohoto předpokladu pro jmenování soudcem by rozhodně minimálně spoustu mladých a kvalitních uchazečů přestalo od kariéry v justici demotivovat./span/lili style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Jestliže spoustu absolventů odrazují od pozice asistenta soudce nízké výdělky, nemělo by ministerstvo tento neduh raději nějakým způsobem kompenzovat tak, aby přitáhlo více kvalitních uchazečů? Popř. jaký smysl má takové jedince naopak ještě více demotivovat?/span/li/ulbr /div style=text-align: justify;ispan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Autor je advokátem v Praze, doktorandem na Právnické fakultě UK a členem spolku Pro iustitia, z. s., jenž sdružuje primárně justiční čekatele a asistenty soudců z celé ČR/span/i/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdivbr //div/div



Nové vydání Bulletinu o lidských právech

1. 7. 2019, 09:24 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Červnové vydání Bulletinu začíná vskutku výjimečným příspěvkem, který připomíná osmdesáté výročí činu, kterým Brit Nicholas Winton zachránil životy 669 dětí z Československa. Tehdy v roce 1939 mezi nimi byl i John Karlik, který přináší osobní vzpomínku na svá raná léta strávená v Praze a později v Anglii. Kristýna Molková Foukalová poté přibližuje setkání soudkyň z celého světa ve španělském Madridu, kam přijely diskutovat o otázkách genderu v soudnictví.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Zuzana Malá zaměřuje na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nevyšetřovat válečné zločiny spáchanénbsp; v Afghánistánu. Jedná soud selektivně? Michal Kubica z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které se týká bezdůvodného výslechu a prohlídky na letišti, a tedy hranic respektování soukromého života. V mezinárodní sekci diskutuje Aneta Boudová systém sociálních kreditů, který se již několik let testuje v Číně a má být „nasazen“ na celou společnost. Propojení moderních technologií a komunistické ideologie tak vytváří silně znepokojující projekt Velkého bratra 21. století. Zdeněk Nevřivý z české sekce se zaměřuje na konflikt svobody projevu podnikatele a diskriminace spotřebitele, který v ČR odstartovala citlivá kauza ostravského hotelu, jenž odmítal ubytovat ruské občany, pokud nepodepsali, že nesouhlasí s anexí Krymu./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nový Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci si můžete a href=http://www.centrumlidskaprava.cz/sites/centrumlidskaprava.cz/files/users/clpd/bulletin_cerven2019_mail.pdfbprohlédnout zde/b/a.br /a name=’more’/abr /br /bTéma/bbr /br /ulli80 let od vlaků Sira Nicolase Wintona/liliSpravedlnost a soudnictví s genderovou perspektivou/li/ulbr /br /b1) Mezinárodní trestní spravedlnost/bbr /br /ulliSelektivní spravedlnost? Soudci Mezinárodního trestního soudu neudělili povolení k vyšetřování válečných zločinů v Afghánistánu 10/liliZpět na začátek: Imunity státních představitelů v judikatuře Mezinárodního trestního soudu/li/ulbr /br /b2) Evropský systém ochrany lidských práv/bbr /br /ulliSpojené království bezdůvodným výslechem a prohlídkou na letišti porušilo právo na soukromý život/liliPrávní vztah ke společenské matce patří k nejlepším zájmům dítěte/li/ulbr /br /b3) Mezinárodní politika, byznys a lidská práva/bbr /br /ulliCaster Semenyaová neuspěla v rozhodčím řízení ohledně nového pravidla/liliBudování Velkého bratra: systém sociálních kreditů v Číně/liliOSN schválila novú rezolúciu o znásilnení ako o vojnovom zločine/li/ulbr /br /b4) Česká republika a lidská práva/bbr /br /ulliKauza Krym: Svoboda projevu podnikatele či diskriminace spotřebitele?/liliRasistické komentáře na Facebooku: podmínky pro přiznání postavení poškozeného v trestním řízení/liliVydání ruského hackera Nikulina do USA bylo podle Ústavního soudu nezákonné/li/ulbr /br /Monitoring lidskoprávních publikacíbr /br /br //div



Karolína Drachovská: Morální dilema samořiditelného automobilu

23. 6. 2019, 21:49 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Každé vozidlo se zabudovanými prvky vysoké či plné automatizace (stupeň autonomie řízení 4 a 5) bude vykovávat kompletní akt řízení v zásadě bez jakéhokoliv zásahu člověka. Chtě, nechtě se tak nevyhneme okamžiku, kdy bude nutné příslušnému algoritmu předdefinovat, jak se má v konkrétní situaci zachovat, a to i pro případ kolize. Upřednostní vozidlo v krizové situaci život osob jdoucích po chodníku, či těch jedoucích ve vozidle? Vybere řešení A, nebo B? A máme vůbec mandát k tomu, abychom předem stanovili, který lidský život má v dané situaci dostat přednost?/span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;/span/diva name=’more’/abr /div class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Trend rozvoje samořiditelných vozidel je zřejmý. Prognózy počítají s plnou dostupností služby podmíněné automatizace řízení do roku 2025, přičemž první poloautonomní automobily by se na silnicích mohly objevit již v průběhu roku a href=https://www.ertrac.org/uploads/images/ERTRAC_Automated_Driving_2017.pdf target=_blank2020/a. Příznivci tohoto pokroku jako hlavní přínosy autonomních technologií v dopravě deklarují zejména zvýšení bezpečnosti silničního provozu (dle odhadů je selhání lidského faktoru v určité míře příčinou až 95 % kolizí na silnicích, 75 % dopravních nehod je pak způsobeno výlučně lidskou chybou, aktuální predikce však v konečném důsledku do roku 2050 očekávají dosažení tzv. a href=https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:52011DC0144 target=_blank„vize nula”/a jako stavu, kdy na evropských silnicích nebude docházet k žádným smrtelným nehodám), čistší životní prostředí, hospodářský růst či zlepšení mobility obyvatel. Avšak aby tyto technologie mohly dostát všem přínosům, musí mít společnost celou situaci pod kontrolou již od samého počátku./span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;K tomu, abychom neztratili krok s předními hráči automobilového trhu (předními hráči dopravního trhu zde rozumím zejména Japonsko a a href=http://eds.b.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=1amp;sid=8967b249-dcb4-4307-b70d-5cb0165edeca%40pdc-v-sessmgr02 target=_blankUSA/a, které již na úpravách svých právních řádů intenzivně pracují) a mohli vůbec začít samořiditelná vozidla v reálném provozu používat, je nutno vyřešit klíčové otázky pojící se s touto novou, doposud platným právem přesně nepopsanou oblastí. iDe lege lata/i představuje první tuzemskou překážku zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v podobě legálního vymezení pojmu řidič, zákonodárce musí svou pozornost upnout rovněž k uzpůsobení pravidel silničního provozu a infrastruktury, vymezení základních technických požadavků, úpravě odpovědnostních vztahů a další klíčovou právně-relevantní otázkou je i problematika nakládání s daty, kterými budou vozidla vybavena. Úvahy nad těmito oblastmi však nebudou protentokrát předmětem mého zamyšlení. Rozhodla jsem dnes namísto zkoumání pravidel právních zabřednout do vod pravidel etiky, neboť ivzájemný průnik odpovědnosti právní a odpovědnosti morální by měl být v demokratické společnosti co nejúplnější. (K tomu srov. nbsp;ŠVESTKA, J. In: DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J. a kol. Občanské právo hmotné 1 – Díl první: Obecná část. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 74-75.)/i/span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Jak již bylo předestřeno na předchozích řádcích, iconditio sine qua non /iprvotního uvedení vozidel vybavených automatizačními prvky řízení do reálného provozu je rozšíření legální definice pojmu řidič, jakož i úprava městské infrastruktury a uzpůsobení extravilánu, aby vozidla mohla sbírat a zpracovávat okolní data. S tím si však vystačíme toliko v počátcích autonomie, tedy ve fázi, kdy bude ve vozidle stále nutno přítomnosti řidiče člověka, který v případě potřeby převezme od „robota“ řízení do svých rukou a zasáhne podle potřeby. Avšak ve chvíli, kdy tento lidský faktor na pozici řidiče odpadne, až budou vozidla schopna plného samořízení, bude nezbytně nutné vybavit vozidlo i takovými daty, která určí, zda v případě kolize upřednostnit život kolemjdoucích, či posádky. V případě řidiče člověka, se může tento rozhodnout strhnout řízení, pustit volant a přenechat situaci osudu … Jenže ve chvíli, kdy bude řídit algoritmus, tento prvek náhody odpadá. Auto zareaguje tak, jak bude mít ve vstupních datech předdefinováno. A právě zde se skrývá ono „morální dilema“. Problém je zakopaný v tom, že autonomní vozidlo v sobě skutečně předem nadefinovaný algoritmus, který určí, koho zachránit, mít musí - ale kladu si otázku, kdo má mandát něco takového rozhodnout?nbsp;/span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Na tomto místě se nabízí srovnání s tzv. tramvajovým dilematem, se kterým poprvé přišla britská filozofka a href=https://philpapers.org/rec/FOOTPO-2 target=_blankPhilippa R. Foot/a. Jde o známý myšlenkový experiment, který simuluje okamžik nevyhnutelné kolize neovladatelné tramvaje, kdy se člověk, který je kolizi přítomný, musí v daném okamžiku rozhodnout, čí život zachrání, a koho naopak „obětuje”. Dotazovaný má možnost neudělat nic, tedy nechat tramvaj jet v hlavním směru, čímž bude usmrceno 5 lidí, nebo může přehodit výhybku a těchto 5 lidí zachránit. Tím však dojde k usmrcení jedné osoby stojící na trati vedlejší. Sic jde o 1 člověka, tedy početně menší ztrátu, je to osoba, jež by se původně, kdyby nedošlo k přesměrování tramvaje, střetu vyhnula, neboť se nenachází v přímém směru jízdy. Tento test byl v základní variantě představen na konci 60. let minulého století. Následně došlo k vytvoření dalších variant, které modifikují základní skutkovou situaci, podstata je však stále stejná. Neexistuje správné řešení, každý se rozhoduje dle vlastních morálních preferencí./span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Byť bylo toto etické cvičení poprvé představeno před více než 50 lety, testu obdobného typu se dnes před zahájením provozu musíme podle mého přesvědčení podrobit obligatorně. Já osobně však vnímám jako velmi problematické, aby někdo dopředu systému určil, že má upřednostnit např. život řidiče ve vozidle, před chodcem. Ergo stanovil, že vyšší váhu má život osob na palubě automobilu, eventuálně vážil mezi věkem, pohlavím či vzděláním potenciální oběti. Každý lidský život má stejnou váhu a nikdo z nás nedisponuje oprávněním rozhodnout o životě a smrti druhých. Já osobně uspokojivou odpověď na vyvstávající otázky etické roviny neznám, nechť si ale každý zkusí obtížnou roli a href=http://moralmachine.mit.edu/ target=_blank„soudce a kata”/a sám. Změnilo by se naše rozhodování, kdyby některým z aktérů byl někdo z nás či osoba našemu srdci blízká?/span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Ambicí tohoto zamyšlení bylo spíše nadnést téma do diskuze (nejen) v odborných kruzích na téma tohoto „dilematu samořiditelného automobilu”, protože k tomu, abychom alespoň částečně zmírnili negativní etický dopad kolize robota, bude nutné, aby přijaté závěr odrážely všeobecný společenský konsenzus. I když se pro dohlednou dobu (horizont cca 10 let) pracuje v zásadě jen s vozidly poloautonomními, za 20 až 30 let jsou v reálném provozu očekávána už i vozidla zcela na lidské součinnosti nezávislá. A proto si dovoluji apelovat, aby i tato etická rovina byla co nejdříve (vy)řešena a promítnuta do podoby odrážející vůli demokratické většiny při pohledu na věc. Tedy pokud při zvážení těchto okolností vůbec něco takového jako plně samořiditelný vůz (zde mířím na skutečně plně autonomní vozidla stupně automatizace 5, kdy je veškerý proces jízdy nezávislý na interakci s řidičem - člověk jako řidič přestává existovat, je toliko příjemcem služby samořiditelného vozidla a v zásadě jediným jeho úkolem je zadat cíl cesty) fungující s nulovou interakcí člověka chceme…/span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span class=Apple-tab-span style=white-space: pre;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif; /span/span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Etické aspekty umělé inteligence obecně jsou v těchto dnech rovněž předmětem zkoumání předních odborníků na úrovni Evropská unie, konkrétně se touto problematikou zabývá odborná skupina na vysoké úrovni pro umělou inteligenci (iHigh-Level Expert Group on AI/i), která vypracovala dokument s názvem iNávrh etických pokynů pro zajištění důvěryhodnosti UI/i. Konzultační proces byl ukončen 1. 2. 2019, přičemž revidované znění pokynů bylo předloženo v dubnu 2019. Etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci viz a href=https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/ethics-guidelines-trustworthy-ai target=_blankzde/a./span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;—/span/divdiv class=PoznmkapodarouA style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;span class=dnbr //span/span/divdiv class=PoznmkapodarouA style=border: none; line-height: 16.866666793823242px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;span class=dniAutorka je studentkou 2. ročníku magisterského studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.nbsp;/i/span/span/divdiv class=Vchoz style=border: none; line-height: 22px; margin: 0cm 0cm 0.0001pt; text-align: justify;br //div/div



Jak často jsou za znásilnění odsuzování cizinci v České republice?

20. 6. 2019, 19:38 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;Po obvinění osoby afrického vzhledu ze znásilnění dívky v severních Čechách se rozpoutala diskuze o pachatelích znásilnění, přičemž byly zmiňované názory, že za velkou část znásilnění v České republice jsou zodpovědní cizinci, zejména z muslimských zemí. Podívejme se tedy na data týkající se odsouzených pachatelů trestného činu znásilnění za posledních deset let (roky 2009-2018). /diva name=’more’/adiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Za tuto dobu za trestný čin znásilnění bylo odsouzeno celkem 2231 pachatelů. Pro ty, které zajímají detaily výběru vzorku, je uvádím na závěr článku. Netvrdím, že v České republice došlo v tomto období k tomuto počtu znásilnění – množství znásilnění je jistě vyšší ať již kvůli nenahlášení takových případů či kvůli neprokázání viny v případném trestním řízení. Tento údaj nám však poskytuje nejspolehlivější údaje o státní příslušnosti pachatelů, u kterých bylo bez důvodných pochyb zjištěno, že daný trestný čin spáchali. br /br /Z těchto více než dvou tisíc pachatelů za období posledních deseti let bylo 86,1 % (1921) příslušníků České republiky, 4,1 % občanů Slovenska (91), 4,5 % státních příslušníků ostatních zemí Evropské Unie (101, 28 zemí EU) a 5,3 % občanů ostatních zemí. Z těchto ostatních zemí byla nejčastěji zastoupena Ukrajina (56), Moldavsko (12), Mongolsko (8) a Vietnam (5). Všechny ostatní země byly zastoupeny maximálně třemi pachateli znásilnění za období 10 let. br /br /Co nám toto říká? Inu, relativně jednoduchou věc: Pokud se někdo dopustí znásilnění a je za něj v České republice odsouzen, tak to je ve velké většině případů občan České republiky a v naprosté většině případů pak občan země Evropské unie. Pokud se nejednalo o občana země Evropské unie, pak ve většině případů za tyto trestné činy nebyli odsouzeni pachatelé z muslimských zemí: Pokud byli, pak maximálně jeden příslušník dané země méně často než jednou za tři roky. Medializovaný případ je tedy výraznou raritou (pokud bude pachatel shledán vinný). br /br /—— br /nbsp;/divdiv style=text-align: justify;Jaký vzorek byl analyzován? Použity byly statistické listy trestní soudů, které byly poskytnuté pro výzkumné účely Ministerstvem spravedlnosti ČR. Byly vybrány ty případy, kdy byl pachatel odsouzen za nejzávažnější trestný čin za znásilnění. Nejsou tak započítány případy, kdy byl pachatel odsouzen i za závažnější trestný čin (např. vraždu) a zároveň za znásilnění. Naopak jsou ale teoreticky určité případy znásilnění počítány dvakrát kvůli zahrnutí souhrnných a společných trestů. Rok byl definován jako rok odeslání statistického listu trestního (tedy běžně několik měsíců po právní moci případu). br //div



Rozsudek Soudního dvora ve věci C-22/18 TopFit a Biffi: horizontální přímý účinek volného pohybu občanů EU, ospravedlnění přímé diskriminace, sport a právo být národním mistrem

18. 6. 2019, 14:59 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Soudní dvůr vyhlásil ve čtvrtek 13. června 2019 a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=214943amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=reqamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=4494942 target=_blankrozsudek/a ve věci TopFit a Biffi (C-22/18), ve kterém vyložil články 18, 21 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) tak, že brání pravidlu soukromého sportovního spolku, podle kterého se státní příslušník členského státu EU může zúčastnit národního seniorského mistrovství jiného členského státu, ve kterém dlouhodobě pobývá, pouze mimo soutěž a nemůže se tím pádem stát národním šampionem, ledaže je toto omezení odůvodněno objektivními důvody přiměřenými sledovanému cíli. Soudní dvůr umožnil poprvé v historii sportovcům dovolávat se vůči soukromým sportovním spolkům článku 21 SFEU, který zaručuje občanům EU právo svobodně se pohyhovat a pobývat na území EU, čímž tomuto ustanovení přiznal horizontální přímý účinek. Soudní dvůr zároveň připustil ospravedlnění přímé diskriminace na základě státní příslušnosti i jinými důvody než těmi, které nabízí primární nebo sekundární právo EU./span/diva name=’more’/adiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Pan Biffi, italský státní příslušník, který od roku 2003 žije a podniká v Německu, je amatérský atlet, který se až do roku 2016 účastnil německých atletických mistrovství v kategorii seniorů na tratích od 60 do 400 metrů. Německý svaz lehké atletiky, právnická osoba soukromého práva, přijal s účinností od 17. června 2016 nové pravidlo, které účasti pana Biffiho na německém šampionátu brání:nbsp;„Veškerá mistrovství jsou v zásadě otevřená pro všechny atlety, kteří mají německou státní příslušnost a platnou startovní akreditaci pro německý oddíl/tréninkovou skupinu.“ Dle dříve platného pravidla se občané EU mohli účastnit mistrovství Německa, pokud měli po dobu jednoho roku startovní akreditaci pro německý oddíl či tréninkovou skupinu, což pan Biffi splňoval. Dle nového pravidla může Německý svaz lehké atletiky připustit cizí státní příslušníky ke startu na německém atletickém mistrovství, avšak pouze bez hodnocení nebo mimo soutěž./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Německý svaz lehké atletiky spolčuje atletické svazy v jednotlivých spolkových zemích, mezi které patří i Svaz lehké atletiky v Berlíně. Ten nadále spolčuje atletické kluby, mimo jiné i TopFit, jehož členem je pan Biffi. TopFit se pokusil přihlásit pana Biffiho na halové i venkovní německé atletické mistrovství v roce 2017. Německý svaz však s odkazem na dotčené nové pravidlo účast pana Biffiho vždy zamítl. TopFit i pan Biffi se u okresního soudu v Darmstadtu domáhali toho, aby pan Biffi mohl na německým mistrovstvích závodit. Německý okresní soud rozhodující spor vyjádřil pochybnosti o souladu dotčeného atletického pravidla s právem EU a položil Soudnímu dvoru tři předběžné otázky týkající se výkladu článku 18 (obecný zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti), 21 (volný pohyb a pobyt občanů EU) a 165 SFEU (činnost EU v oblasti podpůrné, koordinační a doplňkové pravomoci EU v oblasti sportu)./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Při přečtení odpovědi na předběžné otázky německého soudu, se kterými jsem se seznámil dříve než s odůvodněním rozsudku Soudního dvora, mě překvapilo, že /spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Soudní dvůr vynechal z vykládané oblasti práva EU článek 49 SFEU zaručující občanům EU svobodu usazování. Důvodem mého překvapení bylo především to, že právě na svobodě usazování vystavěl nbsp;svoje /spana href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=211444amp;mode=reqamp;pageIndex=1amp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;text=amp;doclang=CSamp;cid=4494942 style=font-family: Georgia, quot;Times New Romanquot;, serif; target=_blankstanovisko/aspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif; generální advokát Evgenij Tančev. Ten vyšel ze skutečnosti, že pan Biffi je kromě amatérského sportovce i psychologický kouč a osobní trenér, který podniká v Německu a tím pádem využívá svobodu usazování zaručenou článkem 49 SFEU (body 48-58 stanoviska). Dotčené atletické pravidlo dle generálního advokáta omezuje svobodu usazování pana Biffiho,nbsp;který je ve srovnání s německými státními příslušníky poskytujícími služby jako trenéři lehké atletiky znevýhodněn, jelikož již nemůže odkazovat na své úspěchy v národních sportovních mistrovstvích za účelem získání nových obchodních příležitostí (body 67-73 stanoviska)./spanbr /span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Generální advokát Tančev šel při hledání možných ospravedlňujících důvodů, stejně jako později Soudní dvůr, za hranice Smluv. Generální advokát nejprve/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;nbsp;poukázal na to, že přímou diskriminaci na základě státní příslušnosti lze v zásadě odůvodnit pouze odkazem na ostatní ustanovení Smluv. Dále však uvedl, že toto pravidlo nemusí nutně platit pro oblast sportu, a to s odkazem na předchozí judikaturu Soudního dvora (/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;C‑438/00nbsp;/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Deutscher Handballbund, C-51/96 a C-191/97 Deliège, C-176/96 Lehtonen a Castors Braine), dle které „ustanovení Smlouvy týkající se volného pohybu osob nebrání právní úpravě nebo praxi, která vylučuje zahraniční hráče z některých utkání z nehospodářských důvodů souvisejících se specifickým charakterem a rámcem těchto utkání, a týkajících se tudíž sportu jako takového, jako je tomu například v případě utkání národních mužstev různých zemí“ (body 74-76).nbsp;nbsp;/spanbr /span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Generální advokát dospěl k závěru, že dotčené atletické pravidlo představuje nepřiměřené omezení svobody usazování. Poukázal přitom zejména nanbsp;/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;absenci ustanovení v pravidlech Německého svazu lehké atletiky, které by zmírnilo dopad napadeného pravidla a zachovalo status quo pro občany Unie, kteří jsou v Německu usazeni a nabyli již právo soutěžit na národních mistrovstvích v lehké atletice za stejných podmínek jako němečtí státní příslušníci, jako pan Biffi (body 74-90)./spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;nbsp;Přestože generální advokát odmítl horizontální přímý účinek článku 21 SFEU (podrobnosti níže), d/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;oporučil Soudnímu dvoru vyložit články 18, 21, 49 a 165 SFEU tak,nbsp;že sportovní svaz členského státu nepřípustně diskriminuje amatérské sportovce, kteří nejsou státními příslušníky tohoto členského státu, v němž pobývají, tím, že jim neumožní účast na národních mistrovstvích, nebo jim sice účast na národních mistrovstvích umožní, ale dovolí jim startovat jen mimo soutěž nebo mimo hodnocení a nedovolí jim účastnit se finálových běhů a soutěží a vyloučí je z udělování národních titulů, resp. z výsledkových listin./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Po skončení ústní části řízení se na Soudní dvůr obrátilnbsp;/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Německý svaz lehké atletiky s žádostí o znovuotevření ústní části řízení. Jako důvod uvedl zástupce svazu zejména to, že účastníci řízení neměli možnost vyjádřit své argumenty k aplikaci článku 49 SFEU, kterým argumentoval generální advokát. Soustředili se totiž na články 18, 21 a 165 SFEU, na jejichž výklad se ptal německý soud. Soudní dvůr však tuto žádost odmítl s argumentem,nbsp;že disponuje všemi poznatky nezbytnými k zodpovězení položených předběžných otázek a že o věci nemá být rozhodnuto na základě argumentace vycházející z článku 49 SFEU, který nebyl mezi účastníky řízení projednán (body 22-25 rozsudku).nbsp;/span/divdivdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Jak mohl však Soudní dvůr dospět k výše uvedené odpovědi na předběžné otázky německého soudu, když článek 21 SFEU nemá dle ustálené judikatury horizontální přímý účinek, tedy nedává sportovcům právo dovolávat se ho přímo vůči soukromým sportovním spolkům? H/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;orizontální přímý účinek článku 21 SFEU navíc ve svém stanovisku explicitně odmítl generální advokát Tančev. Ten argumentoval zejména tím, že spory dle článku 21 SFEU se týkají situací, kdy se jednotlivec dovolá svého práva vůči státu (bod 101 stanoviska), nebo případů souvisejících s dodržováním základních práv (bod 102 stanoviska). Generální advokát dále odmítl horizontální přímý účinek článku 21 SFEU s odkazem na právní jistotu (bod 103 stanoviska) a na předchozí judikaturu Soudního dvora, dle které sport spadá do působnosti unijního práva pouze tehdy, pokud představuje „hospodářskou činnost“ (bod 106 stanoviska)./span/div/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Soudní dvůr však argumenty generálního advokátka odmítl a k mému překvapení poprvé v historii přiznal článku 21 SFEU horizontální přímý účinek, čímž umožnil občanům EU - amatérským sportovcům - dovolávat se jejich práva na volný pohyb a pobyt v rámci EU vůči soukromým sportovním spolkům. Soudní dvůr nejprve s odkazem na svoji předchozí judikaturu uvedl, ženbsp;přístup k volnočasovým aktivitám nabízeným v hostitelském členském státě je logickým důsledkem volného pohybu (bod 31 rozsudku). Soudní dvůr dále doplnil, ženbsp;práva přiznaná občanu EU článkem 21 SFEU cílí na usnadnění postupné integrace dotyčného občana EU do společnosti hostitelského členského státu (bod 32 rozsudku) a zdůraznil značný společenský význam sportu uznaný článkem 165 SFEU (bod 33 rozsudku). Soudní dvůr na závěr uvedl, že z článků 21 a 165 SFEU vyplývá právo občana EU vytvořit si nebo konsolidovat vazby na společnost hostitelského členského státu. Na základě výše uvedených argumentů Soudní dvůr rozhodl, že /spanspan style=text-align: left;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;takový občan Unie, jako je D. Biffi, se může oprávněně dovolávat článků 18 a 21 SFEU v rámci provozování amatérského sportu na soutěžích ve společnosti hostitelského členského státu (bod 35 rozsudku).nbsp;/span/spanbr /span style=text-align: left;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Soudní dvůr dále rozhodl, že dotčené pravidlo Německého svazu lehké atletiky představuje omezení práva občanů EU svobodně se pohybovat a pobývat na území EU zaručeného článkem 21 SFEU, jelikož činí výkon tohoto práva méně atraktivním. Soudní dvůr uvedl, že toto omezenínbsp;/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;musí být založeno na objektivních důvodech a musí být přiměřené legitimnímu cíli, který sleduje, má-li být dotčené pravidlo v souladu s právem EU. Znamená to, že opatření soukromého spolku, které přímo diskriminuje sportovce z důvodu státní příslušnosti, může být ospravedlněno i důvody, které neuvádějí Smlouvy? Lze ospravedlnit dotčené pravidlo požadavkem, aby měl mistr daného členského státu jeho státní příslušnost? Zdá se, že ano.nbsp;/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Soudní dvůr totiž tento požadavek označil za legitimní, jelikož považuje státní příslušnost za charakteristický rys titulu národního mistra. Soudní dvůr uznal, že titul národního mistra se neuděluje na všech závodech probíhajících na vnitrostátní úrovni a tím pádem má toto ocenění omezený dopad na provozování dané sportovní disciplíny (bod 50 rozsudku)./spanbr /span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Soudní dvůr však zopakoval, že omezení vyplývající z požadavku státní příslušnosti pro národního mistra musejí odpovídat principu přiměřenosti.nbsp;/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Soudní dvůr v tomto kontextu odmítl oba hlavní argumenty předestřené Německým svazem lehké atletiky. Jeho zástupce tvrdil, že určení národního šampiona a dalších medailistů slouží k výběru sportovců, kteří budou reprezentovat Německo v mezinárodních soutěžích, například na mistrovství Evropy. Soudní dvůr však toto tvrzení odmítl s poukazem na to, že německý svaz ve skutečnosti vybírá německé reprezentanty pouze v elitních kategoriích, nikoliv v kategoriích seniorů, kde mohou reprezentovat Německo i státní příslušníci jiných členských států. Ze stejného důvodu Soudní dvůr odmítl i argument německého svazu, dle kterého je třeba stanovit shodná pravidla pro všechny věkové kategorie./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Nad rámec výše uvedeného přidal Soudní dvůr okresnímu soudu v Darmstadtu další dvě vodítka k posuzení přiměřenosti omezení, které představuje dotčené atletické pravidlo. Soudní dvůr nejrpve uvedl, že režim předběžné autorizace, ve kterém Německý svaz lehké atletiky rozhoduje o přípustnosti startu státního příslušníka jiné země bez hodnocení nebo mimo soutěž, musí být založen na objektivních, nediskriminačních a předem známých kritériích, a to za účelem předejití arbitrárních rozhodnutí. Soudní dvůr na závěr doplnil, že úplný zákaz účasti atletů na národních mistrovstvích z důvodu odlišné státní příslušnosti by byl v každém případě nepřiměřený./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;O konkrétních osudech pana Biffiho, jeho klubu TopFit, Německého svazu lehké atletiky a jeho dotčeného pravidla bude v nejbližších měsících rozhodovat okresní soud v Darmstadtu. Soudní dvůr mu poskytl užitečnou odpověď na položené předběžné otázky, ve které naznačil sportovcům i sportovním spolkům mnohá kritéria souladu sportovních pravidel s právem EU. Podle mého názoru však význam rozsudku Soudního dvora překračuje hranice konkrétního sporu i sportu jako takového/spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;. Je-li správný můj dojem, že Soudní dvůr přiznal článku 21 SFEU horizontální přímý účinek, občané EU se mohou dovolávat svého práva na volný pohyb a pobyt nejenom vůči hostitelským členským státům, ale i vůči jiným soukromým osobám, přestože nejsou pracovníci ani podnikatelé. Má článek 21 SFEU horizontální přímý účinek jen v obdobných situacích týkajících se sportu, případně přístupu k volnočasovým aktivitám v hostitelském členském státě? Nebo jde o další vlaštovku mířící k pravému horizontálnímu přímému účinku článku 21 SFEU? Je možné ospravedlnit přímou diskriminaci i důvody neuvedenými ve Smlouvě? Je to možné pouze v oblasti sportu a jemu podobných oblastech, nebo lze obdobnou argumentaci využít i v širším měřítku?nbsp;nbsp;/spanbr /span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;/spanbr /div style=-webkit-text-stroke-width: 0px; color: black; font-family: quot;Times New Romanquot;; font-size: medium; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-ligatures: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; orphans: 2; text-align: justify; text-decoration-color: initial; text-decoration-style: initial; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: 2; word-spacing: 0px;/divbr //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;—/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;ispan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Jsem interním doktorandem a asistentem na katedře evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a právníkem Českého olympijského výboru. Tento článek však představuje můj osobní pohled na rozsudek Soudního dvora, který žádným způsobem nevyjadřuje postoj a nezavazuje žádnou z výše uvedených institucí. Děkuji Tereze Kunertové za cenné připomínky. Za veškeré nedostatky textu však odpovídám výlučně já.nbsp;/span/i/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divbr //div



Otevřené výběrové řízení na soudce: několik čísel

13. 6. 2019, 11:34 | JINÉ PRÁVO | Jan Petrov

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=onNa jaře proběhlo výběrové řízení na soudce obvodních soudů v obvodu Městského soudu v Praze. Zde jsou konkrétní čísla, která indikují, jakou šanci měli asistenti okresních a krajských soudů a jakou ti ostatní:br //diva name=’more’/abr /V písemném kole uspělo 23 uchazečů. Z nich se k ústnímu pohovoru (zaměřenému na obecné povídání, a ne na další ověřování odborných znalostí) se dostavilo 22 uchazečů (1 se omluvil). Z těchto 22 uchazečů jich 12 působí jako asistenti u okresních soudů a krajských soudů a z těchto 12 uspělo v ústním kole 10 uchazečů (úspěsnost 83 %), z toho 4 asistenti obvodních soudů v působnosti MěS Praha, 4 asistenti MěS Praha a b2/b asistenti okresních soudů v působnosti KS Praha. Naproti tomu ze zbývajících 10 uchazečů (asistenti NS, NSS a ÚS, advokáti aj.) uspěl jediný (úspěšnost 10 %).br /br /Uvedený nepoměr (úspěšnost 83 % vs. 10 %) je zvláštní a zvláštní jsou některé promluvy členů výběrové komise (asistenti OS a KS makají, zatímco asistenti vrcholných soudů by nesnesli tu zátěž; pro uchazeče je podstatným mínusem to, že ho na daném soudu neznají). Proto si dovolím vyslovit názor, že:br /(1) pokud soud nechce uchazeče, kteří nepracují (nepracovali) jako asistenti (čekatelé) OS a KS, měl by se jim umět podívat do očí a otevřeně jim to sdělit při vypsání výběrového řízení; br /(2) není vkusné mlčky (a případně i pobaveně) pozorovat, jak se někteří uchazeči snaží uspět třeba v období 4 let, i když dost možná nikdy neměli rozumnou šanci;nbsp;abr /(3) instituce, která má v popisu práce spravedlnost, poctivost a pravdivost, by neměla postupovat způsobem: Otevřenost formálně ano, ale jen na oko.br /[Edit: Podle tvrzení zevnitř MěS Praha byly ve výběrovém řízení v roce 2017 a 2016 výsledky vyrovnanější a výsledky 2019 jsou z tohoto hlediska anomální.]br /br /Městskému soudu v Praze je však třeba poděkovat za dvojí. Především díky němu se zažil model, kdy se v ústním kole vybírá pouze z úzké skupiny uchazečů, kteří na předních místech uspěli v testu aplikace práva: věřím, že všichni vybraní mají solidní právní dovednosti. A bez obtíží a úplně mi sdělil výše uvedená čísla (v rychlých a ochotných odpovědích na mé tři postupné e-maily a bez toho, že by vznikla jakákoli potřeba “ohánět se stošestkou”).



Nové nařízení EU o prověřování zahraničních investic

10. 6. 2019, 08:23 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Během dubna nabylo platnosti nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Evropské unie. Účelem nařízení je koordinace kontroly zahraničních investic (FDI) z hlediska bezpečnosti a veřejného pořádku, přičemž nařízení nezavádí celoevropský kontrolní systém, alenbsp; pouze koordinuje členské státy, které již FDI kontrolují podle své domácí legislativy. Nové nařízení nabude účinnosti v roce 2020./divdivbr //divdiv style=text-align: justify;Je zřejmé, že nové nařízení rozhýbe evropský přístup k zahraničním investicím, například těm z Číny a nebo Ruska, a řada dalších členských států EU v blízké budoucnosti zaveden nebo dále upraví své domácí kontrolní zákony (včetně ČR). V poslední době řada států své systémy zpřísnila nebo se k tomu chystají (např. USA, Německo, Austrálie). O americkém systému CFIUS, který FDI kontroluje už od 70. let, jsem na JP psal a href=http://jinepravo.blogspot.com/2012/10/lukas-hoder-potrebujeme-narodne_4077.htmlzde/a, a href=http://jinepravo.blogspot.com/2014/08/ralls-corporaton-vs-cfius_18.htmlzde/a a a href=http://jinepravo.blogspot.com/2016/03/vyrocni-zprava-cfius-cinske-investice.htmlzde/a./divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;bKontrola v EU/b/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Aktuálně existují vnitrostátní kontrolní mechanismy ve 14 členských státech EU. Konkrétně jde o Dánsko, Finsko, Francii, Itálii, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království a Španělsko. Jednotlivé vnitrostátní mechanismy se samozřejmě liší svým uspořádáním a rozsahem, přičemž na úrovni EU dosud ke koordinaci v podstatě nedocházelo./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nový koordinační kontrolní mechanizmus EU dle nařízení v zásadě členským státům umožňuje (ale nenařizuje) zavedení vlastních domácích kontrolních systémů FDI. Základními kritérii je bezpečnost a vnitřní pořádek v EU./divdiv style=text-align: justify;br //divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;Článek 4 - Faktory, které mohou členské státy nebo Komise zohlednitnbsp;/blockquoteblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;1. Při určování toho, zda může mít přímá zahraniční investice vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou členské státy a Komise zvážit její potenciální dopady mimo jiné na:br /a) kritickou infrastrukturu, ať fyzickou či virtuální, včetně infrastruktury energetické, dopravní, vodohospodářské, zdravotnické, komunikační, infrastruktury v oblasti sdělovacích prostředků, zpracovávání nebo uchovávání údajů, infrastruktury letecké a kosmické, obranné, volební nebo finanční infrastruktury a citlivých zařízení, jakož i na pozemky a nemovitosti, jež jsou pro využívání takové infrastruktury zásadní;br /b) kritické technologie a zboží dvojího užití ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 428/2009, včetně technologií v oblasti umělé inteligence, robotiky, polovodičů, kybernetické bezpečnosti, leteckých a kosmických technologií, obranných technologií, technologií v oblasti skladování energie, kvantových a jaderných technologií, jakož i nanotechnologií a biotechnologií;br /c) dodávky kritických vstupů, včetně energie nebo surovin, jakož i potravinového zabezpečení;br /d) přístup k citlivým informacím včetně osobních údajů nebo na schopnost kontrolovat tyto informace; nebobr /e) svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.nbsp;/blockquoteblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;2.Při určování toho, zda přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou členské státy a Komise vzít rovněž v úvahu zejména:br /a) zda je daný zahraniční investor přímo či nepřímo ovládán vládou třetí země, včetně státních subjektů nebo ozbrojených sil, a to i prostřednictvím vlastnické struktury nebo významného financování;br /b) zda již byl daný zahraniční investor zapojen do činností ovlivňujících bezpečnost nebo veřejný pořádek v některém členském státě; nebobr /c) zda existuje vážné riziko, že je daný zahraniční investor zapojen do protiprávní nebo trestné činnosti./blockquotediv style=text-align: justify;br /Členské státy jsou dle nového nařízení také povinny poskytovat Komisi a ostatním členským státům informace o prověřených investicích. Komise a členské státy budou pak moci požadovat doplňující informace a vznášet své připomínky vztahující se k provedené kontrole, přičemž kontrolující členský stát jim bude muset věnovat „náležitou pozornost“, ačkoliv v konkrétní věci si udrží poslední slovo. Komise bude mít také pravomoc vydávat stanoviska v případě, že by investice mohla představovat hrozbu pro evropskou infrastrukturu, programy nebo projekty EU, jako jsou například Galileo nebo Horizon 2020./divdivbr //divdivbTransparentnost?/b/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nařízení dále stanovuje určité požadavky, které musí domácí kontrolní mechanizmy splňovat, jako je transparentnost, bezpečnost důvěrných informací, nediskriminace a dostupnost opravných prostředků pro zahraniční investory. Je ale otázka, jak jednoduše půjdou některé tyto principy splnit. Například zkušenosti s americkým systémem CFIUS ukazují, že otázky národní bezpečnosti jsou vysoce politické, a zásady jako je transparentnost, nediskriminace a dostupnost opravných právních prostředků je někdy těžké uplatnit. Příkladem může být spor ohledně přístupu čínských společností do technologie G5 v Evropě. Bude možné transparentním způsobem sdílet relevantní informace získané zpravodajskými službami s investory z Číny? Je možné zacházet s každým investorem bez diskriminace? Například v případě investorů z Číny a Velké Británie (po brexitu). Je možné umožnit transparentní soudní řízení v případě zamítnutých investic do společností, které pracují na armádních zakázkách?/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Co se týče klíčových pojmů, zásadní je jistě i pojem „přímé zahraniční investice“, které jsou definovány jako investice, jejichž cílem je navázat nebo udržet „trvalé a přímé vazby“ mezi zahraničním investorem a podnikatelem. Není to tedy kontrola, ale pouze vazba. Nařízení se tedy vztahuje na poměrně široké spektrum investorských vztahů, a tímto nařízení také napovídá vnitrostátním legislativcům, jak mají při přípravě domácí legislativy postupovat.br /br //divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;Článek 2 - Definicebr /Pro účely tohoto nařízení se rozumí:br /1) „přímou zahraniční investicí“ investice jakékoli povahy, kterou provádí zahraniční investor a která slouží k tomu, aby vytvořila nebo udržela dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a podnikatelem nebo podnikem, kterému je kapitál poskytnut za účelem výkonu hospodářské činnosti v členském státě, včetně investic, které umožňují skutečnou účast na řízení nebo kontrole společnosti vykonávající hospodářskou činnost;br /2) „zahraničním investorem“ fyzická osoba ze třetí země nebo podnik ze třetí země, které mají v úmyslu uskutečnit či uskutečnily přímou zahraniční investici; …br /7) „podnikem ze třetí země“ podnik založený nebo jinak zřízený podle právních předpisů třetí země./blockquotediv style=text-align: justify;br /Nové nařízení EU o prověřování zahraničních investic vstoupilo v platnost v dubnu 2019. Členské státy a Komise budou mít 18 měsíců na zavedení nezbytných opatření pro uplatňování tohoto nového postupu. Lze očekávat, že některé členské státy zavedou v příštích dvou letech svůj vlastní domácí kontrolní mechanismus, aby mohl být celý systém v rámci EU v roce 2020 již plně funkční. Mezi takové země patří i Česká republika, která vlastní kontrolní systém zavede zřejmě již od příštího roku./divdiv style=text-align: justify;br //div



Neodolatelné nabídky asistentských míst na správních soudech (KS Liberec, Nejvyšší správní soud)

2. 6. 2019, 22:42 | JINÉ PRÁVO | Robert Zbíral

Správní právo je skoro tak zajímavé jako právo ústavní, zkuste se zasnít, jak krásné musí být psát třeba a href=http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2018/0199_2As__1800037_20190530150822_20190530160022_prevedeno.pdf target=_blanko pindících a rodných číslech/a. Všem potenciálním uchazečům o nové zaměstnání či změnu stávajícího místa proto doporučuji k pozornosti následující dva inzeráty s variabilitou instanční i geografickou.br /br /a name=’more’/adiv—/divdivbKrajský soud v Ústí nad Labem přijme pro pracoviště pobočky KS v Liberci/b/divdivbr //divdivAsistenta/ asistentku soudcenbsp; pro úsek správního soudnictví/divdivbr //divdivPožadavky:nbsp;/divdivulliDokončené vysokoškolské vzdělání v oboru právo získané v České republice v magisterském studijním programu./liliTrestní bezúhonnost./liliVýborná znalost českého jazyka a stylizační schopnosti./liliSchopnost pracovat samostatně./liliZájem o správní právo nebo specializace v tomto oboru výhodou./liliSchopnost práce v právních informačních systémech a schopnost vyhledávat informace./liliSchopnost týmové práce v senátu./li/ul/divdivPlatové podmínky:/divdivulliPlatové zařazení do 13. platové třídy podle vládního nařízení č. 341/2017 Sb.nbsp;/liliTarifní plat v rámci rozpětí 25 230 – 37 920 Kč podle rozsahu započtené praxe (příloha č. 2 vládního nařízení)./liliZvláštní příplatek ve výši 1 300 Kč měsíčně./liliMožnost přiznání osobního příplatku po skončení zkušební doby.-span style=white-space: pre; /span/li/ul/divdivDále nabízíme:nbsp;/divdivulliŠirokou možnost bezplatného vzdělávání prostřednictvím Justiční akademie ve všech oborech práva/liliPružnou pracovní dobu s měsíčním vyrovnáním./lili25 dnů dovolené./lili5 dnů indispozičního volna./liliStravenky./liliPříspěvky z FKSP na dovolenou a další akce, bezúročné půjčky./li/ul/divdivKontakt:nbsp;/divdivSpráva pobočky KS v Liberci/divdivMgr. Iveta Schöffelová/divdive-mail: ischoffelova@ksoud.lbc.justice.cz/divdivtel. 485238352, 737244593/divdivbr //divdiv—/divdivdivbr //divdivbIvo Pospíšil, bývalý generální sekretář Ústavního soudu a nyní soudce Nejvyššího správního soudu, hledá vhodné kandidáty/kandidátky na pozici asistenta/asistentky./b/divdivbr //divdivPožadavky:/divdiv•span style=white-space: pre; /spanmagisterské vysokoškolské vzdělání v oboru právo;/divdiv•span style=white-space: pre; /spanbezúhonnost;/divdiv•span style=white-space: pre; /spannadprůměrné schopnosti právní argumentace;/divdiv•span style=white-space: pre; /spanschopnost a vůle k dalšímu vzdělávání a odbornému růstu;/divdiv•span style=white-space: pre; /spanschopnost týmové spolupráce;/divdiv•span style=white-space: pre; /spanznalost cizích jazyků vítána./divdivbr //divdivPozice je vhodná i pro absolventy či začínající právníky./divdivbr //divdivHlavní náplň práce asistenta soudce spočívá ve zpracovávání podkladových materiálů pro rozhodovací činnost./divdivbr //divdivJedná se o pracovní poměr na plný úvazek (zástup za M a RD), založený jmenováním, který se řídí § 14 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů a dále zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů. Platové ohodnocení se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů./divdivbr //divdivbZájemci zasílejte strukturovaný životopis a motivační dopis do 17. 6. 2019 na adresu: prace@nssoud.cz/b/divdivbr //divdivOsloveni budou pouze uchazeči, kteří na základě vyhodnocení zaslaných podkladů budou naplňovat stanovené požadavky/div/divdivbr //div



Anexe Krymu a „lustrování“ Rusů v ostravském hotelu: Pokus o (abstraktní) obhajobu výroku nálezu II. ÚS 3212/18

9. 5. 2019, 12:44 | JINÉ PRÁVO | Robert Zbíral

span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;iDisclaimer/i: Působím na čtvrtinový úvazek jako asistent Vojtěcha Šimíčka, soudce zpravodaje komentovaného nálezu.nbsp; O věci jsme v „našem“ týmu v obecné rovině dosti intenzivně diskutovali už od samého počátku. Přiznávám, že jsem se mírně klonil k doporučení stížnost zamítnout. Soudce zpravodaj sám ovšem připravil koncept vyhovujícího nálezu (včetně odůvodnění), který jsem stejně jako ostatní asistenti kriticky písemně i ústně okomentoval. Konečná verze nálezu se od konceptu lišila pouze v jednotlivostech.nbsp;nbsp;/span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;—/span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif; font-size: 14.6667px;Na úvod si dovolím osvětlit motivaci k sepsání tohoto příspěvku. K nálezu se již vyjádřila tak půlka republiky. Všem kolem rozhodování věci se motajícím osobám byla po celou dobu zřejmá její ožehavost. Naplňuje se mnou po přečtení konceptu obávaná hrozba, že „tetička z Hulína“ si ze zkratkovitých zpráv sdělovacích prostředků (či ještě hůře výkřiků na sociálních sítích) o nálezu odnese mylnou informaci, že Ústavní soud umožnil podnikatelům libovolně kastovat zákazníky. Mým cílem ale není ovlivnit širší veřejnost, rád bych reagoval zejména na četné příspěvky z právnické obce. Popravdě jsem snad až na Karla Šimku neviděl vyjádření právníka, který by se za nález postavil. Tuto menšinu se vším respektem ke svému nadřízenému bohužel nerozšířím. Odůvodnění nálezu považuji velmi eufemisticky řečeno za nepřesvědčivé, v podstatě se až na pár maličkostí ztotožňuji s pádnými námitkami vyjádřenými v a href=https://pravo21.online/pravo/kriticka-reflexe-nalezu-v-nemz-se-ustavni-soud-zastal-hoteliera-vynucovani-nesouhlasu-s-okupaci-krymu-nepovazuje-za-diskriminaci target=_blankčlánku Štěpána Paulíka, Kamily Abbasi a Svatavy Veverkové/a. Jak jsem naznačil, osobně bych podpořil i odlišný výrok. To ale neznamená, že by výrok nálezu měl být a priori neobhajitelný. Následující řádky tedy nebudou apologetikou diskutovaného rozhodnutí, ale pokusí se strukturovat možné přístupy k problematice v něm řešené a hledat mezi nimi cestu podporující závěry z nálezu plynoucí.nbsp;/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;/span/spanbr /a name=’more’/aspan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;br //spanspan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Pomalu každé druhé rozhodnutí Ústavního soudu obsahuje mantru o potřebě vycházet z individuálních okolností případu. Zároveň však musí přinejmenším nálezy mít zobecňující charakter, který umožní aplikaci nosných důvodů nálezu na obdobný okruh případů (precedent). Nemělo by se stávat, aby Ústavní soud „vyřešil“ pouze konkrétní věc, tedy vyhověl Myšpulínovi, protože je mu například sympatický. Stejně tak chybné je rozhodnutí, jehož nosné důvody jsou natolik široké a roztříštěné, že obecné soudy nemají šanci je rozumně aplikovat. V aktuální věci mi z odůvodnění přijde, že se většina senátu dopustila obou prohřešků současně. Na zmatenou (či chybějící?) metodiku odůvodnění poukázal již citovaný článek, pokud je možné z nálezu vyvodit nějaký zobecňující přesah, obsahuje jej závěr v bodě 38. Jde ale pouze o shrnutí ve vztahu k předmětné věci či osnovu testu (sic!) pro budoucí použití? Pro podnikatele ani orgány veřejné moci nález neposkytuje příliš vodítek, jak by se měly (mohly) ve skutkově blízkých situacích chovat./span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;br //span/spanspan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Nález je psán optikou stěžovatelky, odsudky kritiků směřující proti tomu upřímně nechápu, když přezkoumáváno je právě jednání stěžovatelky. Vcelku použitelný test diskriminace formulovaný v řízení prvostupňovým soudem můžeme zúžit do posledního kroku a pokusit se zodpovědět základní otázku, totiž za jakých podmínek lze považovat za rozumné a důvodné, aby podnikatel mohl svým (politickým) projevem diskriminovat své zákazníky.nbsp; Po mém soudu zásadní pro zodpovězení otázky je na úplném počátku rozlišení cíle, který podnikatele k diskriminujícímu projevu vedl. Představit si dokáži čtyři rozdílné účely:/span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;br //span/spanspan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;bDiskriminující projev jako vyjádření podnikatelského záměru/b (čl. 26 odst. 1 LZPS): Podnikatel bude tvrdit, že diskriminace sama o sobě je přirozenou podmínkou jeho podnikání, včetně návazného projevu tento stav podporujícího (například propagace). Jinak řečeno, jde o hledisko, kterým se odlišuje od konkurence. Neřadím sem případy „logického“ vymezení, například že vegetariáni nedostanou najíst ve steakové restauraci. Mezi hard cases patří situace typu posiloven pro ženy nebo hotelů pro dospělé. Domnívám se, že pokud podnikatel dokáže, že bez diskriminace by jeho podnikání nedávalo (ekonomicky či jinak) smysl, měla by svoboda podnikání převážit. Uplatní se zde též kritéria zmiňovaná v nálezu, tj. například zaměnitelnost služby, zavrženíhodná pohnutka (podnikání by nemělo být vedeno nenávistí) atd./span/spanbr /br /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Z projednávané věci neplyne, že by motivace stěžovatelky byla vedena tímto směrem a právo podnikat tak vlastně nemohlo být dotčeno. Lze si ale představit obdobné případy související s politickým projevem:/span/spanbr /br /ullispan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Hotel se chce profilovat jako „sluníčkářský“ a v rámci reklamní kampaně uvádí, že neubytuje ruské občany bez podepsání prohlášení. Myslím, že podobné jednání by chráněno být nemělo, neboť není rozumně odůvodnitelné diskriminovat za daným účelem zrovna ruské občany. Pokud bych ale ubytování v takto orientovaném hotelu podmínil třeba tím, že potencionální zákazník vlastní předplatné Respektu či se musí přihlásit na recepci s Dopisy Olze v podpaží, problém bych s tím neměl. Asi by to bylo od podnikatele hloupé, ale to bych nechal na něm (fakticky: jestliže by šlo o jediný hotel široko daleko, nedávala by tato taktika smysl, jestliže to bude jeden z dvaceti, možná ano – zaměnitelnost služby tak bude většinou řešit sám trh).nbsp;/span/span/lilispan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Klientelu hotelu tvoří z 80 % ukrajinští turisté, hotel neubytuje ruské občany bez podepsání prohlášení. Jednání podnikatele je s ohledem na okolnosti odůvodnitelné, prostě chrání svůj business. Podnikatel-organizátor fotbalového turnaje také může analogicky odmítnout ženskou zájemkyni o start, neboť by ztratil X dalších zákazníků, kteří s ní v týmu nebudou chtít hrát.nbsp;/span/span/li/ulbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Mimochodem pod tuto kategorii by spadala i obrácená situace, kdy se nechce pozitivně odlišovat podnikatel, ale negativně by jej vymezil spotřebitel, viz případ v nálezu zmiňované možnosti odmítnutí pořádání sjezdu extremistické strany hoteliérem. Pokud by konání sjezdu reálně ohrozilo dobrou pověst hotelu a přeneseně živnost podnikatele jako takovou, měl by mít samozřejmě možnost službu neposkytnout./span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;br //span/spanspan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;bDiskriminace spotřebitele jako prostředek projevu podnikatele/b (čl. 17 odst. 1 a 2 LZPS): Podnikatel projevuje svůj názor na politické dění. Činí tak především kvůli sobě (jde o jeho projev), nicméně zamýšlí svůj postoj sdělit co nejširšímu publiku a k tomu využije nepřímo prostředků, které mu poskytuje právě podnikatelská činnost. Jinak řečeno, hoteliér by mohl svou podporu Krymu ventilovat na blogu či deklamovat na náměstí, dojde však k závěru, že požadavku „podpisu za ubytování“ se například chopí média a tím se zvýší dopad jeho projevu. Obecně souhlasím s tezí, že podnikatel má právo na politický názor. Když třeba Radim Jančura polepil své autobusy kritikou Bohuslava Sobotky, byla to jen jeho věc. Nález ale zdá se dovozuje, že součástí podnikatelova projevu je též možnost vyžadování nedobrovolné, ale přitom aktivní spolupráce spotřebitele. Slovy NSS, jde o to, zda bude spotřebitele projev podnikatele bolet. Přístup vedoucí ke kladné odpovědi pokládám za velmi obtížně hájitelný. Je vlastně jedno, jestli tento projev má vazbu na diskriminaci či nikoliv, postačí (jak si všímá v disentu Ludvík David), že se spotřebitel za daných podmínek mění v pouhý objekt, nástroj sloužící zviditelnění projevu podnikatele.nbsp;/span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;br //span/spanspan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Z ústavní stížnosti dovozuji (spis jsem neviděl), že nejspíš takto obhajovala stěžovatelka své kroky. Jednala poté dle mého nepřiměřeně, neboť mohla názor na anexi Krymu projevit i ke spotřebiteli mnohem méně invazivním, přesto však účinným způsobem, a to jak ve vlastních prostorách (viz Jančura), tak mimo ně za prostředky z podnikatelské činnosti (například vytištění letáku „Putin je zločinec“ a jeho distribuce do každé ostravské domácnosti). Nemohu totiž opomenout, že Ústavní soud umně narativ nálezu zarámoval do podoby, ve které si za podnikatelem každý představil činorodého, státem ušlapovaného živnostníka, zde konkrétně majitele malého hotýlku. Ve skutečnosti stěžovatelka patří ke středně velkým obchodním společnostem, dle účetní závěrky s příjmy v desítkách miliónů Kč ročně.nbsp;/span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;br //span/spanspan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;bDiskriminující projev podnikatele směřující k „výchově“ spotřebitele/b (čl. 17 odst. 1 a 2 LZPS): Podnikatel projevuje svůj politický názor, jeho cílem je však primárně působit na své zákazníky, chce je přesvědčit o svém světonázoru, potažmo jim vyvrátit jejich politické přesvědčení. Takový záměr lze akceptovat v situaci, ve které podnikatel bude působit tzv. pozitivně. Umím si představit například hoteliéra, který poskytne k ubytování zdarma snídani osobě, která s plným vědomím po přečtení přiložené brožury podepíše petici proti plánované trase obchvatu města.nbsp; Obdobně jako v předchozím bodě bude ale ve většině případů těžko přijatelný postup, ve kterém tato výchova má spotřebitele bolet, včetně vynucení účasti na ní./span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;br //span/spanspan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Výjimkou potvrzující pravidlo je dle mého ale skutková situace v přezkoumávaném řízení. Anexe Krymu proběhla v rozporu se zásadami mezinárodního práva, odsoudily ji kromě ČR též všechny státy EU. Jasně, je zde široké spektrum osob rovněž u nás, které tento závěr neuznává, ale z hlediska české Ústavy jde o objektivní fakt (čl. 1 odst. 2), navíc okořeněný vlastní historickou zkušeností. Zároveň ČR stojí na hodnotách demokratického právního státu, což se o současném Rusku napsat nedá. Existuje zde tedy zřejmý hodnotový spor Rusko vs ČR, což ostatně je i v praxi vyjádřeno finančními a hospodářskými sankcemi, které ČR spolu se zbytkem EU proti Rusku kvůli anexi Krymu uplatňuje. Jestliže se podnikatel rozhodne v rámci svých aktivit Rusku či jeho občanům dokázat, že postupují v rozporu s našimi hodnotami, proč by to nemohl udělat? Uvědomuji si slabá místa konstrukce:/span/spanbr /br /ullispan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Který názor? Výjimka by platila právě jen ve věcech, při kterých podnikatel hájí hodnoty chráněné českým ústavním pořádkem. Posouzení, zda dotčený názor mezi takové případy spadá, nevyžaduje konsenzuální souhlas všude a všech, dá se nicméně po mém soudu alespoň rámcově vysledovat například z oficiálních dokumentů státních orgánů, celospolečenského vývoje atd. Například na uznání Kosova nepanuje v mezinárodním prostředí konsenzus, totéž se dá říci o legitimitě zásahu Ruska v Sýrii či Spojených států v Iráku. Ať se k těmto případům podnikatel vyjadřuje, co hrdlo ráčí, ale neměl by o nich spotřebitele (bolestivě) vychovávat./span/span/lilispan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Vůči komu? Námitka může směřovat proti principu kolektivní viny. Rusko ale tvoří právě Rusové, každý z nich je za kroky své země (v různé míře) svým způsobem odpovědný, každý se z nich může poučit. V aktuálním případu se navíc Rus mohl podpisem přihlásit k našemu vidění světa a tak dosvědčit své „prozření“. To mi je sympatické, protože to naznačuje prvek efektu výchovy. Nejsem si úplně jistý půdorysem, ve kterém by vůči Rusům uplatnil podnikatel plošný zákaz, pak by již asi nastoupily zjemňující kritéria z nálezu (bod 38)./span/span/li/ulbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;br //span/spanspan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Chápu, že přednesený rámec bude pro mnohé kontroverzní, považuji jej však za jistou analogii s bojující demokracií. Fyzické a právnické osoby v autoritativních režimech kladou na návštěvníky z demokratických zemí také spoustu požadavků, kterými se nám snaží dokázat superioritu jejich politických systémů, my přece můžeme odpovídat stejnou mincí. Hodnoty státu nemusí hájit výlučně veřejná moc.nbsp;/span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;br //span/spanspan style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;bVýhrada svědomí podnikatele diskriminující spotřebitele/b (čl. 15 odst. 1 LZPS): Podnikatel odmítá poskytnout službu spotřebiteli, neboť se neztotožňuje s osobou spotřebitele a jeho vlastnostmi nebo činy. Nejde v podstatě o aktivní projev názoru, projev je prostředkem vznesení výhrady. Sem v obecné rovině patří ono odmítnutí cukráře upéct svatební dort homosexuálnímu párů nebo číšníka obsloužit z vězení propuštěného vraha kolegyně z práce. O výhradě svědomí nevím dost (zvláště ve vztahu k právnickým osobám), abych zde činil dalekosáhlé závěry. Jde také o to, zda výhradu svědomí lze vůbec použít ve vztahu k politickému projevu. Předpokládám ale, že též zde by byl proveden nějaký test proporcionality ve smyslu charakteru služby, diskriminačního důvodu a charakteristiky dané výhrady. U hodnoceného případu výhrada svědomí opět nebyla vznesena, pokud by k tomu stěžovatelka přistoupila, nemyslím, že by argument mohl obstát. Abstraktně si dokáži představit scénář, ve které by se na výhradu svědomí vůči Rusům podporujícím anexi odvolala například společnost s ukrajinskými majiteli původem z Krymu, i za těchto okolností mi ale přijde přespání ve velkém hotelu příliš neosobní a tedy bez schopnosti vyvolat v podnikateli (jednateli, vlastníku) vážnější vnitřní újmu. Naopak už třeba majitel malého penzionu může mít identicky k cukráři natolik úzký vztah k hostům, že by takové dotčení nastat mohlo./span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;—/span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px; line-height: 107%;/span/spanbr /span style=font-family: quot;calibriquot; , sans-serif;span style=font-size: 14.6667px;Samozřejmě nevylučuji, že v praxi se mohou dopady projevu podnikatele prolínat, základní motivaci podnikatele by však mělo jít ze skutkových okolností odvodit a poté v jejím rámci přezkoumat rozumnost a důvodnost diskriminačního jednání. Jak je z poskytnutého přehledu zřejmé, došel jsem k závěru, že případy umožňující diskriminovat podnikatelovým projevem zákazníky tak, aby je projev bolel, mohou být přípustné jen skutečně výjimečně. Největší smysl to dle mého dává u kategorie první, u politického projevu se ale i tam uplatní restriktivní výklad. Ve vztahu k řízení ve věci Golden Gastro mi nepřijde postup hoteliéra obhajitelný ani u jedné z variant a sankce mu byla uložena oprávněně. Nechal bych se možná přesvědčit zmíněným scénářem „chci vychovat Rusy“, tímto směrem ale stěžovatelka neargumentovala. Na úplný konec si neodpustím poznámku, že postup hoteliéra osobně podporuji a vážím si jej, nedokáži jej nicméně vtlačit do rámce, který by rozsudek NSS dovolil zrušit a zároveň jej bylo možno aplikovat na širší okruh věcí dotýkajících se skutkově příbuzných situací./span/spanbr /divbr //div



O prevenci škodlivého jednání, přesnosti práva a předvídatelnosti práva

21. 3. 2019, 18:51 | JINÉ PRÁVO | Jan Broulík

Dnes se zamyslíme nad tím, jakou roli hraje v prevenčním působení práva jeho přesnost a předvídatelnost. Ačkoli se použité příklady budou vztahovat k právu hospodářské soutěže, nabízené úvahy najdou uplatnění i v mnoha jiných právních odvětvích.br /a name=’more’/abr /bPozadí/bbr /Nejprve se podívejme na to, jak právo zamezuje škodlivému jednání. Může tak činit dvěma různými způsoby. Za prvé právo přerušuje konkrétní škodlivé jednání nebo mu předchází (přímý mechanismus). Pod tento případ spadá například rozbití funkčního kartelu nebo nepovolení škodlivé dohody mezi soutěžiteli. Za druhé právo svým fungováním vysílá zprávu dalším potenciálním hříšníkům, že se jim kvůli hrozbě sankce škodlivé jednání nevyplatí (nepřímý mechanismus). V obou případech je cílem práva zamezovat škodlivému jednání a zároveň nezamezovat tomu neškodlivému (efektivnost práva).br /br /Nás bude zajímat vztah těchto dvou mechanismů k přesnosti a předvídatelnosti práva. Přesnost práva je opakem jeho chybovosti (o které jsme a href=https://jinepravo.blogspot.com/2016/09/teoreticka-analyza-chyb-v-pravu.html target=_blankpsali již dříve/a) – právo je přesné, když trestá škodlivé jednání a netrestá to neškodné. Předvídatelnost práva pak spočívá ve schopnosti jeho adresátů správně předpovídat, zda jejich jednání bude potrestáno. Platí přitom, že přesnost a předvídatelnost nejdou zcela ruku v ruce; čím více okolností právo umožňuje při své aplikaci zohlednit, tím sice budou výsledky přesnější, ale zároveň také nepředvídatelnější (a naopak).br /br /bMechanismy, přesnost a předvídatelnost/bbr /Pokud jde o přímý mechanismus zamezení škodlivému jednání, důležitá je pouze přesnost. Na předvídatelnosti nezáleží. Stačí totiž, aby právní subjekty reagovaly na individualizovaná právní rozhodnutí o protiprávnosti jejich jednání. Nevadí, že tato rozhodnutí nejsou schopny předvídat. Z hlediska efektivnosti práva je tedy žádoucí usilovat o nejvyšší možnou přesnost, byť i třeba na úkor předvídatelnosti.br /br /V případě nepřímého mechanismu je však všechno jinak – záleží na přesnosti i předvídatelnosti. Právo musí být přesné, aby bylo sankcemi zatíženo jen škodlivé jednání a ne to neškodné. Musí ale být také předvídatelné, aby subjekty práva věděly, které jednání bude sankcionováno a které ne. Jinými slovy, není k ničemu dobré mít přesné ale nepředvídatelné právo ani právo, které je sice předvídatelné ale nepřesné.nbsp; Vzhledem k zmíněnému napětí mezi přesností a předvídatelností právo nemůže být ideální v obou ohledech – je mezi nimi „trade-off“. Nejlepší dosažitelné řešení tedy bude spočívat v právní úpravě, která kombinuje přesnost a předvídatelnost takovým způsobem, který zamezí co nejvíce škodlivého jednání a co nejméně toho neškodného.br /br /bCo si odnést/bbr /Když se budeme ptát, jestli efektivnost práva stojí spíše na jeho přesnosti nebo předvídatelnosti, odpověď záleží především na tom, jakým způsobem příslušná oblast práva působí. Pokud škodlivé jednání zamezuje skrze přímý mechanismus, záleží čistě na přesnosti. Pokud však k zamezování dochází především nepřímo, je potřebná i předvídatelnost.br /br /Pokud jde například o soutěžní právo, panuje shoda, že nepřímý mechanismus zamezuje výrazně více škodlivého jednání než ten přímý. Soutěžní právo by proto mělo být do značné míry předvídatelné (i kdyby se tím částečně přišlo o jeho přesnost).br /br /__________________________br /Tento text vychází z mého článku Preventing Anticompetitive Conduct Directly and Indirectly: Accuracy Versus Predictability, který byl neádvno publikován v americkém časopise a href=https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0003603X18822611?fbclid=IwAR1R2fD9QTATdEkJXCcgDFePNLqALFqr-vXICcH46JE969N-aqnyqpuYqVoamp;journalCode=abxa target=_blankThe Antitrust Bulletin/a. Jeho volně přístupnou preprint verzi naleznete na a href=https://ssrn.com/abstract=3100778 target=_blankSSRN/a. Pro článek můžete do tohoto pondělí, tj. 25. března 2019, hlasovat v rámci a href=https://awards.concurrences.com/en/awards/2019/academic-articles/preventing-anticompetitive-conduct-directly-and-indirectly-accuracy-vs target=_blankAntitrust Writing Awards/a.br /divbr //div



Sníte o práci v oblasti práva EU? MZV ČR otevírá dvě pozice!

18. 3. 2019, 17:00 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;Státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí ČR vyhlásil v uplynulýchnbsp;dnechnbsp;dvě výběrová řízení.br /a name=’more’/abr /To první je záskok za rodičovskou dovolenou a jde onbsp;pracovní místo právníkanbsp;na dobu určitou (2nbsp;roky) v oddělení pro obecné otázky / vnější vztahy EU vnbsp;odboru Komunitárního právanbsp;MZV ČR. Termín pro prihlášení je 31. března, více informací a href=https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/zamestnani/aktualni_nabidky_zamestnani/oznameni_o_vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_473.html target=_blankzde/a.br /br /Druhé místo je na dobu neurčitou, rovněž jde o služební místo právníka,nbsp;v tomto případěnbsp;v oddělení pro Soudní dvůr EU v odboru Komunitárního práva MZV ČR, v oboru služby: Zahraniční vztahy a služba a Legislativa a právní činnost. Termín pro prihlášení je 12. dubna, více informací a href=https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/zamestnani/aktualni_nabidky_zamestnani/oznameni_o_vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_477.html target=_blankzde/a.br /br /Držíme palce v přijímacím řízení!/div/div