Jiné právo

ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE PRÁVO JE „SOUBOREM PLATNÝCH PRÁVNÍCH NOREM“. SKUTEČNÉ PRÁVO JE JINÝ SVĚT: JE TO INTELEKTUÁLNÍ VÝZVA, KONTEXT, ZÁBAVA, UMĚNÍ, POSLÁNÍ, ŽIVOT… TENTO BLOG PŘINÁŠÍ NOVINKY A NÁHODNÉ POSTŘEHY ZE SVĚTA JINÉHO PRÁVA.

Okresní soud v Českých Budějovicích vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce asistent/ka soudce

12. 12. 2017, 10:36 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Konkrétní podmínky výběrového řízení naleznete níže./span/divspan style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;/spanbr /a name=’more’/abr /div style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Předpoklady pro výkon funkce asistenta soudce:nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice (studijní program Právo a právní věda),nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- trestní bezúhonnost,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- odpovídající vystupování a schopnost vysokého pracovního nasazení,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- schopnost komunikace s lidmi,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- praktická znalost práce na PC.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;K přihlášce k účasti na výběrovém řízení uchazeč připojí:nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- strukturovaný profesní životopis uchazeče,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- motivační dopis,nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;- prohlášení podle zákona č. 101/2000 Sb., ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů, v následujícím znění:/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;P R O H L Á Š E N Í :nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, s o u h l a s í m se shromažďováním , zpracováváním a uchováváním mých osobních údajů Okresním soudem v Českých Budějovicích v souvislosti s výběrovým řízením na místo asistenta/asistentky soudce. Současně beru na vědomí, že po skončení výběrového řízení mi budou listiny obsahující osobní údaje vydány pouze na písemnou žádost, a že s nevyžádanými osobními údaji bude Okresním soudem v Českých Budějovicích nakládáno v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;V ……………………………………………………… dne …………………………………nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Vlastnoruční podpis:/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Termín nástupu: leden 2018, případně dle dohody./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Platové zařazení: platová třída 11-12 dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb. v platném znění.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Pracovní poměr: na dobu určitou s tříměsíční zkušební dobou.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Součástí výběrového řízení bude pohovor před komisí určenou předsedou soudu. O termínu pohovorů budou zájemci o místo asistenta/ky/ soudce vyrozuměni po uzávěrce písemných přihlášek. Předseda okresního soudu si vyhrazuje možnost zrušit vyhlášené výběrové řízení kdykoli v jeho průběhu.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: Georgia, Times New Roman, serif;Lhůta pro přihlášení do výběrového řízení je stanovena do 31. 12. 2017. Přihlášky je nutné zasílat e-mailem na mjurman@osoud.cbu.justice.cz./span/divdiv style=text-align: justify;br //div/div



O daňových podvodníkoch a ústavnej identite (Taricco II)

7. 12. 2017, 15:36 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

Súdny dvor v utorok rozhodol v dlho očakávanej veci ema href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=197423amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=reqamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=898341 target=_blankTaricco II/a/em, ktorá sa obsahovo týka zaujímavého konfliktu medzi efektívnym vymáhaním DPH a právami obvinených v trestnom procese. Rozsiahlejšiu analýzu sme spoločne s a href=https://www.universiteitleiden.nl/en/staffmembers/barbora-budinska#tab-1 target=_blankBarborou Budinskou/a publikovali na blogu a href=http://eulawanalysis.blogspot.cz/2017/12/criminal-law-human-rights-and.html target=_blankEU Law Analysis/a, česko-slovenskému publiku v tomto príspevkunbsp;prinášame len stručné zhrnutie ako ochutnávku.br /a name=’more’/abr /Ako sme sa dozvedeli z predloženej otázky talianskeho prvostupňového súdu vo veci ema href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=167061amp;pageIndex=0amp;doclang=csamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=900753 target=_blankTaricco I/a/em, v Taliansku sa celkom bežne stáva, že v oblasti daňových podvodov je vyšetrovanie komplikované a trvá celé roky. Napriek prebiehajúcemu súdnemu konaniu sanbsp;dokonca môže stať, že sa trestnosť predmetných činov medzičasom premlčí a obžalovaní zostanú bez postihu. Ako trefne poznamenáva Steve Peers a href=http://eulawanalysis.blogspot.cz/2017/12/criminal-law-human-rights-and.html target=_blankv úvode k našej analýze/a, emwhile it is often argued that justice delayed is justice denied, justice strongcurtailed /strongdenies justice too/em.br /br /Túto zvláštnosť talianskeho trestného práva posúdil Súdny dvor v kauze ema href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=167061amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=1133684 target=_blankTaricco I/a/em ako potenciálne porušenie finančných záujmov EÚ (v rozpore s čl. 325 ZFEÚ) a národným súdom preto navrhol, aby neaplikovali ustanovenia o premlčaní, ktoré stoja v ceste efektívnemu emrozlúšteniu/em trestných konaní v daňových veciach. Keď niektoré talianske súdy nasledovali radu Súdneho dvora a pokračovali v trestných veciach i po uplynutí premlčacej lehoty, netrvalo dlho a talianskemu ústavnému súdu bola predložená otázka o ústavnej konformite takéhoto postupu. Nie je totiž samozrejmé, aby súdy uprednostňovali finančné záujmy EÚ pred právami jednotlivcov v súdnom procese; niekto by dokonca mohol byť presvedčený, že je takýto postup v rozpore so zákazom retroaktivity, ktorý je (aj) v Taliansku ústavným princípom. span style=color: #666666;(emNa druhú stranu je však legitímne sa pýtať: aké právo vlastne chránime? Právo obžalovaného spoliehať sa na uplynutie premlčacej doby v kontexte pomalej a nefunkčnej justície?/em)/spanbr /br /emCorte Costituzionale/em sa preto obrátil na Súdny dvor s predbežnou otázkou - v duchu slávneho princípu emcontrolimiti/em to totiž považoval za lepšie riešenie než a href=http://jinepravo.blogspot.cz/2012/02/v-jostove-vybuchla-atomova-bomba.html target=_blankodpáliť atómovú bombu/a a rovno označiť rozhodnutie emTaricco I/em zanbsp;emultra vires./em Keby sme otázku talianskeho ústavného súdu mali parafrázovať, v podstate sa luxemburského súdu spýtal, emči/em emsi je istý svojím rozhodnutím vo veci Taricco I/em, obzvlášť s ohľadom na talianske ústavné princípy.br /br /Vnbsp;a href=https://www.cortecostituzionale.it/documenti/download/doc/recent_judgments/O_24_2017.pdf target=_blankrozhodnutí o podaní predbežnej otázky/a zvolil taliansky ústavný súd metódu cukru a biča: najprv podporil princíp prednosti európskeho práva a uprednostnil ho pred konceptom suverenity, obratom však dodal, že právny poriadok EÚ je založený na pluralizme a na rešpekte k národným identitám. Ústavný súd tak navrhol Súdnemu dvoru kompromis: členské štáty budú akceptovať, že Luxemburg podáva výklad noriem európskeho práva, ale výmenou za to budú mať národní aktéri priestor pre finálne rozhodnutie o ne/súlade týchto noriem s kľúčovými princípmi vnútroštátneho práva.br /br /Po tom, čo vo veci vyniesol a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=192922amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=858906 target=_blankstanovisko/a generálny advokát Bot, sa akademickým svetom prehnala vlna nepokoja. Bot totiž nekompromisne odmietol, že by princípy trestného práva mohli byť národnou identitou v zmysle čl. 4(2) ZEÚ a k otázke talianskeho ústavného súdu sa postavil prekvapivo nepriateľsky. Súd však stanovisko generálneho advokáta nenasledoval a vo včerajšom rozsudku zvolil omnoho umiernenejší tón. To vyústilo až do úsmevného záveru, že pokiaľ rozhodnutie vo veci emTaricco I/em stojí v rozpore s talianskymi princípmi ústavného významu, tak národné súdy emnie sú strongpovinné/strong plniť strongpovinnosť/strong/em, ktorá z daného rozsudku vyplýva. Slovami Súdneho dvora (bod 61), emPokud by byl vnitrostátní soud veden knbsp;závěru, že strongpovinnost/strong upustit od použití dotčených ustanovení trestního zákoníku je vnbsp;rozporu se zásadou zákonnosti trestných činů anbsp;trestů, nebyl by strongpovinen/strong se touto strongpovinností/strong řídit, třebaže by respektování této strongpovinnosti/strong umožnilo napravit vnitrostátní stav neslučitelný snbsp;unijním právem./em (Chcela som citovať slovenské znenie, ale tam je bohužiaľ o jednu empovinnosť/em menej…) :-)br /br /Na záver však Súdny dvor lišiacky dodáva, že ak sa o súlad s európskym právom nepostarajú národné súdy, spadne toto bremeno na zákonodarcu. Povinnosť chrániť finančné záujmy Únie, zakotvená v čl. 325 ZFEÚ, je totiž povinnosťou dosiahnuť určitý výsledok. Podobne ako v prípade smernicovej úpravy,nbsp;cestu k tomuto výsledku si členské štáty môžu vybrať podľa svojho vkusu, cieľ však musia naplniť, inak porušia svoje povinnosti vyplývajúce z práva EÚ.br /br /Utorkové rozhodnutie Súdneho dvora nesie obrovský význam pre fenomén emmedzisúdneho dialógu/em Súdneho dvora a národných ústavných súdov. Keď totiž porovnáme emTaricco II /ems prípadom ema href=http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?pro=amp;nat=oramp;oqp=amp;dates=amp;lg=amp;language=enamp;jur=C%2CT%2CFamp;cit=none%252CC%252CCJ%252CR%252C2008E%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252Ctrue%252Cfalse%252Cfalseamp;td=%3BALLamp;pcs=Ooramp;avg=amp;page=1amp;mat=oramp;parties=gauweileramp;jge=amp;for=amp;cid=1134243 target=_blankGauweiler/a/em, zistíme, ženbsp;nemecký prípadnbsp;začal omnoho vyostrenejšou predbežnou otázkou od nemeckého ústavného súdu, pokračoval a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=161370amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=1134243 target=_blankzmierlivým stanoviskom generálneho advokáta Cruz Vilallóna/a a skončil a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=165057amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=1134243 target=_blankdiplomatickým rozsudkomnbsp;Súdneho dvora/a a zmierlivým záverom v Karlsruhe. V kontraste k tomu, emCorte costituzionale/ememnbsp;/emzvolil vo svojej predbežnej otázke omnoho diplomatickejšie formulácie než emBundesverfassungsgericht/em, dočkal sa omnoho a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=192922amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=lstamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=858906 target=_blankagresívnejšej reakcie od generálneho advokáta Bota/a, následne dostalnbsp;(vďakabohu)nbsp;a href=http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=amp;docid=197423amp;pageIndex=0amp;doclang=CSamp;mode=reqamp;dir=amp;occ=firstamp;part=1amp;cid=898341 target=_blankzmierlivú odpoveď od Súdneho dvora/a a teraz je na rade opäť ústavný súd, aby vec finálne rozhodol a urobil poriadok v talianskom trestnom procese.br /br /Podobností a rozdielov medzi týmito dvoma ságami je však viac a dá sa na ne dívať z rôznych uhlov,nbsp;záujemcov o témunbsp;preto odkazujeme nielen na a href=http://eulawanalysis.blogspot.cz/2017/12/criminal-law-human-rights-and.html target=_blanknáš príspevok/a, ale tiež nanbsp;reakcie a href=https://despiteourdifferencesblog.wordpress.com/2017/12/05/to-bow-at-the-rhythm-of-an-italian-tune/ target=_blankDaniela Sarmienta/a, ako aj a href=http://verfassungsblog.de/defusing-the-taricco-bomb-through-fostering-constitutional-tolerance-all-roads-lead-to-rome/ target=_blankMarco Bassiniho a Oreste Pollicina/a, prípadne o niečo staršiunbsp;analýzu a href=http://verfassungsblog.de/the-italian-constitutional-court-in-re-taricco-gauweiler-in-the-roman-campagna/ target=_blankPietro Faragunu/a činbsp;a href=http://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/203228441600700107 target=_blankcase note z pera trestno-právnika Fabio Giuffridu/anbsp;k veci emTaricco I/em.br /br /Teším(e) sa na prípadnú diskusiu!



Digitální ekonomika a právo: výzva, problém, příležitost? (pozvánka na workshop)

6. 12. 2017, 13:04 | JINÉ PRÁVO | Robert Zbíral

Datum:nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; 15. prosince 2017 od 13hbr /Místo:nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp;Právnická fakulta UK, místnost č. 38 (náměstí Curieových 7, Praha 1)br /Pořadatelé: Česká společnost pro evropské a srovnávací právo, Common Law Societybr /br /bCíle a program workshopu v příspěvku./bspan style=font-family: quot;timesquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanbr /div class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-qCrpBeuBmww/WifbnPPQ88I/AAAAAAAAA0c/zlG7mGDNlLE_l_Fvb4vXTLvq–dAKrxnQCLcBGAs/s1600/DigiEkonom.png imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=1161 data-original-width=820 height=400 src=https://4.bp.blogspot.com/-qCrpBeuBmww/WifbnPPQ88I/AAAAAAAAA0c/zlG7mGDNlLE_l_Fvb4vXTLvq–dAKrxnQCLcBGAs/s400/DigiEkonom.png width=282 //a/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;/divspan style=font-family: quot;timesquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanspan style=font-family: quot;timesquot; , quot;times new romanquot; , serif;/spanbr /a name=’more’/aspan style=font-family: quot;timesquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanbr /br /Při přijímání nového občanského zákoníku bylo možné narazit na kritiku, že se vcelku pečlivě věnuje případům, kdy někomu uletí včely nebo vyhání dobytek na pastvu, a relativně malou pozornost naopak věnuje novinkám spojeným s dobou internetovou. Svým způsobem lze tento postřeh zobecnit na celý právní řád a jeho vztah k digitální ekonomice. Mnozí se však domnívají, že to vlastně není problém: právo je univerzální a uplatňuje se bez ohledu na to, zda jde o vztahy vznikající ve fyzickém či internetovém světě. Některé aspekty digitální ekonomiky jsou však přece jen specifické. V rámci semináře bychom se proto rádi věnovali tomu, jaké nové výzvy pro právo z ní vyplývají, jak by měla vypadat její právní regulace a jestli je vůbec nutná, a také do jaké míry je vhodné na ni dosavadní regulaci aplikovat.br /br /Těšíme se na Vaši účast a bohatou diskuzi.br /br /br /bProgram:/bbr /br /[ registrace od 12:45 ]br /br /13:00nbsp; nbsp; nbsp;Úvodní slovo br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; iJan Kuklík/i, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovybr /br /13:10nbsp; nbsp; nbsp;Digitální ekonomika: pohled uživatele, spotřebitele a podnikatelebr /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; iJan Klesla/i, Lidové novinybr /br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; Jak má stát regulovat digitální ekonomiku?br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; iOndřej Malý/i, vládní koordinátor digitální agendy ČRbr /br /Komentář: iAndrea Jarolímková/i, Bird amp; Birdbr /br /Diskusebr /br /[ … přestávka na kávu … ]br /br /15:00nbsp; nbsp; Platformy sdílené ekonomiky – úvahy o hospodářské soutěži a regulacibr /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; inbsp;Jiří Kindl/i, Weil, Gotshal amp; Mangesbr /br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp;Moderní způsoby poskytování služeb br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp;iRoman Cholasta/i, Havel, Holásek amp; Partnersbr /br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp;Digitální ekonomika vs. ochrana soukromí br /nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp; nbsp;iVladan Rámiš/i, MAFRA, Spolek pro ochranu osobních údajůbr /br /Komentář: iEva Fialová/i, AK Fialovábr /br /Diskusebr /br /17:00 Závěrbr /br /Moderuje: iMarek Antoš/i, Právnická fakulta Univerzity Karlovy a člen výboru ČSESP



Daniel Bartoň: Hidžáby na střední zdravotnické škole: zájem nebýt vystaven působení náboženských symbolů je silnější než náboženská svoboda

30. 11. 2017, 18:37 | JINÉ PRÁVO | Jakub Drápal

div style=text-align: justify;Městský soud v Praze rozhodl dne 19. září 2017 o odvolání ve věci nošení hidžábu muslimskou studentkou Ahmednuur Ayan Jamaal na Střední zdravotnické škole v Ruské ulici v Praze (rozsudek č. j. 12 Co 130/2017-228). Na rozdíl od soudu prvního stupně se odvolací soud zabýval otázkou diskriminace a náboženské svobody, a zaslouží si proto naši pozornost jakožto příspěvek do veřejné diskuse o rozsahu náboženské svobody a možnostech jejího omezení v současné České republice./divdiva name=’more’/a/divdivbr //divdivPočátkem kauzy a průběhem řízení u Obvodního soudu pro Prahu 10 jsem se zebýval v příspěvku a href=https://jinepravo.blogspot.cz/2017/03/hidzaby-na-stredni-zdravotnicke-skole-o.htmlHidžáby na střední zdravotnické škole: o náboženské svobodě bez náboženské svobody/a, obecně problematikou regulace nošení náboženských symbolů na školách pak v článku a href=http://www.jurisprudence.cz/cz/casopis/moznosti-zakazu-ci-omezeni-noseni-muslimskych-satku-na-skolach.m-188.htmlMožnosti zákazu či omezení nošení muslimských šátků na školách/a. V tomto textu se proto nechci věnovat komplexnímu posouzení celé kauzy, ale zaměřím se pouze na argumenty, na kterých své rozhodnutí vystavil Městský soud v Praze.br /br /bStudentský status/bbr /div style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Soud prvního stupně došel k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by se stala studentkou. Dle odvolacího soudu byl tento závěr nesprávný, neboť z provedených důkazů bylo zřejmé, že žalobkyně do školy nastospan style=text-align: justify;upila a výuky se účastnila. Dle odvolacího soudu však bylo řešení této otázky nadbytečné: to, že Obvodní soud pro Prahu 10 založil své rozhodnutí na nesprávných skutkových zjištěních nemělo vliv na správnost verdiktu jako takového./span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Odvolací soud tedy potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, dle kterého byla žaloba dle antidiskriminačního zákona nedůvodná. Co ho k tomu vedlo?/divdiv style=text-align: justify;br //divspan id=docs-internal-guid-813d3898-0df2-7efd-b047-0fa7ea24f59dbHledání rovnováhy mezi soupeřícími zájmy věřících a nevěřících/bbr /div style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Dle odvolacího soudu bylo klíčovou otázkou celé kauzy posouzení, zda byl požadavek školního řádu na pohyb ve škole bez pokrývky hlavy oprávněný a dosahující spravedlivé rovnováhy mezi různými soupeřícími právy a zájmy. Odvolací soud se v odpovědi na tuto otázku přiklonil jednoznačně na stranu Střední zdravotní školy, když uvedl: iNa užívání šátku jako projevu náboženského přesvědčení navenek bez jakéhokoliv omezení na půdě veřejné školy, která musí i vzhledem k české národní tradici, jakož i právům a svobodám druhých, zůstat neutrálním prostředím, žalobkyně právo nemá. Povinná tolerance náboženských symbolů nemá v České republice zákonný podklad, je daná pouze opakem práva na náboženskou svobodu. Proti právu žalobkyně projevovat své náboženství navenek pak stojí právo být svobodně bez vyznání, náboženské symboly nemít, nebýt vystaven nutnosti jejich působení a nemuset se zabývat jejich významem./i/divdiv style=text-align: justify;ibr //i/div/spandiv style=text-align: justify;Odvolací soud vychází z přesvědčení, že v České republice ijsou viditelné náboženské znaky přijímány jako protiklad k roli škol, které mají zůstat neutrálním prostředím a místem pro rozvoj včetně kritického myšlení/i. To je poměrně odvážné tvrzení v zemi, kde působí desítky škol zřizovaných církvemi a náboženskými společnostmi, na nichž jsou nejen přítomny osoby nosící náboženské symboly (řeholníci a řeholnice, kněží atp.), ale na kterých se náboženské symboly vyskytují i v budovách škol a v samotné výuce (krucifixy, sochy či obrazy významných náboženských osobností, náboženské texty, slavení bohoslužeb atd.). Pokud bychom tvrzení odvolacího soudu vzali jako normu, znamenalo by to nutný zánik církevního školství. I když odvolací soud důsledně nerozlišuje mezi veřejnými a soukromými školami, mohli bychom jeho pravidlo zkusit aplikovat pouze na školy veřejné; i tak by se dostaly do problémů teologické fakulty veřejných vysokých škol, řeholníci vyučující na veřejných školách, studenti nosící křížky nebo učitelé literatury vykládající Bibli či Život svaté Kateřiny./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Ještě problematičtější je myšlenka odvolacího soudu, že by možnosti projevovat náboženskou svobodu měla být nadřazena svoboda nebýt vystaven přítomnosti takových projevů. Je sice možné argumentovat osobní autonomií a právem na to, aby člověk nebyl vystaven nepřiměřenému nátlaku ve věcech náboženských (nedovolené formy proselytismu)span class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;Calibriquot;,quot;sans-serifquot;; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-SA; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-language: EN-US; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-theme-font: minor-latin;[1]/span/span/span, ale právo na „svobodu od náboženství“ nemůže jít tak daleko, že by vyžadovalo naprostou absenci náboženských otázek ve veřejném prostoru či ve škole. V takovém případě by nebylo možné vyučovat filosofii, etiku, náboženství nebo dějepis v rozsahu, který je dnes běžný. Navíc by taková politika „odnáboženštění“ školního prostoru byla v zásadním rozporu s principy a hodnotami, na kterých jsou vystaveny moderní evropské demokracie. Dle Evropského soudu pro lidská práva není úkolem státu v případě napětí mezi náboženskými skupinami odstranit zdroj kontroverzí omezením pluralismu, ale zajistit podmínky pro to, aby se dotčené skupiny obyvatelstva tolerovalyspan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: quot;Calibriquot;,quot;sans-serifquot;; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: quot;Times New Romanquot;; mso-bidi-language: AR-SA; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-language: EN-US; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-theme-font: minor-latin;[2]/span/span/span; ve vzdělávání má stát zajistit možnost plurality a napomáhat udržování veřejného pořádku, náboženské harmonie a tolerance.span style=font-family: Calibri, sans-serif; font-size: 14.6667px;[3]/span/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Pokud bychom přijali argument odvolacího soudu, že nad náboženskou svobodou jednotlivce vítězí právo druhého nebýt vystaven působení vnějších projevů náboženské svobody, mohli bychom analogicky vytvořit právo člověka bez politického přesvědčení nebýt vystaven působení politických kampaní nebo právo odpůrce konzumního způsobu života nebýt vystaven působení reklam na spotřební zboží. Taková argumentace je samozřejmě neudržitelná, protože u realizace většiny základních práv najdeme ve společnosti někoho, kdo by byl raději, pokud by se s daným projevem nemusel setkat. Podle jakého klíče by pak soudy vybíraly, kterou negativní svobodu upřednostnit? A kde by se takové “osvobozování” zastavilo? S ohledem na problémy, které by takový přístup způsobil, dospívá judikatura k závěrům, že lidé musí strpět i ty projevy, které jim nejsou z nějakého důvodu sympatické nebo je dokonce šokují, pokud nejde o projevy, jejichž jediným (hlavním) účelem je dosažení nějakého protiprávního cíle (např. šíření nenávisti a netolerance, bezúčelná urážka druhých).[4]/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Navíc je přístup odvolacího soudu v rozporu s principem neutrality, který hlásá, a se zásadou, že je výkon náboženské svobody možné omezit pouze z důvodů uvedených v Listině (Evropské úmluvě o lidských právech). Princip neutrality státu ve věcech náboženských soud porušil tím, že nad určité náboženské vyznání (islám) postavil jiné náboženské přesvědčení (“bez vyznání”, agnosticismus či nezájem o věci náboženské), ačkoliv by právo mělo stejným způsobem chránit jak člověka hlásícího se k určitému vyznání, tak člověka, který vyznává, že se k ničemu hlásit nechce. Odvolací soud se pak vůbec nezabýval otázkou, zda omezení práva projevovat náboženství je v demokratické společnosti nezbytné pro dosažení některého legitimního cíle uvedeného v čl. 16 odst. 4 Listiny nebo čl. 9 odst. 2 Úmluvy. Vzhledem k tomu, že mezi legitimní omezení patří také ochrana práv a svobod druhých, bylo by možné se zabývat tím, jak nošení šátku zasahuje do svobody člověka bez vyznání realizovat své právo být bez vyznání. Muselo by ale jít o posuzování situace konkrétní osoby, která by se domnívala, že pouhá přítomnost šátku omezuje její náboženskou svobodu. Argumentace tím, “že by dané jednání mohlo někomu vadit”, není dostatečná pro omezení základního práva./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jistou logiku argumentaci Městského soudu nicméně musím přiznat: Konfrontace člověka bez vyznání s náboženskými symboly může vést k zamýšlení se nad jejich významem a ke kladení základních filosofických a náboženských otázek. Přítomnost náboženství ve veřejné sféře proto může ohrožovat existenci nezájmu o náboženství z důvodu, že daní lidé s náboženstvím vůbec nepřicházejí do styku. To však není protiprávní postup, ale jeden ze základních způsobů, jak funguje otevřená soutěž idejí v pluralitní společnosti. Přistoupit na argumentaci Městského soudu by proto znamenalo považovat konkrétní ideologii za jedinou správou a vzdát se tázání, zda existuje nějaká alternativa; to by bylo návratem k totalitnímu uvažování, od kterého se snaží náš současný právní systém distancovat./div/divdiv style=text-align: justify;br //divbdiv style=text-align: justify;bOtázka diskriminace/b/div/bdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Podle Městského soudu v Praze bylo možné o nedůvodnosti žaloby rozhodnout pouze na základě žalobních tvrzení, ze kterých údajně nevyplývalo jakékoliv znevýhodnění studentky. V tomto kontextu stojí za citaci ta část odůvodnění, ze které vyplývá, jak soud chápe diskriminaci a znevýhodnění: iNepovolení výjimky nošení muslimského šátku jako pokrývky hlavy (…) není přímou ani nepřímou diskriminací na základě náboženského vyznání. V případě žalobkyně nedošlo k rozdílnému zacházení ve srovnání s ostatními studenty (všichni bez pokrývky hlavy), nebyla ani nijak znevýhodněna, bez pokrývky hlavy mohla studovat. (…) Odvolací soud také mohl vyjít z definice diskriminace, kterou se rozumí rozdílný, jiný přístup k jedné skupině než k jiné nebo k celku. Opakem diskriminace je stejný přístup ke všem. (…) Tento případ není ani nepřímou diskriminací, neboť i podle definice veřejného ochránce práv je jí takové jednání, při němž se s někým zachází méně příznivě na základě kriteria, které je zdánlivě neutrální. Ustanovení školního řádu sice v důsledku omezovalo žalobkyni nosit šátek, ale omezovalo také všechny ostatní studenty, kteří by si chtěli dát něco na hlavu./i/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Z právě uvedeného je zřejmé, že odvolací soud nerozumí nebo nechce rozumět nepřímé diskriminaci tak, jak ji běžně chápe evropské právo.[5]nbsp;Pokud bychom následovali úvahu odvolacího soudu, nepřímo diskriminováni by nebyli ani vozíčkáři v případě, kdy by do školy neexistoval bezbariérový přístup, protože schody přece omezují všechny studenty, kteří se chtějí do školy dostat. Pokud přijmeme tento způsob argumentace, přehlížíme rozdíl mezi tím, jak různě překážka či obecné pravidlo dopadá na jednotlivce: pro zdravého člověka jsou schody přinejhorším otravou, pro vozíčkáře nepřekonatelnou překážkou; pro evangelíka nebo ateistu může být zákaz nošení pokrývek hlavy ve škole prudou, ale pro muslimku, jeptišku nebo sikha nepřekonatelnou překážkou.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Právě popsané rozlišování je nezbytné pro úspěšnou (správnou) aplikaci konceptu nepřímé diskriminace a každý soudce aplikující antidiskriminační zákon by ho měl být schopen. Pro úplnost (s ohledem na časté výtky směřované proti antidiskriminační legislativě) je třeba uvést, že pro konstatování nepřímé diskriminace nestačí pouhý závěr o tom, že zdánlivě neutrální ustanovení znevýhodňuje osobu určitých charakteristik, ale je třeba dále prokázat, že dané pravidlo nesleduje přiměřeným způsobem legitimní cíl. A to je dle mého názoru pole, na kterém by se měla primárně odehrávat právní debata o diskriminačním aspektu této kauzy.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divbdiv style=text-align: justify;bPolitický charakter náboženství/b/div/bdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Městský soud v Praze v odůvodnění svého závěru o nedůvodnosti žaloby několikrát na podporu své argumentace uvedl, že islám je politické náboženství, resp. že politická povaha tohoto náboženství je v rozporu se západními ideály, na kterých je po roce 1989 založena česká společnost. To je značně manipulativní argument a v odůvodnění soudního rozhodnutí o základních právech by hned z několika důvodů neměl mít místo./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;V prvé řadě je třeba uvést, že každé náboženství je do jisté míry politické, neboť se snaží přispět k proměně jednotlivců i společnosti. Takový přístup náš právní řád nejen nezakazuje, ale přímo vyžaduje, neboť bez politické participace a snahy o lepší správu věcí veřejných nemůže existovat. Pokud má soud na mysli rozpor některých politických názorů opírajících se o islám se západními liberálními ideály, pak je v obdobném postavení řada křesťanských náboženských skupin (např. v oblasti potratů, homosexuality, eutanazie, vojenské služby nebo autority nadřazené civilnímu právu). To, že nějaká skupina lidí hlásících se k určitému náboženství vyjadřuje hodnoty odporující západním liberálním ideálům neopravňuje stát k tomu, aby omezil základní práva lidem, u kterých si myslí, že patří ke stejné široce pojaté skupině. Pokud by tomu tak bylo, mohl by stát omezit náboženskou svobodu všem náboženským společnostem operujícím na českém území, neboť v každé z nich se najde někdo, kdo smýšlí v rozporu se západními liberálními ideály.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Druhou zásadní skutečností je, že ani označení určitého náboženství za politické neznamená automatickou možnost v libovolné míře omezit jeho projevy. Závěr o politickém charakteru projevu by pouze vedl k přesunu přezkumu z oblasti náboženské svobody do působnosti obecné svobody projevu, která mimo jiné (či především) chrání právě politický projev.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;V případě dané studentky proto bylo na místě hodnotit, jaký mělo nošení muslimského šátku charakter. Pokud náboženský, měl se soud zabývat oprávněností jeho omezení na poli náboženské svobody, pokud politický, pak na poli svobody projevu. Tímto směrem se však úvahy soudu vůbec neubíraly./divdiv style=text-align: justify;br //divbdiv style=text-align: justify;bZávěrem/b/div/bdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;V návaznosti na snahu prvoinstančního soudu vyhnout se kontroverzním otázkám náboženské svobody je třeba ocenit přímočarost, s jakou odvolací soud vyložil argumenty pro omezení náboženské svobody muslimské studentky. Většina použitých úvah má žel demagogický charakter a neobstojí v testu racionality, konstistentnosti argumentace a souladu s judikaturou v oblasti základních práv a svobod.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;S ohledem na strategický charakter projednávaného případu můžeme čekat podání dovolání a přezkum dosavadního průběhu řízení Nejvyšším soudem ČR. Můžeme se tudíž těšit na další judikaturní příspěvek do diskuse o limitech náboženské svobody a antidiskriminační legislativy. Diskuse, které žel v současnosti dominuje demagogie nad racionální argumentací.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;div style=text-align: start;hr align=left size=1 width=33% /div id=ftn1div class=MsoFootnoteTexto:p/o:p/div/div/divdivspan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: Calibri, sans-serif; font-size: 10pt; line-height: 15.3333px;[1]nbsp;/span/span/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Viz např. Rozsudek ESLP ve věci /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Kokkinakis proti Řecku/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; ze dne 25. 5. 1993, stížnost č. 14307/88./span/divdiv/divdivspan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencediv style=text-align: start;div id=ftn1div class=MsoFootnoteTexto:p/o:p/div/div/divdivspan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: Calibri, sans-serif; font-size: 10pt; line-height: 15.3333px;[2]nbsp;/span/span/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Rozsudek ESLP ve věci /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Svatého synodu Bulharské pravoslavné církve proti Bulharsku /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;ze dne 22. 1. 2009, stížnosti č. 412/03 a 35677/04, odst. 148./span/divspan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: Calibri, sans-serif; font-size: 10pt; line-height: 15.3333px;[3]nbsp;/span/span/span/span/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Rozsudek Velkého senátu ESLP ve věci /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Leyla Şahin proti Turecku /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;ze dne 10. 11. 2005, stížnost č. 44774/98/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;odst. 107, rozsudek Velkého senátu ESLP ve věci /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Lautsi proti Itálii /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;ze dne 18. 3. 2011, stížnost č. 30814/06, odst. 61–62 a tam uvedená judikatura./span/divdivspan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: Calibri, sans-serif; font-size: 10pt; line-height: 15.3333px;[4]nbsp;/span/span/span/span/span/span/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Rozsudek pléna ESLP ve věci /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Handyside proti Spojenému království /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;ze dne 7. 12. 1976,/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;stížnost č. 5493/72, odst. 49. Rozsudek ESLP ve věci /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Otto-Preminger-Institut proti Rakousku /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;ze dne 20. 9. 1994/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;, /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;stížnost č. 13470/87, odst. 49. Rozsudek Velkého senátu ESLP ve věci /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;S.A.S. proti Francii/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; ze dne 1. 7. 2014, stížnost č. 43835/11, odst. 120. Rozsudek ESLP ve věci /spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; font-style: italic; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Erbakan proti Turecku/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; ze dne 6. 7. 2006, stížnost č. 59405/00, odst. 56./span/divdivspan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan class=MsoFootnoteReferencespan style=font-family: Calibri, sans-serif; font-size: 10pt; line-height: 15.3333px;[5]nbsp;/span/span/span/span/span/span/span/span/spanspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; white-space: pre-wrap;K diskusi o přímé a nepřímé diskriminaci viz můj komentář k nedávným rozhodnutím Soudního dvora EU: /span/divspan id=docs-internal-guid-813d3898-0dff-41a9-eaf3-4b741db773d5a href=https://jinepravo.blogspot.cz/2017/03/zakaz-noseni-nabozenskych-symbolu-na.html style=text-decoration-line: none;span style=color: #1155cc; font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; text-decoration-line: underline; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;Zákaz nošení náboženských symbolů na pracovišti dle Soudního dvora EU/span/aspan style=font-family: quot;Liberation Serifquot;; font-size: 10pt; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;. V detailech srov. Pavla Boučková a kol. Antidiskriminační zákon. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2016./span/span/div



Pavel Doubek: Ohlédnutí za pátým ročníkem PhD Workshopu

27. 11. 2017, 11:40 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

span style=font-family: inherit; span style=font-family: inherit;Minulý víkend hostila olomoucká právnická fakulta setkání „nejodvážnějších“ studentů doktorského studia ze všech právních odvětví českých právnických fakult. Již pátý ročník semináře snbsp;názvem „a href=https://csesp.cz/2017/07/18/phd-workshop-2017/ target=_blankPhD Workshop/a“ organizovaný a href=https://csesp.cz/ target=_blankČeskou společností pro evropské a srovnávací právo/a měl za cíl umožnit vybraným doktorandům představit svoji disertační práci (v jakémkoliv stádiu rozpracovanosti) a obdržet knbsp;ní podrobnou zpětnou vazbu./span/spanbr /a name=’more’/aspan style=font-family: inherit;o:p/o:p/spanbr /span style=font-family: inherit; span style=font-family: inherit;Vybraným aktivním účastníkům byli předem přiděleni dva mentoři, kterým tito studenti zaslali projekt a vybranou kapitolu své disertační práce. Stejné materiály měli knbsp;dispozici rovněž všichni účastníci workshopu. Aktivní účastníci dostali přibližně 15 minut pro ústní prezentaci svého projektu, načež si již mohli užívat desítek minut slávy vnbsp;podobě podrobných komentářů a konkrétních doporučení, a to jak od svých mentorů, tak ostatních posluchačů znbsp;řad pedagogů i studentů./span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;/span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;Při úvodních slovech mentorů, že není cílem workshopu se vzájemně chválit, mohlo leckterého aktivního účastníka zamrazit. Ano, zpětná vazba byla kritická, nikoliv však kritizující. Cílem bylo poskytnout takový feedback, který posune kvalitu disertace o krok, ideálně však skok vpřed./span/span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;/span/span/spanbr /table cellpadding=0 cellspacing=0 class=tr-caption-container style=float: right; margin-left: 1em; text-align: right;tbodytrtd style=text-align: center;a href=https://4.bp.blogspot.com/-CfPccNHotY0/Whv1jscF3VI/AAAAAAAAGgg/FWeiM_kCxh0aKcoWgRJECPBN1k5ldE2wwCLcBGAs/s1600/24139040_10155334732060674_148139593_o.jpg imageanchor=1 style=clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;img border=0 data-original-height=852 data-original-width=1136 height=300 src=https://4.bp.blogspot.com/-CfPccNHotY0/Whv1jscF3VI/AAAAAAAAGgg/FWeiM_kCxh0aKcoWgRJECPBN1k5ldE2wwCLcBGAs/s400/24139040_10155334732060674_148139593_o.jpg width=400 //a/td/trtrtd class=tr-caption style=text-align: center;Sobotní večer na olomouckých vánočních trzích/td/tr/tbody/tablespan style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;Komentáře mentorů a ostatních účastníků tak obvykle disertaci podrobily hloubkovému rozboru a doslova „rozpitvaly“ všechny relevantní aspekty. Workshop byl prospěšný zejména pro studenty stojící na „startovní čáře“, neboť jim umožnil se hned v počátku psaní zamyslet nad základním paradigmatem práce, odpovídající výzkumnou otázkou, vhodností použité metodologie, proveditelností výzkumu a celkovým stylem a kvalitou psaného textu. Měl však jistě co nabídnout i doktorandům vnbsp;závěru studia, zejména těm, kteří chtějí vnbsp;akademické práci pokračovat a výsledky svého výzkumu dále využít./span/span/span/span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;/span/span/span/span/spanbr /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;Cspan style=font-family: inherit;elé setkání se neslo vnbsp;přátelské atmosféře, k čemuž přispěl i neformální večerní program nad sklenkou moštu či svařeného vína vnbsp;ulicích adventní Olomouce. Za ostatní doktorandy bych na tomto místě rád poděkoval České společnosti pro evropské a srovnávací právo, Právnické fakultě Univerzity Palackého, a především Zuzce Vikarské za zorganizování akce a všem mentorům a ostatním účastníkům za příjemný a smysluplně strávený víkend./span/span/span/span/span/spanbr /br /span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;span style=font-family: inherit;Vnbsp;závěru svého komentáře bych si rád vypůjčil slova JRR Tolkiena, citovaného vnbsp;příspěvku jedné znbsp;prezentujících doktorandek: „Ne každý, kdo bloudí, je ztracený“. Tímto poselstvím bych rád vyzval všechny bloudící i sebejistě kráčející studentky a studenty doktorského studia, aby si dodali odvahy anbsp;příštího ročníku se zúčastnili span style=font-family: quot;wingdingsquot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;span style=mso-char-type: symbol; mso-symbol-font-family: Wingdings;J/span/spano:p/o:p/span/span/span/span/span/span/span/spanbr /span style=font-family: inherit; /spanbr /div align=right class=MsoNormal style=margin: 0cm 0cm 8pt; text-align: right;span style=font-family: inherit;Pavel Doubek, 4. ročník PhD studia Právnické fakulty MU/span/div



Inaugural Eric Stein Memorial Lecture

20. 11. 2017, 17:08 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://1.bp.blogspot.com/-xoMdbKVA0Yo/WhL9rMPLAuI/AAAAAAAAA0A/fWdaTHuwX2A2pHHecYujJvlt7r6i5Ci3gCLcBGAs/s1600/Inaugural_FB_Cover.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=900 data-original-width=1600 height=225 src=https://1.bp.blogspot.com/-xoMdbKVA0Yo/WhL9rMPLAuI/AAAAAAAAA0A/fWdaTHuwX2A2pHHecYujJvlt7r6i5Ci3gCLcBGAs/s400/Inaugural_FB_Cover.jpg width=400 //a/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Přijměte prosím pozvání na Inaugural Eric Stein Memorial Lecture, kterou organizuje studentský spolek Common Law Society společně s Českou společností pro evropské a srovnávací právo ve čtvrtek 14. prosince 2017 od 18 hodin na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (místnost č. 38). Hostem přednášky bude Daniel Halberstam, který bude hovořit na téma „Structural Imbalance in the European Union“./spanbr /span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;/span/diva name=’more’/abr /br /div style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://3.bp.blogspot.com/-VifBpjSaI3U/WhL9ygcF7oI/AAAAAAAAA0E/M7TnyHN0c0EPKwqZEJ4tWSgg1DPe9WqXQCLcBGAs/s1600/Inaugural_Letak.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=1280 data-original-width=905 height=400 src=https://3.bp.blogspot.com/-VifBpjSaI3U/WhL9ygcF7oI/AAAAAAAAA0E/M7TnyHN0c0EPKwqZEJ4tWSgg1DPe9WqXQCLcBGAs/s400/Inaugural_Letak.jpg width=282 //a/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;br //div/div



Miesto právnika na slovenskej sekcii ESĽP

8. 11. 2017, 22:06 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

Európsky súd pre ľudské práva a href=https://www.coe-recruitment.com/JobDetails.aspx?vacancyID=1405amp;Lang=En target=_blankhľadá slovenského právnika / právničku/a. Stačí mať vyštudované slovenské právo, ovládať jeden z dvoch jazykov Rady Európy (angličtina / francúzština), mať za sebou aspoň 6 mesiacov praxe a vtesnať sa do vekového limitu lt; 35 rokov. Prihlasovanie beží do 24. novembra - tak snáď bude toto výberové konanie úspešnejšie než to na slovenského sudcu Tribunálu :-)



Odsouzení bez důkazů: Je doživotní zákaz účasti na olympijských hrách pro ruské běžce na lyžích Legkova a Bělova legálním trestem za údajný doping?

4. 11. 2017, 21:10 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Ve středu 1. listopadu 2017 vynesla Disciplinární komise Mezinárodní olympijského výboru jedno z nejpřísnějších a zároveň nejkontroverznějších rozhodnutí v historii boje proti dopingu ve sportu. Na základě obvinění z údajné manipulace s odebranými vzorky a užívání zakázaných látek při XXII. zimních olympijskách hrách 2014 v Soči diskvalifikovala komise ruské běžce na lyžích Alexandra Legkova a Jevgenije Bělova ze všech soutěží v rámci těchto olympijských her. A co víc, oba sportovci byli doživotně vyloučeni z olympijských her, kterých už se nikdy nezúčastní ani jako sportovci ani v jakékoli jiné pozici. Nepřesvědčivé důkazy a stručnost odůvodnění rozhodnutí komise však vyvolávají mnoho otazníků a dávají oběma ruským běžcům na lyžích naději při odvolání k Arbitrážnímu soudu pro sport.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/diva name=’more’/adiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Alexander Legkov i Jevgenij Bělov již od loňského prosince nezávodí, jelikož byli prozatímně suspendování Mezinárodní lyžařskou federací (FIS) na základě zprávy nezávislé vyšetřovací komise Světové antidopingové agentury (WADA). Tento trest později potvrdil i Arbitrážní soud pro sport (CAS), který však uvedl, že oběma lyžařům by mělo být umožněno závodit, pokud FIS do konce října nenajde konkrétní důkazy prokazující jejich individuální vinu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) mezitím zřídil vlastní vyšetřovací komisi, na základě jejíž zprávy Disciplinární komise MOV vynesla doživotní trest. Oba běžci na lyžích budou vymazáni z výsledkových listin ZOH 2014 v Soči a k tomu se již nikdy nesmí zúčastnit olympijských her, a to v žádné roli. Stručná rozhodnutí disciplinární komise jsou dostupná a href=https://stillmed.olympic.org/media/Document%20Library/OlympicOrg/IOC/Who-We-Are/Commissions/Disciplinary-Commission/2017/SML-006-Disciplinary-Commission-Decision-Operative-Part.pdf#_ga=2.225708762.1943735701.1509818388-722907035.1506153864 target=_blankzde/a a a href=https://stillmed.olympic.org/media/Document%20Library/OlympicOrg/IOC/Who-We-Are/Commissions/Disciplinary-Commission/2017/SML-029-Disciplinary-Commission-Decision-Operative-Part.pdf#_ga=2.225708762.1943735701.1509818388-722907035.1506153864 target=_blankzde/a. /span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Co k rozhodnutím vedlo? a href=https://www.wada-ama.org/sites/default/files/resources/files/mclaren_report_part_ii_2.pdf target=_blankZpráva/a nezávislé vyšetřovací komise WADA pod vedením kanadského právníka Richarda McLarena, která poukazuje na to, že při ZOH 2014 údajně docházelo k nepovoleným manipulacím se vzorky ruských sportovců. Legkov byl navíc obviněn z užití anabolických steroidů. Na základě této zprávy zahájil MOV disciplinární řízení s 28 ruskými sportovci a Legkov a Bělov jsou prvními z nich, kteří byli skutečně potrestáni. Rozhodnutí ohledně dalších sportovců se očekávají v průběhu listopadu letošního roku, přičemž v prosinci 2018 by měl Výkonný výbor MOV rozhodnout o osudu Ruska jako takového a případné účasti země na ZOH 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Při čtení obou rozhodnutí a doprovodných a href=https://www.olympic.org/news/ioc-sanctions-two-russian-athletes-as-part-of-oswald-commission-findings target=_blanktiskových prohlášení MOV/a si kladu mnohé otázky, které se týkají především důkazů, na základě kterých byli oba Rusové potrestáni. Alexander Legkov byl v období od 1. ledna 2014 do 5. února 2014, tedy před ZOH 2014, třináctkrát testován, z toho dvanáckrát byly jeho vzorky analyzovány v laboratořích akreditovaných WADA mimo Rusko. A výsledek? Vždy negativní. Legkov byl testován dvakrát i během samotných her a ani tehdy nebyly v jeho vzorcích nalezeny žádné zakázané látky.nbsp;/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Richard McLaren ve své zprávě tvrdí, že při ZOH 2014 v Soči docházelo k systematické manipulaci se vzorky ruských sportovců. Zároveň však zpráva neobsahuje žádné závěry a důkazy ohledně provinění konkrétních sportovců, včetně Legkova a Bělova. Pouze uvádí, že u 22 % vzorků existuje silné podezření na manipulaci. Při slyšení před Disciplinární komisí MOV předvolaní znalci a href=http://wieschemann.eu/en/ioc-verurteilt-athleten-ohne-beweise-urteil-skandaloes target=_blankprohlásili/a, že neexistují žádné konkrétní důkazy, které by poukazovaly na manipulaci s testy těchto dvou sportovců. Na základě čeho tedy Disciplinární komise MOV vynesla takto přísný trest? Obě rozhodnutí o konkrétních důkazech mlčí, přičemž tiskové prohlášení odkazuje na zachování mlčenlivosti a ochrany soukromí sportovců.nbsp;/spanbr /br /span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Potrestala-li Disciplinární komise MOV oba Rusy bez konkrétních důkazů o jejich vině, zašla při svém rozhodnutí velmi daleko, možná i za hranu. Takové rozhodnutí by odporovalo existujících rozhodčím nálezům CAS, které volají po specifikaci konkrétních důkazů individuálního zavinění při udílení konečných trestů. Alexander Legkov i Ruský olympijský výbor již avizovali, že se proti rozhodnutí odvolají ke CAS. A podle mého názoru mají reálnou šanci na úspěch. CAS již několikrát ukázal, že neváhá tvrdě trestat sportovce za porušení antidopingových pravidel, ale že zároveň ctí presumci neviny a snaží se, aby se z boje proti dopingu nestalo kladivo na čarodějnice. Času však moc nezbývá, do zahájení ZOH 2018 zbývá 96 dní. /spanbr /span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //spanspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;i(Názor vyjádřený v tomto příspěvku je čistě můj osobní a nepředstavuje ani žádným způsobem nereflektuje názor Českého olympijského výboru)./i/span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;br //span/div/div



Jan Vučka: Kauza Jiří Hlavatý a kdy zaniká mandát senátora

4. 11. 2017, 05:40 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

Je-li snad česká politika nudná, dozajista to není vinou exsenátora Jiřího Hlavatého. Nedělejme si však laciné žerty z nešťastného laika, když věc je komplikovaná i pro odborníka. Jak je to vlastně se zánikem funkce senátora – a co když vůbec není exsenátor a má celou dobu pravdu?br /a name=’more’/a Ústava k souběhu funkcí poslanců a senátorů říká toto:br /br /iČl. 21nbsp;/ibr /iNikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu.nbsp;/ibr /ibr //iiČl. 22/ibr /i(1) S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon.nbsp;/ibr /i(2)/i [...]br /br /Článek 21 Ústavy jasně uvádí, že nikdo nemůže být současně poslanec i senátor. Zánik mandátu poslance či senátora upravuje článek 25 Ústavy, který však žádné ustanovení výslovně odkazující na čl. 21 Ústavy neobsahuje:br /ibr //iiČl. 25nbsp;/ibr /iMandát poslance nebo senátora zanikánbsp;/ibr /ia) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,nbsp;/ibr /ib) uplynutím volebního období,nbsp;/ibr /ic) vzdáním se mandátu,nbsp;/ibr /id) ztrátou volitelnosti,nbsp;/ibr /ie) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,nbsp;/ibr /if) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22.nbsp;/ibr /br /Buď tedy mandát do jedné komory v případě konkurence mandátů do obou komor zaniká bez výslovného uvedení procedury v Ústavě, nebo je třeba na postup zániku mandátu v takové situaci aplikovat písmeno f) článku 25 Ústavy.br /Aplikovatelnost čl. 25 písm. f) Ústavy můžeme odůvodnit buď analogií, nebo doslovným výkladem, že klauzule „které stanoví zákon“ z čl. 22 odst. 1 Ústavy odkazuje i na předcházející čl. 21 Ústavy. Vskutku není patrný žádný důvod, proč by zákaz souběhu funkcí poslance a prezidenta měl být realizován odlišně od zákazu souběhu funkcí poslance a senátora.br /Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ve věci sp. zn. Vol 32/2006 dospěl k názoru, že nejde o analogii. Podle NSS je čl. 21 Ústavy přímo podřaditelný pod čl. 22 odst. 1 Ústavy: „iZ čl. 22 odst. 2 Ústavy nesporně plyne, že dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal neslučitelné funkce (o níž tak stanoví zákon), zaniká jeho mandát poslance nebo senátora. Z jazykového (a koneckonců ani systematického) výkladu tedy nevyplývá, že by citované ustanovení vylučovalo svoji aplikaci ve věci vzájemné neslučitelnosti funkcí poslance a senátora. Za použití výkladu logického, konkrétně argumentace a minori ad maius, je pak možno dovodit, že pokud lze čl. 22 Ústavy aplikovat na „další funkce o nichž to stanoví zákon“, tím spíše lze uvedený článek Ústavy aplikovat na neslučitelné funkce, o nichž tak přímo a výslovně stanoví Ústava v čl. 21./i“br /Pokud jsme se ustanovili, že neslučitelnost funkcí poslance a senátora spadá do režimu čl. 22 Ústavy, pak ale musíme přijmout i logické důsledky, které z toho plynou. Pro vyřešení neslučitelnosti funkcí je předepsaná procedura v čl. 22 odst. 2 Ústavy:br /ibr //iiČl. 22nbsp;/ibr /i(1)/i [...]br /i(2) Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal úřadu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy ubse ujal funkce/b/u soudce nebo jiné funkce neslučitelné s funkcí poslance nebo senátora, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora.nbsp;/ibr /br /Korespondující úpravu nalezneme i v zákoně č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu:br /br /i§ 6nbsp;/ibr /iMandát senátora zanikánbsp;/ibr /[...]br /ie) dnem, kdy se senátor ubujal úřadu nebo funkce/b/u, jejichž neslučitelnost s funkcí senátora stanoví Ústava nebo zákon.nbsp;/ibr /br /Aplikovatelnost tohoto ustanovení na obdobné situace potvrdilo již citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jakož navazující usnesení Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl.ÚS 66/06.br /A teď se dostáváme k jádru problému: co to znamená „ujal se úřadu/funkce“, když hovoříme o poslancích a senátorech? S tímto se NSS pohříchu vůbec nevypořádal a tento problém úplně přeskočil, přestože je kritický pro všechny další úvahy.br /Ústava a zákony operují hned se čtyřmi různými pojmy: poslanec či senátor může být zvolen, může mu vzniknout mandát, také se může stát členem příslušné komory, případně se může ujmout neslučitelné funkce senátora či poslancenbsp;. Kuriózně „ujmutí se funkce“ není v kontextu poslanců a senátorů přesně definované, třebaže je klíčové pro zánik mandátu v případě souběhu mandátů v obou komorách.br /Můj jazykový cit praví, že „ujmutí se funkce“ evokuje aktivní jednání. Když už zákon o jednacím řádu Senátu hovoří o „ujmutí se něčeho“, pak tím zřetelně myslí aktivní jednání odlišné od samotného zvolení: například Senát si zvolí svého předsedu (§ 29) a ten se teprve následně „ujme“ řízení schůze (§ 30), což nepochybně zahrnuje aktivní jednání jako přesednutí si z řadové lavice, vzetí si slova k zahájení předsednictví atd.br /Rozlišení zvolení a „ujmutí se funkce“ by ostatně dávalo smysl i jako ochrana před nedobrovolnou ztrátou mandátu uměle vyvolanou kolizí funkcí. Umím si představit některé postkomunistické autoritativně demokratické země, kde jednou někoho napadne zvolit příliš hlasitého opozičního poslance ombudsmanem či jmenovat soudcem! Hezký venkovský okres, čerstvý vzduch, vždyť mu tam bude dobře …br /Odpověď nám ale především dává sama Ústava. Ústava totiž na jiném místě definuje, co to je „ujmutí se“ funkce u voleného ústavního činitele, a jasně předpokládá, že „ujmutí se“ funkce není totožné se zvolením:br /br /iČl. 55nbsp;/ibr /iPrezident republiky ubse ujímá úřadu složením slibu/b/u. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu.nbsp;/ibr /br /Zde černé na bílém vidíme, že „ujmutí se“ funkce není spojené se samotným zvolením, nýbrž až se složením slibu!br /Poslanec, senátor i prezident jsou všichni ústavní činitelé, kteří po svém zvolení musejí složit slib, tedy není důvody, aby bylo „ujmutí se funkce“ pro každého z nich definované jinak a jednou se vázalo na složení slibu, jindy nikoli. bÚstavodárce použil stejný pojem, takže by měl sledovat stejný význam./bbr /Jak senátor, tak poslanec musejí povinně složit předepsaný slib hned na první schůzi své komory (§ 4 zákona o jednacím řádu Senátu, § 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), jinak ze zákona ztrácejí mandát (§ 6 písm. a) zákona o jednacím řádu Senátu, § 6 písm. a) zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny). Tím je ošetřeno, aby nemohlo dojít k souběhu hlasování téže osoby v obou komorách, takže není potřeba vymýšlet žádné konstrukce nad rámec textace čl. 22 odst. 2 Ústavy.br /bLze tedy uzavřít, že předpoklad automatického zániku mandátu senátora v okamžiku zvolení do Poslanecké sněmovny je v rozporu s výslovně popsanou procedurou podle Ústavy/b.br /Je pravdou, že čl. 21 Ústavy hovoří o nemožnosti souběhu „členství“, ovšem přesný způsob, jakým se má tato nemožnost vyřešit, je popsán v čl. 22 odst. 2 Ústavy, který účinně řeší konflikt skrze institut složení či odepření slibu v komoře, kam byl kandidát nově zvolen.br /Jiří Hlavatý je tedy (pokud stále platí Ústava) senátorem přinejmenším až do první schůze nové Poslanecké sněmovny a doplňovací volby do Senáty byly vypsány předčasně. Výsledné právní komplikace jsou samozřejmě ikomplexní/i.br /br /iautor je advokát, na citovaných případech se nijak nepodílel/i



Jan Vučka: Máme genderový problém. Zaveďme kvóty na soudce!

13. 10. 2017, 01:47 | JINÉ PRÁVO | Občasný blogger

div style=text-align: justify;V souvislosti s blížícími se volbami se opět vynořily diskuze o genderových kvótách na politických kandidátkách. Z nějakého důvodu však nikdo nenavrhuje kvóty tam, kde by dávaly smysl …nbsp; br /a name=’more’/aNa jednoho soudce připadají v Česku dvě soudkyně (nepočítáme všechny vrcholné soudy, které se dosti vymykají). Jmenování nových soudců přitom tento stav udržuje:/divdiv style=text-align: justify;br /27. 9. 2017 jmenováno 9 soudců a 19 soudkyňbr /21. 6. 2017 jmenováno 11 soudců a 23 soudkyňbr /18. 1. 2017 jmenováno 11 soudců a 22 soudkyňbr /24. 8. 2016 jmenováno 9 soudců a 24 soudkyňbr /10. 3. 2016 jmenováno 11 soudců a 24 soudkyň /divdiv style=text-align: justify;br /Existuje tedy neznámý dlouhodobý mechanizmus, který způsobuje genderovou nevyváženost soudů. Obvykle se feminizace české justice dává do souvislosti s nízkou prestiží povolání v době socializmu (například rozhovor s Ljubomírem Drápalem, publikace Komunistické právo v Československu). To ovšem nevysvětluje, proč feminizace justice pokračuje dodnes a proč jsou nadále jmenovány dvě nové soudkyně na jednoho nového soudce. Buď nastoupil nový mechanizmus s podobnými účinky, nebo je historická interpretace nesprávná./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Ať už jsou příčiny feminizace české justice jakékoli, rozhodně jde o nevhodný jev. Aby soudy konaly spravedlivě, měly by být rovnou měrou schopné vcítit se do legitimních zájmů/potřeb/způsobů jednání toho i onoho pohlaví. Protože průměrné ženské a mužské myšlení a jednání nejsou zcela totožné (podporuje to běžná zkušenost a konečně jde o součást oficiálního narativu zastánců kvót v managementu či politice, jak větší zastoupení ženského prvku tomu či onomu napomůže), pak nevyváženost v genderovém složení soudů bude mít za následek nevyváženost v rozhodování soudů./divdiv style=text-align: justify;br /A jestli existuje nějaká oblast, kde je zavádění kvót nutné ve veřejném zájmu, pak je to na rozdíl od managementu a politiky justice. Volič si může ve volbách svobodně vybrat, zda chce volit stranu konzervativní a čistě meritokratickou, nebo stranu moderně levicovou s politikou genderových kvót na kandidátkách. Sami voliči tak mohou ovlivnit, aby byli správně genderově zastupováni. Podobně ve většině oborů podnikání funguje konkurence více firem a je-li rovné zastoupení žen a mužů v managementu pro firmu výhodou (opět součást oficiální verze), pak bude genderově vyrovnaná firma na trhu úspěšnější než (domněle či skutečně) diskriminující firmy./divdiv style=text-align: justify;br /Naproti tomu soudce vám přidělí rozvrh práce a změnit ho nemůžete. Když je tedy státem přidělen bez možnosti „spotřebitele“ to ovlivnit, pak by stát měl zajistit, že toto přidělení bude vyvážené a spravedlivé. A protože nejde zaručit vyváženost v každém jednotlivém případě, měla by justice být vyvážená alespoň ve svém souhrnu a celkový počet soudců by měl být zhruba stejný jako celkový počet soudkyň./divdiv style=text-align: justify;br /Je proto s podivem, že se hovoří o kvótách v managementu či v politice, ale o kvótách v justici se v Česku takřka nemluví. Má hypotéza je taková, že kvóty v justici by se týkaly poměrně omezeného počtu stabilních míst jen pro osoby se zvláštní kvalifikací, takže pro neziskovky není toto téma tak komerčně atraktivní jako otázky managementu a dozorčích rad, každoroční diversity amp; social responsibility reporty akciových společností (které bude muset někdo každoročně psát), genderové audity firem (aby byly reporty a firemní brožury) a tak dále./divdiv style=text-align: justify;br /Navíc v české justici panuje popsaná feminizace, takže kvóty v justici by fakticky sloužily pro ochranu zájmů mužů – což by nezapadlo do tradičního vysvětlování, proč jsou kvóty potřeba./divdiv style=text-align: justify;br /Zde dodejme, že jinde v Evropské unii se o genderové vyváženosti justice již hovoří, takže stejně toto téma nakonec dospěje i do České republiky a bude se o něm vážně diskutovat. Nic nám tedy nebrání otevřít toto téma hned a říci, že genderové kvóty v justici mají smysl a že speciálně v Česku jsou potřeba jak sůl./divdiv style=text-align: justify;br /Samostatným tématem pak budiž genderová vyváženost opatrovnických senátů, neboť právě v rodinných věcech by justice měla být maximálně genderově vyvážená, aby budila navenek dojem spravedlnosti k oběma pohlavím. Vynecháme-li exotické případy dvou otců z Kalifornie a podobně, dítě má zpravidla dva rodiče, a to jednoho pohlaví mužského a druhého pohlaví ženského – a zájmy obou by teoreticky měly být rovnocenné./divdiv style=text-align: justify;br /Je asi vcelku jedno, jakého pohlaví bude osoba rozhodující o platebních rozkazech a insolvencích, ale v rodinných věcech by měla justice přísně demonstrovat genderovou nestrannost (včetně toho, jak je soud složen)./divdiv style=text-align: justify;br /Přitom třeba v Praze je feminizace senátů řešících péči o nezletilé ještě výraznější než celková feminizace české justice [1]. Tedy tam, kde je největší zájem na genderové vyrovnanosti, je justice ještě více nevyrovnaná! Zdali feminizace české opatrovnické justice nějak souvisí s dobře známou statistikou svěřování dětí do péče matek a do péče otců, je nejisté, byť se málo překvapivě takové výklady objevují. /divdiv style=text-align: justify;br /Různých historek o „rovnosti“ otců a matek ve věcech nezletilých každý slyšel dost. Samozřejmě čtení historek v novinách a internetu vyžaduje jistou míru zdravé skepse, nicméně těchto historek je příliš na to, aby se daly odbýt mávnutím ruky. A již zmiňovaná statistika svěřování do péče je dobře známá a nevyvratitelná./divdiv style=text-align: justify;br /Abychom měli jednu ověřenou historku, přikládám se souhlasem dotyčného otce zadání znaleckého posudku:/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: justify;a href=https://3.bp.blogspot.com/-s6u3uoHYRnY/WecRJ9SffjI/AAAAAAAALWo/2Vs5ODPefHsA7T1gIGnMPbgy-4NjZwSYQCLcBGAs/s1600/posudek.jpg imageanchor=1 style=margin-left: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=276 data-original-width=320 src=https://3.bp.blogspot.com/-s6u3uoHYRnY/WecRJ9SffjI/AAAAAAAALWo/2Vs5ODPefHsA7T1gIGnMPbgy-4NjZwSYQCLcBGAs/s1600/posudek.jpg //a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Nechávám na laskavém čtenáři, aby odhalil, kde je závada. Za sebe říkám, že i ten démonický Barnevernet krade děti oběma pohlavím spravedlivěji!/divdiv style=text-align: justify;br /Stojí též za zmínku, že v daném řízení se dáma z OSPODu na návštěvu v bydlišti matky předem objednala, kdežto v bydlišti otce OSPOD provedl nečekanou přepadovou kontrolu. /divdiv style=text-align: justify;br /Jeden ctihodný kolega ze starší generace mi vyprávěl, že za socializmu prý bylo běžné, že si zástupkyně sociálky v soudní síni sedaly k těm stolům, kde seděly matky. Prodávám, jak jsem koupil, a nemohu tuto historickou anekdotu potvrdit ani vyvrátit. Ovšem pokud se OSPOD chová tak „nestranně“, jak jsem popsal výše, a pokud soud zajímá možnost omezit styk s dítětem jinak u otce a jinak u matky, tak už je skoro jedno, kam si ta paní sedla. Zjevně zde otec a matka rovné postavení nemají, ať už si Ústava nebo nějaké ty smlouvy a principy říkají, co chtějí./divdiv style=text-align: justify;br /Sluší se dodat, že citovaný případ skončil dobře a podařilo se uhájit střídavou péči; ovšem co si o takovém „rovném zacházení“ myslí advokát i laik, když odcházejí od soudu, netřeba jistě popisovat blíže./divdiv style=text-align: justify;br /Uzavřeme tuto úvahu konstatováním, že buď zde problém opravdu je, nebo alespoň existují indicie, že by zde mohl problém být. Pokud takový problém (genderově nevyvážené postupy soudů) existuje, pak by vážně narušil spravedlnost v rodinných věcech./divdiv style=text-align: justify;br /Proto by se toto téma mělo stát součástí mainstreamové diskuze v právní veřejnosti a neměli bychom předstírat, že takový problém zaručeně nemůže existovat, že by stejně nebyl důležitý nebo že se o to mohou zajímat jen spolky typu K213. Pokud se česká justice stará o ochranu legitimních zájmů v natolik exotických situacích jako dva papíroví otcové z Kalifornie, pak tím spíše by se měly kriticky posuzovat záležitosti s tak širokým dopadem na celé prostředí rodinného práva, jako je záhadná genderová nerovnováha v obsazování soudů a současný výskyt záhadné nerovnováhy v postupech soudů (přinejmenším statistika svěřování do péče není fake news, ta opravdu taková je). Tady není potřeba nic chránit?/divdiv style=text-align: justify;br /Ač jsem obecně odpůrcem genderových kvót, justice (a zejména opatrovnická justice) je výjimkou, kde by kvóty měly smysl./divdiv style=text-align: justify;br /iautor je advokát v Praze, se synem ve střídavé péči/i/divdiv style=text-align: justify;ibr //i/divdiv style=text-align: justify;br /[1] Kdo má doktorandy nebo na to může čerpat granty, může pochopitelně vyrobit statistiky pro celou ČR, historická srovnání atd. Iniciativě se meze klást nebudou./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;br //div



7th Investment Treaty Arbitration Conference

10. 10. 2017, 15:54 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Pokud vás zajímají (investiční) arbitráže, ve střední Evropě není lepší událost, než tradiční podzimní konference pořádaná Ministerstvem financí. Hlavní konferenci navíc předcházejí odborné semináře. Například loni jeden seminář vedla šéfka ICSID Meg Kinnear. Letošní program je už k dispozici./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /ba href=http://www.arbitration-icca.org/YoungICCA/EventPages/Young_ICCA_Prague_2017_oct25.htmlYoung ICCA Skills Training Workshop on Interim Measures in Investment Arbitration/a/bbr /div style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Date: 25 October 2017br /Time: 2pm- 6pmbr /Venue: Kaiserštejnský Palác (Malostranské náměstí 23/37, 11000 Prague)/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Faculty:/divullidiv style=text-align: justify;Kabir Duggal, Associate, Baker amp; McKenzie LLP (New York)/div/lilidiv style=text-align: justify;Laura Halonen, Counsel, LALIVE (Geneva)/div/lilidiv style=text-align: justify;Matthew Hodgson, Registered Foreign Lawyer, Eamp;W, Allen amp; Overy (Hong Kong)/div/lilidiv style=text-align: justify;Ben Love, Senior Associate, Freshfields Bruckhaus Deringer US LLP (New York)/div/lilidiv style=text-align: justify;Noah Rubins, Partner, Freshfields Bruckhaus Deringer LLP (Paris)/div/lilidiv style=text-align: justify;Alfred Siwy, Partner, Zeiler.partners Rechtsanwälte GmbH (Vienna)/div/lilidiv style=text-align: justify;Erica Stein, National Partner, Dechert LLP (Brussels and Paris)/div/lilidiv style=text-align: justify;Marie Talašová, Head of International Legal Services Department, Ministry of Finance of the Czech Republic (Prague)/div/li/uldiv style=text-align: justify;Pro úspěšnou registraci NENÍ nutné být členem Young ICCA/divdiv style=text-align: justify;br /Účast na workshopu současně umožňuje registraci na hlavním dni konference (26. 10.) nikoliv na celé konferenci (24. až 27. 10). Je tedy nutné se registrovat na Young ICCA event, aby žadateli vůbec byla nabídnuta účast na konferenci. Přihlašování na konferenci již bylo jinak ukončeno.b/bi/iu/usub/subsup/supstrike/strike/divdiv style=text-align: justify;br /Všechny workshopy a href=https://home.kpmg.com/cz/en/home/insights/2017/10/7th-investment-treaty-arbitration-conference/related-workshops.htmlzde/a.br /br /Hlavní konference: ba href=https://home.kpmg.com/cz/en/home/insights/2017/10/7th-investment-treaty-arbitration-conference.html7th Investment Treaty Arbitration Conference/a/b/divspan id=goog_664408964/spanbr /div style=text-align: justify;bbr //b/divdiv style=text-align: justify;26 October 2017, Kaiserštejnský Palace, Malostranské náměstí 37/23, Prague, Czech Republic/divdiv style=text-align: justify;br //div



Veletrh amerických LL.M. programů poprvé v Praze

3. 10. 2017, 13:34 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Fulbrightova komise pořádá ve spolupráci se sítí EducationUSA unikátní veletrh amerických LL.M. programů, který se koná v sobotu 11. listopadu od 15 do 17 hodin v prostorách Anglo-americké univerzity na Malé Straně. Do Prahy přijede 16 zástupců prestižních amerických právnických fakult, aby představili své programy potenciálním českým zájemcům./divdiv style=text-align: justify;/diva name=’more’/abr /div style=text-align: justify;Seznam škol najdete na a href=https://www.fulbright.cz/akce/llm/webu akce/a. Řada škol nabízí zajímavá stipendia, o kterých se studenti na veletrhu mohou dozvědět, nemluvě o tom, že se mohou detailně seznámit s nabídkou programů, jejich zaměřením atd. Tento veletrh se v Praze koná úplně poprvé, v minulých letech se uskutečnil nejblíže ve Vídni./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Informace o veletrhu je možné najít nejen na výše uvedeném webu, ale také na Facebooku, viz https://www.facebook.com/events/119872595349736/. Zájemci by se měli registrovat předem na Eventbrite, https://www.eventbrite.com/e/educationusa-llm-fair-prague-tickets-38458494392./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv class=separator style=clear: both; text-align: center;a href=https://2.bp.blogspot.com/-2Xn7-IzO6u8/WdN1ZCvU81I/AAAAAAAALUY/7OTUbiyZpJsSV3IiSpztRRPBK8u974XAwCLcBGAs/s1600/llm-fair-poster-1.jpg imageanchor=1 style=clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;img border=0 data-original-height=1600 data-original-width=1132 height=640 src=https://2.bp.blogspot.com/-2Xn7-IzO6u8/WdN1ZCvU81I/AAAAAAAALUY/7OTUbiyZpJsSV3IiSpztRRPBK8u974XAwCLcBGAs/s640/llm-fair-poster-1.jpg width=452 //a/divdiv style=text-align: justify;br //div



Web „češtíadvokáti.cz“ a ochrana osobních údajů

22. 9. 2017, 12:08 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;Nový web „a href=https://www.cestiadvokati.cz/češtíadvokáti.cz/a“ zveřejňuje statistiky o vystupování advokátů před třemi nejdůležitějšími soudy v ČR, a to díky kombinaci údajů ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou a z judikátů. Komora se s webem rychle a rázně vypořádala, prý je nelegální a advokáty “všeobecně velmi negativně hodnocen”. Představenstvo ČAK proto podalo několik podnětů k prošetření „protiprávního jednání spolku DATOS“, který za webem stojí, a to z pohledu ochrany osobních údajů, použití pojmu „čeští advokáti“ a případného poškození dobrého jména advokátů. Rád bych se krátce podíval na otázku ochrany osobních údajů./divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/abr //divdiv style=text-align: justify;Na Jiném právu se o webu psalo a href=https://jinepravo.blogspot.cz/2017/09/tereza-papouskova-webova-stranka.htmlzde/a.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Základní podmínkou zpracování osobních údajů je existence zákonného titulu, například souhlasu subjektů. Podle § 5 odst. 2 písm. d) a href=https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-101ZOOÚ/a je takovým titulem i zpracování již dříve zákonně zveřejněných údajů./divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;„Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat, …nbsp;jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem. Tím však není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů.“/blockquotediv style=text-align: justify;Seznam advokátů vede ČAK. Údaje obsažené v seznamu jsou zveřejněny v souladu se a href=https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-85#cast6ZoA/a, jedná se o veřejný seznam./divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů jsou veřejnými seznamy./blockquotediv style=text-align: justify;V případě webu „češtíadvokáti.cz“ se tak jedná o další zpracovávání oprávněně zveřejněných osobních údajů (kromě seznamu advokátů jsou to také judikáty, které zveřejňují soudy). Základní právní titul pro zpracování tedy dán je.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Jak je to s otázkou ochrany soukromého a osobního života advokátů podle § 5 odst. 2 písm. d)nbsp;ZOOÚ? Zde je dobré odkázat na článek bývalého ředitele právního oddělení Úřadu pro ochranu osobních údajů Františka Nonnemanna. Ten se touto otázkou obecně a href=https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144amp;id_dokumenty=8758zabýval/a a dospěl k závěru, že problém by zde být neměl./divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;„Ani případná kombinace osobních údajů získaných z různých veřejných zdrojů a vytváření informací nových, které svým obsahem přesahují pouhý mechanický souhrn dostupných dat, obecně řečeno nemohou představovat neprávněný zásah do soukromí či do osobního života subjektů údajů.“/blockquotediv style=text-align: justify;Zdá se mi, že v případě webu „češtíadvokáti.cz“ to platí také, a to s ohledem na účel existence seznamu advokátů, jeho veřejnost a také veřejnost judikatury nejvyšších soudů./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;ZOOÚ nicméně obsahuje ještě další podmínky pro zpracování osobních údajů, především obsažené v § 5. Jako hlavní se v tomto kontextu jeví povinnost „uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování“ a „nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům“. Tyto otázky také zpracovává Nonnemann ve svém článku a ani zde nevidí problém. Povinnost nesdružovat osobní údaje získané k různým účelům vztahuje ke správci dalšího zpracování, v posuzované věci spolku DATOS./divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;„Ačkoliv účel zveřejnění osobních údajů v jednotlivých registrech a databázích je odlišný, správce je z nich shromažďuje za jedním účelem, jejich dalšího využití. Jedná se tedy o jednu množinu, jednu sumu informací získaných z odlišných zdrojů, ale za stejným cílem a zpracovávanou za stejným účelem. Porušení (zákona) proto podle mého názoru nelze v tomto případě konstatovat.“/blockquotediv style=text-align: justify;Ani zde se mi tedy nezdá, že by měl být problém. K dalším povinnostem dle ZOOÚ lze ještě doplnit, že DATOS by zřejmě měl být v případě žádosti některého advokáta schopen případný chybný osobní údaj na svém webu opravit./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Z výše uvedeného mi vyplývá, že web „češtíadvokáti.cz“ zpracovává osobní údaje advokátů v souladu se zákonem. Ostatně podobných webů využívajících veřejné seznamy je spousta, a to jsou navíc často weby zaměřené čistě komerčně. Tam je to ale ještě trochu složitější. Nicméně, snad lze ještě doplnit Nonnemannův odkaz na a href=http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32003L0098:CS:HTMLSměrnici o opakovaném použití informací veřejného sektoru/a, která vyzývá státy EU, aby prosazovaly a podporovaly opakované použití oprávněně zveřejněných veřejnoprávních informací. Viděl bych tam tedy přinejmenší důvod pro jistou benevolenci./divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Co se týče Obecného nařízení (GDPR), tak to v článku 5 odst. 1 obsahuje podobný titul, jako aktuální směrnice, ze které vychází český ZOOÚ, tedy možnost zpracování osobních údajů v případě existence „oprávněných zájmů příslušného správce“. Český ÚOOÚ je ale v této otázce a href=https://www.uoou.cz/gdpr-v-nbsp-otazkach-a-nbsp-odpovedich/d-23790/p1=4720opatrný/a./divblockquote class=tr_bq style=text-align: justify;„Osobní údaje patří subjektům údajů a ty musí v některých případech, zejména v zákonem stanovených případech, strpět jejich zveřejnění např. ve veřejném rejstříku. Osobní údaje ve veřejném rejstříku jsou zveřejněny na základě zákona, jelikož tak zákon stanoví (typicky např. živnostenský rejstřík). Skutečnost, že je stanovena veřejnost rejstříku, neznamená, že zveřejněné osobní údaje lze dále neomezeně přebírat a zpracovávat, např. jejich dalším zveřejňováním a tím na nich profitovat. Je nutné si uvědomit, že i další zveřejování údajů z veřejných rejstříků je zpracováním osobních údajů a k tomu musí správci svědčit právní důvod, tj. zákonem předpokládané oprávnění. Jelikož Obecné nařízení oproti zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, neobsahuje ekvivalent právního důvodu oprávněně zveřejněné osobní údaje, který je v zákoně o ochraně osobních údajů obsažen v § 5 odst. 2 písm. d), bude další zveřejňování z veřejných rejstříků převzatých osobních údajů za použitelnosti Obecného nařízení problematické, jelikož správce bude muset využít některý z právních důvodů v článku 5 odst. 1 Obecného nařízení.“/blockquotediv style=text-align: justify;GDPR nabývá účinnost v květnu 2018, takže otázka zveřejnění již veřejných osobních údajů bude zřejmě znovu posouzena, ale nezdá se mi, že by mělo dojít k zásadní problematizaci dalšího zpracovávání údajů oprávněně zveřejněných ve veřejných seznamech. Uvidíme./divdivbr //div



Tereza Ševelová: Máme genderový problém? Máme. Pomůže nám britská inspirace?

14. 9. 2017, 23:01 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

div class=MsoNormal style=line-height: 150%; text-align: justify;Žádná žena ještě v ČR nevyhrála soudní spor ohledně diskriminace na základě pohlaví. Mnoho případů pracovní diskriminace na základě pohlaví (ani jiných diskriminačních sporů) se k českým soudům zatím nedostalo, a ty, které ano, byly ve většině případů zamítnuty. Větší kauzy je možno spočítat na prstech jedné ruky – Ústavní soud zatím řešil pouze 5 případů a ve všech si na nerovné zacházení stěžovali muži. Jsou tedy ženy vůbec diskriminovány, a pokud ano, co s tím?br /br /a name=’more’/aČeská společnost ženám stále ve velké míře přisuzuje genderové charakteristiky setrvávající u kulturních a sociálních stereotypů a pochybuje o schopnosti žen uplatnit se v „mužském“ světě pracovního prostředí. V ojedinělých případech, kdy je na téma postavení žen otevřena veřejná debata, lze vnímat několik proti sobě jdoucích přístupů – od přesvědčení, že rovnosti již bylo dosaženo, až ke zpochybnění potřeb a schopností žen být ve skutečně rovném postavení. Ženy jsou tak v souvislosti s prací a zaměstnáním často zasaženy diskriminací, která dále komplikuje jejich zapojení do pracovního trhu. To se odráží na umístění ve světových žebříčcích mapujících rovnost pohlaví, ve kterých se Česká republika pravidelně pohybuje hluboce pod průměrem celosvětového srovnání – v posledním šetření Světového ekonomického fóra za rok 2016 ohledně rovnosti pohlaví se Česká republika umístila na 77. místě z celkově 144 zkoumaných zemí světa. Toto umístění je výrazně pod průměrem EU – za ČR byl z členských států zařazen pouze Kypr, Řecko, Slovensko, Maďarsko a Malta.a href=https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=36392034#_ftn1[1]/a Česká republika postrádá delší tradici uvažování o rovnosti pohlaví, a do současnosti toto téma širší veřejnost spíše odmítá.br /br /Velká Británie naproti tomu soustavně obsazuje přední místa hodnocení genderové rovnosti (v roce 2016 obsadila 20. příčku výše zmíněného žebříčku). Rovnost pohlaví představuje ve Velké Británií významné téma, kterému je tradičně věnováno mnoho pozornosti a na něž je kladen důraz ve všech sférách života. Téma prosazování rovnoprávnosti žen a mužů je v britském veřejném prostoru považováno za „mainstreamové“, a přestavuje součást standardní celospolečenské debaty. Pokud jde o formální zabezpečení, britská právní úprava tvoří pevný rámec, o který se opírá činnost tělesa rovného zacházení, realizace implementačních strategií, soudní obrana proti diskriminaci, a v neposlední řadě působí jako normativní formulace žádoucího chování vedená příkladem veřejného sektoru. V takovém uspořádání je prostor pro efektivní spolupráci s veřejností, která má možnost zapojit se do diskuze s cílem nalézt co nejvhodnější způsoby boje proti diskriminaci žen v pracovním prostředí. Je nasnadě, že pravidla vzešlá z dialogu jsou veřejnosti bližší, a je ochotnější je dodržovat.br /br /V České republice delší tradice diskuze o rovnosti žen a mužů chybí. V souvislosti s návratem do Evropy sice ČR pracovala na formálním zabezpečení genderové rovnosti skrze zákony, instituce a strategie, ke skutečné rovnosti však ještě chybí velký kus cesty. Český právní rámec ochrany žen před diskriminací vychází z požadavků práva EU, a je možno říci, že do velké míry odpovídá uspořádání ve Velké Británii. Uplatňování právních norem je však v Česku problematičtější. Implementační plány jsou spíše teoretickými deklaracemi, individuální obrana velmi komplikovaná až nemožná a institucionální zabezpečení postrádá konkrétně formulované rozložení úkolů a časových harmonogramů. Veřejný sektor nepodniká významnější aktivity k motivaci lidí, které by mohl vést příkladem. Důležitou roli hraje těleso rovného zacházení, chybí mu však efektivní prosazovací nástroje. Většina zmíněných snah vychází „shora“, z nařizovacích pozic, a společnost, která prosazované myšlenky nepřijala za své, se jim tak spíše brání. Zároveň je však třeba jako rozhodující faktor uznat povahu společnosti. Tu je třeba brát v úvahu, pracovat s ní, a kroky k zabezpečení rovnosti mužů a žen podnikat současně z obou směrů – jak ze strany autoritativního uspořádání právního a institucionálního rámce rovnosti, tak ze strany kultivace společenského prostředí k větší toleranci, pochopení a respektu k oběma pohlavím, přičemž posledně jmenovaný směr lze označit za klíčový způsob postupu na cestě ke skutečně rovnoprávnější společnosti. br /br /Blíže k tématu viz diplomovou práci autorky Ochrana žen před diskriminací v pracovním prostředí – britská inspirace zpracovanou pod odborným vedením JUDr. Kateřiny Šimáčkové. Plný text práce dostupnýnbsp;a href=https://is.muni.cz/th/369454/pravf_m/Sevelova_DP_Ochrana_zen_pred_diskriminaci_v_pracovnim_prostredi_-_britska_inspirace.pdf style=font-family: inherit; target=_blankZDE/aspan style=font-family: inherit;./span/divdiv style=mso-element: footnote-list;!–[if !supportFootnotes]–br clear=all /hr align=left size=1 width=33% /!–[endif]– br /div id=ftn1 style=mso-element: footnote;div class=MsoFootnoteText style=text-align: justify;a href=https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=36392034#_ftnref1 name=_ftn1 style=mso-footnote-id: ftn1; title=span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CSspan style=mso-special-character: footnote;!–[if !supportFootnotes]–span class=MsoFootnoteReferencespan lang=CS style=font-family: quot;calibriquot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;[1]/span/span!–[endif]–/span/span/span/aspan lang=CS style=font-family: quot;times new romanquot;; Viz výslednou zprávu znbsp;posledního šetření Světového ekonomického fóra ohledně rovnosti pohlaví. The Global Gender Gap Report 2016. Dostupné nao:p/o:p/span/divdiv class=MsoFootnoteText style=text-align: justify;span lang=CS style=font-family: quot;times new romanquot;;lt;http://www3.weforum.org/docs/GGGR16/WEF_Global_Gender_Gap_Report_2016.pdfgt;. str. 10-11.o:p/o:p/span/div/div/div



Tereza Papoušková: Statistiky o činnosti jednotlivých advokátů u českých vrcholných soudů

11. 9. 2017, 11:14 | JINÉ PRÁVO | Robert Zbíral

V roce 2015 byla zahájena řízení o zhruba 14 tis. dovoláních, kasačních stížnostech a ústavních stížnostech. Jen asi ve 25 % z těchto řízení se ale soudy zabývaly obsahem případu, ve zbytku vydaly konečná rozhodnutí nemeritorní či rozhodnutí o zastavení řízení. To může být vzhledem k nutnosti právního zastoupení navrhovatele v těchto řízeních poněkud překvapivé. br /br /Web a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a nyní umožňuje zjistit, kteří advokáti se na zatížení tří vrcholných soudů “zbytečnými” případy nejvíce podílejí. Na základě údajů získaných pravidelným stahováním relevantních konečných rozhodnutí ze stránek nsoud.cz, nssoud.cz a nalus.usoud.cz a díky údajům získaným na základě žádostí o informace pravidelně zasílaných Nejvyššímu soudu, Nejvyššímu správnímu soudu a Ústavnímu soudu totiž u každého, kdo kdy byl zapsán v seznamu advokátů vedeném ČAK, zobrazuje počet řízení, v nichž dotyčný zastupoval osobu podávající kasační stížnost, dovolání nebo ústavní stížnost a která skončila vydáním meritorního rozhodnutí, počet těchto řízení ukončených nemeritorním rozhodnutím a počet řízení zastavených. Cílem webu není tyto statistiky dále interpretovat, tedy české advokáty na jejich základě hodnotit. Nelze totiž říci, proč advokáti dovolání, kasační stížnost nebo ústavní stížnost podávají, když se jimi soudy nakonec věcně vůbec nezabývají. Důvody mohou být různé. Od nepoctivého přístupu k práci a společenské roli advokáta, přes snahu co nejvíce vyhovět přání klientů, až po oprávněnou zmatenost způsobenou nejednotnou rozhodovací praxí těchto soudů. Způsob využití zveřejňovaných statistik je tedy zcela v rukou návštěvníků webu.br /a name=’more’/abr /br /Projekt a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a realizuje zapsaný spolek DATOS - data o spravedlnosti (05003997) a podrobnější popis jeho cílů a prostředků použitých k jejich dosažení naleznete a href=https://www.cestiadvokati.cz/aboutzde/a. V krátkosti lze shrnout, že si jeho realizátoři coby cíl dlouhodobý kladou zdůraznění odpovědnosti advokátů nejen vůči klientům, ale i (především) vůči společnosti jako celku a dále zpřístupnění takových objektivních informací o činnosti advokátů, které mohou posloužit jako podklad pro volbu advokáta klientem (ten dnes může spoléhat v podstatě jen na doporučení). K tomuto dlouhodobému cíli se pak nyní snaží směřovat zpřístupněním z převážné části již veřejných dat (judikatura vrcholných soudů je kompletně dostupná online a jméno advokáta je zpravidla uvedeno v návětí rozhodnutí). br /br /Současná verze webu a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a je tak jakýmsi prototypem, ukázkou, že data o činnosti advokátů, kteří jsou veřejně činnými a tudíž veřejnosti odpovědnými osobami, již nyní existují, a to minimálně v rozsahu počet určitých konečných rozhodnutí o kasační stížnosti, dovolání či ústavní stížnosti přiřaditelných jednotlivým advokátům. Naneštěstí však nejsou kompletní, a to především proto, že v databázích Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu nefiguruje údaj, na jehož základě by bylo možno zástupce navrhovatele jednoznačně identifikovat (tj. odlišit advokáty stejného jména a příjmení či například rozpoznat, že šlo o advokátku, která se následně vdala). Tento problém lze za stávající situace naneštěstí vyřešit jen ve spolupráci s jím dotčenými advokáty, kteří mají (stejně jako ostatně jakýkoliv jiný návštěvník webu) možnost realizátorům projektu a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a nahlásit, že jim bylo konečné rozhodnutí přiřazeno mylně či naopak vůbec. Lidé, kteří web a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a administrují, následně buď na základě návětí konečného rozhodnutí (v němž mohou být IČ nebo jiné unikátní znaky advokáta uvedeny) a/nebo informací poskytnutých “nahlašovatelem” chybné přiřazení konečného rozhodnutí obratem opraví. br /br /Další úskalí, které je však na rozdíl od předchozího jednoduše překonatelné (a již se na něm pracuje), představuje skutečnost, že zatímco NSS po zrušení rozhodnutí o kasační stížnosti Ústavním soudem další řízení vede pod sp. zn. zrušeného rozhodnutí (a například původně nemeritorní rozhodnutí je tak “přemazáno” meritorním), NS a ÚS tuto praxi nesdílí (advokátu je tedy přiřazeno jak nemeritorní, tak meritorní rozhodnutí). Konečně patrně největším nedostatkem dat je jejich nesnadná interpretace v situaci, kdy například Ústavní soud nemeritorní konečná rozhodnutí vydává, zdá se, i v případě, kdy ve věci, která jinak obsahuje ústavněprávní rozměr, nehodlá vyhovět (srov. malé množství zamítavých nálezů). Interpretaci dat se web nicméně snaží ponechat v rukou uživatelů a k případné kritice rozhodovací praxe soudů pošťouchnout ty, pro něž (a pro jejichž klienty) je klíčová. br /br /Závěrem lze ještě krátce přiblížit celkový záměr spolku, který přesahuje projekt a href=https://www.cestiadvokati.cz/cestiadvokati.cz/a. Tím je zveřejňovat co možná nejvíce dat souvisejících s oblastí justice, a to vhodnou formou, tedy tak, aby byla pro veřejnost snadno dostupná a pochopitelná a případně i dále zpracovatelná. Částečnou inspirací v tomto směru může být například web a href=https://otvorenesudy.sk/otvorenesudy.sk/a.



Chcete pracovat v Kanceláři vládního zmocněnce? Nyní máte možnost.

11. 9. 2017, 00:00 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv class=MsoNormal style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Kancelář vládního zmocněnce již nezastupuje Českou republiku jen před Evropským soudem pro lidská práva, ale vnbsp;zásadě před všemi mezinárodními mechanismy vnbsp;oblasti lidských práv, které umožňují podávání individuálních či kolektivních stížností nebo oznámení (např. Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen, Výbor OSN pro práva dítěte či Evropský výbor pro sociální práva). Rozšiřuje proto svůj tým a hledá dva kvalitní právníky, kteří se chtějí naučit, jak litigovat před Evropským soudem pro lidská práva a dalšími mezinárodními mechanismy, jak koordinovat provádění jejich rozhodnutí na vnitrostátní úrovni a jak dále účinně rozšiřovat povědomí o nich ve státní správě i mimo ni./span/divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;/span/divdiv class=MsoNormal style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;Informace o výběrových řízeních se nacházejí span style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;a href=https://eudeska.justice.cz/SitePages/Person%C3%A1ln%C3%AD%20-%20v%C3%BDb%C4%9Brov%C3%A1%20%C5%99%C3%ADzen%C3%AD.aspx target=_blankzde/aspan style=font-family: quot;georgiaquot; , quot;times new romanquot; , serif;, /span/spanpřičemž tato výběrová řízení byla vyhlášena na dvě obsahově totožná místa (č.j.: MSP-113/2017-ORLZ-VŘ/3 a č.j.: MSP-114/2014-ORLZ-VŘ/3). Je proto účelné se přihlásit na obě. Lhůta pro podání přihlášek končí dne u23/09/2017/u./span/div/div



Povinné kvóty platia! (ešte 3 týždne)

6. 9. 2017, 10:19 | JINÉ PRÁVO | Zuzana Vikarská

Súdny dvor dnes ráno rozhodol, že povinné kvóty na prerozdelenie migrantov sú v poriadku, procesne i obsahovo.br /a name=’more’/aspan class=fullpost/spanbr /span class=fullpostSlovensko a Maďarskonbsp;napadli v decembri 2016 pred Súdnym dvorom tzv. a href=http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32015D1601 target=_blankrelokačné rozhodnutie Rady/a, ktorým boli zavedené neslávne povinné kvóty na prerozdelenie migrantov. O týchto žalobách dnes ráno rozhodol Súdny dvor zamietavým rozsudkom./spanbr /br /Podľa a href=https://curia.europa.eu/jcms/jcms/p1_452422/cs/ target=_blanktlačovej správy/a rozhodnutie netrpelo ani procesními vadami, ani nebolo v danej (núdzovej) situácii disproporčné. V procesnej časti bude najzaujímavejšie, ako Súdny dvor upresní pojem legislatívneho aktu, resp. legislatívneho procesu. Je to síce extrémne technická otázka, alenbsp;procesní fajnšmekri si uvedomujú, že jej zodpovedanie ovplyvní rolu Európskej rady (má právo voprednbsp;zakázať prijatie nejakého právneho aktu? a zmeniť požiadavku QMV na požiadavku jednohlasného rozhodnutia?), Rady ministrov (musí zverejňovať hlasovanie i o nelegislatívnych aktoch?), Európskeho parlamentu (má právo sa vyjadrovať ku každejnbsp;drobnej zmene v (ne)legislatívnom procese?)nbsp;i národných parlamentov (majú právo komentovať i nelegislatívne akty?).br /br /S obsahom sa (zrejme) Súdny dvor popasoval trochu inak než generálny advokát. Zatiaľ čo AG Bot nastavil zrkadlo žalujúcim členským štátom (sami ste príčinou, prečo kvóty nefungujú), Súdny dvor zvolil najprvnbsp;jemnejšiu argumentáciu, a sice že vhodnosť určitej právnej úpravy nemáme posudzovať retrospektívne, ale očami historického zákonodarcu, ktorý ju prijímal v určitom čase. Až potom dodal, že nedostatok spolupráce zo strany niektorých členských štátov tiež nepochybne zohral nejakú rolu v zlyhaní celého relokačného mechanizmu.br /br /Toľko krátka správa vychádzajúca z tlačovky, na ostatné zvedavé otázky nám snáď už o pár hodín odpovie samotný rozsudok Súdneho dvora.br /br /P.S.: Najúsmevnejšie samozrejme je, že rozhodnutie Rady bolo prijaté na dva roky, jeho účinnost teda tak či onak skončí 26. septembra tohto roku… :-)



Adriena Petrová: European Lawyers Programme v Edinburghu

5. 9. 2017, 18:39 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

div style=text-align: justify;European Lawyers Programme predstavuje 3-mesačný program pre 10 právnikov z Európskej únie, v rámci ktorého majú možnosť nadobudnúť znalosti o škótskom práve a spolupracovať so škótskymi advokátmi.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;a name=’more’/a/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Po absolvovaní programu majú účastníci možnosť stať sa členminbsp;European Lawyers Association (a href=http://www.european-lawyers.org/ELA/a) a program predstavuje dobrý základ pre zloženie skúšky spôsobilosti (Aptitude test), na základe ktorej sa môžu kvalifikovať ako škótski právnici (solicitors). Účastník obdrží taktiež certifikát o úspešnom absolvovaní programu.br /br //divdiv style=text-align: justify;/divdiv style=text-align: justify;Program je rozdelený na dve časti, pričom počas prvých dvoch týždňov absolvuje účastník úvod do problematiky škótskeho právneho systému a zvyšný čas je účastník priradený ku konkrétnemu junior advokátovi, senior advokátovi (Queen’s counsel) a sudcovi najvyššieho súdu v Škótsku (Court of Session / High Court of Justiciary).br /br //divdiv style=text-align: justify;/divdiv style=text-align: justify;Národný zástupca European Lawyers Association pre Slovenskú a Českú republiku je Adriena Petrová (adriena.petrova@gmail.com). Deadline na zaslanie prihlášky je b31.10.2017/b.nbsp;/divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Termín ELP 2018 je od 03.04.2018 do 29.06.2018. Podmienkou účasti je ukončené právne vzdelanie, minimálna dvojročná právna prax a dobrá znalosť anglického jazyka (na úrovni IELTS 7.0 alebo TOEFL 100). Účasť je bezplatná, ale účastník si musí pokryť náklady na svoj pobyt v Edinburghu./divdiv style=text-align: justify;/divdiv style=text-align: justify;br /Link na článok o tohtoročnom ELP: http://www.scottishlegal.com/2017/06/27/eurodevils-say-thanks-for-experience-of-a-lifetime//divdiv style=text-align: justify;br //divdiv style=text-align: justify;Článok na najpravo.sk: http://www.najpravo.sk/clanky/zazi-european-lawyers-programme-2018.html/divdivbr //div



Nabídka stáže v rámci mezinárodní konference: Immigration Detention of Children: Coming to a Close?

1. 9. 2017, 15:56 | JINÉ PRÁVO | Jan Exner

div dir=ltr style=text-align: left; trbidi=ondiv style=text-align: justify;Ministerstvo spravedlnosti ČR hledá stážisty pro organizaci mezinárodní konference Immigration Detention of Children: Coming to a Close? pořádané ve dnech 25. - 26. září 2017 v paláci Žofín v rámci předsednictví České republiky ve Výboru ministrů Rady Evropy. Více info a href=http://www.prf.cuni.cz/ministerstvo-spravedlnosti-cr-hleda:-stazisty-pro-organizaci-mezinarodni-konference-1404056126.html target=_blankzde/a./div/div



Místo asistenta soudce - Krajský soud v Praze

22. 8. 2017, 14:04 | JINÉ PRÁVO | Lukáš Hoder

divKrajský soud v Praze vyhlašuje výběrové řízení na obsazení místa asistenta soudce správního úseku Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D.br /a name=’more’/a/divdivbr //divdivPostavení asistenta soudce je zakotveno v ustanovení § 36a) zákona č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) v platném znění.nbsp;/divdivspan class=Apple-tab-span style=white-space: pre; /span/divdivPředpoklady pro výkon funkce asistenta soudce:/divdivullibezúhonnost/lilidosažení vysokoškolského vzdělání získaného řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice/lilipraktická znalost práce na PC/li/ul/divdivbr //divdivUchazeč/ka předloží:/divdivulliřádně vyplněnou přihlášku/lilimotivační dopis/lilistrukturovaný životopis/li/ul/divdivbr //divdivTermín pro podání přihlášky je stanoven do b10. září 2017/b.nbsp;/divdivbr //divdivVýběrové řízení proběhne formou pohovoru dne 14. 9. 2017./divdivbr //divdivV uvedené lhůtě je nutné nbsp; d o r u č i t nbsp; nbsp;přihlášku spolu s přílohami personálnímu oddělení Krajského soudu v Praze, nám. Kinských 5, Praha 5-Smíchov. Doručení je možné jak v elektronické podobě (personalni@ksoud.pha.justice.cz), tak v písemné podobě (poštou či osobní doručení na personální oddělení KS v Praze, budova „D“, II. poschodí, č. dveří 205)./divdivbr //divdivPrůběh výběrového řízení:nbsp;/divdivolliVyhodnocení přihlášek, pozvání k ústnímu pohovoru nebo informování o vyřazení z výběrového řízení./liliÚstní pohovory zájemců, kteří se dostaví na základě zaslaných pozvánek ke Krajskému soudu v Praze. nbsp;/liliZaslání informace o výsledcích výběrového řízení po ústních pohovorech./li/ol/divdivbr //divdivMístopředsedkyně správního úseku si vyhrazuje právo výběrové řízení zrušit nebo v rámci tohoto výběrového řízení nevybrat žádné kandidáty, pokud bude při výběrovém řízení zjištěno, že přihlášení nesplňují stanovené požadavky./divdivbr /Dále zde:nbsp;http://www.justice.cz/Justice2/soud/soud.aspx?o=21amp;j=31amp;k=4996amp;d=355471/div