JUDr. PhDr. Stanislav Balík (1956) absolvoval právnickou a filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, byl podnikovým právníkem, od roku 1990 byl advokátem, v letech 2002–2003 předsedou České advokátní komory. Od roku 2004 je soudcem Ústavního soudu ČR. Ve své monografické, učebnicové i článkové (zejména Bulletin advokacie) publikační činnosti se zaměřuje na některé aspekty občanského práva, na právní dějiny, na dějiny advokacie a advokátní etiku. Je členem Katedry právních dějin Fakulty právnické ZČU, externě vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, v letech 2003–2004 byl zástupcem české advokacie v Radě evropských advokátních komor. V roce 2003 mu byla udělena stříbrná Randova medaile.

Mgr., Mgr., Ing. Hynek Baňouch (1972) je asistentem soudce okresního soudu a externím učitelem sociologie práva na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Po dokončení ekonomicky orientovaného inženýrského studia na Dopravní fakultě Univerzity Pardubice (1996) začal (po krátké práci finančního analytika) souběžně studovat právo a sociologii na Právnické fakultě a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Obě studia zakončil magisterskými zkouškami (2001). Pracoval jako advokátní koncipient, ale již v březnu 2002 se stal asistentem soudce Nejvyššího soudu a v prosinci 2002 byl jmenován asistentem soudce Ústavního soudu, kde pracoval do roku 2008. Vedle sociologie práva se zabývá ústavním právem a překážkami efektivnosti práva.

Doc. JUDr. Petr Bělovský, Dr. (1972) působí na katedře právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde se specializuje na římské právo a dějiny československého občanského práva. Absolvoval stáž na Univerzitě v Catanii a v roce 2005 vyučoval římské právo na University of Pretoria. Působí jako šéfredaktor časopisu Jurisprudence a jako odborný redaktor v nakladatelství Auditorium. Je členem mezinárodní společnosti pro studium antického práva Société Internationale Fernand de Vischer pour l’Histoire des Droits de l’Antiquité.

Mgr., Mgr. Michal Bobek, Diploma (Cantab); M.Jur. (Oxon); M. Res. (EUI) (1977) je asistentem předsedy Nejvyššího správního soudu, kde také vede Oddělení dokumentace a analytiky. Je doktorandem na Evropském univerzitním institutu ve Florencii. Vystudoval právo a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově; další dlouhodobé studijní pobyty zahrnují University of Oxford, Université libre de Bruxelles, Univesity of Cambridge a University of Queensland, Austrálie. Autor či spoluautor desítek publikací z oblasti evropského a srovnávacího práva, právní teorie a veřejného práva v ČR a v zahraničí (naposledy kupř. v American Journal of Comparative Law a Common Market Law Review). Je předsedou České společnosti pro evropské a srovnávací právo a spoluzakladatelem blogu Jiné právo.

Mgr. Blanka Čechová (1980) absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (2003). Je notářskou koncipientkou v Praze. Působila jako členka Komise vzdělávání Notářské komory ČR, pravidelně spolupracovala s časopisem Ad Notam. V letech 2005–2006 pracovala jako právní asistentka u Evropského soudu pro lidská práva a následně jako členka Mise OBSE v Kosovu. Je autorkou řady odborných i publicistických textů.

JUDr. PhDr. Tomáš Gábriš, Ph.D., MA (1981) je odborným asistentom na Katedre právnych dejín Právnickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave a na Katedre dejín práva Trnavskej univerzity v Trnave. Špecializuje sa na národné právne dejiny. Je absolventom Právnickej fakulty UK v Bratislave (1999–2004) a Filozofickej fakulty UK v Bratislave v odbore história (2001–2006). Titul MA získal v roku 2007 na Stredoeurópskej univerzite v Budapešti v odbore Stredoveké štúdiá. V roku 2007 tiež obhájil doktorandskú dizertačnú prácu v odbore dejiny štátu a práva na Právnickej fakulte UK v Bratislave.

JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D. (1975) absolvoval Policejní akademii České republiky (1997) a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (2002). V roce 2003 dokončil rigorózní řízení (JUDr.), v roce 2005 doktorské studium (Ph.D.). Po absolvování studia a částečně i při něm působil v advokacii a v justici. V současnosti je odborným asistentem Katedry trestního práva Univerzity Karlovy v Praze a advokátem v Praze. Pravidelně publikuje v odborných právnických časopisech. Je spoluautorem učebnic trestního práva hmotného a procesního. Za monografii „Soukromá žaloba v trestním řízení“ byl oceněn Bolzanovou cenou. V roce 2007 byl jmenován členem rekodifikační komise pro trestní právo procesní.

JUDr. Petra Gřivnová, Ph.D. (1979) po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v roce 2002 pracovala v advokacii a na Ministerstvu spravedlnosti ČR. V současné době působí v justici. V roce 2004 absolvovala rigorózní řízení (JUDr.), v roce 2008 završila doktorské studium obhajobou disertační práce, ve které se věnovala zásadě legality a oportunity v českém trestním řízení.

JUDr. Barbara Havelková, LL.M. (1980) je postgraduální studentkou Právnické fakulty Oxfordské univerzity. Absolvovala PF UK v Praze (Mgr. 2004, JUDr. 2005) a Europa-Institut Sárské univerzity (LL.M., Magistr evropské integrace, 2008). Působila jako stážistka v Právní službě Evropské komise a v kabinetu generálního advokáta Poiares Madura u ESD. V roce 2007 pracovala jako asistentka na katedře evropského práva PF Sárské univerzity. Studijní pobyty absolvovala na právnických fakultách Sienské univerzity, Univerzity v Záhřebu, a Harvardské a Michiganské univerzity jako stipendistka Fulbright-Masarykova programu. Na FHS UK v Praze vyučuje předmět Gender a právo. Vedle akademické dráhy spolupracuje s českými nevládními organizacemi. Zaměřuje se na postavení žen v evropském a českém právu, pracovní právo a na „gender legal studies“.

Mgr. Petr Jäger (1980) je asistentem soudkyně Ústavního soudu ČR. Zaměřuje se na ústavní právo, konfesní právo a právní teorii. V roce 2004 dokončil stu­dium na PrF MU v Brně (Mgr.). V současnosti pokračuje v doktorském studijním programu s disertačním tématem Hodnoty a právo. Absolvoval studijní pobyt na Manchester Metropolitan University (UK) (2001/02) a výzkumné pobyty na univerzitách v Rotterdamu (NL) a Lovani (B). Od roku 1999 byl autorem či spoluautorem řady odborných projektů, zejm. mezinárodních studentských konferencí na PrF MU v Brně. V letech 2004–2007 působil jako spolupracovník redakce časopisu Jurisprudence. Od roku 2007 je externím poradcem předsedy Legislativní rady vlády. Je autorem monografií Církve a náboženské společnosti v ČR a jejich právní postavení (2006) a Svoboda projevu (2007) spolu s P. Molkem.

JUDr. David Kosař, LL.M. (1979) je asistentem soudce Nejvyššího správního soudu. Po ukončení Právnické fakultě na MU Brně získal titul LL.M. na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Krátkodobé pobyty absolvoval na Oxford University, EUI ve Florencii, University of Ghent a na Université Libre de Bruxelles. Je členem American Society of International Law, European Society of International Law a International Association of Refugee Law Judges. Specializuje se na azylové právo, judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a na srovnávací ústavní právo. Působí jako editor Přehledu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva.

Doc. JUDr. Eva Kružíková, CSc. (1953) působí v současné době (od května 2007) na Právní službě Evropské komise jako ředitelka týmu zabývajícího se otázkami vnitřního trhu. Po absolvování Právnické fakulty UK (1976) pracovala na Národním výboru hl. m. Prahy (1976–1977), v ČSAV – v Ústavu krajinné ekologie (1977–1979) a v Ústavu státu a práva (1979–1990), kde také získala titul CSc. Poté se podílela na založení Ministerstva životního prostředí ČR a pracovala na něm jako ředitelka dvou odborů (1990–1992). V letech 1992–2005 byla ředitelkou a spoluzakladatelkou nevládní organizace Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. Současně v letech 1992–2003 vyučovala na Právnické fakultě UK právo životního prostředí a habilitovala se jako docentka (1997). V období 1998–2005 byla členkou Legislativní rady vlády ČR. V roce 2005 nastoupila na Ministerstvo životního prostředí, kde vykonávala funkci ředitelky odboru legislativy. Je členkou několika mezinárodních odborných organizací a týmů zabývajících se právem životního prostředí. V letech 2000–2005 byla členkou compliance committee Mezinárodní úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí. Publikovala řadu odborných článků věnovaných problematice práva životního prostředí a monografii Politika a právo životního prostředí EU (1997).

Em. prof. JUDr. Zdenek Krystufek, CSc., J.S.M. (Stanford) (1920) zahájil v roce 1938 studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po zavření českých vysokých škol za nacistické okupace byl od 17. 11. 1939 do 20. 4. 1940 vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg, do konce války pak vykonával různá zaměstnání v rámci předepsané pracovní povinnosti (převážně v administrativě chemického průmyslu). Od roku 1945 opět studentem právnické fakulty, 1948 obdržel titul JUDr. Do roku 1950 asistent právnické fakulty a advokátní koncipient. Později rozmanité provizorní činnosti přístupné pro bezpartijní občany (od překladatele, přes řadu let práce průvodce a lyžařského instruktora v Tatrách, až po tajemníka Svazu užitého umění). V letech 1955–1968 v Ústavu státu a práva ČSAV a externí člen Katedry státu a práva Právnické fakulty UK. V roce 1968 emigrace. V letech 1973–1990 profesorem University of Colorado (právo a politická věda). Od roku 1990 emeritní profesor. Postgraduální studium na Filozofické fakultě UK a v četných západních státech: Ph.D. (CSc.), Praha 1963, Dipl. d’Etudes Super. Europ., Turín, Itálie 1965, J.S.M., Stanford, USA 1971. Hlavním odborným zájmem jsou dějiny politických a právních teorií. Preferovaná publikace: Kryštůfek, Z. Historické základy právního pozitivismu, Academia: Praha, 1967.

Doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D. (1973) je docentem v oboru teorie práva na Právnické fakultě UK v Praze a soudcem Nejvyššího správního soudu v Brně. Absolvent Právnické fakulty UK a Právnické fakulty Michiganské univerzity v Ann Arbor, USA. Je členem redakční rady časopisu Jurisprudence a časopisu Croatian Yearbook of European Law and Policy. Jeho profesním zájmem je justice, specializuje se na teorii aplikace práva a vybrané otázky ústavního, mezinárodního, srovnávacího a evropského práva. Autor tří českých monografií a desítek článků publikovaných v České republice, USA, Velké Británii, Nizozemsku, Chorvatsku, Maďarsku, Rusku a na Slovensku.

Doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D. (1974) je tajemníkem Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury a docentem souběžně působícím na katedrách teorie práva a právních učení a politologie a sociologie Právnické fakulty UK. V roce 1998 absolvoval pražskou právnickou fakultu, od té doby zde učí (2000 – JUDr., 2001 – Ph.D., 2006 – doc.). V minulosti byl poradcem předsedy Senátu, od ledna 2008 je členem pracovní komise Legislativní rady vlády pro správní právo. Od roku 2000 příležitostně využíván jako expert výkonnou mocí, Poslaneckou sněmovnou a Ústavním soudem. Vedle autorství několika desítek článků v časopisech a sbornících autor čtyř a spoluautor dalších sedmi knih z oborů ústavního práva, politologie a teorie práva, editor či spolueditor sedmi sborníků.

JUDr. Jan Lata, Ph.D. (1977) absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (2000), jakož i bakalářské studium ekumenické teologie na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy (2003). V letech 2002–2004 pracoval jako asistent soudce Nejvyššího soudu, v letech 2004–2006 pak jako asistent soudce Ústavního soudu, od roku 2006 je státním zástupcem u Městského státního zastupitelství v Brně. V roce 2007 ukončil doktorské studium obhajobou disertační práce na téma Účel a smysl trestu. Je členem komise ministra spravedlnosti pro rekodifikaci trestního práva procesního a členem výkonného výboru Unie státních zástupců.

JUDr. Pavel Molek (1980) dokončil v roce 2003 studia Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, v roce 2005 pak studia Fakulty sociálních studií tamtéž. Od roku 2003 do současnosti je asistentem soudce Nejvyššího správního soudu a od roku 2008 také asistentem na Katedře ústavního práva a politologie. Kromě účasti na odborném blogu Jiné právo publikuje komentáře k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva v časopise Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva a v časopise Soudní rozhledy, kde je členem redakční rady. Je spoluautorem dvou monografií (Molek. P., Šimíček, V. Soudní přezkum voleb. Linde: Praha, 2006; Jäger, P., Molek, P. Svoboda projevu. Auditorium: Praha, 2007). Od roku 2007 je členem pracovní komise pro správní právo Legislativní rady vlády.

JUDr. Otakar Motejl (1932) je veřejným ochráncem práv. Do funkce byl zvolen v roce 2000 jako historicky první ombudsman v České republice. Jako advokát obhajoval v trestních procesech před rokem 1989 řadu disidentů, stoupence neoficiální kultury a aktivisty nezávislých hnutí. V letech 1990–1992 byl předsedou Nejvyššího soudu ČSFR, v letech 1993–1998 předsedou Nejvyššího soudu České republiky a od srpna 1998 do října 2000 zastával post ministra spravedlnosti. Od roku 1992 je předsedou Jednoty československých, resp. českých právníků. V roce 2000 byl prezidentem Francouzské republiky jmenován komandérem řádu Čestné legie. Je také držitelem stříbrné medaile American Bar Association za obranu lidských práv, kterou mu udělila Federální asociace amerických právníků.

Mgr. Zdeněk Nový (1982) je doktorandem na Katedře mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (od r. 2006). Absolvoval PF MU v Brně (2006). Během doktorského studia působil jako Visiting Student na Evropském univerzitním institutu ve Florencii (2007). V roce 2008 získal stipendium Haagské akademie mezinárodního práva a mohl tak absolvovat letní kurz mezinárodního práva soukromého, konaný touto institucí (2008). Oblastí jeho akademického zájmu je především mezinárodní právo soukromé a procesní, právo mezinárodního obchodu a srovnávací právo. Je autorem několika článků a příspěvků na konference v těchto oborech.

JUDr. Radim Polčák, Ph.D. (1978) absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (2002), kde od roku 2003 působí jako odborný asistent a od roku 2005 jako vedoucí Pracovní skupiny pro právo a ICT. Jako host přednáší na univerzitách v Belgii, Nizozemsku, Maďarsku, Rakousku a Velké Británii. Je předsedou organizačního výboru mezinárodní konference Cyberspace a šéfredaktorem časopisu Masaryk University Journal of Law and Technology. Od roku 2005 je rozhodcem evropského rozhodčího soudu pro doménová jména .eu při RS OHKAK, od roku 2007 je členem expertní komise ministra spravedlnosti pro elektronizaci justice. Publikuje především v oborech právní teorie a práva informačních a komunikačních technologií.

Em. prof. JUDr. Mojmír Povolný, Ph.D. (1921) absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (1947), Committee on International Relations na University of Chicago (1954) a studoval mezinárodní právo na Sorbonně (1948–1949). Pracoval v Paříži v Carnegie Endowment for International Peace a po promoci v Chicagu v American Friends (Quaker) Service Committee ve Philadelphii a v Tokiu (1954­–1956). Na International Christian University v Tokiu a na University of Chicago přednášel mezinárodní právo, organizaci a diplomatickou historii. Od roku 1958 na Lawrence University v Appletonu ve státě Wisconsin přednášel na katedře politologie mezinárodní politiku, srovnávací státovědu a sovětskou domácí a zahraniční politiku. Po dvě období tam sloužil jako děkan profesorského sboru a jedno období jako „acting“ president. Odešel do exilu v dubnu 1948. Od roku 1974 až do roku 1994 byl předsedou Rady svobodného Československa ve Washingtonu, D.C. Po listopadové revoluci byl s přáteli z exilu a z domova – absolventy Masarykovy univerzity – spolu­zakladatelem Mezinárodního politologického ústavu na Masarykově univerzitě.

Doc. JUDr. Radoslav Procházka, Ph.D., J.S.D. (1972), absolvoval magisterské štúdium na Právnickej fakulte Univerzity Komenského a Yale Law School v USA, doktoráty obhájil na YLS a Právnickej fakulte Trnavskej univerzity, kde v roku 2005 habilitoval v odbore teória a dejiny štátu a práva. Od roku 1996 pôsobí ako vysokoškolský pedagóg, bol interným aj externým poradcom Ústavného súdu SR a právnym poradcom Delegácie Európskej komisie v SR, členom Legislatívnej rady vlády SR a v rokoch 2004–2006 zastupoval SR pred Súdnym dvorom ES. V súčasnosti je vedúcim Ústavu medzinárodného práva a európskeho práva na Bratislavskej vysokej škole práva a členom predsedníctva Slovenskej advokátskej komory. V monografických aj časopiseckých prácach sa venuje otázkam právnej teórie, ústavného práva a práva EÚ.

Prof. JUDr. Jiří Přibáň, DrSc. (1967) je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy (1989), kde také získal profesuru pro obory teorie, sociologie a filozofie práva (2002). Od roku 2001 vyučuje na právnické fakultě Cardiff University, kde získal profesuru v oboru právo (2006). Je autorem řady knih v angličtině i češtině, například Legal Symbolism (2007, česky 2007), Dissidents of Law (2002, česky 2001), Právo a politika konverzace (2001), Suverenita, právo, legitimita (1997), Sociologie práva (1996). Je členem redakční rady Journal of Law and Society a přednášel například na University of California, Berkeley, Stanford University, New York University, University of San Francisco, European University Institute, Katholieke Universiteit Leuven, University of Pretoria nebo University of New South Wales, Sydney, a Griffiths University, Brisbane.

Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. (1951), v letech 1969–1971 studovala Filozofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, obor filozofie a historie, ve třetím ročníku studia byla z politických důvodů vyloučena. V letech 1971–1973 vězněna pro podvracení republiky. V roce 1977 se stala signatářkou Charty 77, v roce 1986 byla její mluvčí. V letech 1990–1996, kdy již opět mohla studovat, absolvovala studium jednooborové bohemistiky na Univerzitě Karlově. V letech 2001–2007 vykonávala funkci zástupkyně veřejného ochránce práv. V letech 2004–2008 absolvovala doktorské studium na Katedře právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jež v září 2008 završila úspěšnou obhajobou disertační práce na téma Místo veřejného ochránce práv v moderní demokratické společnosti – od administrativního k lidskoprávnímu pojetí / Analýza vývoje jednoho institutu ochrany práv.

JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D. (1966) je advokátka a odborná asistentka Katedry ústavního práva a politologie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V advokacii i akademické práci se zabývá lidskoprávními otázkami, kontrolou ústavnosti, některými problémy ze správního, finančního a soukromého práva. Disertační práci obhájila na téma Daně a právní stát, je členkou Legislativní rady vlády.

Doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D. (1969) absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (1992), kde ukončil i postgraduální studium (1995) a habilitoval se (2001). Absolvoval několikaměsíční studijní pobyty v Regensburgu a v Bochumi a pět měsíců působil jako stážista ve Spolkovém sněmu (1992–1993). V letech 1996–2003 pracoval jako asistent soudce na Ústavním soudu. Od roku 2003 je soudcem Nejvyššího správního soudu a současně působí na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity (od roku 1992). Je autorem či spoluautorem řady odborných textů a šťastným otcem tří krásných dětí.

JUDr. Milada Tomková (1959) absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1982); od roku 1987 se věnovala přípravě právních předpisů v oboru sociální politiky, v letech 1992–2003 působila jako ředitelka legislativního odboru Ministerstva práce a sociálních věcí, v letech 1997–1998 byla pověřena funkcí náměstka ministra úseku legislativního, mzdového a pracovněprávního téhož ministerstva.V roce 1995 působila na stáži v DG V v Evropské komisi. V období let 1998–2003 byla členkou Legislativní rady vlády, externě vyučovala právo sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1995–2003 se podílela na zajišťování činnosti MPSV v mezinárodních organizacích (Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení, Rada Evropy, OECD, OSN). Od roku 2003 působí jako soudkyně Nejvyššího správního soudu, od roku 2004 jako předsedkyně senátu.

JUDr. Josef Vedral, Ph.D. (1972) působí na Úřadu vlády ČR, je členem Legislativní rady vlády a předsedou její pracovní komise pro správní právo. Vyučuje správní právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde absolvoval magisterské (1996) i postgraduální (1999) studium, poté byl zaměstnán na Ministerstvu vnitra a na Svazu měst a obcí ČR. Od r. 1994 do r. 2002 byl členem zastupitelstva městské části Praha-Zbraslav. Je členem rozkladových komisí na MMR, MV, MŽP, MPO, ERÚ a v ČNB, členem poradního sboru ministra vnitra pro správní řád a poradního sboru MMR pro stavební právo. Je autorem komentáře k novému správnímu řádu (Bova Polygon 2006), k zákonu o střetu zájmů (C. H. Beck, 2006) a spoluautorem komentáře k obecnímu zřízení (C. H. Beck, 2008).

JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D. (1948) působila po absolvování PF UK v Praze jako advokátka, a to až do odchodu do exilu nejprve německého, později, krátce, kanadského. V SRN m.j. pracovala jako právní poradce pro věci s československým právním prvkem a dále jako žurnalistka, a to jak pro exilový tisk, tak pro RFE, zde jako externistka. Po návratu z exilu se stala asistentkou soudce Ústavního soudu, poté soudkyní a posléze předsedkyní Nejvyššího soudu ČR. V devadesátých letech získala vědecko-akademickou hodnost Ph.D. v oboru politologie na FF MU v Brně. Dne 20. 3. 2002 ji prezident Václav Havel jmenoval soudkyní a místopředsedkyní Ústavního soudu ČR. Tuto funkci by měla zastávat do března 2012.